Proměna evropské energetiky: klíčem je modernizace elektrizační sítě

Energetika napříč Evropskou unii se mění – nejviditelnější je to na poklesu využívání uhlí a na zvyšujícím se podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na výrobě elektřiny. Cílem této proměny je především snížit závislost na fosilních palivech jako je ropa nebo uhlí, šetřit na účtech za energii a zajistit státům větší energetickou bezpečnost. Aby to však bylo možné, je nutné rozvíjet spolu s výstavbou obnovitelných zdrojů také elektrizační síť, která dokáže nové zdroje pojmout.  

Autor článku: Jan Bakule, právník expertní skupiny Frank Bold

S velkými problémy ohledně rozvoje sítě, které brání maximálnímu využití obnovitelných zdrojů, se potýkají především země ve střední a východní Evropě (CEE). Právě na ně se proto zaměřila studie organizace Climate Action Network (CAN) sdružující více než 200 neziskových organizací z 40 evropských zemí. Nabízí řešení, jak tolik potřebný rozvoj sítí zajistit.

SOUVISEJÍCÍ: Největší evropská konference o komunitní energetice se uskuteční v Praze

„Studie se zabývá jedním z bolavých míst současné energetické transformace ve střední a východní Evropě – stavem našich distribučních soustav. Kromě popisu současné situace ale nabízí i konkrétní doporučení, jak ji zlepšit. V České republice je toto téma o to důležitější, že od poloviny roku 2024 bude možné sdílet elektřinu v energetických komunitách. Tato změna, která může posílit decentralizaci české energetiky, ale nebude rychlá, pokud se nebudeme zabývat i kapacitou naší distribuční soustavy,” říká právník Jan Bakule z expertní skupiny Frank Bold, který se na studii podílel.

Problémy současného stavu sítí a jeho dopady na rozvoj OZE

Studie ukázala konkrétní výzvy, s nimiž se státy při využívání OZE potýkají a zásadní bariéry, které jim brání ve výstavbě nových projektů OZE a především v jejich připojení do sítě. Ta často nemá dostatečnou kapacitu a vlastníci energetických zdrojů proto musí nuceně snižovat výkon plánovaných elektráren a jejich přetoky do sítě. Omezení přetoků do sítě pak znemožňuje jejich účast na komunitním sdílení energie a brání využití místního potenciálu OZE. 

Celkový rozvoj OZE tedy stárnoucí elektrická infrastruktura brzdí a naopak přispívá k vyšší závislosti středoevropských a východoevropských zemí na fosilních palivech, především na uhlí. 

Ze zveřejněné studie vyplynuly 4 kategorie problémů, které se špatným stavem elektrizační soustavy souvisí: 

• Pokles OZE připojených do sítě 
  • Výstavba OZE se prodražuje a prodlužuje, případně se jejich připojení úplně zamítá.
• Přetěžování sítě a s tím související omezování výroby elektřiny
  • Pro zajištění stability sítě (vyrovnávání výroby a spotřeby elektřiny) dochází k dočasnému omezování výroby OZE, což zvyšuje náklady nejen pro výrobce a provozovatele sítě, ale i pro spotřebitele.
• Narušování spolehlivosti sítě
  • Měnící se průběh výroby elektřiny (např. vrchol výroby u fotovoltaik během dne) i její spotřeby (např. dobíjení elektromobilů) vede k větší zátěži částí distribuční sítě s dopadem na jejich spolehlivost a náklady na častější údržbu.
• Ztráty elektřiny v síti
  • Starší energetická infrastruktura vede k vyšším ztrátám energie při přenosu elektřiny touto soustavou.

Proč kapacita elektrizační sítě nestačí? 

Autoři studie uvádí, že aktuálně je přibližně třetina evropských distribuční sítí nízkého napětí, do které budou v budoucnu zapojovány OZE ve velkém, starší než 40 let. Do roku 2030 se pak  podíl takto starého vedení může zvýšit až na 55 %. Patrné je to právě v zemích střední a východní Evropy, kde vznikala velká část infrastruktury ještě v období komunismu a nyní proto vyžaduje modernizaci. Stáří sítí je však pouze jednou z celého spektra příčin, které kapacitu sítě pro připojování OZE omezují. Studie je rozděluje do následujících kategorií:

• Technické
  • “stárnoucí” infrastruktura distribučních sítí
  • změna poptávky po elektřině (tepelná čerpadla, elektromobilita) i profilu její výroby (nárůst fotovoltaiky s vrcholem výroby během poledne)
  • malá flexibilita některých zdrojů (uhelných a jaderných elektráren), co se týče možnosti cíleného snižování jejich výroby při přetížení sítě
  • opožděná digitalizace (zejména pomalá instalace chytrého měření)
  • opožděný přesun elektrického vedení pod zem
• Ekonomické
  • podfinancování elektrické infrastruktury
• Strukturální
  • nedostatečné oddělení výrobců elektřiny od distributorů na trhu
  • státní vlastnictví a monopolizace sítí
• Společenské
  • opožděné zavádění možnosti agregace flexibility a akumulace
  • nedostatek benefitů pro běžné spotřebitele (např. dynamické tarify)

Aby bylo možné naplnit stanovené evropské cíle ohledně výroby obnovitelné energie a využít jejich potenciál naplno, je nutné tyto limity elektrické infrastruktury vyřešit. 

Řešení situace a klíčová doporučení pro státy regionu CEE

Změna současného stavu nicméně může přijít mnohem dříve, než bychom čekali. Vyřešení problému nabízí Česku, Slovensku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku šanci stát se průkopníky v rozvoji elektrizační soustavy založené na obnovitelné elektrické energii. Současně je to příležitost pro vznik decentralizovaného energetického systému, který podporuje růst místních energetických iniciativ vedených lidmi pro lidi.

Transformace přenosové a distribuční soustavy je tedy nezbytná. Zlepšení situace však vyžaduje především jasnou národní strategii, která bude počítat s podstatnými investicemi na modernizaci a rozvoj sítí. Klíčová je také přeshraniční spolupráce mezi sousedními zeměmi CEE, spolu se zlepšením regulatorního prostředí, včetně poskytnutí odpovídajících zdrojů a personálu národním regulačním orgánům.

Studie předkládá řadu doporučení pro zástupce státu, provozovatele distribučních a přenosových soustav a další aktéry, kteří mají zájem na zlepšení současné situace. Zohlednění těchto doporučení by umožnilo pozitivní změnu včas odstartovat. Záměrně vybíráme doporučení relevantní pro podmínky ČR. Zbytek doporučení si však můžete přečíst na konci studie od CAN Europe.

1. Budování strategické vize zohledňující evropské cíle pro OZE
   1. Investice, modernizace a rozšiřování elektrické infrastruktury ve střední a východní Evropě se musí stát hlavní prioritou pro vlády a politiky, aby bylo možné energetiku státu připravit na budoucnost poháněnou obnovitelnou energií.

2. Zajištění účasti malých, místních aktérů, jako jsou energetická společenství, aktivní zákazníci či malé a střední podniky (např. při sdílení elektřiny)
   1. Zohledníme, že činnost těchto malých aktérů často není primárně zisková (ačkoliv jim pomáhá šetřit), a umožníme jim přístup k elektrické síti za speciálních podmínek, aby se podpořila decentralizace energetického systému.

3. Využití flexibility a optimalizace výroby a spotřeby
   1. Postupně nahradíme neflexibilní výrobu energie z uhlí (výkon uhelných elektráren není možné přizpůsobit stavu sítě a rychle jej snížit) a zavedeme nástroje tzv. flexibility (spolu se zařízeními pro ukládání energie) zajistíme, že dodávka a poptávka elektřiny jsou vyvážovány v reálném čase. Například domácnosti a podniky pak dokáží snižovat nebo zvyšovat jejich spotřebu v reakci na potřeby sítě, což přináší výhody jak pro síť, tak pro cenovou dostupnost elektřiny.
   2. Využití chytrých měřáků v domácnostech nebo podnicích a dostupnost dynamických smluv umožní finančně odměňovat spotřebitele za změnu svých spotřebních vzorců, když je to potřeba

4. Zlepšení transparentnosti a dostupnosti dat
   1. Provozovatelé sítí (přenosových a distribučních soustav) by měli odstranit nedostatky v poskytování dat svým zákazníkům, včetně mapování kapacity sítě na konkrétních místech a tyto údaje pravidelně zveřejňovat – to umožní větší jistotu při plánování projektů OZE, či možnost hledat inovativní řešení současných problémů sítě.

5. Zlepšení financování
   1. Správným rozdělením veřejných poplatků za využití sítě, spolu s využitím dostupných fondů EU, lze zvýšit potřebné investice do rozvoje sítě  (stále však musíme zohledňovat riziko energetické chudoby a zranitelné domácnosti).

6. Oddělení provozovatelů distribučních soustav od výrobců elektrické energie z fosilních paliv
   1. Tento krok může zabránit konfliktu zájmů a zajistit, aby se soukromýí výrobci obnovitelné energie dočkali rovnocenného zacházení (např. pokud jde o postupy připojení k síti a související investice).

Celý text studie v angličtině si můžete přečíst zde.

zdroj: tisková zpráva