Průměrné emise CO2 nových automobilů v roce 2023 v Česku klesly pouze o jeden gram na 137 g/km.
V uplynulém roce si v oblasti osobních vozidel připsaly nejvíce registrací značky Škoda (35,0 %), Hyundai (9,1 %), Volkswagen (8,6 %), Toyota (7,9 %) a Kia (5,2 %). Jak je na tom český trh a jednotlivé značky z pohledu průměrných emisí oxidu uhličitého?
SOUVISEJÍCÍ: Elektromobily v Česku dosáhly loni 3% podílu
Web Čistá doprava přináší každoroční srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních vozidel v České republice, které představují 93,7 % celkového tržního podílu v uplynulém roce, zdrojová data pro toto srovnání pocházejí ze Svazu dovozců automobilů.
„V roce 2023 klesly meziročně průměrné emise CO2 u nových osobních vozidel o jeden gram na 137 g/km, jedenáct značek se dostalo pod tuto hranici. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl v uplynulém roce Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Renault, který meziročně zvýšil průměrné emise CO2 o 4 gramy na 127 g/km se posunul z prvního na pátou příčku. Z dvaceti uvedených značek jich dvanáct emise CO2 meziročně snížilo, nejvíce Opel o 8,2 %. Škoda, která v Česku zaregistrovala nejvíce vozidel, zvýšila emise o jeden gram na 131 g/km. Za pouze mírným meziročním poklesem průměrných emisí stojí pravděpodobně více faktorů. I přes nárůst počtu nových vozidel s nulovými lokálními emisemi jak těch bateriových (6 640 registrací v roce 2023), tak s vodíkovým palivovým článkem (16 registrací), tvořil jejich podíl pouze 3 %, zatímco země EU dosáhly dvouciferného podílu už v roce 2022. Vliv na emise má bezesporu také obliba segmentu SUV a terénních vozidel, který vloni dosáhl dalšího historického maxima: 45% podílu, naopak podíl malých vozidel opět klesl na 10,3 %. V neposlední řadě lze uvést i vliv popularity naftových motorizací, které byly vloni u nás co do podílu registrací nejvyšší v zemích Evropské unie, v loňském roce nová naftová osobní vozidla v Česku dosáhla průměrných emisí 156 g CO2/km, meziročně o gram více,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.
Značky s nejnižší hodnotou průměrných emisí CO2 z TOP20 v aktuální dekádě:
- 2021: Suzuki 118 g/km, ø ČR 136
- 2022: Renault 123 g/km, ø ČR 138
- 2023: Citroën 119 g/km, ø ČR 137
Centrum dopravního výzkumu se oblasti emisí z dopravy dlouhodobě věnuje a podílí se na celé řadě výzkumných projektů. „Aktuálně finalizujeme tříletý projekt Predikce úspor emisí ze silniční dopravy do roku 2030 dosažených aplikací vybraných daňových a poplatkových nástrojů, který byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v programu Prostředí pro Život. Jeho hlavním cílem bylo ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze, Univerzitou Karlovou a Mendelovou univerzitou v Brně, vyhodnotit možnosti pro dosažení redukčního cíle 5 kt emisí NOx z dopravy do roku 2030 oproti scénáři NPSE-WM a to pomocí daňových a poplatkových nástrojů stimulujících obměnu vozového parku za čistá vozidla,“ uvádí Leoš Pelikán, hlavní řešitel projektu z Centra dopravního výzkumu, který výsledky prezentoval na nedávném workshopu na Ministerstvu dopravy, prezentace je k dispozici na webu Čistá doprava zde.
Průměrné emise CO2 nových automobilů v zemích Evropské unie měly hodnotu 110 g/km (pozn. podle nejnovějších dat z roku 2022), nejnižších dosáhlo Švédsko (66,6 g CO2/km), Finsko (85,3) a Dánsko (86,3).
V zemích V4 pak: Maďarsko (131,6), Polsko (136,8), Česká republika (138,1) a Slovensko (138,5). Tyto výsledky do značné míry odpovídají podílům lokálně bezemisních vozidel – viz zde. Tři z dvaceti vloni nejregistrovanějších značek osobních vozidel v Česku nezaregistrovaly ani jedno lokálně bezemisní vozidlo (BEV – bateriové elektrické, FCEV – s vodíkovým palivovým článkem) – Seat, Ssangyong a Suzuki.
Značky s nejvyšším podílem bezemisních vozidel: BMW (6,53 %), Mercedes-Benz (5,22 %), Citroën (4,57 %), Peugeot (4,20 %) a Volvo (3,71 %). U Škoda Auto se bezemisní vozidla podílela na všech registracích 1,86 %, bližší informace ke všem dvaceti značkám jsou uvedeny v následujícím grafu.
Průměrné emise CO2 použité ve výše uvedených přehledech jsou stanoveny normou, na základě jednotného testovacího cyklu. Reálné emise mohou být významně (pozitivně i negativně) ovlivněny jízdním stylem konkrétního řidiče a technickým stavem vozidla. Skutečné emise v reálném provozu pak dosahují obvykle vyšších hodnot mj. s ohledem na zatížení vozidla, atmosférické podmínky, profil trasy, intenzitu provozu apod.
Schválně jsem se dneska díval, jak jsou na tom FVE panely souseda v obci. Je krásný slunečný den, ale -10 °C, tedy prý ta ideální modelová situace, kdy se v zimě FVE vyjímečně vyplatí. A hele, panely až na jeden, který asi odhrabal, pod sněhem. Asi těch 5 cm sněhu prostě přimrzlo (v noci -17). To teda nasere 😀
To trošku nasere ale je to jenom jeden den. Ty musíš být nasranej 365 dní v roce.
Tady u nás to byl docela výkonný den, po sněhu ani památky, jenom suchý mráz.
5 čísel přemrzlého prašanu v tomhle větru? Tak tomu fakt nevěřím. Možná 5mm co přimrzlo na sklo… Jo v silných mrazech třeba nerozmrzne, ale jestli si myslíš že nevyrábí – pleteš se… Možná jede na polovinu než kdyby byl bez sněhu.
Tady je sněhu i na bobování a nefoukalo několik dní v kuse. Aktuální síla větru 5km/h. Do pátku bude podle předpovědi bezvětří.
Tvoje extremni hlouposti jsou fakt zabavne. Uz se tesim na pristi povidky od Baron Prasil42.
Moje dnesni FVE vyroba nadhernych 23,80kWh plus jeste nejake kWh z bazenove FVE. Takze asi 30kWh za jeden zimni den. Pry nefunguje 🙂
23,8kWh/den ~ 10kWp ?
tedy 119kWh ~ 50kWp ? to uz by stacilo nejen pro tep. cerpadlo ale i pro nabiti jednoho EV s baterkou kolem 60kWh ..
prestane foukat, vsude smog, idealni prestat cokoliv spalovat v tech nasich plynovych komorach
prestane prset, jadro k nicemu bez vody a vsude pouze nedychatelny smog
Je třeba ale dodat, že včera bylo pro FVE ideální počasí, narozdíl od předchozích dnů. Takže třeba včera moje FVE vyrobila tolik jako předchozí 4 dny dobromady. A předtím bylo ještě hůře, takže moje výroba za poslední 2 dny je větší než za předchozích 8 dnů dohromady. Takže počítat co vše by šlo v zimě z FVE nabíjet a napájet z ideálních dnů nejde. Prostě v zimě je zima proto, že slunce v průměru svítí krátce, pod malým úhlem a nebo a to u nás většinu času přes mraky nesvítí vůbec.
Tři dny omylem svítí a Leoš se už prsí 😂 Tak hlavně, jestli sis schoval nějakou elektřinu do skříně, protože od víkendu zase normální tmavá zima, při které drancuješ uhlí jak ocelárna.
Za sebe hlásím, že mám uskladněno a dnešní sklizeň se ještě vejde 😁
A co ten soused, co mu při bouřce propadly solární panely střechou?
Hezky se u těch tvých pohádek usíná. Ještě že máš tolik sousedů, že ke každému z článků na hybridu máš minimálně jednu neuvěřitelnou historku, co se stala některému z nich :-).
Skoro správně. Teda až na takovou drobnost, že to nebyl soused, nebyla to bouřka a nebyl to příspěvek k tématu článku. 😂