Nastane doba ledová?

Jak je známo, dopadá na naši Zemi energie ze Slunce. Tato energie se po dopadu na zemský povrch podílí, dle zákona o zachování energie, na ohřívání povrchu naší planety.

autor: Jaromír Vegr

Jenže v tomto třetím tisíciletí se povrch Země začíná pokrývat fotovoltaickými panely. Tyto panely, jak je známo, přeměňují cca 20% z této energie na energii elektrickou. Proto se jedna pětina dopadající energie nepromění na potřebné teplo, ale odvede se pro napájení elektrických spotřebičů. Jsou to nejen motory v továrnách, pračky nebo ledničky, ale v poslední době i nabíjení elektromobilů. Zde se deficit tepelné energie projeví mnohem více.

Doposud ohřívaly naši zemi automobily se spalovacími motory. Využívaly k tomu sluneční energii uloženou po miliony let pod povrchem Země ve formě ropy. Díky účinnosti spalovacího motoru ve vozidle, která činí max. 20%, se zbývajících 80% proměnilo na teplo, které úspěšně ohřívalo naši Zemi hlavně ve velkých aglomeracích, kde také žije nejvíce obyvatel.

Jestliže nahradíme po roce 2035 (plán Green Dealu) spalovací vozy elektromobily, které nemají prakticky žádné tepelné ztráty, ztratíme oněch 80% tepla. Jednoduchým výpočtem, kdy sečteme úbytek tepla 20% díky FV panelům a 80% zrušením spalovacích vozidel zjistíme, že přijdeme teoreticky o 100% tepla, které ohřívá naši planetu. Víme, že toto pomalu, ale jistě, povede k tomu, že naše planeta opravdu za pár desetiletí zmrzne.

zdroj: vlastní

17 Comments on “Nastane doba ledová?”

  1. Spalování fosílií přidává 40% tepla k vyzařování zemského nitra:
    //youtu.be/bQjafk2p-DQ?t=715
    1:31:40 – proč se zbavit fosilní závislosti co nejrychleji
    Nejrychlejší cesta ke snižování fosilní závislosti je zvyšování energetické efektivity.

    Například namísto maření energie ve spalovací dopravě je mnohem efektivnější nabíjet elektromobily kogenerací a obnovitelnými zdroji:
    //www.hybrid.cz/jak-muze-elektromobilita-evrope-od-zavislosti-na-rope/

        1. Až reviduješ svoje tvrzení, že hmotnost vozidla nemá vliv na půjezd zatáčkou, protože větší hmotnost rovná se větší přítlak, pak budeme brát podobné tvzení vážně.
          Zatím u tebe vítězí ideologie a fyzika dostává v ideologicky nepříznivých faktech pěkně na prdel.

                1. Teoreticky máš pravdu. Platí to ale pouze v ideálním případě, kdy je průběh zatáčky i rychlost ideální, a pak neřešíme fyziku průjezdu zatáčkou, ale fyziku nakloněné roviny.
                  Tento ideální případ ale v reálném světě prakticky neexistuje a proto vždy záleží na hmotnosti.

                2. Klopenky byly kdysi v Monze atak, ale dneska už nikde nejsou. Pro rychlý průjezd zatáčkou je hmotnost velice důležitý faktor. Je tam řada dalších faktorů, ale hmotnost je stěžejní.

                3. Já to znám z letadla. Podle rychlosti a poloměru zatáčky volím náklon. Musí mě to tlačit jenom do sedačky a nesmím cítit boční sílu. Podvědomě tak jezdím i v autě. Tam je ale poloměr i sklon zatáčky pevně daný takže musím měnit rychlost. Ale většina hlavních silnic u nás má sklon zatáček spočítaných dobře pro rozumnou rychlost. Závodit nezkouším.

Napsat komentář