Elon Musk zažívá pár výjimečných dnů. Nečekaný úspěch elektromobilu Tesla Model 3 aktuálně doplnil konečně podařeným přistáním vesmírné rakety SpaceX na mořské bárce.
foto: SpaceX
Vesmírná raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, kterou založil Elon Musk, včera úspěšně vynesla směrem k Mezinárodní vesmírné stanici ISS několik tun nákladu, včetně nafukovacího modulu společnosti Bigelow.
Co je ale ještě důležitější je fakt, že první stupeň rakety Falcon 9 se úspěšně vrátil neporušený zpět na zemi! Resp. na moře. Úspěšně totiž přistál na robotické bárce v oceánu. Přitom už v prosinci se SpaceX podařilo návratové přistání na pevné zemi.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
SpaceX zkusí s raketou opět přistát na moři
Přistání na moři je však důležitější, protože pro většinu raket není návrat na pevnou zemi z důvodu nedostatku paliva možný. SpaceX odhaduje, že pouze polovina letů bude mít dostatek paliva pro návrat na pevninu.
Onboard view of landing in high winds pic.twitter.com/FedRzjYYyQ
— SpaceX (@SpaceX) April 9, 2016
Úspěch SpaceX přišel ve stejné době, kdy konkurenční společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose, zakladatele společnosti Amazon, vyslala na okraj vesmíru (nikoliv do vesmíru) svou raketu New Shepard – když už tam ta samá předtím dvakrát byla.
Elon Musk si myslí, že rakety SpaceX budou moct podniknout až 100 letů před vyřazením z provozu. To by mělo významně snížit náklady na lety do vesmíru a vynášení nákladu.
K takovému stavu však ještě zbývá dlouhá cesta. Úspěšné přistání na moři představuje kritický krok tím správným směrem.
vlny byly konečně malé
vlny byly konečně malé 🙂
ok
youtube.com/watch?v=sYmQQn_ZSys
ko
youtube.com/watch?v=BhMSzC1crr0
Sovětům Chybí finance
Sovětům Chybí finance Vývoj návratové rakety odložen. Úspora nákladů je prý jen 30%.
http://www.kosmonautix.cz/2015/04/tvrde-pristani-prvniho-stupne/
http://www.kosmonautix.cz/2016/01/znovupouzitelne-rakety-z-let-minulych/
30% má být současná
30% má být současná úspora pro zákazníky, kteří se rozhodnou pro let s použitým prvním stupněm Falcon 9. Tedy místo 60 milionů dolarů zaplatí za start cca 40 mil. USD. Mně to přijde jako férová cena – na trhu není nikdo, kdo by nabízel nižší cenu za vynesení satelitu na geostacionární dráhu. Mnohem důležitější bude znovuvyužitelnost boosterů u Falcon Heavy, kde se bude zachraňovat více hardwaru. Znovuvyužitelnost má být klíčovou vlastností všech stupňů další mnohem větší rakety (BFR), která bude jako palivo spalovat methan..
Tý vogo, slušná práce.
Tý vogo, slušná práce.
Jak tam ta raketa po té dráze skáče.
A jsou vidět jake tam jsou vlny, ta plošina se hybe jako koza.
To musí být strašně těžký se na takovou bárku trefit.
Tak tohle je opravdu
Tak tohle je opravdu husarský kousek. Trefit se na plošinu, která je menší než výška tubusu z neúplně přesné trajektorie plus vítr a vlny. Bylo sice jen o fous, při konečném dosednutí je vidět výrazný snos způsobený bočním větren a „přízemním“ efektem, ale tím spíše je to velký, VELKÝ úspěch. Tohle potřebuje gratulaci všem, kdo se tomto úspěchu podíleli i těm, kdo jenom Muskovi věřili. Takže si také gratuluji. 🙂
Celkem by mne zajímalo jak
Celkem by mne zajímalo jak to je myšleno s nedostatkem paliva pro přistání ne zemi, z toho co vím o Zemi a vesmíru, tak raketě je tak trochu jedno kam sestoupí, je snad třeba více paliva pro stabilizaci nad zemí než nad Mořem? Nebo v tom roli hraje i plošina, která se může teoreticky přesunout o míli vedle zatímco raketa sestupuje?
Samozřejmě je to výborné pro dopravu na nízké dráhy, ale pro cokoliv většího by byl třeba alespoň Falcon X heavy, nebo spíš Falcon XX. Jenom doufám že se nám podaří předběhnout katastrofu dřív než se stane. Pokud do 2020 dojde k boomu EV, ono mezi tím kdy je to jen pro pár a kdy to chtějí všichni může být velmi tenká hranice, pak se zbavíme problémů spojených s ropou a zároveň i toho co se děje v energetice. Cena se vrátí na 100€/MWh, myslím že s případným prudkým růstem EV to možné je, pak jen pragmatiky do vedení.
Pak snad bude možné i učinit kroky k naší expanzi do vesmíru. Ale to opravdu potřebuje Falcon XX minimálně a nějaký letoun pro dopravu lidí na oběžnou dráhu, nikdo asi nemusí přetížení.
Je to z toho důvodu, že
Je to z toho důvodu, že první stupeň rakety je ten co odvede sice nejtěžší práci, ale zároveň se až k vyšší orbitě nikdy nedostane a stejně tak si nemůže dovolit spálit tolik paliva, aby nabral rychlost potřebnou k udržení se na nízké orbitě. To mu předurčuju jistou trajektorii, která mu znemožňuje si zcela svévolně vybírat místo přistání.
Díky za vysvětlení, teď
Díky za vysvětlení, teď to dává smysl, člověk taky nemůže znát všechno. 🙂 Mělo mne to napadnout, že to bude kvůli trajektoriím, ale nikdy jsem manévrování raket nestudoval, spíš tak co to má vevnitř.
ta raketa by se musela
ta raketa by se musela vracet nebo naopak letet dal pokud by mela pristavat na zemi, ona se jaksi zeme otaci a navic raketa letu pod urcitym uhlem a pod urcitym se zase vraci, ostatne drahu letu se da u SpaceX pozorovat online pokazde kdys je nejaky let, je to jak pise Jirka podemnou
co se elektriny tyce, extremni skokove zdrazeni nenastane, minimalne ne v CR kde je cena elektriny regulovana a regulovana bude i nadale, navic cena nemuze vyrazne stoupnout kvuli konkurencnimu prostredi (nedostatek elektriny opravdu nehrozi) a i 100€/MWh je vpodstate smesna cena, tu stejne vetsina z nas normalne plati jiz dnes, a to mame v CR elektriny jeste docela levnou
za nasich zivotu bude vesmir pravdepodobne stale takl darha zalezitost ze expanze do vesmiru nehrozi, to ceka az dalsi generace, za nas se poleti tak max par expedic na nejblizsi planety 🙂
Měl jsem na mysli cenu
Měl jsem na mysli cenu burzovní, pokud by rostla poptávka díky EV, pak je myslím slušná možnost že by se to na burze projevilo. Samozřejmě asi ne úplně skokově, ale řekněme v horizontu několika let od nástupu EV by se to mohlo stát. Pravda sice je denní spotřeba celkem malá, pokud budeme uvažovat nějaké běžné pojížďky, ale pokud by se měla EV stát něčím masovějším, řekněme desítky až stovky tisíc vozidel. Již by se to na spotřebě proudu mohlo projevit.
Problém jak přesvědčit lidi aby si EV kupovali, další je že obecně máme v elektrifikaci dopravy obrovské mezery a zpoždění.
Jinak jsem našel tuto zajímavou mapku, pokud ji neznáte, ale je to zde off-topic. elektromobily.org/wiki/Mapy_nabíjecích_stanic tady pak je lepší mapa: google.com/maps/d/viewer?mid=zKQCDB56MJv4.kx_q-PAk3ezY Ale je to spíš tak na úrovní dojedu do práce, nabíjím.
spousta te dnesni elektriny
spousta te dnesni elektriny se stejne zuzitkuje na rafinaci a logistiku ohledne tekutych a plynnych paliv, takze s tim jak bude postupne prechazet v horizontu treba 20-30 let „ropna“ doprava na Ev, tak se to vyrovna, dnes v EU znamena 1 litr ropneho paliva cca 1.6kWh elektriny, a to jestli se pouzije na rafinaci nebo primo v Ev je energetikum tak nejak jedno 🙂
CR je na tom prozatim tak dobre, ze vyvazime, za 2015 jsme vyvezli tusim 13TWh , a to dlouhou dobu byli odstavene Dukovany kvuli tem podvodum s rendgeny, ale i tech 13TWh by stacilo pri prumeru 22kWh na 100km aby 10 tisic EV mohlo kazde rocne ujet asi 59 tisic km, CR ma i pri soucasnem stavu energetiky prostor asi na 100 tisic osobnich EV s prumernym najezden okolo 25000km rocne
EV map je spousta, vetsina EVckaru stejne pouziva nejakou svoj v navigaci, ja znam osobne teda jen 3 lidi co vlastni EV, a vsichni jezdi podle mapy ve sve navi kde maj proste ty stanice co vyuzivaj zadane + tam jsou ty co tam byli od vyrovce daneho EV
Díky za čísla.
No možná
Díky za čísla.
No možná by jim to tak jedno bát nemuselo pokud jim začnou EV dělat nějaké další špičky v síti. A ještě si tak nějak matně vzpomínám že Rafinerie mají často svou elektrárnu, pokud tedy jde pryč rafinerie, je pryč i její elektrárna.
Je otázka jestli místo elektrárny v Dukovanech někde nepálili uhlí navíc aby udrželi export.
Teď se naskýtá jiná otázka, je možnost jak reálně nástup EV u nás urychlit?
Ono to půjde postupně. Ne
Ono to půjde postupně. Ne každá rafinerie je soběstačná. Počítám, že spíše ne, takže odběry ze sítě tam uřčitě budou. Další aspekt je čas. Ceny za instalací OZE budou klesat, stejně tak ceny za baterie. Naopak se může zvyšovat účinnost. Pokud dnes při současné účinnosti FVE máme střechu na domácí instalace s kapacitou přes 5 GW, tak za deset let stejná plocha může mít klidně kapacitu (a tím i výrobu) 2x vyšší. Ale i kdyby to bylo jen těch 5 GW, energie to za rok vyrobí tolik, co asi půlka temelína při běžném provozu (také neběží celoročně bez odstávek).
u vsech ceskych rafinerii
u vsech ceskych rafinerii vyrabi elektrinu CEZ a zahrnuje ji do celostatnoch tabulek/statistik ohledne elektriny
a ano , diky vypadku Dokuvan stoupl celostatne rocni podil elektriny z tepelnych elektraren, predloni byl podil uhelnych nizsi a podil jaderne vyssi, je tak krasne videt jak „spatne“ je se orientovat na jadro, je to prilis velkej a prilis drahej zdroj energie, kterej se musi pak „slozite“ respektive spinave nahrazovat
Pristavani na plosine ma
Pristavani na plosine ma vyhodu ve tom ze jde umistit nad rovnik tudis mene paliva a jeste neplatite najem zeme ve ktere by jste staveli kosmodrom. Jinak pekne preji uspesne lety.
To zdražení není dost
To zdražení není dost dobře možné, protože nahrává konkurenčním technologiím. Pokud se začnou vyplácet větrníky a solární panely větší části odběratelů, mohou se dodavatelé dostat do sestupné spirály, z které pak už nemusí vyskočit.
V sestupné křivce jsou
V sestupné křivce jsou již teď, nicméně je třeba uvažovat že za zvýšené spotřeby s EV začnou větší roli hrát výkyvy v síti, nevím teď jak by se lidé s EV chovali, jestli by to bylo jedno nabíjení týdně, nebo by si to nabíjeli denně, nevíme. Pokud denně, pak by to mohlo vést k tomu že se zvýší rozdíly mezi cenou ve špičce produkce a když bude minimum.
Pokud vezmeme v úvahu že cena elektřiny z VtE je +- 2Kč/kWh, pak až zmizí levné staré uhelné elektrárny a zároveň až nebude třeba dotací v současné podobě, bude se cena proudu na burze pohybovat nejspíš kolem této. Je ale možné že k tomu stejnému by vedl růst spotřeby proudu, který by mohl být právě způsoben rozšířením elektrizace dopravy.
Raketa stoupá nejdřív
Raketa stoupá nejdřív kolmo vzhůru, aby se co nejdříve vymanila z husté atmosféry, pak se začne pomalu stáčet vodorovně, aby udělila kosmické lodi oběžnou rychlost (což je práce hlavně 2. stupně). Z toho vyplývá pro 1. stupeň parabolická dráha. Aby se využila rychlost rotace Země, je výhodnější vypouštět raketu směrem na východ. Vypouští se z mysu Canaveral na východním pobřeží USA, aby, v případě katastrofy, trosky dopadly do Atlantiku.
To znamená, že i 1. stupeň se ve vrcholové fázi letu poměrně rychle vzdaluje od pobřeží. Aby se mohl „otočit“ zpět, musí nastoupat do ještě větší výšky, čímž se provede zpětný manévr – viz obr zde: F9_launch-landing_profile.
Z vloženého detailu vpravo je vidět, že i tak směřuje návrat do moře (kdyby něco selhalo) a teprve nakonec se nasměruje na kosmodrom.
Na tak složité manévrování je potřeba vyšetřit dost paliva.
Tak to je obrovský úspěch
Tak to je obrovský úspěch a krok dopředu…gratuluju lol
Kdybychom měli víc takových E. Musků 🙂 tak už dávno kolonizujeme naši slunečnou soustavu.
No a na zemi bychom jezdili na elektřinu na krátké vzdálenosti a na delší hyperloopem 😀
A spoustu dalších hi-tech novinek!!
Upřímně kdyby E.Musk založil nějaký otevřený fond pro rozvoj nových technologií, tak bych mu tam přispíval (včetně dalších milionů lidí) prachy…věděl bych že to bude mít smysl.
Hyperloopu bych moc
Hyperloopu bych moc nevěřil, že v dohledné době bude použitelný, to spíše se dá hádat že půjdeme ještě s klasickou dráhou na 300-400km/h. Ale to bychom potřebovali zase jiný přístup než jaký se předvádí. Navíc pro hyperloop není vytvořen legislativní rámec a hned tak nebude.
Taky jsem nepsal, že tato
Taky jsem nepsal, že tato doprava bude k dispozici teď.
Myšleno bylo jeho nápady a realizace do budoucna,vč. minulosti pokud by jich bylo více jako E.M.
Dovolím si
Dovolím si nesouhlasit.
Elektromobilům také nikdo před 10 lety nevěřil.
Mě se naopak hyperloop velmi zamlouvá. Je to totiž něco jiného než klasická doprava na kolech ať už ty na vzduch, nebo kovové na železnici.
Podle mne je totiž potřeba se dívat na problém nezávysle na historii.
My se stále zaměřujeme na to co známe, tak se snažíme vymýšlet ruzné inovace stávajících systému. To není samozřejmě špatně, ale když už to dosánhe určité „saturace“, naplnění, tak je potřeba se na to podívat jinak, poodstoupit a vymyslet jiné jednodušší řešení. A to je podle mne v oboru dopravy právě Hyperloop. Nebo to klidně může být ještě něco jiného. Ale klasické automobili, nebo železnice z hlediska rychlosti už prostě nestačí.
Přirovnal bych to k počítačům, tam se také neustále žene vývoj dopředu. Donedávna se to hnalo pomocí frekvence, ale tam už je to na hranicích, tak se na to podívali jinak a výkon se zvyšuje navyšováním počtu jader. Ale i to má své meze a tak se hledají jiné způsoby. Přijde doba, kdy budou prostě jiné počítače s daleko větším výkonem , protože nebudou založeny na klasickém CPU, ale na úplně jiné archytektuře.
„Mě“ místo „mně“ bych
„Mě“ místo „mně“ bych ještě chápal, ale „automobili“, „nezávysle“ a „archytektuře“ už zavání dysgrafií.
Mně jazyky nikdy nešly.
Mně jazyky nikdy nešly. 🙂
Naštěstí se živím úplně něčím jiným. Kde to není tolik potřeba.
Hyperloop se bude tak
Hyperloop se bude tak akorát hodit na spojení velkoměst daleko od sebe nebo alespoň relativně daleko od sebe. Navíc to nemění nic na tom že pro něj neexistuje legislativní rámec. V USA to možná projde, ale u nás jen těžko.
Nemyslím si že jsme dosáhli saturace, ne u nás a asi krom Japonska nikde ve světě, co se týče kolejové dopravy, u silniční asi již ano, tam se dá jít už asi jen do šířky.
Problém, pokud se přejde na úplně jinou architekturu nebo technologii, procesorů bude v tom že budete muset vyřešit jak dostat data do a z procesoru, sice se nabízí optika, ale tam asi zatím nemáme ani jednotlivé prvky, které jsou třeba pro stavbu logických obvodů. Takže asi ještě poměrně dlouho, minimálně u domácích strojů, zůstaneme u x86/amd64. Ještě se myslím dají provést výkonnostní kouzla, ale současná architektura myslím ještě dlouho vydrží, nehledě na to že se investovalo neskutečné množství zdrojů do SW na této instrukční sadě, takže minimálně tím jsme omezeni, pokud chceme zachovat zpětnou kompatibilitu SW. Nebo by to muselo být výkonné natolik aby nad tím mohla běžet předstíračka x86
To si také myslím, kež by
To si také myslím, kež by takových bylo víc.
Už bych měl svůj elektromobil a nemusel pálit pod nosem benzín.
Tzv. „rychlík VYŠŠÍ KVALITY Českých drah“, dokáže po 20 letech modernizace jet po jedné nejhlavnější trati v ČR na Plzeň neuvěřitelnou rychlostí, hádejte kolik, 95 km/hod!!!
Tak to je k pláči.
Ve světě jezdí vlaky 200/300 km/h a my jsme po 20/30 letech modernizace dokázali, zrychlit na stejnou rychlost jako před 50 lety. To je fakt na blití.
A vedle na dálnici jezdí spalováky 200 km/h…..
stoji za tim korupce ceskych
stoji za tim korupce ceskych firem ktere nemaji s VRT zkusenosti a tak se bojej ze pokud budou na ne vypsane zakazky, tak neuspejou, navic se tu zamerne opravuje a upravuje tak, aby byla zakazka tak nejak konstantni a hned jak se skonci po X letech jedna uprava/oprava, tak se na stejnem useku zacina nova o trosku zrychlujici a modernizujici jiz tak zastaralou trat, statni a dotacni finance od nas vsech co platime dane nam takhle mizej do rukou par zmrdu co by nejradsi aby se tu jezdilo porad jeste lokalkama skrz celou republiku 🙁
s rychlosti na dalnici nad 150km/h ale nesouhlasim
Těch 200 km/h na dálnici
Těch 200 km/h na dálnici bylo samozřejmě nadsázka, normálně se jezdí tak 150-170, i když i 200 někteří jezdí.
Viz důkaz v přímém přenosu jak chytili Topolánka, který utekl z veřejné debaty, jen aby za 1 hodinu stihnul Tenis v Brně.
Spočítejte to. Do brna je to 200 km, za jednu hodinu, tam byl, to je dokázané, takže musel je někdy i o hodně víc než 200 km/h.
Dnes jsem jel po dálnici
Dnes jsem jel po dálnici Praha Plzeň a můžu vám říct že tak minimálně 1/4 aut to kalí normálně 160 km/h. Někteří i víc. Většina ale jezdí kolem 130.
Ale chtěl jsem tím naznačit že auto v pohodě dává 160 a vlak který by mohl jezdit daleko rychleji nejede ani 100? A slavně stavíme některé úseky na 160! To je přeci zpátečnický.
Čím jsou ty vlaky vedeny?
Čím jsou ty vlaky vedeny? Jednotkou nebo soupravou? Rx by měl jezdit 120-140 vedený starší dvojsystémovou lokomotivou, 150-160 jako jednotka. Railjet jezdí 155-165 km/h na trati pro 160km/h (Byť to vyší asi nějak nereagovala automatika, nebo co), ale i tak vychází průměrná rychost na 140-150 km/h. A za jistých okolností lze u nás již dneska jezdít 200km/h na trati Břeclav-Brno bylo myslím dosaženo rekordu 230km/h, bylo dále zkoušeno že montážní sestava trolejí rychlosti 200km/h zvládá.
Další věc, zmínil jsem rekonstrukci tratě na Plzeň, a za probíhajících prací prostě nelze v úsecích jezdit plnou traťovou rychlostí, to vede i ke snížení celkové rychlosti vlaků. Pokud jsou nasazovány slabé lokomotivy, bude vlak zrychloat déle -> další zdržení. Tuto stížnost pak lze také směřovat na ČD.
Tady je kompletní rychlostní mapa ČR bez tratí ve vlastnictví soukromých subjektů.
provoz.szdc.cz/PORTAL/Show.aspx?path=/Data/Mapy/rychlosti.pdf
Jak možno vidět, máme těch rychlích tratí poměrně dost, a těch 160 se jezdí. A až zčervená ten kousek u Plzně a ten velký kus u Prahy, pak vám skočí průměrná rychlost nahoru.
Pokud bychom chtěli komletní obovu dráhy, když nás kilometr stoí asi 60-80 milionů, pak na těch asi 9400km by bylo třeba asi 660 mld korun. Problém je že asi není možné alokovat na tyto stavby ani 66 mld ročně na dekádu oprav, a asi i 33mld po dobu 20 let by bylo problematické. A pak k tomu budou miliony připomínek ekoteroristů, takže opravdu rychlé tratě jsou problém.
Tedy na vaši otázku proč vlaky Praha-Plzeň jezdí pomalu jsou tyto: Asi polovinu cesty nemůže jet více než 100km/h, na rychlících nemusí být lokomotivy pro rychlost nad 140km/h. Proč nemůže jet více než 100km/h může být tratí nebo zabezpečovacím zařízením.
Problém je že pokud počítáte klasicky s/t, tak tam máte zastávky a to vytváří zdání pomalé jízdy.
Čím je ten rychlík veden?
Čím je ten rychlík veden? Jednotka, nebo souprava s lokomotivou? Číslo toho vlaku? (nebo alespoň v kolik jel) Problém je že se tra na Plzeň stále ještě staví, byť ji několik let SŽDC uvádí rychlost 160km/h asi na polovině délky. Jestli je to průměrná rychlost, pak je třeba uvažovat zastávky etc. Tedy ano rychlík nejspíš podstatně zrychlil, před padesáti lety by byla rychlost toho vlaku menší. Navíc ještě se razí tunely u Plzně, až budou hotové, bude se dát jet 160 až do Plzně, pak bude řada na tom kusu u Prahy.
Ano ve světě se staví na 300km/h, ale jen málo zemí má:
a) takovou hustotu železnice jako je u nás
b) nedostaly v roce 1993 drážní infrastrukturu na úrovni roku 1960 (krom několika hlavních tratí)
Rychlostní mapa se pomalu překresluje, šlo by to rychleji, ale máme kolem 9400km železnice, to by i někdejšímu železničnímu vojsku trvalo přes 23 let.
Číslo nevím, ale myslím
Číslo nevím, ale myslím že to bylo normálně mašina plus vagóny. Odjezd z Prahy kolem 17. hodiny.
To jsem nevěděl že se ještě staví? Já myslel že je to hotové? Probůh vždyť to začali před 20 lety ne? A je to preci jedna z nejdůležitějších tratí, nebo ne?
To vím že máme hodně tratí, ale o úpravě lokalek si netroufám ani pomyslet. 🙂
Mluvím o koridorech. Těch je přeci o proti zbytku málo. Je to pár hlavních trati napříč republikou. A tech nemáme zas o tolik víc než jiné státy.
Chtěl jsem tím říct že železnice má obrovský potenciál, který jsme bohužel tím, že stavíme úseky pouze na 160 totálně zabili.
Už když se ty koridory začali plánovat na 160 jsem tenkrát věděl že je to málo a že to není žádný pokrok dokonce ani dohonění aktuálního stavu. Už tenkrát bylo jasné že stavíme něco co je ještě před dokončením zastaralé.
Musk jednou řekl. Že když se něco staví tak by to mělo zásadně vylepšit to co je cílem. Mluvil o stavbě rychlostní železnice v USA. Tam je to v podobném stavu jako u nás. Stavět tam dnes rychlostni železnici je zastaralé a nic moc extra to nepřináší na to kolik to má stát. Proto navrhl hyperloop.
Naše koridory jsou toho zářným příkladem.
Já vím že je to u nás složité protože narovnat trať většinou nejde kvůli pozemkům, ale je potřeba se na to podívat jiným úhlem a řešení se najde.
Nicméně je jasné že někteří lidi to určitě i navrhovali ale kvůli byrokracii a uplatkum a různým tunelům to prostě u nás nejde.
Nojo, pořád se to staví a
Nojo, pořád se to staví a v Plznise razí dva tunely aby se obešlo pomalé místo.
Nejdůležitější tratě byly ty, které napojují Prahu na hlavní města sousedních zemí, tedy:
Praha – Ústí n. Labem – Drážďany – Berlín
Praha – Č. Třebová – Přerov – Ostrava!!! – Varšava
Praha – Č. Třebová – Brno – Břeclav – Vídeň
Praha – Č. třebová – Brno – Břeclav – Bratislava
Břeclav – Přerov – Ostrava!!! (Zde nejlepší spojení Baltského a Jaderského moře)
Rychlostní mapu jsem přiložil v komentáři dole.
Právě snaha o stavbu na 200km/h zpomaluje výstavbu tratě, protože do Berouna chtějí novostavbu na 200 a to je problém, má se razit tunel rekordní délky, teď do toho ekologové atd.
Ne, osobní doprava na železnici v USA je v horším stavu než u nás. Nepletu-li se tak tam tratě vlastní provozovatel vlaků a těm jde hlavně o nákladní dopravu, dokud je to rychlejší ze San Francisca po zemi než přes Panamský průplav a pokud je to zhruba stejně drahé, tak budou mít stále zisk. Pak taky VRT vyžaduje elektrifikaci, to je něco v USA známé známé hlavě na Východním pobřeží, kde je to jen díky kdysi přebytku proudu z Niagarských vodopádů (25Hz) a upřímě si neumím představit elektrifikaci jeich transkontinentální železnice kde nic kolem není.
Ten rychlík vám nepojede více než 140 to je limit jeho lokomotivy.
Pokud vím, tak se stavělo na 160, protože na 200 nebyly normy a trvalo by minimálně několik dalších let než by se vůbec připravily. Kde se ale mohlo počkat jsou právě tratě na Moravě a v Polabí.
Dobrý den,
Oběma firmám
Dobrý den,
Oběma firmám moc fandím. Sledoval jsem živě a mám okousane nehty.
Asi by to chtělo víc takto zapálených lidí, díky.
Hmm tak to Ti závidím já
Hmm tak to Ti závidím já jsem na to úplně zapomněl :((
Muselo to být víc napínavější než finále v NAGANU 🙂