V Praze jezdí elektrobus v běžném provozu

Dopravní podnik hlavního města Prahy uvedl do provozu s cestujícími elektrobus SOR EBN 11, který je součástí dlouhodobého ověřovacího provozu tohoto druhu vozidla.

Nový elektrobus bude testován na různých autobusových linkách provozovaných Dopravním podnikem. Cílem je maximálně přiblížit provoz elektrobusu podmínkám běžným pro autobusové linky využívající vozidla s konvenčním pohonem.
foto: DPP hl. města Prahy

Roční projekt, na kterém dopravce spolupracuje se společnostmi SOR Libchavy, s. r. o., a Cegelec, a. s., mimo testování vozidla v plnohodnotném provozu, slouží také jako zdroj dat a zkušeností pro podobné projekty v dalších evropských městech.

Cestující se s novým elektrobusem v první fázi setkají především na pravidelných autobusových linkách číslo 213 (v pracovní dny, pořadí 3) a 188 (o sobotách a nedělích, pořadí 3). Kapacita vozidla je plně srovnatelná se standardními autobusy na těchto linkách.

Snižování emisí autobusové dopravy je jedním z klíčových strategických cílů Dopravního podniku hlavního města Prahy a projekt dlouhodobého testování bezemisního elektrobusu standardní velikosti je důležitou iniciativou k jeho naplňování.

Data z provozu elektrobusu navíc poslouží mezinárodním projektům, které se zabývají analýzou využití elektromobility ve veřejné dopravě. Pro zajištění potřebného denního dojezdu je elektrobus nabíjen nejen v noci, ale také během provozních přestávek v obratišti Želivského.

Průběžné denní nabíjení probíhá pomocí dvoupólového pantografového sběrače na střeše vozidla z krátkého úseku speciálně vybudované trolejbusové troleje. Nabíjecí úsek je napájen z přilehlého úseku tramvajové sítě a je zabezpečen pomocí stacionárního galvanického oddělovacího zařízení.

Nutno zdůraznit, že tento elektrobus je plně elektrický, včetně vytápění vozidla. Řada jiných elektrobusů má vytápění nadále naftové, případně plynové, čímž je emisní efekt zpochybněn.

Společnost SOR Libchavy, s. r. o. se zabývá vývojem a výrobou elektrobusů již od roku 2010. Do dnešního dne bylo vyrobeno a uvedeno do provozu 19 kusů elektrobusů. Prototyp vozidla SOR EBN 11 se poprvé představil na výstavách v německém Hannoveru a polských Kielcích.

Prodlouženou verzí městského elektrobusu vychází společnost SOR Libchavy, s. r. o. vstříc aktuální poptávce dopravních podniků zajišťujících veřejnou přepravu osob, a to po vozidlech na bateriový pohon srovnatelných s běžným dvanáctimetrovým vozidlem na naftový pohon.

Celková obsaditelnost vozidla je 93 cestujících (z toho 23 + 6 míst je určeno pro sedící), čímž je srovnatelný s klasickým autobusem MHD. Maximální rychlost vozidla je 80 km/hod. Dodavatelem elektrovýzbroje pro elektrobusy SOR typové řady EBN je společnost Cegelec, a. s.

tisková zpráva

31 Comments on “V Praze jezdí elektrobus v běžném provozu”

  1. V Plzni jezdí elektrobusy
    V Plzni jezdí elektrobusy Škoda na lince 33 už delší dobu, hodně mě překvapilo rychlonabíjení, kdy se nabijí za pár minut ( myslím že 4min) kamarád co jezdí ve Škodovce jako testovací řidič trolejbusů mě říkal, že jsou to zatím pouze prototypy, v současnosti se ve Škodovce po trolejbusech, vyrábí převážně autobusy s hybridním pohonem.

    1. Pokud uvažujete samotné
      Pokud uvažujete samotné vozidlo, tak jistě, ale náklady na trolejbusovou „bižuterii“ jsou obrovské a je nutno je započítat do nákladů celkových.
      Bižuterií jsem myslel – zasloupování a zadrátování města, podzemní kabeláž k jednotlivým napájeným úsekům plus veškeré výhybky, sjížděčky a křížení a k tomu údržba tohoto všeho.
      Další nevýhoda trolejbusu spočívá v „uvázání“ na dráty – žádnou překážku neobjede boční ulicí.
      atd. atd.

      1. Tohle všechno je mi jasné.
        Tohle všechno je mi jasné. Ale dělal někdo nějakou studii, kdy se spočítá všechno dohromady a přepočítá se to na cenu na 1km jízdy? Cena baterií a jejich životnost, účinnost nabíjení, navýšení hmotnosti. Elektrobus také potřebuje vybudovat pevnou infrastrukturu. Co se týče samotného přívodu proudu, potřebuje to podstatně větší rezervovaný výkon, protože proud odebírá nárazově atd.

        1. Asi se tady na to ptáte na
          Asi se tady na to ptáte na nesprávném místě. Předpokládám/doufám, že (ne)zodpovědní pracovníci v jednotlivých dopravních podnicích podobné výpočty snad dělají – tedy se obrátit s dotazem tam.
          Já jsem jen dvacet roků jezdil po Brně s trolejbusem a tyto údaje jsou mi naprosto neznámé. S veslaři na galéře se také kormidelník nebaví.  🙂
          Osobně bych si podobný propočet rád udělal, ale nemám žádné podklady.
          (tabulky jsou můj koníček – jak vidím čísla, tak jsem k neudržení 🙂

          1. Já si myslím že cena v
            Já si myslím že cena v MHD nehraje až takovou roli, protože v ČR snad kromě Prahy by bez dotací EU k většině modernizací vozového parku stejně nedošlo. U elektrobusu vidím jediný problém v tom, že prostě dosud nikdo nebyl ochoten postavit bus s dojezdem 400km (ekvivalent Tesly) a hlavně ho ani neplánuje. Přitom dnes už je zcela evidentní, že technicky to proveditelné je.

            V Ostravě pokud vím BYD s garantovaným dojezdem 250km se již velmi přiblížil požadovanému dojezdu pro celodenní provoz. Vyčítáno mu bylo hlavně, že kvůli bateriím má obsaditelnost jako o 2m menší vůz, což se dá ale řešit.

            Elektrobusy s flash-chargingem si myslím že jsou rovněž správná cesta. Mají i jednu výhodu a to že jsou lehčí, takže v létě tolik neničí silnice a zastávky. Na druhou stranu to je ale taky zároveň jediná praktická výhoda té nižší hmotnosti, jinak výhody busu s dostatečným dojezdem jasně převažují.

            1. Tak jsem googloval a našel
              Tak jsem googloval a našel jsem, že samotný vůz je v případě bateriového cca o 20% levnější než trolejbus. Spotřeba energie nižší opět u bateriového. Přijde mi to jako účelově zkreslená data. Ty vozy by měly být plus mínus podobné. Motor, regulace atd… Trolejbus má navíc tykadla. Akubus baterii, která musí představovat vyšší cenu, vyšší hmotnost, takže vyšší spotřebu, vyšší provozní náklady.
              Jinak souhlasím, že do některých míst se akubus hodí spíše. Ideální je asi kombinace trolejí s akumulátorem. Nabíjení za jízdy. Troleje například v kopcích, malý dojezd a více možností dobíjení.

        2. Asi před rokem jsem
          Asi před rokem jsem nějaký normativ na to našel, ale to je normativ, pak se podíváte kolik to stojí když se opravdu staví a zjistíte že ta cena létá i o 50% na kilometr mezi jednotlivými DP. Já v tom čuchám nějakou čertovinu. Dá se to najít ale vezme to dost času.

    2. To se přece nedá obecně
      To se přece nedá obecně vyčíslit. Někde to může být výhodné, někde ale třeba až o stovky procent dražší. Třeba zrovna v té Praze hlavní tepny MHD obsluhuje metro a tramvaje. Autobusy obsluhují hlavně okrajové a periferní oblasti, kam by bylo nereálné tahat troleje. Když si jenom uvědomím, jakými uličkami to projíždí k nám.

  2. V Drazdanech jezdi od
    V Drazdanech jezdi od 04/2015 jeden elektrobus polskeho vyrobce Solaris. Motor 160kW, aku 200kWh. Nabijeni na otocce 4 minuty. Denni najezd 300 km. Nabijeci vykon 200-250 kW. Linka c. 79. Dnes jsem ho videl s vytazenym pantografem. Jinak uz jezdi v Hamburku, Klagenfurtu, Düsseldorfu a i ve Svedsku. Takze skoro seriova vyroba a SOR testuje pro jina evropska mesta…
    elektromobilitaet-verbindet.de/dvb-setzt-auf-solaris-elektrobus.html
    elektromobilitaet-verbindet.de/projekte/elektrobus-linie.html

  3. proc maji problem s naftovym
    proc maji problem s naftovym topenim! Podle me je ekologictejsi spalit 1 litr nafty nebo benzinu a vyrobit 25-30kwh tepla, nez pridat do elektrobusu dalsich 30kwh kapacity, ktery by staly 200 000kč. Navic ta elektrina je stejne z uhelne elektrarny, ktera ma ucinnost jen kolem 40%. Palivo spalene na topeni by tvorilo setinu emisi oproti neakemu jinemu spalovacimu busu (kterych stejne jezdi po meste stovky)

      1. Ale proč??? Proč budovat
        Ale proč??? Proč budovat dvě infrastruktury – dobíjení elektřiny a „dobíjení plynu“? Proč instalovat do autobusu plynové hospodářství s tlakovou nádobou, dojíždět ji plnit, zajiťovat revize atd. Nic z toho není provozně ani ekonomicky jednodušśí než jednoduché elektrické topení s pravidelným rychlodobíjením na konečné. Potíže jsou s lidma co nejsou mentálné schopni opustit stará řešení a místo toho vymýšlí komplikovaná „napůl“ řešení.

              1. Asi Vám není jasné že se
                Asi Vám není jasné že se mluví o instalaci dvou hospodářství v jednom podniku, což povede jen k tomu že se takový provoz prodraží více než přídavná bateri pro topení.

                Proto je váš komentář lehce mimo.

                Dále pak vzhledem k průměrně delší době obměn vozového parku našich DP, se dá předpokládat ýe pkud se teď nasadí plyn, tak s tím budeme jezdit minimálně deset či patnáct let, přičemž jediné co se změní budou emise CO2, možná trochu emise produktů močoviny.

          1. Protože tu se teď
            Protože tu se teď nebavíme o hudbě, nebo jídle, ale technice, kde je možno stanovit jasné metriky.
            A je to tak, mnoho lidí se není schopno při řešení techniky Oprostit od zažitého. Je to velmi podobné jako když se někteří lidé snažili udělat parní lokomotivy s odrážecíma nohama podobnýma koňským.

            Navíc poku máme nyní již technologie TČ, nebo vysoce kapacitní baterie, pak není důvod přidávat takováto podivná zažízení pokud je možno se těmto emisím zcela vyhnout v místě provozu. A bude se jednat i o ekologičtější řešení, jelikož asi 50% vyrobené elektřiny pochází z JE/FVE/VE a dalo by se jít ještě dále, zejména s VTE.

          2. Popisujete 2 úplne
            Popisujete 2 úplne rozdielne veci. Paradoxne chcete poukázať na prirodzenosť rozdielností a poukazujete na to paušalizáciou dvoch úplne rozdielnych problematík…

            Plne súhlasím s pôvodným príspevkom, že pchať do automobilov dve rozdielne technológie je zbytočná komplikácia.

      2. Po čerstvé zkušenosti z
        Po čerstvé zkušenosti z Ostravy z právě nasazovaných 105 plynových běžných i kloubových autobusů do MHD plyn nebrat. Je hlučný a jak člověk vidí ten tetelící se vzduch nad vozem (má to výfuk jak parník komín nahoře na střeše), tak to nevěstí nic dobrého. Podle znalců prý ta hlučnost časem odpadne, pokud se autobusy zajedou a seřídí. Nové to prý dělají vždy, ale bůh suď. Navíc je Ostrava plná tramvají a trolejbusů, takže podobné nabíjení jako v Praze by vůbec nebyl problém. A SOR ENB 10,5 m, dvounápravový nízkopodlažní elektrobus s třídveřovou karoserií, už u nás jezdí několik let
        http://www.dpo.cz/o-spolecnosti/vozy/219-sor-ebn-10.html

        1. Mě v té studii „E-mobilita
          Mě v té studii „E-mobilita v MHD“ zaujaly tyto dva detaily:

          1) SOR EBN10,5 zde stojí 8,5mil Kč + cca 2mil Kč za případnou výměnu baterie (používají LFP Winston) což vychází na cca 480 USD/kWh při dnešním mizerném kurzu USD.

          2) náklady na vodíkovou infrastrukturu byly u českého TriHiBusu 25mil Kč.

            1. No přiznám se že mi
              No přiznám se že mi přijde jedno, jestli tam je 172kWh ve Winstonech, nebo 222kWh v NMC pytlících. Protože už dávno tam mělo být 350kWh+. Technologie na to je všeobecně známá a ani cenově to nevyjde nějak dramaticky hůř.

              A nebo pak jít cestou LTO s flash-chargerem.

    1. Jestliže je prvotní
      Jestliže je prvotní motivací k nasazení elektrobusu v centrech měst jejich bezemisnost, a to prostě je, protože žádný jiný parametr není lepší (alepoň zatím) než u ostatních pohonů, pak není důvod proč nepoužít elektrické topení. Je to konstrukčně, technologicky i ekologicky čistší řešení, které zajistí, aby ty stovky, o kterých píšete, zmizely. Navíc není pravda, že elektřina „je stejně z uhelné elektrárny“ protože v ČR je to méně než polovina elektřiny, ve vyspělém světě i méně.

    2. Jednak elektrická energie v
      Jednak elektrická energie v ČR je z uhelných elektráren jenom asi z 50% a druhak bych očekával, že u každého rozumného EV bude topení realizováno tepelným čerpadlem, takže jsme účinností úplně někde jinde. A navíc tepelným čerpadlem můžete v létě chladit, což pomocí naftového topení budete těžko.

Napsat komentář