Odborníci z mnichovské technické univerzity TUM použili v projektu elektromobilu Visio.M speciální polykarbonátová okna. Plastová okna vynikají nízkou hmotností a skvělými izolačními vlastnostmi. Výsledkem jsou nižší energetické nároky auta.
foto: BMW
Na výzkumném a vývojovém projektu Viso.M spolupracuje řada německých automobilek a firem. Hlavním manažerem projektu je německá automobilka BMW. V projektu dále působí například Daimler, Siemens, Continental nebo E.ON.
Vůz dostal do vínku některé progresivní technologie – karosérie je vyrobená z uhlíkových vláken vyztuženými polymery CFRP. Právě materiál CFRP BMW využila ke stavbě karosérie elektromobilu BMW i3 a hybridu BMW i8.
Hmotnost vozidla je tak pouze 450 kg (bez baterií). Díky tomu bylo možné použít malý 15kW elektromotor (nižší hmotnost a cena) a baterie s kapacitou 13,5 kWh (nižší hmotnost a cen). Projektovaná rychlost je 120 km/h a dojezd 160 km.
Avšak na konceptu vyzdvihujeme především polykarbonátová skla vyrobená z materiálu Lexan od firmy Saudi Basic Industries Corporation (SABIC). Materiál byl použit na všechny okna auta.
foto: SABIC
Ve srovnání s běžným sklem, okna vyrobená z materiálu Lexan a použitá v konceptu Visio.M mají o 13 kg menší hmotnost. Jen díky nižší hmotnosti narostl v případě konceptu Viso.M dojezd o 2 kilometry.
Stejně tak polykarbonát vyniká lepšími izolačními vlastnostmi. Výsledkem jsou menší nároky na vytápění a klimatizaci, což konceptu Viso.M prodlužuje dojezd o dalších 15 km.
Bonusem je pak 100x větší mechanická odolnost oproti oknům vyrobených ze skla. Plastová okna se také lépe tvarují, což dovolí konstruktérům konstruovat aerodynamičtější auta.
„Spotřeba energie elektrického vozidla významně závisí na jeho hmotnosti,“ řekl Stefan Riederer, ředitel výzkumného a vývojového centra BMW Research & Technology.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
BMW chce snížit cenu výroby uhlíkových vláken o 90 %
„Nízká hmotnost umožňuje použít menší a lehčí baterie, lehčí elektromotor a další komponenty. Úspora hmotnosti, které jsme byli schopni dosáhnout v celém našem konceptu elektrického vozidla, včetně výrazného poklesu hmotnosti oken s materiály společnosti SABIC, nám umožnilo výrazně snížit množství energie potřebné pro pohyb auta a splnit tak náš konstrukční záměr,“ dodal Riederer.
V současné době regule Evropské unie dovolují na autě požívat plastová okna, s výjimkou čelního. Výrobci se snaží, aby plastová skla mohla být na celém autě, se všemi výhodami, které nabízejí.
„…nám umožnilo výrazně
„…nám umožnilo výrazně snížit množství energie potřebné pro pohyb auta“
No já myslím, že pro udržení auta v pohybu je mnohem důležitější aerodynamický koeficient, kolmý průřez a valivý odpor pneumatik apod. hmotnost by neměla hrát téměř roli.
Pak je tu zrychlení, na které je samozřejmě potřeba energie více u těžšího auta, ale zase dostatečně efektivní rekuperace brzdné energie ji dokáže významně snížit.
A pak je tu Tesla, která se** na fyziku, zvýší hmotnost o pár set kilo a se stejnými bateriemi ještě zvýší dojezd (samozřejmě joke :)).
Jak je to s povrchovou
Jak je to s povrchovou degradací, tepelnou stálostí ? Například čiré plasty u světlometů. Časem zmatní. Což se dá přeleštěním opravit . Vyšší odolnost Zvýší ochranu před násilným vniknutím do vozu .
A v pripade nehody 100x
A v pripade nehody 100x odolnejsi okno ani nerozbijete,takze vas ceka pomala smrt v aute.Na nektere novinky se je treba divat z vice uhlu.
„Bonusem je pak 100x
„Bonusem je pak 100x větší mechanická odolnost oproti oknům vyrobených ze skla. “ Co to má znamenat? Mechanická odolnost je obecný termín, který bez upřesnění nelze kvantifikovat.
Přesně tak. Já si to
Přesně tak. Já si to třeba mohu vysvětlovat, že se ten plast nedá poškrábat, což mne zároveň překvapuje.
To, ze sa plast neda
To, ze sa plast neda poskrabat nie je ziadna novinka, technologia je k dispozicii viac nez desatrocie. Aj polykarbonat sa da upravit tak, ze ma na povrchu tvrdost skla. Pouziva sa na to specialna chemicka uprava povrchu a nasledne ozarovanie UV, laserom alebo ionizacia lahkymi ionmi pri energii az 8MeV. Vzniknuta vytvrdena vrstva je tenucka iba niekolko mikronov, ale na dany ucel (neposkriabatelne narazmi hmyzu, lietajucim pieskom z vozovky alebo stieracmi) je to viac nez vyhovujuce. Jeden popis je k dispozicii aj tu: is.gd/HHBtny
„neposkriabatelne narazmi
„neposkriabatelne narazmi hmyzu“
🙂 jo tak to je dobra myslenka 🙂
sem netusil , ze hmyz se „zareje“ do skla!
Co my víme, třeba mají u
Co my víme, třeba mají u nich hmyzáky s karbonovým exoskeletem chráněným ještě vrstvou safírového skla 🙂
To je stejny kec jako kdyz
To je stejny kec jako kdyz napisete, ze nove vyvinute baterie maji 2x vetsi kapacitu nez soucasna generace. Proste nic nerikajici kec 🙂
Mně to jako úplnej kec
Mně to jako úplnej kec nepřijde, jednoduše si to představím asi tak, že do takového skla musím bouchnout kladivem 100× větší silou než do klasického 😉
A jake je to klasicke? 🙂
A jake je to klasicke? 🙂
Skleněné 😉
Skleněné 😉
to je skoro jako kdybych
to je skoro jako kdybych rekl, jaka je klasicka Li-ionka?
Litiova 😉