Americké stíhačky F-22 a F-35 v blízké budoucnosti získají prvky umělé inteligence (AI). Inteligentní stíhačky umožní pilotům efektivně ovládat roje desítek nebo dokonce stovek bojových dronů.
foto: US Air Force
V nedávném článku Pentagon úspěšně otestoval hejna dronů vypouštěných ze stíhaček jsme představili technologii rojů bezpilotních letadel Perdix. Roj obsahuje desítky nebo dokonce stovky dronů s rozpětím křídel 30 cm, které dokáží mezi sebou komunikovat a “domlouvat” se na společném postupu.
Roj dronů Perdix se de facto chová jako včelí roj. Každý dron Perdix lze vybavit malou bojovou hlavicí, ale i nejrůznějšími senzory nebo prostředky elektronického boje.
Pentagon v technologii robotických rojů vidí ideální nástroj, jak si v budoucnu poradit s tou nejmodernější vojenskou technikou protivníků – především s pokročilými komplety protivzdušné obrany.
Je zde však problém. V současné době řízení tak velkého počtu dronů vyžaduje několik lidí. A to je v bojových podmínkách velice nepraktické a nebezpečné. Nemluvě o tom, že drony Perdix budou vypouštěny z letadel nad nepřátelským územím, daleko od sofistikovaných řídicích struktur.
Pentagon proto vyvíjí nové systémy s prvky umělé inteligence, které umožní bojovým pilotům v reálném čase koordinovat činnost desítek až stovek dronů. Prvky umělé inteligence získají nejdříve elektronikou a senzory “prošpikované” americké stíhačky F-22A Raptor a F-35 Lightning II.
Jiná cesta není. Na piloty dnešních stíhacích letounů se kladou enormní vědomostní a kognitivní požadavky. Piloti v boji musí nejen ovládat svůj stroj a velmi komplikovanou techniku, ale také neustále uvažovat o správném taktickém postupu. Není divu, že výcvik kvalitního pilota stojí desítky milionů dolarů a zabere mnoho let.
Umělá inteligence bude schopna část úkolů převzít od pilota a to i takové, které vyžadují rozhodnutí z několika taktických možností. Díky chytrým algoritmům, i díky vlastnímu učení, počítač s prvky umělé inteligence automaticky zvolí nejlepší postup a řešení, pro konkretní čas a situaci.
Například pilot ve stíhacím letadla zadá roji dronů Perdix zničit určitý cíl. Počítač s umělou inteligenci sám nejdříve vyšle do oblasti průzkumné drony pro vyhodnocení situace a přesnou lokalizaci cílů, následně pozná a vyhodnotí typ techniky a možnosti obrany nepřítele.
Počítač v dalším kroku sám příjme taktické rozhodnutí, jak zaútočit na cíl a s jakým výsledkem – to vše pak dá pilotovi na schválení. Zde je nutné připomenout, že podle současných pravidel i konvencí, rozhodnutí o smrtícím útoku musí vždy vydat člověk, nikoliv počítač.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Rekord: vojenský létající dron vydržel ve vzduchu 56 hodin
V současné době není problém pilota zahltit údaji ze stovek senzorů. V takové záplavě informací se ale člověk nedokáže orientovat. Umělá inteligence dokáže naproti tomu s velkou mírou autonomie organizovat, třídit a vybírat klíčové informace a ty nejdůležitější předkládat pilotovi.
Pilot ale nemusí řídit jen malé drony, ale třeba další velké bezpilotní bojové letouny, které ho budou doprovázet. Pilot v ostré akci pak zadá pouze konkrétní požadavek (Znič nepřátelský letoun!) a bezpilotní letouny úkoly vykonají bez jakéhokoliv zásahu člověka.
K těm emerickejm F-35 se váže taková pikantérie, že si
K těm emerickejm F-35 se váže taková pikantérie, že si Lokhýd musel koupit od ruské konstrukční kanceláře Jakovlev ten systém překlápění trysky proudovýho motoru pro kolmý start, páč nějak porád nemohli vyvinout taky tak dobrej. Celkem s podivem, že jim to prodali. 😀
Taky je zajímavý, že první americkej super tajnej neviditelnej letoun F-117 (což je F-35 taky) vznikl na základě „nevinného“ článku o řešení Maxwellových rovnic, který vyšel v sovětském vědeckém časopise a náhodou neušel pozornosti vnímavých amerických vědců, ale rozhodně úplně ušel pozornosti rusáků 😀
A to že Němci ukázali hrdě Reganovi při jeho návštěvě svůj již hotovej koncept hranatýho stealthu Lampyride, zatíco si to amíci jen malovali, načež se Regan zděsil a okamžitě jim to zatrh, to už je jen taková třešínka na závěr. :))))))))))
Záchranej systém katapultovacích sedaček vokopčili amíci taky vod rusáků.
Pro F-35 dokonce spolupracovali a testovali sedačky K-36s s ruským výrobcem Zvezda.
V příspěvku je hned několik nesmyslů a polopravd:
– Ano,
V příspěvku je hned několik nesmyslů a polopravd:
– Ano, Lockheed koupil dokumentaci k Jaku-141, ale už v roce 1991. Roky předtím, než se vůbec nějaká tryska F-35 začala řešit. Možná tak v novém stroji nějaká inspirace z konstrukce Jaku je, ale není to žádný výsledek amerického zoufalství.
– MBB Lampyridae byl představený Američanům (Reaganovi ne) v roce 1987. Americký F-117 letěl poprvé v roce 1981, dva roky před Lampyridae. Samotný F-117 vycházel z amerického Have Blue z roku 1977. Myslím, že je zřejmé, co si kdy kdo maloval.
“ MBB Lampyridae, or Firefly, was a low-observable medium
“ MBB Lampyridae, or Firefly, was a low-observable medium missile fighter (MRMF) developed in 1980 by the German aerospace company Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB).“
Celkem zajímavé, že Reagan se v roce 1987 v Německu
Celkem zajímavé, že Reagan se v roce 1987 v Německu nacházel 🙂
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Tear_down_this_wall!
Americká armáda už před 10ti používala v kofliktních
Americká armáda už před 10ti používala v kofliktních zónách přes 30 000 robotů a dronů a umělá inteligence tomu dodá jen další děsivější rozměr.
Dnešní 15ti letí z těchto zón se již narodili pod oblohou, kde nonstop hlídkujou drony které můžou zabít, takže neznaj ten svobodný pocit jako my, kdy nám nic nehrozí. Oni žijí pod skutečným Skynetem.
http://technet.idnes.cz/perdix-drony-roj-stihacka-09f-/vojenstv
http://technet.idnes.cz/perdix-drony-roj-stihacka-09f-/vojenstvi.aspx?c=A170126_214150_vojenstvi_pka
Co bude dalším krokem? Stratosferický letoun, který bude
Co bude dalším krokem? Stratosferický letoun, který bude fungovat jako družice a přenášet signál od hejna do centrály? Nebo se podaří konečně dotáhnout systémy tak daleko že nebudou třeba lidé? Oboje se zdá trochu děsivé.
Na jednu stranu by to byl významný krok k omezení ztrát, na druhou stranu hrozí ještě větší odtržení lidí od toho co válka znamená a může způsobit. Případné nasazení takových systémů by mohlo vést k velmi rychlé eskalaci konfliktu. Společnost by asi mnohem snáze kývla na vojenské akce, které by neznamenaly zapojení vojáků v boji. To by bylo hodně nebezpečné.
Je sice škoda že se takováto technologie musí zkoumat v souvislosti s vojenský využitím, ale možná pomůže i v dopravě atd. Pokud se tento algoritmus řízení letadýlek osvědčí, možná se bude dát za nějakou dobu nasadit i na velká letadla a tím eliminovat některé z ryzikových faktorů.
Autonomní letoun schopný dosahovat nejen stratosféry, ale
Autonomní letoun schopný dosahovat nejen stratosféry, ale až hranic vesmíru už mají a je to tajný X-37b. Jakou má v sobě výbavu, jaké parametry a jaké je jeho poslání, nebo náklad je samozřejmě tajné.
Otázka, jestli by zvládl fungovat jako spolehlivý
Otázka, jestli by zvládl fungovat jako spolehlivý spojovací článek mezi hejnem a druhou stranou světa, případně by zvládl se rychle „ponořit,“ vypustit hejno a zase vystoupat do bezpečné výšky.
(Mimochodem se mi pomalu a jistě to zbrojení a moderní technologie přestává líbit, možná se dostáváme tam kam bychom neměli.
Efektivní zabíjení druhých je lidská posedlost
Efektivní zabíjení druhých je lidská posedlost odjakživa, moderní technologie tomu vždy vládly. Luka a šíp versus oštěp či foukačka, kuše versus luk a šíp, puška předovka, puška zadovka, puška opakovačka, kolt, kulomet, prostě poloautomaty a automaty schopné střílet dávkou, střelba za roh, přes zeď, dálková střelba…….
Tak nějak jak se množíme (Čína aktuálně skoro 1,4 miliardy lidí, Indie podobně a brzy Čínu předstihne, a to jsme zmínili jen 2 nejlidnatější státy), stoupá schopnost sebezničení. I když tu máme díky jaderným zbraním od zhruba šedesátých let, kdy se už byly schopné navzájem vybít nejcivilizovanější státy světa a dát tak opět prostor kmenům a tlupám k ničím nerušené evoluci 🙂
Ví se o tomhle letounu poměrně málo, ale jedna z
Ví se o tomhle letounu poměrně málo, ale jedna z vypozorovaných věcí je ta že byl pozorován ve výškách od 60km do 200km a dokázal měnit tuhle výšku několikrát během jediné mise. Druhej fakt je že jeho délka mise se může počítat na roky. Jeho limity ale veřejnost nezná. Určitě ale nebude vypouštět hejna dronů a ani je ovládat. Vždyť on sám může dokázat snímat cílové oblasti, případně by mohl na ně umět zaůtočit (to podle nesoucího nákladu). Tím že se pohybuje na okraji vesmíru a je manévrovatelný, tak to z něj dělá platformu která může poměrně rychle operovat kdekoli na planetě a zároveň s nemožností obrany před ní. Samozřejmě může mít tenhle dron i mírumilovné poslání. Záleží ale na tom jak moc věříme v čestnost ameriky a jejich cílech.
Ve výškách 60 – 200 km letouny nelétají.
Doporučuji
Ve výškách 60 – 200 km letouny nelétají.
Doporučuji sledovat spíše solidní informační zdroje.
Nikdo neříká že je to konvenční letadlo. Blíže to má
Nikdo neříká že je to konvenční letadlo. Blíže to má k raketoplánu, přesto to přistává jako kluzák. Manévrovatelnost mimo atmosféru to má ale daleko lepší jako konvenční raketoplán. Takže názvosloví nějak neřeším. Zařaďte si to kam chcete.
Jako jeden z mnoha informačních zdrojů je
http://www.armadninoviny.cz/americky-x-37b-jiz-rok-ve-vesmiru.html
Zdrojů je ale podstatně více a tenhle jsem vám zde dal jen jako první co jsem namátkou našel. Bohužel jako armádní web je tenhle článek relativně skoupý. K ilustraci ale bohatě stačí že dokáží v jedné větě napsat „raketoplán“ a v zápětí v jiné větě „letoun“. Takže názvoslovnost bych opravdu neřešil.
Hotový skájnet soudruzi zachraň se kdo můžeš :)))))))))))
Hotový skájnet soudruzi zachraň se kdo můžeš :)))))))))))
Super článek. Jen více takových.
Super článek. Jen více takových.
Je tohle hybrid.cz nebo military.com?
Je tohle hybrid.cz nebo military.com?
Je to pořád Hybrid.cz, ale čas od času zabrousíme i do
Je to pořád Hybrid.cz, ale čas od času zabrousíme i do jiných technických odvětví. V poslední době se totiž ukazuje, že se všecha postupně navzájem proplétají.
Jan Horčík:
Tak články od Grohmanna jsou zpravidla také
Jan Horčík:
Tak články od Grohmanna jsou zpravidla také jen senzace a hoaxy, směsi trocha faktů a více dohadů.
Ale jako výplň se to použít nechá, když už není o čem psát…
Diky za clanek vice takovych.
Diky za clanek vice takovych.