Informace o zásobách ropy záměrně pokrucovány?

Britský deník The Guardian přinesl v rámci svého speciálu o budoucnosti ropy také velmi exkluzivní článek týkající se informačního zkreslení o současných zásobách. Podle něj je svět mnohem blíže bodu, kdy ropa opravdu dojde, než se dosud všeobecně předpokládalo.   

Guardian má údajně k dispozici výpovědi některých výše postavených lidí z Mezinárodní energetické agentury (IEA), kteří potvrdili, že právě tato organizace soustavně nadsazovala údaje o zásobách ropy aby se vyhnula možnosti nákupní paniky.

Hlavní roli v tomto směru měly hrát Spojené státy americké, které IEA de-facto nutily údaje pokrucovat tak, aby nevznikla panika na finančních trzích. IEA vydává každý rok zprávu nazvanou „World Energy Outlook“ podle kterého mnoho států včetně např. Británie upravuje svou energetickou a klimatickou politiku.

ekonomika - ropný vrtPodle „našeptávačů“ z IEA je ropný zlom, tedy situace, kdy celosvětová produkce ropy dosáhne historického maxima, už za námi a čeká nás dále jen pokles. Přitom právě podle World Energy Outlook z minulého a tohoto roku by se měla světová produkce ze současných 83 milionů barelů denně zvýšit až na 105 milionů. A ropný zlom měl nastat teprve kolem let 2020 až 2030. „Mnoho lidí uvnitř naší organizace však věří, že dokonce udržet produkci na 90 až 95 milionech barelů denně bude nemožné. Panuje ale strach z toho, že skrze finanční trhy by se mohla rošířit panika pokud by tato hodnota dále klesala,“ řekl anonymní zdroj z IEA. A znovu zopakoval, že za přáním nezveřejňovat skutečné hodnoty stojí především Američané.

Organizace IEA byla ustavena v roce 1974 právě kvůli tehdejší ropné krizi. Výroční zprávu má pod palcem hlavní ekonom Fatih Birol, který je ale už delší dobu pod palbou kritiku právě pro svůj bezbřehý optimismus. Někteří na „přestřelené“ hodnoty poukazují už od roku 2004. Nejspíš ti samí lidé se pak nemohli divit dění zhruba před rokem, kdy cena ropy vystoupala až ke 150 dolarům za barel.

Pokud jsou však hodnoty IEA skutečně nadsazené, bude nesmírně důležitá jak nadcházející klimatická konference v Kodani, tak především akce jednotlivých vlád. Ty by pak měly co nejrychleji zavést taková opatření, která by jim pomohla přizpůsobit se novým skutečnostem. Třeba Velká Británie údajně dokonce uvažuje o zavedení limitů vypouštěného CO2 pro jednotlivce. Měli bychom se připravovat na svět, kde bude ropa za 150 dolarů docela běžným jevem?

Závod o poslední zbytky světové ropy by podle Guardianu mohl nabýt velmi nepěkných podob. Největší zájem o ně mají samozřejmě největší hráči – USA, ale také rychle se rozvíjející ekonomika Číny. Ta například nyní bojuje o zásobu šesti miliard barelů surové ropy v Nigérii. Tamní militantní skupiny ji ovšem nechtějí dát. Deník upozorňuje, že dokonce už i ropné společnosti vidí, že konec první dekády 21. století budoucí historikové uvidí jako „začátek konce unikátního, neopakovatelného období vývoje lidské civilizace“. Giganti jako Shell, BP, ExxonMobil, Chevron, Total a ConocoPhillips se už dnes připravují na konec jedné éry.

The Guardian, graf: The Guardian/IEA

44 Comments on “Informace o zásobách ropy záměrně pokrucovány?”

  1. Ropa je už dávno příliš
    Ropa je už dávno příliš vzácný produkt, než aby na něj jezdila auta. Kdyby se peníze, spotřebované nenažranými ropnými koncerny, investovaly do výzkumu jaderné fuze, už dvacet let mohly stát na březích oceánů termojaderné elektrárny, u kterých by v případě havárie nehrozily žádné ekologické katastrofy a které by mohly kromě eletřiny dodávat i vodík pro pohon aut a kyslík prostě vypouštět do atmosféry. Umělá ropa už existuje, ale těžko jí půjde vyrobit tolik, aby umožnila vozit rohlíky z Brna do Prahy, jak se to dělá dnes.

  2. Tak už teď je vidět jak
    Tak už teď je vidět jak moc se tento článek mýlil. Nic nebude tak dramatické a tak rychlá závislost Evropy na ropě se pomalu snižuje. Podíl obnovitelných zdrojů roste elektrická auta a auta na biopaliva napr. ethanol a bioplin ropu casem nahradi. Budoucnost je v elektrice a obnovitelných zdrojích. Osobně se těším až až arabům a rusům zbude jen pouště a holé zadky.

  3. Lidi, lidi, lidi.
    Lidi, lidi, lidi. Rozhlédněte se kolem sebe. Monitor, strojení, klávesnice, kartáček na zuby, pneumatiky u aut, hnojiva na polích, léky, Bez hnojiv nebude jídlo a pak už je zbytečné řešit, že nemáme na co jezdit. Je to průůůůůůšvih na Ntou. Řekl bych, že je potřeba se podívat na cestu jídla na stůl. Co si oblékne traktorista, v čem pojede, až bude sít, čím se pohnojí, čím se sklidí, čím odveze, kde se chleba upeče, v jakém = čím vytápěném obchodě si to někdo koupí, atd atd. Dejte si do souvislostí svět bez syntetiky, bez umělých vláken a máme docela obstojnou pandemii hladomoru. Hned za dveřma. A nervózně přešlapuje.

  4. Och,jasné,s tou ropou je to
    Och,jasné,s tou ropou je to zrejme naozaj nahnuté-hlavne pre producentov.Pomaly sa minie a odkiaľ budú mať svoje miliardy?A čo burza-tam je to jednou z hlavných komodýt?Keď zamáva dobre známi motýľ krídlami v Tokiu už sa cena pohybuje!čo keby brali do úvahy i motýle v Mexiku?Sú ich tam plné stromy.A iné,ako je to s cenou výsledneho produktu?Pri stúpnutí ceny ropy okamžite stúpa cena/PHM,potraviny,oceľ…/a hoplá-pri poklese nie a nie poklesnúť týmto cenám!!!!!!!Ako to teda vlastne funguje-vraj burza-a tá je všemocná!!!Ak príde nebodaj nejaký jednoduchý človiečik-praktický a chudobný-so zaujímavím nápadom/snáď vhodným i na patent/nie je nikoho kto by ho podporil.Ba opačne-nastúpi sa do kôlne a vyťahujú sa kvantá polien,ktoré mu úspešne hadžu pod nohy.A vraj smerujeme k energetickej samostatnosti a čistej energii.Nuž a ako to vyzerá,matička Zem už toho má plné zuby a pomaly ale o to dôraznejšie nám to dáva na vedomie.Nuž čo?dobre nám je -tak nám treba.Ale dokedy.

  5. A o to právě jde, čím
    A o to právě jde, čím dřív se začne investovat do obnovitelných zdrojů, elektromobilů, biopotravin, inteligentních elektrických sítí, veřejné dopravy a vůbec do trvale udržitelného rozvoje, tím méně budeme mít v budoucnu problémů.
    Ale chápu, že jednodušší a levnější je v tuto chvíli vrtat se v zemi, bourat města a dolovat uhlí a těžit ropu nebo uran, a hezky po Klausovsku kroutit hlavou, jaký je to zásah do svobody, když se někdo snaží chránit to nejcenější co máme. Co taky, vždyť ty problémy budou řešit až naše děti nebo vnoučata, kterým tu zbude země bez lesů, špinavou vodou a vzduchem a úrodná půda zamořená tisícemi chemikálíí a odpady.
    Jen tak dál, proč něco měnit.

  6. Je to skutečně problém a
    Je to skutečně problém a ví se o tom už desítky let, bohužel nebyla a není žádná vůle s tím cokoliv významého udělat. Podle Hirschovy zprávy zveřejněné v roce 2005 je třeba na adaptaci 20 let, to velmi pravděpodobně už nemáme. Máme tak 2 – 7 let, ovšem podle všeho i těch tyhle roky promarníme nicneděláním a neřešením tohodle obrovského problému.

  7. Zaujímavé – ropa je zlá a
    Zaujímavé – ropa je zlá a klasické motory tiež, všetko, čo bolo predtým je na nič a dobre ešte len bude. Vážení, elektromobily prinesú efekt, len keď budú masovo rozšírené a to sa bavíme len o miestnych emisiách. Uznávam, v tomto smere je to pokrok, ale energiu je potrebné vyrobiť.
    Pokiaľ sa jedná o konflikty, tak teraz nebudeme bojovať kvôli rope, ale kvôli uránu, lítiu a pod. Zmenia sa len krajiny, na ktorých budeme závislí.
    Nie je to tak jednoduché, že?

      1. Určite áno, ale je to
        Určite áno, ale je to skôr miestne riešenie. Nehovoriac o tom, že do paneláku si to nenamontujete. Mimochodom nadobúdacie náklady sú dosť vysoké a nezabúdajte, že by to malo byť nezávislé od vrtochov počasia, či stavu vody.
        No a ekologické to nebude, pokiaľ to bude riešenie pre horných 10 000.

          1. Ja som za diverzifikovanú
            Ja som za diverzifikovanú sústavu, ktorá by bola riadená tak, aby bolo možné energiu v prípade napr. bezvetria – keď nemôžu funfovať veterné elektrárne poskytnúť energiu z iných zdrojov. Musí Vám byť ale jasné, že s alternatívnych zdrojov nie je možné pokryť celú spotrebu.
            Na druhej strane ale treba energiu aj šetriť.
            Bohužiaľ ale znižovanie spotreby napríklad v doprave je v podstate zabité nárastom počtu vozidiel. Chcelo by to radikálnejšie riešenie + na rovinu, koľko ľudí šetrí?
            Skôr mám pocit, že systém „ja na to mám“ je populárnejší.
            Energia je z roka na rok drahšia – prečo asi?

                1. Pre panelak je asi
                  Pre panelak je asi nejvhodnejsi nejaky kogeneracny kotol, napriklad na biomasu. Myslim, ze aj u nas uz existuju mestske casti, ktore funguju tymto sposobom, ak nemaju dostatok plynu.

                2. Plynu je dostatok, myslím,
                  Plynu je dostatok, myslím, že hlavný problém panelákov sú diaľkovody pre vykurovanie – sú tam straty na trase, ktoré pochopiteľne zákazník zaplatí. Ak by sa inštalovali kotle priamo v objektoch, navyše kaskádovo zapojené, získal by sa pomerne flexibilný systém, jak vykuravania, tak dodávky teplej vody + ak by sa využili strechy, ktorých plocha je nevyužitá na osadenie kolektorov na ohrev vody…
                  Problém ale je, že keď toto ľuďom vyprávam, pozerajú sa akoby som došiel z Marsu. Asi ešte cena za energiu je nízka…
                  Možnože je trocha problém aj v ponuke – bytovkám sa ponúkajú určité výhody len v prípade zateplenia – ale malo by sa ísť ďalej – komplexnejšie. Mal by to byť celý systém ako ušetriť a ten by mal byť dotovaný, aby sa veci pohli ďalej.

                3. No to treba prepocitat
                  No to treba prepocitat naklady. Ak by mal kazdy panelak vlastnu kotolnu, tak treba zase pripocitat naklady na dovoz uhlia, alebo nejakej biomasy (brikiet, sena…), vypocitat naklady na postavenie kotolne, nejakej prijazdovej cesty,atd… Mozno by to vyslo nakoniec viac, ako su tie straty v tych teplovodoch. Kolektory tiez funguju len v lete a treba ich udrzovat. Ma to svoje pre a proti. Za totality sa vyuzivalo odpadove teplo z blizkych podnikov, co bolo idealne riesenie podla mna, co sa tyka tepla.

  8. Zhruba před rokem, když
    Zhruba před rokem, když cena ropy stoupala, jsem předpovídal, že už nikdy neklesne, protože prostě došla a její cena není určená jen komoditními trhy jako u akcií, ale i tím, že je to reálná tekutina, které je jen omezené množství – nedá se natisknout, jako bankovky nebo akcie. (To je totiž fakt, kterého si je překvapivě málo lidí z „finančního“ světa vědomo – nahlížejí na všecho tak, že cena je dána jen trhem, jak u akcií.)

    No, tehdy mi předpověď nevyšla. Tento článek mi dává určitým způsobem zapravdu – kdyby nebyla čísla uměle zkreslena, už by asi cena ropy tehdy opravdu neklesla.
    Pokud se podobných článků objeví více a cena ropy se dostane na „reálnou“ úroveň odpovídající skutečným zásobám, budu moc rád. Opravdu mě štve platit 27 korun za litr benzínu a pálit nenahraditelnou surovinu. Každý barel spálený v autech znamená spousty užitečných plastových výrobků, které by nám mohly b budoucnu ulehčit a zpříjemnit život, ale které nevyrobíme, protože jsme si je teď zbůhdarma spálili.

    Přál bych si, aby se cena benzínu během roku až roku a půl dostala někam k 80 – 100 Kč za litr. To by byl dobrý začátek nového pohledu na svět.

    1. Ano novy pohled by to
      Ano novy pohled by to prineslo: hladomor, nemoci, totalni znecisteni zivotniho prostredi (myslite, ze 7 miliard hladovych lidi by myslelo na ekologii, kdyz by nemelo co zrat? Ty lidi by kaslali na vse, jen by resili jak dostat neco do ust). Tak drahy litr benzinu ( a barel ropy, nezapomente, ze i pri cene nad 150 dolaru za barel stale stal litr benzinu snad do 10kc, zbytek tvorila dan) by znamenal totalni krach ekonomiky (neskutecne drahe zbozi diky drahe doprave, drahe plasty, protoze k jejich vyrobe je potreba ropa, nedostupne leky a potraviny, jelikoz hnojiva i leky bez ropy mit nebudeme, draha energie). No porste toto si muze prat jen naivni hlupak, ktery o chodu sveta moc nevi. A hlavne, krachujici ekonomika nema nikdy dost financi na vyvoj novych technologii. Takze recese, mensi sok na nakopnuti pomoci muze, velky prusvih to jen zhorsi.

      1. Nepředhazujte nám
        Nepředhazujte nám apokalyptické scénáře, benzín za 100 Kč/litr sice způsobí snížení „životní úrovně“, ale hladomor do toho netahejte. Třeba v USA se zemědělství podílí 17% na celkové spotřebě ropy, v Evropě o něco méně. Až bude opravdu ouvej a produkce ropy bude klesat, bude ji stále dost pro zemědělství, rozuměj bude dost času, aby se zemědělci postupně zbavili závislosti na ropě (motivováni rostoucími cenami ropy). Lidé potřebují jíst a za potraviny budou klidně platit i vyšší ceny. Budou šetřit naopak na zbytných statcích, jako je dovážené zboží, automobilová a letecká doprava.
        Svět se v jistém slova smyslu vrátí o pár desítek let zpátky, kdy lidé sice neměli v supermarketech ovoce z druhého konce Evropy, levné plastové bazmeky z Asie, dvě auta v garáži a letecké eurovíkendy za pár šupů – ale stále měli co jíst, do čeho se obléci a kde bydlet.

        Neřekl bych, že to je tak špatná vyhlídka 🙂

        1. Ano, tady u nas v Evrope.
          Ano, tady u nas v Evrope. Jenze co a za co budou zrat Cinane a jini? Uz nedavne zdrazeni zakladnich potravin (napr. ryze) o cca 20 az 50 procent kvuli bioslozkam v palivu znamenalo v Asii spatnou dostupnost potravy pro dalsich 200 az 500 milionu lidi. Vsichni se na to divaji z pohledu bohateho pupkateho a rozezraneho Evropana, jenze kdyz Vam nedovezou ten sunt z Asie, tak si tezko koupite Tv za 50000 misto za 10000 (protoze tolik ta Tv bude stat), navic diky tomu stamiliony asiatu nebudou mit praci a nebudou mit na jidlo. Budou to resit jakymkoliv pro ne dostupnym zpusobem (a nezapomente, ze Cina, ale i Indie uz vlastni nemale podily v evropskych a americkych firmach a bankach, viz. automobilky a elektronika, nehlede na dluhpisy USA, ktere drzi Cina). Tudiz dojde k rozvratu ekonomiky, ano, za par let se to nejak srovna, jenze tech par let tretina populace neprezije. Staci se podivat do historie.

          Tudiz Vase naivni predstavy muzou byt dobre leda tak pro deti a pubescenty.

          1. K diskusi o ceně
            K diskusi o ceně ropy/benzínu bych jen rád dodal, že ve většině zemí euroamerického prostoru dělá pro koncového spotřebitele naprosto největší část ceny daň, kterou si přiklepává stát. Pak jsou tu marže obchodníků atd. Pokud by od této ceny byla ropa oproštěna, prodávala by se doslova za pár korun. Tam by pak klidně i několikanásobné zvýšení ceny de-facto nehrálo roli a bylo by jen na jednotlivých státech, jak se se situací vypořádají – sníží daň, a tím i příjmy státních pokladen, ale vyrovnají tak zvýšení ceny suroviny, nebo naopak…

            1. Ale to uz jsem tu psal ja
              Ale to uz jsem tu psal ja take driv. Cena benzinu je kolem 10 kc, takze i dvojnasobne zdrazeni je vyrovnatelne snizenim spotrebni dane. Otazka je, jak by pak vypadek stat dorovnal. Staci jen pozorovat problemy vsech zapadnich zemi v soucasne krizinekrizi, kdy zejmena v Evrope a USA padaji neskutecne penize na sanaci problemu bank apod. a hlavne danove vynosy klesaji a staty se velmi nezdrave zadluzuji. Tedy i zdrazeni benzinu (samotneho, bez dane) na treba trojnasobek by narusilo vyrazne beh ekonomiky. Ja oponoval pubertalnim blabolum, ze by si prla aby litr benzinu stal 100kc, to by opravdu znamenalo naprosty kolaps soucasne civilizace (pokud by to nebyl zmena pozvolna, trvajici treba pul stoleti, nebo alespon deset, dvacet let). Ano, urcite zdrazeni ropy muze vest k tomu, ze se nastartuje rozvoj alternativnich zdroju energie, zacne se setrit atd. Ale to se bavime napriklad o litru benzinu za 40kc, maximalne 45kc vcetne dani. Uz cena okolo 35 kc zacina byt problematicka (ne tragicka) pro beh ekonomiky.

              1. 35Kc za liter benzinu by asi
                35Kc za liter benzinu by asi trh nijekao neovplyvnilo a povedal by som, ze aj pri 40-50kc za liter by ludia jazdili uplne rovnako, ako teraz. Staci sa pozriet napriklad do Velkej Britanie, alebo do krajin, kde tato cena prevysuje aj 50kc za liter. Netreba zabudnut, ze zvysenie cien benzinu by sposobilo len inflaciu, t.j. ceny potravin, dopravy, atd… by sa zvysili, ale zaroven by sa museli zvysovat aj platy. Problem by nastal asi len vtedy, keby sucasne rastla nezamestnanost.

                1. 35kc za litr uz dela
                  35kc za litr uz dela problemy nekterym dopravcum a sluzbam, neni to likvidacni, ale v nekterych oborech uz je to hranice, kdy si clovek zacne rikat, zda vubec ma smysl podnikat. 40 az 45kc za litr znamena uz zdrazeni vyrobku vcetne potravin, tudiz nizsi spotrebu, mene pracovnich mist, jeste mensi spotrebu atd. Argumentovat Britanii je nesmysl, stejne muzu argumaentovat, ze jako plat staci 2000, protoze v Cine s tim v pohode vyziji. Mam pocit, ze malokdo z vas dela napriklad v obchode, nebo v doprave.

                2. To iste si mysleli ludia aj
                  To iste si mysleli ludia aj ked stal liter 10kc, alebo 20kc, ze cena o 10 korun vyssia by bola likvidacna. Ale nebola by. Dokonca ani cena 100kc, alebo 200kc za liter benzinu by nebola likvidacna, pokial by ju museli platit vsetci.

                3. Kolik Vam je? 15? Ano, pokud
                  Kolik Vam je? 15? Ano, pokud na 100kc bude cena stoupat pul stoleti, tak to problem neni. Pokud stoupne skokove, jak by si tu nekteri prali, tak to problem je, to je fakt, ne tema na diskuzi. Potvrdi Vam to kterykoliv dopravce ci dovozce zbozi.

                  200kc za litr by nebyla likvidacni? Dobre, takze byste dal za postovne baliku z eshopu misto 90kc treba 400kc, coz by odpovidalo? Pochybuji.

                  To zda stoupne cena jednomu, ci peti lidem je v tomto pripade irelevantni. Ropa je jendou z nejdulezitejsich surovin dneska, leky, vetsina vyrobku (plasty) a cela doprava je psotavena na rope. Jakekoliv vyrazne skokove zvyseni jeji ceny by vedlo ke kolapsu ekonomiky. Jisteze by to lide nejak prezili, ale zapomente na pohodlny zivot dneska, diskutovani na netu a podobne kratochvile.

                4. Tu sumu som schvalne
                  Tu sumu som schvalne prehnal, ale aj keby benzin velmi zdrazel, tak by sa maximalne stalo to, ze by ludia nekupovali zbytocne veci. Ale urcite by sa jazdilo na nieco ine (zemny plyn, elektrinu…).

  9. Prosím vás, ropa sa
    Prosím vás, ropa sa nevyužíva len pre horenie v neefektívnych motoroch, ale tiež v chemickom a farmaceutickom priemysle. Preto by sa s elektromobilmi nemalo vyčkávať. Bez ropy by sme nemali plasty alebo lieky. Bez spalovákov sa to prežiť dá. A ešte k tomu je kvôli čiernemu zlatu toľko nepokojov….. Stojí to ľudstvu skutočne za to? Skutočne chceme stále jazdiť na dymiacich autách, zamorení v splodinách, zahádzaní odpadkami a postihnutí civilizačnými chorobami?

  10. Čína je skutočne v tomto
    Čína je skutočne v tomto smere problém, navyše je to odpadová jama pre celý svet. Neviem o aké elektrárne sa jedná, ale mám rodinu v Austrálii a tí mi potvrdili, že Austrália práve do Číny vyváža spústu uhlia. Je samozrejmé, že v Číne rapídne stúpa spotreba energie, ale spolu s tým je potrebné riešiť aj znečistenie, ktoré sa týka nás všetkých.
    Možno práve v Čine budú mať elektromobily najväčšiu šancu.
    Zásoby akéhokoľvek paliva nie sú nekonečné, takže pomôže asi len diverzifikácia spôsobov výroby energie – každá krajina má svoj potenciál. Je to obrovská príležitosť i v našich zemepisných šírkach. V prvom rade musia ale pochopiť tradiční výrobcovia energie, že alternatívne zdroje môžu pomôcť – ale budú sa rozvíjať len vtedy, ak výkup takto vyrobenej energie bude za rozumné ceny.
    Navyše sú to pracovné príležitosti pre slušný počet ľudí.
    Zatiaľ je ale situácia taká, že návratnosť takýchto investícií je v nedohľadne.

    1. Napadají mě dva možné
      Napadají mě dva možné scénáře,Bud si společnost uvědomí že se to týká všech a nastane zelená revoluce obnovytelné zdroje+auta(+inovace) na baterky ve velkém,a nebo si každej bude řikat času dost jenom pár lidí zbitečně straší a můžem se těšit co příde.. záleží na vlastnostech společnosti zatím nevím která přectava je reálnější.

      1. Bohužiaľ, keď sa pozrieme
        Bohužiaľ, keď sa pozrieme do histórie, tak uvidíme na spúste príkladov, že ľudstvo začína jednať až keď prihára každému pod zadkom + je momentálne absolútny nedostatok ľudí na kľúčových miestach, ktorí by chceli niečo zmeniť – ale vážení, bez odvahy to nepôjde.

        1. Ano, bohužel. Je potřeba
          Ano, bohužel. Je potřeba se ovšem na tyto věci dívat také v komplexnějším pohledu. Dnes určitě nejčistější zdroj energie (jako dostatečně stabilní a velký pro průmyslovou společnot) je jaderná energie. Postavit jadernou elektrárnu není, ale vůbec jednoduché.
          Ve vztahu k ČR je to asi tak. V lokalitě Temelín se dají dostavět max. dva bloky, v Dukovanech max. 1.blok. lokalita, kde může stát JE musí být dostatečně geologicky stabilní, mít dostatečný zdroj vody pro chlazení a v neposlední řadě se musí řešit napojení na rozvodnou síť. Takových lokalit v ČR moc není.
          Dalším problémem jsou lidi. Jen pro dostavbu temelína je zapotřebí přijmout do ČEZ 300-400 lidí, odborníků, v oblasti jederné energetiky. V současné době ročně ukovčí studium v těchto oborech v ČR cca 5 – 15 lidí (a ČR patří v tomto mezi světovou špičku). Toto číslo stačí stěží pokrývat odchody lidí do důchodu z provozu současných JE.
          Většina počtu těchto lidí musí být k dispozici už v průběhu výstavby elektrárny a výstavba JE trvá cca 5 – 20 let, s tím, 5let je opravdu fofr.
          Alternativní zdroje energie jsou sice pěkná věc, ale v současném stavu technologií a společnosti je zatím nemyslitelné, že by naše společnost fungovala pouze na větrníky, soláry a biomasu, ale tato problematika je daleko rozsáhlejší než dovoluje příspěvek v diskusi:-)
          Jen jsem chtěl upozornit, že všechno není jen o tom se rozhodnou něco změnit a teď to uděláme a bude to!

          1. Súhlasím, ale výstavba
            Súhlasím, ale výstavba jadrových elektrární je aj dosť problematická z dôvodov politických. Hlavne Rakúsko neustále tlačí proti tomu. Čo sa týka alternatívnych zdrojov, myslel som aj na malé vodné elektrárne. Situáciu v ČR síce nepoznám, ale Slovensko má ešte v tomto smere rezervy.
            Veterné a slnečné elektrárne u nás príliš veľa príležitostí nemajú, vhodných lokalít nie je až toľko, ale viem si predstaviť, že by sa dali využiť veľké plochy výrobných hál a aspoň znížiť spotrebu energie pre konkrétne podniky. Zaberať pozemky nebude asi príliš vhodné – to sa skôr na nich oplatí pestovať alebo pásť dobytok.
            Bohužial je kríza a tá všetko brzdí.

            1. Souhlas. Jak jsem psal,
              Souhlas. Jak jsem psal, problematika není tak jednoduchá aby se dala popsat v příspěvku do diskuse a pravda politická úroveň mi zrovna vipadla z hlavy 🙂 ovšem to neznamená, že by nebyla důležitá.
              Jsem také názoru, že velké výrobní haly by měli mít střechy pokrité solárními panely a pokrívat tak co nejvyší část své spotřeby vlastní silou, bohužel velké podniky s 24hodinovým provozem mají nejvyšší spotřebu právě v noci a pokud by denní spotřebu vyráběli sami, mohli by jsme se možná dostat do opačné situace než je dnes, a sice že přes den by jsme nevěděli kam s výkonem a v noci by chyběl, ale neznám čísla, takže to nemohu tvrdit 🙂

              1. Solarne panely a veterne
                Solarne panely a veterne lektrarne su len modnou zalezitostou a velmi sa da pochybovat o tom, ci su to ekologicke zdroje energie. Geotermalna energia je tiez len neobnovitelny zdroj. Za slnecny kolektor s vynikajucimi vlastnostami by sa dala povazovat morska voda. Ak vyuzivat slnecnu energiu, tak jedine z mora.

  11. Zajímavé je toto téma
    Zajímavé je toto téma především v souvislosti s Čínou. V roce 2005 bylo v Číně podle různých statistik cca 31 milionů aut. Současný meziroční nárust počtu automobilů je v Číně cca 18 procent. Pokud se nezmění současné tempo ekonomického rozvoje tak už v roce 2020 (za deset let!) bude v Číně 140 – 160 milónů automobilů.
    Ve vyspělých zemích so počet automobilů na 1000 obyvatel pohybuje v rozmezí 383 (Nizozemí) až 539 (Itálie), tedy zhruba jedno auto na každé dva obyvatele. Pokud v budoucnu Čína dožene (nebo se alespoň přiblíží) vyspělé země, znamenalo by to cca 700 milionů automobilů. Podobná situace se týká i Indie (cca 600 milionů aut).
    I z těchto jednoduchých propočtů je jasné, že v horizontu 20 – 30 let nebudou stačit k pokrytí potřeby ani všechny zásoby ropy na světě.
    Nejedná se však ani zdaleka jen o auta. S rostoucí životní úrovní stoupá také energetická a konzumní spotřeba průměrné čínské domácnosti (i oni chtějí mít každých 5 plátků sýra zabalených v samostatném igelitovém obalu jako na západě a doma spoustu elektrických spotřebičů).
    V současné době staví Čína 2 elektrárny každý týden!
    Je možné toto tempo udržet i do budoucna? Můžeme se stále tvářit je a bude všeho pro všechny dost? Co myslíte vy?

    1. Blbost, zacnou jeste vice
      Blbost, zacnou jeste vice vlacit o ty zbytky. Vy se nedostanete do prace, zbozi a potraviny nekolikanasobne podrazi (doprava, vetsina hnojim ma ropny zaklad atd.) stejne jako energie a povede to leda tak k dlouhodobe krizi, kdy na nove technologie nebude dost volneho kapitalu.

Napsat komentář