Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) se již téměř dvacet let věnují vývoji technologií, které umožní využívat v komunikaci s počítači daleko přirozenější způsob – běžnou lidskou řeč.
foto: Volvo
Dorozumění člověka s počítačem se nejčastěji odehrává pomocí klávesnice a myši a komunikace mezi dvěma lidmi byla donedávna jasná jen lidem. Hlasová komunikace ale nabývá na významu, a to kromě jiných i v oblasti automobilového průmyslu.
Projekt s názvem „Technologie zpracování řeči pro efektivní komunikaci člověk-počítač“ podpořila v rámci výzkumného Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA částkou 23,8 milionu korun i Technologická agentura ČR (TA ČR).
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Konektivita – klíčový pojem současné automobility
Robotické auto Nvidia řádí na klikatých cestách i na sněhu
Intel se připravuje na propojený věk dat a umělé inteligence
„Tyto nové technologie by měly být použitelné v praktických aplikacích, jako je například vyhledávání ve slovnících na mobilech, diktování překladů nebo využití v dialogových systémech,“ uvedl předseda TA ČR Petr Očko.
Podle něj jde o velmi důležitý výzkum s potenciálem přinést České republice významné zvýšení podílu hi-tech technologií v ekonomice a uplatnění na mezinárodních trzích. „Technologie tohoto typu tvoří vysokou přidanou hodnotu díky minimálním nákladům a možnosti vysokých příjmů z prodaných licencí za software,“ dodal.
Projekt navazuje na mimořádné úspěchy skupiny BUT Speech@FIT, která je součástí Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Ta byla zodpovědná za koordinaci projektu a je jednou z nejvýznamnějších světových laboratoří v oboru získávání informací z řeči.
Kromě podpory od TA ČR pracuje také na projektech programu Horizon 2020 Evropské komise a amerických agentur DARPA a IARPA.
„Podpora od Technologické agentury nám pomohla posunout vývoj ve všech oblastech řečových technologií, ať už jde o samotné rozpoznávání řeči a mluvčího, identifikaci konkrétního jazyka či detekci klíčových slov,“ vysvětlil docent Jan Černocký z VUT s tím, že výsledky projektu mají značně rozsáhlé pole využití.
„Můžeme zmínit například zlepšení studijních možností při použití audiovizuálních materiálů, které umožní práci se záznamem v podstatě na stejné úrovni jako s psaným textem včetně vyhledávání klíčových slov, indexování a podobně,“ doplnil Jan Černocký.
Podstatná část projektu byla ale na bedrech zúčastněných firem. „Vědecké články a akademický software jsou samozřejmě důležité, ale největší radost mám z toho, že výsledky projektu přispěly k vývoji reálných produktů pro reálné zákazníky“, říká Černocký a zmiňuje například systém pro dolování bezpečnostních informací z řeči firmy Phonexia, vyhledávání hlasem ve slovnících Lingea nebo hlasové informační systémy firmy Optimsys.
Účastníci projektu se společně presentují jako „Brno Speech Cluster“ a šíří dobré jméno České republiky jak na poli špičkového výzkumu, tak ve špičkových komerčních technologiích.
Ty těsný kalhoty toho
Ty těsný kalhoty toho hipstera na fotce mě dostaly. To není chlap, ale buzík.
Mírni se, nemusíš hned
Mírni se, nemusíš hned vytrubovat do světa jak tě to vzrušuje.
Daleko přirozenější než
Daleko přirozenější než řeč je myš a klávka. Zbytečné mluvení je pro drbny nebo masochisty co si neváží ticha a svých hlasivek.
pan Cernocky je borec co se
pan Cernocky je borec co se znalosti tyce, ale taky se mi libilo jak jezdil po skole na kolobezce 😀
To teda je – a hlavně super
To teda je – a hlavně super profesor.