Nadpis možná zní jako vystřižený z bulvárních novin, ale ujišťujeme vás, že o bulvár rozhodně nejde. Stroj, který vidíte na obrázku skutečně funguje a létá. Firma Martin Aircraft Company z Nového Zélandu chystá příští rok uvést do prodeje „tryskový batoh“ Martin Jetpack.
foto: Martin Jetpack
Martin Jetpack již získal certifikaci k provozu od leteckých úřadů na Novém Zélandě – patří do kategorie ultralehkých letadel (CLASS 1 Microlight). Do stejné kategorie spadá například motorové rogalo nebo motorový padák.
První tryskové batohy dorazí k zákazníkům příští rok, v prvé řadě k policii, hasičům a zdravotníkům. Pokud se Martin Jetpack osvědčí v reálném provozu, svého vlastního tryskového batohu se dočkají i běžní zákazníci.
Duchovním otcem stroje a zakladatelem firmy Martin Aircraft Company je Glenn Martin, jenž na svém snu pracuje již více než 30 let. První reálné pokusy s tryskovým batohem začaly v roce 2008. Nyní Martin testuje již dvanáctý, a zdá se finální prototyp – P12 Jetpack.
foto: Martin Jetpack
Glen Martin a jeho tým během let hledal nejvhodnější letové konfigurace a nastavení stroje. Zásadním evolučním krokem bylo přesunutí dvou zapouzdřených rotorů do spodní části stroje.
„Změna polohy zapouzdřených rotorů tryskového batohu má za následek kvalitativní skok oproti původním prototypům, zejména pokud jde o ovladatelnost,„ říká generální ředitel společnosti Martin Aircraft Company, Peter Coker.
Český název „tryskový batoh“ může evokovat superrychlé cestovní zařízení, ale v realitě je Martin Jetpack spíše pomalejším strojem určeným pro skoky na kratší vzdálenosti. Cestovní rychlost je 56 km/h, maximální pak 74 km/h. Pilot se může vznášet třicet minut ve vzduchu, nebo překonat až 30km vzdálenost.
video: YouTube
Ač bychom u nás v redakci nejraději viděli v batohu Martin Jetpack elektrický nebo alespoň hybridní pohon, srdcem tryskového batohu je „pouze“ spalovací 2l motor o výkonu 150 kW (200 koní).
Prázdná hmotnost Martin Jetpacku je 180 kg, maximální vzletová pak 330 kg. Kromě nádrže se 45 litry paliva unese stroj i pilota a vybavení do maximální hmotnosti 100 kg. Odvážný pilot může vystoupat až do výšky 900 metrů, ale doporučená výška letu je kolem 150 metrů.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Project Zero – elektrické letadlo, které se dokáže samo dobíjet
Aby stroj získal certifikaci od leteckých úřadů, musí být vybaven samozřejmě i bezpečnostními prvky. Pro pilotáž stroje je nutná nehořlavá kombinéza, ucpávky uší (hlučnost stroje 90 dB), ochrana krku a přilba. Martin Jetpack je také vybaven raketovým padákem, jenž se automaticky aktivuje v situaci, kdy hrozí zřícení stroje.
Pokud se těšíte na starty ze střech svých rodinných domů a létání po okolí, připravte si řádný balík peněz. Počáteční cena Martin Jetpacku se odhaduje na 150 – 200 000 dolarů, tedy 2,85 – 3,8 miliónů Kč. Po rozběhnutí sériové výroby by pak cena mohla klesnout na 100 000 dolarů, tedy na 1,8 miliónů Kč.
No, líbí se mi, že to
No, líbí se mi, že to někdo dokončíl a chce uvíst do skutečný produkce. Něco takovýho by se mi aky líbilo, ale bohužel se mi to zda docst nedokonalý. Což ale se současným pokrokem asi vylepšit moc nepůjde, bohužel. Na mě tahle věc působí hrozně neohrabaně a nebezpečně. Ty vrtule mají (pocitově) strašnou práci to udržet ve vzduchu, nedovedu si představit co se stane, když jeden motor jen trochu „zavrávorá“. A s tím souvisí i hluk, nějaká sekačka je hadr proti tomu. Je to strašný nejen pro pilota, ale taky okolí. Jen při představě, že si to ve městě koupí dva blízcí sousedi a budou denně lítat do práce a z práce… hrozná představa… Ale jen do toho, vsechno se dá časem vychytat…
Takový obrovský výkon a
Takový obrovský výkon a tak malá rychlost? To už bych si radši koupil tohle en.wikipedia.org/wiki/GEN_H-4 za 1/4 cenu
Tak to se mi líbí víc
Tak to se mi líbí víc elektrické letadélko od NASA. Má také kolmý start a přistání a letový režim je úspornější.
Dobrý den, máte pravdu –
Dobrý den, máte pravdu – změněno na zapouzdřené rotory.
Termíny v článku
Termíny v článku představují pro batoh poměrně slušnou sbírku typů pohonu – turbodmychadla (turbofan), tryskový pohon (jetpack), do toho spalovací 2l motor.
Nevím, jestli by to nestálo za to trochu vyjasnit, osobně bych vůbec nevěděl, na jakém principu to vlastně funguje, kdybych si to nedohledal v angličtině.
Čili výsledek – přestože se to jmenuje JetPack, je to ve skutečnosti minivrtulník poháněný pístovým spalovacím motorem, čili s turbínovými motory, ať už tryskovými (jet) nebo turbodmychadlovými (turbofan) to nemá nic společného.