Norsko plánuje propojit fjordy plovoucími tunely

Norský úřad pro veřejné komunikace studuje možnost výstavby unikátních plovoucích tunelů propojující protilehlé břehy největších norských fjordů. Díky tunelům se násobně urychlí silniční spojení mezi jihem a severem Norska.

Plovoucí tunel? Na první pohled sci-fi myšlenka. Ve skutečnosti všechny potřebné technologie jsou již k dispozici.
foto: NPRA

Pokud se chceme dostat z jižního norského města Kristiansand do 1090 km vzdáleného Trondheimu na severu, zabere nám cesta autem 21 hodin. Auta vzdálenost mezi oběma městy urazí průměrnou rychlostí 48 km/h.

Dlouhá doba cestování je dána nutností použít trajekt u sedmi velkých fjordů. Celkově přitom západní pobřeží Norska lemuje 1190 fjordů.

Norové již dlouhou dobu zkoumají možnosti, jak výrazně urychlit nepříjemně dlouhé cestování mezi severem a jihem země. Jednou ze zvažovaných cest je vybudování obřích plovoucích tunelů propojující sedmero zmíněných fjordů.

Podle studie NPRA vybudování sedmi plovoucích tunelů přijde na 25 miliard dolarů. Tunely umožní nepřerušenou dopravu přes fjordy a zkrátí cestu mezi zmíněnými městy o polovinu. Pokud norská vláda schválí výstavbu, tunely budou dokončeny v roce 2035.

Norsko má se stavbou tunelů značné zkušenosti. V této skandinávské zemi najdeme 1150 tunelů, z toho 35 leží pod vodní hladinou.

V každém tunelu najdeme dva tubusy – každý pro dopravu v opačném směru. Nejdelší tunel propojující fjord Sognefjord bude měřit na délku 1200 m a ležet 20 m až 30 m pod vodní hladinou. Samotný fjord Sognefjord dosahuje délky 205 km a hloubky až 1308 m. Je tedy zároveň nejhlubším norským fjordem.

Průměrná šířka fjordu činí 4500 m. Strmé skalní stěny jsou místy vysoké i více než 1700 m. Právě kvůli velké hloubce fjordu je vybudování klasického podmořského tunelu nepraktické.

Tubusy plovoucího tunelu mají být podle plánů zavěšeny na obří pontony a kvůli stabilitě zakotveny ke skalnímu podloží. NPRA zvažuje také stavbu plovoucího mostu, nebo kombinaci mostu a plovoucího tunelu.

Kvůli velké hloubce není možné stavět klasické mosty a je třeba vzít také v úvahu, že ve fjordech plují často velké lodě. Přesto jeden z návrhů počítá se stavbou obřího visutého mostu, který je podle návrhů třikrát delší, než ikonický červený most Golden Gate Bridge v San Franciscu.

Flash Falcon

Tubusy budou ležet 20 až 30 m pod vodní hladinou.

NPRA ale preferuje stavbu právě plovoucích tunelů, protože mosty naruší majestátní panorama fjordů.

Výstavba plovoucích tunelů nemá být ani tak složitá, jak se na první pohled zdá. “Norská myšlenka využívá všechny druhy středně náročných technologických věcí, které byly vyzkoušeny již v minulosti,” myslí si Henry Petroski, odborník na stavbu mostů z Duke University.

Norské tubusy budou vytvořeny z betonových bloků, které se běžně používají při stavbě tunelů. Dostatečně velké pontony již byly použity při stavbě plovoucích mostů a techniku ukotvení lze převzít z pobřežních ropných plošin.

Avšak přesto je nutné vyřešit celou řadu problémů – především z hlediska bezpečnosti. Otázkou například je, jak se bude tunel chovat ve špatném počasí za velkých vln a silného větru nebo jak betonovou konstrukci ovlivní vibrace z jedoucích aut. Tunely je samozřejmě nutné udržovat, což si vyžádá například kontrolu vnějšího pláště pomocí robotických ponorek, atd.

11 Comments on “Norsko plánuje propojit fjordy plovoucími tunely”

  1. Mám jedinou
    Mám jedinou věc.

    Kristiansand – Trondheim 815km většinou po dálnici a silnici 1 třídy. Ten, kdo volí cestu přes Fjordy to rozhodně nevolí proto, aby jel rychle, ale aby se podíval na krásy Norska.
    Protože jinak nepochopím debilitu plánování, kdy z Prahy do Paříže mám jet přes Hamburg.

    https://www.google.cz/maps/dir/Kristiansand,+Norsko/Trondheim,+Norsko/@60.7216867,5.2501596,6z/data=!3m1!4b1!4m13!4m12!1m5!1m1!1s0x46380258d5607a5b:0xdf0c0d6fc81c58a4!2m2!1d8.0182064!2d58.1599119!1m5!1m1!1s0x466d319747037e53:0xbf7c8288f3cf3d4!2m2!1d10.3950528!2d63.4305149?hl=cs

  2. Tunely ve spojeni s
    Tunely ve spojeni s elektromobilitou jsou super. Vetrani tunelu oproti emisim spalovaku neni tak narocne. Usetri se investice i energie. Bohuzel porad prevladaji spalovaky a tudiz se bude muset vetrat o 106.
    Jeste me napada problem pro ruske ponorky. Uz se do fjordu jen tak nedostanou. Tunely budou mit senzory a rusaci zaplacou.

    1. Pokud by RF opravdu stála,
      Pokud by RF opravdu stála, nebo kdokoliv jiný, o sledování fjordů, tak dneska není problém, technologicky není problém, postavit takový autonomní stroj, který to všechno zvládne. Problém je podovdní komunikace, voda má pekelný útlum a pro ponorky se musí od jisté hloubky použvat zhruba DV. Na druhou stranu, je problém pro velmoc rozmístit v oceánu soustavu opakovačů?

      Ono technicky vzato i malý jaderný rektor, menší než jaký je v ponorkách dnes, jde udělat, nebo izotopový generátor (doba provozu i 10 let), cokoliv. Navíc již před nějakou dobou oznámili „digitální bitevní pole“ kdy se budou používat autonomní, nebo dálkově řízené stroje, v boji snad je nasadili v Sýrii. I pokud budete hledat anglicky, tak jej najdete. Tunel nebude pro ně nějaká extra překážka. To by museli být totálně neschopní. Nehledě na to že ušetřený prostor u autonomní ponorky může vést ke zmenšení a tím menšímu odrazu nebo možnosti ji násobně lépe vyzbrojit.

      Taková sledovací ponorka pak může mít veikost delfína, podobný profil a plavání. Jak to senzor pozná?

      Snadno můžeme být na začátku nových závodů ve zbrojení na jejichž konci bude něco tak nepředstavitelného a děsivého že nevěřící se začnou modlit. Představte si UI ovládající jaderné zbraně. Primitivní systém existuje, nebo existoval. Teď si představte nějakou drobnou chybu, nebo systém, který si uvědomí že lidé jsou hrozba…

Napsat komentář