Evropské právo na opravu o krok blíž, spotřebitelům ušetří miliardy ročně

Konec zbytečného vyhazování rozbitého zboží a snazší opravy. Nejen to mají přinést nová evropská pravidla, která dnes schválili europoslanci v klíčovém výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Díky směrnici známé jako právo na opravu budou muset výrobci nabízet opravy, pokud nevyjdou dráž než prodej nového zboží. Zlepší se také dostupnost náhradních dílů. Podle europoslance Marcela Kolaji nová pravidla ušetří peníze lidem i životní prostředí. 

Spousta výrobků, které by šlo opravit, dnes putuje na skládky. To znamená úplně zbytečnou zátěž jak pro peněženky spotřebitelů, tak pro životní prostředí. Pro představu, dnes přichází Evropané kvůli vyhazování zboží, které by šlo snadno opravit, až o 12 miliard ročně. Navíc se tak vyprodukuje 35 milionů tun odpadu. Právo na opravu konečně tohle nesmyslné plýtvání zastaví,” popisuje europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja, který je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.

Směrnice zavádí takzvané právo na opravu, které by mělo platit v průběhu i po záruce. Před jejím vypršením budou mít prodejci povinnost nabídnout opravu, pokud není dražší než výměna.

Po záruce se pak u vybraných typů zboží opravy výrazně usnadní. Konkrétně jde o pračky a sušičky, myčky nádobí, ledničky, televize, mobily, stolní počítače a monitory, svařovací zařízení, vysavače a také jízdní kola. 

Výrobci budou nově muset třeba informovat o tom, u jakých produktů musí opravy nabízet. V každé členské zemi vznikne web, který zákazníkům umožní si snadno vyhledat opraváře ve svém okolí. Ve výboru jsme do pozice Parlamentu prosadili také třeba povinnost pro výrobce opravovat i zboží, které bylo zakoupeno přes jiného prodejce, nebo dodávat náhradní díly i nezávislým opravnám. Ve výsledku bude konečně stejně jednoduché si nechat zboží opravit, jako si koupit nové. A ne jako dnes, kdy je sehnání opraváře mnohdy ‚mission impossible‘,” dodává Kolaja.

Směrnici ještě musí europoslanci stvrdit na plénu, poté zákon vejde do vyjednávání s Evropskou komisí a Radou. Po finálním schválení budou mít členské státy osmnáct měsíců na její implementaci do svých právních řádů.

zdroj: tisková zpráva

32 Comments on “Evropské právo na opravu o krok blíž, spotřebitelům ušetří miliardy ročně”

  1. Snažím se vybírat opravitelné spotřebiče na které jsou ND běžně, třeba vysavač máme po opravě už třikrát a je starý více jak 10 let. V ledniče jsem měnil termostat už dvakrát, nebyl problém ho koupit, stejně jako topné těleso do trouby atd. atd. Často si také nechávám opravit třeba boty, kdy lze například komplet vyměnit podrážky a podobně.

    1. Máti má Aku sekačku (kočárkovou) a k ní pár baterek… Letos jí jedna odešla a druhá je na odchodu … Šla koupit novou, ale už se neprodává 😱
      Slíbil jsem jí, že najdu někoho na repasi, ale zjistil jsem, že to skoro nikdo nedělá a když, tak jen značky… Samozřejmě – moc se na tom nedá vydělat, aby ta repase dávala smysl…
      Jenže to znamená zahodit funkční sekačku, nebo repasovat aku doma, nebo koupit baterky se stejnou voltáží a zbastlit nějaký adaptér…. Píšu to proto, že je to někdy s prodlužováním životnosti fakt na palici 😡

      1. Tady vidím velkou možnost pro úspory, kdyby se zavedl jednotný standard pro akumulátory do nářadí. Například 12V, 18V, 48V a vše vždy stejná patice, stejná nabíječka atd. Dnes má i jedna firma, která má více značek různé aku. Tohle by mohla být smysluplná práce pro EU a ušetřilo by se více než sjednocením kabelů k telefonům, technicky v tom nevidím problém.

          1. Určitě nejsem nijak radikální a regulace, dotace a podobně mě moc netěší. Nicméně stanovení určitých technických norem usnadňuje všem život i v tom oblečení by se to hodilo, kdyby označení velikosti odpovídala u všech výrobců. Tahle mám několik stejně velkých triček a každé má jiné označení velikosti. Když se vrátím k těm aku, tak může být pro některé zvláště nové firmy snažší vyrábět nové nářadí a vůbec se nemusí zabývat vývojem a výrobou aku.

      2. Problem je, ze baterka a sekacka komunikuji spolu pres nejaky protokol a sekacka se zapne jen kdyz ji baterka potvrdi, ze je od daneho vyrobce. Dalo by se to snad i soudne napadnout. Treba kdyz Microsoft nutil lidem svuj prohlizec, tak dostal pokutu, tak proc by to nemelo fungovat i u sekacek ci akuvrtacek aj. Ja koupil take jetou akusekacku bez akumulatoru a blahove jsem se domnival ze si dam vlastni. A ejhle, ono se to nedalo spustit. Tak jsem koupil z Aliexpress BLDC driver ktery funguje bez vazby na vyrobce a funguje to i bez te mafianske vychytavky.

      3. Mám jeden křovináč, který má dvoutakt motor za 1500 Kč. Liju tam všechny zbytky, co kde najdu a co hoří. I starý benzín se super ekologickou bio složkou z auta co deset let stálo, což je vodnatá šmakuláda největší, E10, Special po dědovi… Je to mašina na likvidaci palivových zbytků. Sice musím párkrát do roka vyčistit svíčku a karburátor, což je akce na dvě minuty, ale zatím si na nekompatibilitu nestěžoval. Pravděpodobně se benzínu neptá, kdo ho vyrobil.

            1. Taky jsem měl dlouho jeden benzínový křoviňák, který jsem dostal od kamaráda co měl firmu a údržbu městské zeleně, vždycky něco vyřazoval. Dneska mám aku Husqvarnu a jsem hrozně překvapený tím výkonem, nezastaví se namotáním čehokoliv, jako ten benzínový, všimnu si toho až když se to co je namotané začne pálit. Váhal jsem jestli aku koupit a teď nelituji, dvě silné aku mě umožňují téměř nepřetržité sekání, výkon mě dostačuje. Samozřejmě cenově se to nevyplatí, ale pohodlí nesrovnatelné. Ještě lepší je řetězová pila na stejné aku.

                1. Mám nůž 300mm a obvodová rychlost je vyšší jak u benzínového. (Aku má víc otáček)

                2. pro MKM…. Tak to už je pěkné… Já mám na benziňáku 350mm a bohužel ta moje řada aku nářadí nabízí jen takovou malou mrchu (i když je to ,,profi“)
                  Asi ještě počkám – třeba se polepšej 😉

                3. Aku krovinak mam od Stihl a ten je take dobry. Misto struny tam nove davame plastove cepele a vydrzi to mnohem dele. Pravda, kdyz se opotrebuji, musi se zbytek vyhodit a dat novy par. Na poradnou praci mam krovinorez na 230V ze site s trojzubem a ten usekne i naletove dreviny. Mnohem lepsi nez benzinovy, ktery jsem daroval a vubec se mi po nem nestyska. Stihl dela i hodne vykonny aku krovinak ktery vydrzi 8 h profi prace v kuse s akumulatorem v batohu. Ale to je darda. Ja beztak po 15 minutach prace musim odfrknout aspon hodinku. V kresle jsem vydrzel pracovat cely den, ale s rukama to je horsi.
                  Take jsem si koupil aku vyzinac od Lidlu. Des a bes. Trava se behem par minut omota kolem hridele a tim to konci. Pak se musi dele stourat nez se da sekat. Nedam dopustit na Stihl.

  2. To by mohlo vytlacit ty cinske sunty ktere jsou skoro vzdy neopravitelne, protoze nikdo nevi co tam namontovali za komponenty. Treba u jednoho nejmenovaneho spotrebice bylo cerpadlo se znackou evropskeho vyrobce. Kdyz jsem to cerpadlo chctel objednat, tak se v te evropske firme divili co ze to je za typ cerpadla, protoze takove nikdy nevyrabeli. Tak vsechen ten cinskej hnuj pryc a bude lip. Sice budou drazsi, ale take bude vic pracovnich mist v Evrope a tim budou mit lide vic penez.

  3. Podle mě cesta správným směrem…
    Akorát bych se chtěl zeptat: Když už se budou řešit takhle komplexní problémy, kdy se vyřeší skleněné vratné láhve ❓
    Nebo snad někomu přijde rozumné, že v době kdy si mají báby v důchoďáku oblékat k televizi 2x svetr pro úsporu energie….,
    Se zároveň taví flaška od kečupu aby se stala flaškou na kečup,kořalku nebo víno a obráceně???¿¿¿🙃🙃🙃

    1. Sklu se brani obchodni retezce. Zaprve je manipulace se sklem narocna a zadruhe je potreba mnohem vetsi skladova plocha. A pak se to musi jeste vozit zpatky, to stoji cas. V Penny nebo Lidlu je uz tak pet a pul lidi a tak kdo by to delal? Ted se vyhodi prazdny karton a hotovo. Samozrejme to je pro mnozstvi odpadu spatne, ale trh si to vyslapal.

      1. Jak u čeho a hlavně jak pro koho. TCO je pořizovací cena plus náklady na provoz mínus odprodejní cena. Pokud první vlastník bude vlastníkem jediným, pak ano, TCO bude v čase nižší. Pokud se ale jedná o produkt, který první vlastník prodá dál, jeho TCO může být naopak vyšší, protože právě on ponese rozdíl v ceně, aniž by profitoval z opravitelnosti. A právě první vlastníci jsou ti, kteří rozhodují o úspěchu nebo neúspěchu produktu.

Napsat komentář