Větrné elektrárny krotící tajfuny by mohly zásobovat Japonsko elektřinou

Japonský inženýr Atsushi Shimizu vymyslel zcela nový typ větrné elektrárny, která dokáže „zpracovat“ sílu tajfunu. Založil společnost Challenergy a představil první prototyp.

Koncept „tajfunové“ větrné elektrárny japonské společnosti Challenergy
foto: Challenergy

Atsushi Shimizu, japonský inženýr, vidí v obvykle ničivé síle tajfunů obrovský potenciál. Pokud by se ji totiž podařilo zužitkovat, byla by japonská energetická politika pro další generace vyřešena.

Shimizu, inspirovaný údaji z Atlantické oceánografické a meteorologické laboratoře, nedávno představil svůj prototyp. Atypická větrná elektrárna je prý nejen schopna ustát sílu větru, ale dokonce ji i zužitkovat.

>>> ČÍST CELÝ ČLÁNEK <<<

VIDEO

14 Comments on “Větrné elektrárny krotící tajfuny by mohly zásobovat Japonsko elektřinou”

  1. nebude tohle spise jen o tom
    nebude tohle spise jen o tom ze je to vertikalni ulozeni generatoru a tedy i vertikalni rotor? takove vetrniky se take delaji, proste normalni vertikalni vetrne elektarny, ac asi ne takove aby vydrzeli tajfun, takze Japonec jen udelal robustnejsi vertikalni vetrnou elektrarnu co odola tajfunu 😀

    1. Mno tak elektroauto taky
      Mno tak elektroauto taky víc jak 100 let pořádně nikdo nevyužíval 😉
      Až teprve s posunem baterkový technologie to najednou dostává nový rozměr. První spalovák taky musel pohánět parní stroj protože se chudák nedokázal sám roztáćet vlastníma výbuchama 😉

      Stejně tak by Jan Tleskač a Leonardo určitě zaplesali nad funkčním šlapacím vrtulníkem z uhlikových vláken zvícím velikosti sportovní haly 😀

      Princip je jedna věc, jeho efektivní uvedení do života druhá.

    2. cena, materiály a možnosti
      cena, materiály a možnosti akumulace, spotřeba energie atd.

      Před stoletím byla spotřeba proudu tak malá že se snadno dala pokrýt uhlím a vodou, nebyl důvod k masivnímu využití slunce a větru, přestože na to technologie byla.

      Pokud se jim poadří využít energii tajfunů, jednak by to mohlo jejich sílu omezit, a jednak by to mohlo s mnohem lepší akumulací snížit závislost na ostatních energiích.

        1. Nemusel by být, ZZE platit
          Nemusel by být, ZZE platit musí, vždy a nějak (tady jsme navíc v klasické fyzice u velmi makroskopického jevu :), takže pokud by odváděli zajmavě velké množství energie mohlo by to sílu teoreticky omezit. Nemyslím že je to nemožné, ale velmi náročné a drahé. Myslím že je to zrovna jev, kde i malá změna jeho síly může znamenat značný rozdíl ve škodách jím napáchaných.

          Myslím že je škoda že tu nikde není výkonová křivka v závislosti na rychlosti větru, celkem by mne zaímal rozsah použitelnosti, ta dost ovlivní jestli se tento patent chytne nebo ne. Pokud startuje při srovnatelných podmínkách jakou současné elektrárny a pokud díky odolnosti bude plocha pod křivkou mnohem větší (cena za kW bude také hrát roli), pak by se mohly chytit a podstatně zlepšit parametry výroby, pokud se dobře pamatuji, tak výkon rostě zhuba s třetí mocninou rychlosti větru.

          1. Nevím, ale podle mého
            Nevím, ale podle mého názoru je možnost aplikace v natolik masovém měřítku, aby to mělo vliv na tajfun, vlhký sen materiálových a dalších inženýrů, kteří si při podobných nápadech musí klepat na čelo. Ta cena by byla astronomická a užitek naprosto marginální. Skoro mi to přijde, jako že nevědí, do čeho píchnout. To ať radši staví vesmírný výtah nebo něco podobného. To by bylo alespoň užitečné.

            1. Je pravda že nevíme jaké
              Je pravda že nevíme jaké materiály používají, ale z té fotky s tím inženýrem to vypadá na kovovou konstrukci, to nemusí být drahé, ale otázka je jak funguje ten profil, dost mi to připomíná Giromill, neboli H-rotor, což je varianta Darrieova rotoru.

              Otázkou je podle mne spíš startovní rychlost.

              Myslím že vertikální budou méně náročné na materiálovou odolnost než klasické konstrukce, bohužel jsou poněkud méně účinné, na druhou stranu výkon, jak jsem zmínil je závislý na rychlosti větru. Pokud by bylo možné je provozovat i za vyšších rychlostí než běžné větrné elektrárny, možná by nebyl pokles takový. Ale vážně je otázka ak velké se to dá udělat.

              jinak vzorec by měl být P = [(v^2/2) * ro * S * v]* n

              kde v je rychlost větru, ro je hustota vzduchu a S je plocha kterou v prostoru opisuje rotor z pohledu větru a n je „účinnost.“

              Pak mne napadá že když pomneme pevost, jakožto vyřešenou, tak problém bude vývkon vyvést, buď se bude generátor přetěžovat, nebo bude značnou část roku nevyužitý, to obje není dobré. Takže možná by bylo načase aby se přešlo zpět na cize buzené stroje a v případě potřeby vyššího výkonu přebudily na vyšší napětí, které by se pak upravilo. Mělo by to vést k menšímu nebo stejnému ohřívání, ale muselo by se s tím už ve výrobě počítat.

Napsat komentář