Cormorant: Robotický létající náklaďák pro vojáky i civilisty

Izraelská firma Tactical Robotics již řadu let vyvíjí robotický létající “náklaďák” Cormorant (dříve známý jako Air Mule). Cormorant je stroj s kolmým startem/přistáním schopný létat ve stísněných prostorách, např. v ulicích měst.

Cormorant je schopný kolmého startu a přistání. Jeho vývoj je ale velmi obtížný.
foto: Tactical Robotics

V roce 2004 firma Urban Aeronautics, dceřiná firma Tactical Robotics, začala vyvíjet nový typ dronu s kolmým startem a přistáním VTOL (Vertical Take-Off and Landing). Nový stroj měl odstranit hlavní nevýhody vrtulníků – nemožnost operovat v přízemních výškách v členitém terénu a nutnost velkých přistávacích/startovacích ploch.

Izraelci viděli v Air Mule především ideální nástroj pro vzdušnou dopravu zásob do bojové zóny, nebo do míst zasažených přírodní katastrofou.

Výsledkem snažení se stal VTOL stroj Air Mule – ten poprvé podnikl let v roce 2009. Díky zapouzdření dvojice rotorů přímo do trupu Air Mule vyžaduje pouze čtvrtinovou přistávací/plochu co vrtulník jeho velikosti a dokáže létat doslova na dotek nejrůznějších překážek.

První lety ukázaly reálnost technologie ale také nutnost dalšího vývoje. Klíčovým problémem Air Mule je stabilita letu – za silného větru, při provádění náročných leteckých manévrů nebo při převážení nákladu, kdy se mění těžiště stroje.

První autonomní let dronu Cormorant.

Poslední mediálně známý test proběhl v 3 listopadu, kdy Cormorant (jak byl AirMule přejmenován) podnikl první samostatný autonomní let v délce dvou minut. Dron úspěšně zvládl jednotlivé fáze letu – vzlet, stoupání, zrychlení, otáčení, visení ve vzduchu a přistání. Nicméně Izraelci přiznávají potřebu vyladit přechod mezi jednotlivými fázemi letu.

“Tento let dláždí cestu pro rychlý přechod Cormoranta od prototypu do blízké průmyslové výroby a zcela jistě komercializuje tuto přelomovou technologii – pro široké využití a trh,” komentuje první let Rafi Yoeli zakladatel Urban Aeronautic.

Složitost celého systému řízení letu, a s tím i spojený dlouhý vývoj, je dán především unikátním způsobem operačního nasazení Cormoranta. Na rozdíl od klasických bezpilotních letadel Cormarant je určen pro operace v přízemní výšce, nikoliv ve volném, ničím nerušeném vzdušném prostoru.

Klíčovými prvky systémů řízení letu jsou dva laserové výškoměry, radarový výškoměr, inerciální senzory a elektro-optické senzory. V budoucnu Cormorant získá čidla pro monitorování překážek (laserový radar) a bude schopen létat v nejsložitějším přízemním terénu, včetně ulic velkých měst.

Pro produkční verzi dronu Cormarant je zvolen turbohřídelový motor Turbomeca Arriel 2 s maximálním výkonem 690 kW. Výkon motoru umožňuje vystoupat až do výšky 3600 m. Maximální rychlost Cormaranta je 180 km/h. Spotřeba dosahuje 132 kg paliva za hodinu letu rychlostí 120 km/h – není však jasné, zda prázdného nebo plně zatíženého stroje.

Při typické misi je Cormarant schopen dopravit až 500 kg nákladu na vzdálenost 50 km, což dává 6000 kg za den. Například vojenská jednotka 10 až 12 dronů Cormarant tak dokáže trvale zásobovat jednotku o síle 3000 mužů a transportovat zraněné.

5 komentářů u “Cormorant: Robotický létající náklaďák pro vojáky i civilisty”

Napsat komentář