Korejský robot Method-1 – začíná věk Terminátorů?

Moldavsko-americký designér Vitaly Bulgarov a tým jihokorejských odborníků na robotiku vyvinuli a postavili obřího čtyřmetrového robota, resp. obří mechanický oblek.

Robotický oblek Method-1. Podle jeho tvůrců lze podobné “mechaobleky” využít při stavebních pracích, odklízení trosek nebo ve velkých průmyslových firmách
foto: Korea Future Technology

Vitaly Bulgarov je slavný robotický designer. Jeho práci jsme mohli vidět ve filmech Avatar, Robocop, Transformers nebo Terminátor, případně v počítačové hře Starcraft.

Američan s moldavskými předky Bulgarov spolupracoval i s věhlasnou robotickou společností Boston Dynamics, která vyvinula nejpokročilejšího humanoidního robota současnosti jménem Atlas.

Bulgarov nyní spojil síly s novou korejskou technologickou firmou Korea Future Technology. Výsledkem spolupráce je čtyřmetrový robotický mechanický oblek, chceme-li exoskelet Method-1. Oblek ovládá pilot pomocí joysticku v prostorné prosklené kabině.

V současné době řada firem pracuje na nejrůznějších typech exoskeletů. Ty mají obejít fyzikální limity lidského těla a umožnit lidem zvedat, přenášet nebo jinak pohybovat s těžkými předměty. Většina vývojářů se soustředí na obleky lidské velikosti. Method-1 však svými rozměry dalece přesahuje jakýkoliv jiný konkurenční exoskelet.

Pilot se s mechanickým oblekem umí pohybovat vpřed a vzad. Je však na první pohled patrné, že před případným nasazením robota v členitém a nestabilním terénu, například při odklízení trosek, bude třeba ještě roky nebo dekády vývoje.

Method-1 v akci.

Problémem je zdroj energie. Zatím je Method-1 napájen pomocí kabelu z externího zdroje. Pro operační použití budou třeba výkonné baterie – v tomto ohledu by ale mohla pomoc například česká HE3DA. Z technického hlediska je Method-1 “pouze” demonstrátorem současných možností techniky.

Pro operačně použitelný mechanický oblek bude třeba ovládnout několik průlomových technologií. Například superlehké materiály pro samotnou konstrukci robota, supravodivost za pokojové teploty pro stavbu extrémně malých, ale výkonných aktuátorů a pro snadný rozvod elektrické energie, a také lehké, ale výkonné zdroje elektrické energie.

Bulgarov na projektu Method-1 pracuje od roku 2014 a podílel se především na konstrukci kostry, vnějších částí i samotného kokpitu a jeho ergonomii. Dlouhodobým cílem je vyrobit spolehlivou robotickou platformu, která bude využitelná v celé řadě úkolů. Nicméně Bulgarov se dle svých slov o budoucí využití robota nezajímá. Jeho cílem je jednoduše postavit dobrého robota řiditelného člověkem.

V současné podobě je využitelnost podobných strojů vysoce sporná. Zřejmě nejvíce reálné je nasazení podobných robotů v průmyslu. Podle tvůrců však lze kabinu a mechanické ruce umístit na jiné platformy (např. kolové, podvodní plavidla). Technologii tak půjde například využít při letu do vesmírů nebo při podmořském průzkumu.

39 Comments on “Korejský robot Method-1 – začíná věk Terminátorů?”

      1. Pobavil jste mne, tohle a v
        Pobavil jste mne, tohle a v autě? Navíc pan Josef asi měl na mysli využití k mnoha jiným účelům, zjevně jako autonomního dobyvatele, tam by tam by něco na způsob Bezláskova (Loveless) pavouka, patřičně zmenšeného, smysl dávalo.Ale je otázka jestli je dobré tu pandořinu skříňku otevírat. Navíc asi by to stejně nevedlo k tomu že se, zruší koncept armády jako ji známe. Na to je maso moc levné a stroje příliš drahé.

        1. Mluvim o forme, ne o
          Mluvim o forme, ne o konkretni implementaci 🙂

          Ad armada, to je otazka, v „rozvojovem svete“ je samozrejme maso do mlynku po vsech strankach vyhodnejsi, ale v zapadni kulture jsou umirajici vojaci nepopularni (respektive popularni pro media). Takze verim, ze nejaky „kulomet na nozickach/pasech“ relativne brzy prijde do realneho nasazeni (koneckoncu ozbrojene Predatory nejsou nic jineho nez jednoucelova vojenska aplikace).

          1. Politicky drahé, propaganda
            Politicky drahé, propaganda umí ale své, že ano, ale finančně levnější než stroj, hádám, budou to spíš stovky tisíc korun na maso proti milionům na stroj.

            Aby to k něčemu bylo, tak to nebude tady autíčko na délku asi 160cm dlouhé, široké tak metr (na netu je video kde se to otáčí na přejezdu, takže se dá hádat z rozchodu), ale něco pořádného. Rusové tady ty hračky, asi jen desítky až stovky kusů testují v Sýrii. A to nevíme co se ve skutečnosti děje. Byla neověřená spekulace že za Irácko-Íránské války měl Irák IR lasery na oslepení nepřítel, hraje se s kdečím, optika, zvuk…, za spec. podmínek se používají luky. V ničem nejsme tak kreativní jako v zabíjení lidí.

            Letadlo je přece jen něco jiného, to je dost daleko a vysoko, je tiché, za celou dobu USAF přišly o kolik? Pár a asi to ani nebyly Predatory. Na zemi je to mnohem horší. Miny, děla, IED, RPG, a konečně konvenční zbraně. Při těch počtech se prostě cena projeví. Myslím že se udává že se při velkých konfliktech minulého století mobilizovala až 1/10 obyvatelstva, I kdyby to byl rozdíl jen 100k Kč, tak je to rozdíl u nás ve stovkách miliard. A ten rozdíl bude hodně velký, spíš k tomu milionu.

            Ono se říká že USAF strojem za 10M$ hází bombu ceny 100k$ na stan za 10$ Tady by to bylo podobně.

            Problém je v tom že ve válce jde racionalita do kelu, to by totiž válka nemohla vzniknout.

            Spíš bych se bál toho že zase nějací aktivisti vylobují zákaz, což by bylo totálně na hlavu protože by to vedlo jen k vyšším ztrátám na životech.

            Samozřejmě by byl lepší svět, kde se armády řešit nemusí, a takový by byl i levnější. Energie máme dost, na každém fleku země jsme sto získat sladkou vodu, technologie je na to odporně dlouho známá, minimálně od WWI se je známé odsolování pomocí sníženého tlaku, energie je dostupné až příliš velké množství, ale bohužel se to nikomu nehodí.

            Existuje jedno japonské moudro:
            Je přeci jen lepší být válečníkem v zahradě, než zahradníkem ve válce.

            Nad tímto můžete meditovat hodiny a najdete mnoho významů, ale bohužel ani v tom nejzákladnějším nejsme.

          1. Josef a teď mi vysvětli
            Josef a teď mi vysvětli pročpak NASA dělá humanoidního robota pro práci ve vesmíru? Je to horní torzo s rukama a hlavou. Teď koukám, že maj pro něj i nějaký nohy.
            https://robonaut.jsc.nasa.gov/R2/
            Btw multifunkční kouli co poletuje po ISS stanici už NASA testovala. Je to obdoba podobné koule ze Startreku. Říkali tomu PSA – personal space assistent
            https://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2001/ast23jul_1

                1. V postatě si ještě ani
                  V postatě si ještě ani nuvědomujem jaké všechny výhody má kopírování evolučních „technologií“.
                  Viz ten vědec co si myslel, že studie pohybu 6ti nohého švába bude záležitost na jedno odpoledne… A studuje to již několik let dosud 😀
                  Pták nikdy nebude mít vlastnosti stíhačky, ale v efektivitě pohybu a energie je zatím nedostižný. To samý hmyz, ryby apod. Teprve nedávno se přišlo na to k čemu jsou ty hrboly na náběžných hranách ploutvý keporkaka. I pitomej pohyb medůzy nebo hada je challenge. Tedˇstudujou gekoní nohy, let vážky nebo i jednorotorový drony apod.
                  https://www.youtube.com/watch?v=P3fM6VwXXFM

    1. Výhody humanoidních
      Výhody humanoidních robotů popsal už Isaac Asimov, teoretická možnost používat jakýkoliv přístroj navržený pro člověka.

      Zároveň ale v jedné povídce popsal krásný příklad proč se jich nejspíš v nějakém větším nasazení nedočkáme. Zkráceně „Můžete např. navrhnout robota, který bude hlídat správnou teplotu v peci. Každou minutu do ní strčí prst, zjistí teplotu a dle ní upraví vyhřívání pece. A nebo použijete pro to samé obyčejný bimetal“.

      „Jednoúčelové“ zařízení budou vždy levnější, efektivnější a snadnější k navržení a sestrojení a proto máme kolem sebe spoustu „robotů“, které nám udržují teplotu, otvírají dveře, perou v nastavenou dobu atd. ale žádného univerzálního humanoidního robota.

      1. Isaac Asimov také popisoval
        Isaac Asimov také popisoval něco na způsob vesmírného internetu, akorát si tehdy neuměl představit, že to budeme mít už na zemi a poněkud v lepší formě. Tehdy možná vypadal humanoidní robot jako nezbytnost. Já si to vůbec nemyslím, pokud tedy nebudou pracovat s lidmi, protože těm by nejvýhodnější podoby robotů mohly připadat odpudivé. Ideální robot bude umět vše. A od toho nejsme vůbec daleko, jenom ten zdroj energie chybí.

    1. Viděl jste vůbec to video?
      Viděl jste vůbec to video? Tadle věc je ráda že se vůbec udrží na nohách a to tam není ještě ani jedna baterka natož aby to zvedalo nějaký těžký břemena :))))
      Pro jistotu to tančilo bez řidiče.
      Už vidím jak to celý žuchne a kabinou projede traverza, napíchne řidiče, který se v zápětí uškvaří nad vzniklým požárem.
      Té dobrý leda tak do filmu na pár záběrů. Té jen koncept na hraní.

      1. Uvidíme, minisérie má
        Uvidíme, minisérie má snad jít na trh příští rok, jestli bude nějaký menší článek stát rozumnou cenu a bude se dát koupit, tak se to bude dát jistě snadno ověřit, to co se slibuje. Jestli bude dostupný nějaký malý model za rozumnou cenu, asi si to pořídím a pohraji si s tím.

        Myslím, přece jenom je to vlastně začátek relativně nového typu, jestli to pojede, že jestli k něčemu alespoň trochu budou, bude se dařit jejich, zejména kapacitní, parametry s časem zlepšovat.

          1. Uvidíme, nic víc
            Uvidíme, nic víc neříkám. Může být dost rozdíl mezi tím rozjiždět takovou věc v USA, Japonsku/Korei (jižní samozřejmě) a tady, kde nemáme tradici takového Hi-tech průmyslu.

            Je možné že teprve teď je opravdu na úrovni že to není všechno ruční výroba, teď možná teprve má možnost vůbec udělat dostatek kusů pro takové testování, které vyžaduje vyrobit více než desítky kusů.

            Ono je totiž poněkud smutnou pravdou že se u nás na moderní průmysl a podnikání celkem kašle, není tu kolem toho ani kultura. Zato se tu zachraňují strojírny chemičky, doly, vytváří nové a nové regulační úřady, přísnější než EU regulace, na které se to vždy svádí, budují sklady, montovny atp., to všechno pak drží v chodu zejména hnědé uhlí To je cesta do ekonomicko-ekologických pekel.

            Na Valašsku je firma která vyrábí fotovoltaické články, technologii mají super, jakou barvu si řeknete, tu vám vyrobí, jaký tvar a množství, to udělají, mají všechno, od zlomkových článků na hraní (levněji je asi neseženete) až po celé panely. Jenže o té firmě není slyšet, neumí se nabízet a ani není asi velký zájem ze strany investorů, protože o ní neví.

            U SW firem je to podobné, existují tedy asi výjimka v oboru antivirů, ale jinak je to nic moc, bohužel tu žádné IBM, Ubisoft, Microsoft, SCO, Oracle,… asi nevznikne. Přitom tu schopní lidi jsou (hry jako Mafia, Vietcong, Arma jsou celosvětově známé) a zrovna v tomto oboru není problém sehnat někoho celosvětově. Přesto se tak pro nezájem investorů neděje. To je komplexnější, možná celoevropský problém. Když che někdo v USA něco takového dělat, sebere se a jede do Kalifornie, v Evropě není kam (možná do pobaltí).

            Takže možné je to že prostě jim tak dlouho trvalo vůbec někoho sehnat aby jim to zainvestoval, splnit všechny regulace atd.

            1. Carlos:
              Uvidíme a již

              Carlos:
              Uvidíme a již nějaké roky i vidíme:
              – v provozu není ani ověřovací protyp
              – proklamované parametry nikdo prokazatelně nedoložil
              – rozporuplná tvrzení (snese poškození, výměna elektrolytu)
              – odkazy na neexistující patenty
              – šaškárny jako krumpáč, Lincoln, samopal
              – společníkem pochybný podnikatel
              – báchorka o propojení bez elektroniky se solárpanely
              Takže nic, nic a zase jen nic, po několika letech údajného vývoje.

              1. -Jak by mohl, když jej
                -Jak by mohl, když jej rozstříleli, že? 🙂 Opravdu provozování ověřovacího prototypu nemůžeme odhadnout, jen stěží jej dají do Prahy na hlavní nádraží do vestibulu všem na oči, byť by to bylo zajímavé.
                -v tom máte pravdu, ale taky je možné že to zatím nechtěli dát z ruky.
                -ta tvrzení musíme chápat v čase, elektrolyt mohl být na začátku, na nahrávkách opravdu cosi v té obří skleněné věci je, je možné že to změnili. Navíc při 4V/článek to nebude asi nic moc s čím chce člověk přijít do styku.
                -patenty, které konkrétně myslíte? většina by měla být veřejná:
                tady:
                patents.justia.com/assignee/he3da-s-r-o
                a tady:
                stks.freshpatents.com/He3da-S-r-o-nm1.php
                a asi i na dalších místech.
                -šaškárny si odpustit mohl, to je pravda.
                -pochybný podnikatel, to je otázka, může tam být více důvodů proč se s ním spojil. od problémů sehnat někoho jiného až po nevím co.
                -Možná to za nějakých podmínek připojit půjde, některé typy baterií to vyloženě nesnáší, některé si to nechají líbit, sice to zkracuje životnost, ale nemusí to znamenat akutní zničení.

                1. Carlos:
                  1.
                  Ověřovací

                  Carlos:

                  1.
                  Ověřovací provoz třeba v nějakém výzkumném ústavu. To se nestalo.
                  2.
                  Nic z ruky dávat nemuseli, stačila prokazatelná prezentace.
                  Ta neproběhla.
                  3.
                  Změnili? Taky povídali něco o malém náhradním článku, tabletkách, nano, velmi silných až 3D elektrodách, odstranění všeho zbytečného apod. To jsou změny, samé protichůdné…
                  4.
                  Žádný potvrzený patent nikde není.
                  5.
                  Šaškáren je ještě víc, třeba ta pohádka o baterkách pro uprchlého pana podnikatele.
                  6.
                  Vrána k vráně, asi to by mohlo být.
                  7.
                  Kdepak, to byla další pohádka. Prý dráty místo elektroniky…

                2. 1) Půl roku zpět se to
                  1) Půl roku zpět se to kdosi oháněl, po dohledání kdo ten člověk je bych mu věřil, tím že se to dělalo snad na FEKT VUT v Brně, výsledky má ale jen zadávající, tedy HE3DA, oficiálně je nezveřejnili, neoficiální cestou se dají získat prý tam, ale odmítl zmínit jméno ústavu. Kdybych věděl alespoň článek tak Vám to dohledám.
                  2) Nevím proč ji neudělali.
                  3) Musel bych vidět co přesně psali, ale změna z malého článku na normální může být prostě jen změna záměru, zjistili že by to nemělo smysl, budou dělat větší. 3D elektroda nemusí znamenat 3D makroskopické, ale mikroskopické, tak jsem to třeba od začátku chápal já, že to bude elektroda, která bude mít díky 3D struktuře na mikroskopické úrovni velkou plochu. (Existuje zajímavý matematický problém, kdy aproximacemi můžete změřit nekonečnou délku konečné křivky, nejčastěji se to myslím používá v souvislosti s pobřežím) Jak jsem teď pročítal tu přihlášku, tak to spíš vypadá na elektrodu z porézního materiálu, ve které je jakoby roztok solí nacucnut.
                  4) Ano, potvrzený patent není, protože řízení trvá nějakou dobu a přihláška pro poslední patent, asi ten nejzásadnější je podána až letos. Díval jsem se teď na americké stránky a většinou trvá asi tak tři roky, než se vůbec udělají průzkum. Takže možná pro celý ten rozvoj baterií to může trvat ještě déle, důležitější je že to ještě není zamítnuto.
                  5) Máte důkaz že se baterie nedodaly? Sem s ním. Já totiž ani jeden ani druhý.
                  6)-
                  7) V těch nejjednodušších obvodech se baterie (určité typy) bez elektroniky připojují. Ono by možná totiž chtělo definovat co tou elektronikou je myšleno. Je to nějaký složitý nabíjecí obvod, nebo takový jako jeden IO cca 20Kč, Dioda á 1Kč a rezistor á 10Kč(výkonový, wattové jsou asi za korunu, v akci i za 10hal)? V úplně nejpitomějších zapojeních se používá jen dioda a předřadný odpor.

                  Asi přísně vzato dioda a odpor by už elektronikou být mohli, ale lidská, chcete-li intuitivní, definice to za elektroniku brát nebude a asi ani když tam bude jeden IO v trojnožičkovém pouzdře. Jen pro zajímavost, jak se tedy baterie nabíjely cca 80 let baterie, než se vynalezly dostatečně levné a odolné tranzistory? Jednoduše, udělal se zdroj o požadovaném napětí (trafo, dynamo, dělič,…), a přes odpor(žárovku) se napojil na baterii. Tehdejší NiFe a olova to ustála. Pokud tím myslel tohle, pak je to dost zásadní změna v oboru. Klasické olověné baterie plynují protože rozkladné napětí vody je cca 1.23V a napětí nabitého olověného článku přes 2V. Takže pokud skončí nabíjecí proces, elektřina začne rozkládat vodu, která tvoří asi 70% elektrolytu. Jestli mají, dle patentu, rozpouštědlo, nehořlavé (relativně), a s rozkladným napětím přes 4V, což je napětí článku, pak nevidím zásadní problém, pokud to zbytek ustojí.

                3. Carlos:
                  1)
                  Není třeba nic

                  Carlos:
                  1)
                  Není třeba nic hledat, protože doklad o parametrech, potvrzující jejich proklamace, z toho stejně nebude.
                  Kdyby byl, už bude dávno venku.
                  2)
                  Nedělali, chybí předmět.
                  3)
                  Změna záměru a pak taky pohádka o tom, co jednou všechno budou a co je pod jejich úroveń atd., to už jsem od nich taky slyšel. Např. že „12 V je nezajímavé napětí a že míří na 50 V “ a podobně.
                  Onen nacucnutý roztok raději necháme spát, je to moc fantastické v poměru k tomu, co sami předvádí.
                  4)
                  Zamítnuto to nemusí být třeba nikdy.
                  5)
                  Nedodaly, nikdo je nemá.
                  Zatím jen ty krabičky, co tak vehementně ukazují.
                  6)
                  Vrány spolu.
                  7)
                  Ne, nemají rozpouštědlo ani jinou zázračnou vodičku.
                  Prostě jen ty „čtyři dráty místo složité elektroniky“, jak vyhlásil Brouk Pytlík.

                4. Nepište tady lži o tom
                  Nepište tady lži o tom čemu evidentně vůbec nerozumíte.
                  V databázích českých patentů jsou tři české patenty a jeden Evropský. První patent byl udělen v roce 2009 a žádost byla podána v roce 2008. To je super rychlost, já mám patent kde řízení trvalo 3 roky. Mezinárodní patenty jsem nehledal, databáze měla teď nějaký výpadek.
                  Další důvod proč mlžit je prostě klasické kopírování, náskok v technologii si sám zlikvidovat protože bude někdo všechno publikovat a předvádět dopodrobna to by musel být v dnešní době opravdu padlý na hlavu. Jestli to má být jen aby uspokojil nějaké troly na diskuzích to by asi byl opravdu velké pako. Náskok v technologii je třeba držet doma a ne troubit do světa.

                5. anonym:
                  Lži tady píšeš

                  anonym:
                  Lži tady píšeš ty, žádný patent nemají potvrzený krom jednoho, který se týká jen a pouze prostorového uspořádání a nikoli nanotechnologií a podobně.
                  A určitě je veliký problém prokazatelně doložit parametry, aby jim někdo něco neukradl, že?
                  Asi jsi také nějaký humanitní student, který neví, co je napětí, proud, výkon a kapacita.

                6. Jsi opravdu hlupák a asi
                  Jsi opravdu hlupák a asi závidíš.
                  Patent 2008-572 udělen 9.12.2009. (25 patentových nároků)
                  Patent 2010-703 zamítnutý
                  Patent 2011-405 v procesu
                  Patent PCT – Evropský 2011-779486 udělen 19.8.2015 (16 patentových nároků)
                  tohle jsou pouze ty České, před rokem jsem se díval na zahraniční a tam jich bylo asi dvacet.

                7. tak kecám,
                  těch

                  tak kecám,
                  těch zahraničních patentů je ve WIPO na webu wipo.int uveřejněno 24 pod firmou HE3DA S.R.O.
                  Jo a pokud má někdo zájem o základní charakteristiky U/I nabíjení i vybíjení tak v uveřejněných patentových přihláškách jsou příklady.

                8. Čísílek si sem můžeš
                  Čísílek si sem můžeš psát, kolik chceš, ale fakta nezměníš.
                  Podaná patentová přihláška neznamená nic. Jen za ní platí podávající poplatky.

          1. Ani ne, nikdy jsem je
            Ani ne, nikdy jsem je nepoužíval, dlouho byly doma celé dvě NiCd, pak pár NiMH a teď už všechno vestavěné nebo speciální akumulátory do daného zařízení, tedy většinou Li-ion. Popravdě ani klasickou tužkovou baterku jsem delší dobu do ničeho nepotřeboval.

            Dneska s diodama dřív vyschne ta baterka než že by se vybila. Víte že ani nevím jestli v té co se válí v šuplíku je sabot na 3 AAA nebo dva až tří střední monočlánky.

Napsat komentář