Elektrická dovolená aneb 1179 km za půl euro, díl 3.

Dvanáctidenní putování po trase na trase Ostrava – Prostějov – Brno – Vranovská přehrada + Bítov – Vídeň – Bratislava – Žilina – Ostrava se blíží ke konci. První část popisovala zkušenosti s cestou malým městským elektromobilem Peugeot iOn a dobíjením na Moravě, druhá Rakousko a Vídeň. Třetí je o Bratislavě a západním Slovensku.

Elektromobil Peugeot iOn u rychlodobíječky v Bratislavě
foto: archiv autora

Cílem pobytu v Bratislavě bylo nejen mít základnu pro návštěvy Vídně, ale také užít si hlavní město našich sousedů, použít některou z pomalých nabíječek a poté cestou do Ostravy po slovenských dálnicích vyzkoušet síť rychlodobíječek GreenWay.

Z Vídně jsme dorazili s dojezdem 40 km, proto jsme dobíjení v klidu nechali na další den. Botel Marina na Dunaji na nábřeží Ludvíka Svobody pod Bratislavským hradem, kde jsme bydleli, nám ho nabídnout stejně nemohl. Do nedalekého River parku nebo zpátky přes most SNP do Auparku se nám už nechtělo.

Ráno v pondělí 18.8.2014 se nám ovšem nechtělo ani na celý den do Vídně, takže jsme změnili plány. Auto jsme kvůli pomalému dobíjení zaparkovali v podzemní garáži nákupního centra Eurovea, Pribinova 17191/10, Bratislava (http://www.eurovea.sk/), na dobíječce firmy IFT multimédia (http://www.ift.sk).

Ta dle popisů na internetu slibuje 3 typy nonstop dobíjení: 2xType2 (22 kW), 2x domestic (Schuko) plug (3,7 kW), 400V x 32A. Přístupových karet netřeba, pro dobíjení z Type2 je nutno mít svůj kabel nebo redukci. Nevíme, jak to v IFT mysleli, ale na místě jsme narazili na 2 zásadní omezující podmínky. První bylo v pracovní dny jen 3 hodiny parkování zdarma, dále 2,50 Eur/hodina.

Proto tady všichni pěstují oblíbenou tříhodinovou autoturistiku. Řidička nablýskaného SUV Porsche Cayenne dokonce tak okatě, že po opuštění závory na odjezdu v klidu vyrazila v protisměru podzemím k vjezdové závoře. Ostatní se alespoň namáhali vyjet nad zem a o kus dále sjet znovu do podzemí na další 3 hodiny zdarma.

Druhým omezením byl fakt, že na nabíjecím stojanu IFT byly pouze 2 zásuvky, obě Type2. Takže náš Peugeot Ion měl smůlu. Nelenili jsme a vyrazili na průzkum okolí. K našemu překvapení je Eurovea perfektně připravena na elektromobilitu.

Auta, skútry i kola. Každý druhý až třetí sloup podzemního parkoviště je ve výše zhruba 1,5 metru osazen zásuvkou Schuco 230V. Paráda. A vzhledem k tomu, kolik to muselo stát peněz za kilometry kabeláže a stovky zásuvek, určitě nejde o náhodu.

auto rychlodobíječka Bratislava elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Zásuvku 400V x 32A jsme nehledali, tyhle stačily. Zaparkovali jsme tedy vedle zeleně natřených dobíjecích míst a připojili se na zásuvku na sloupu. Fungovala perfektně a do oběda, kdy jsme zvládli malé bratislavské historické centrum, bylo dobito na 100% a 123 km dojezdu.

Bohatě na přesun k botelu i zítřejší výlet do vídeňské ZOO. Na odpolední návštěvu bratislavského hradu, tyčícího se na skále nad botelem, jsme auto nepotřebovali. Po schodech stejně neumí.

V úterý ráno jsme vyrazili z Bratislavy elektromobilem na celodenní výlet směr ZOO Vídeň, viz minulý díl. Večer jsme se vrátili do Bratislavy a s dojezdem 36 km jsme dobíjení v klidu nechali na další den.

Ve středu jsme vyjeli do 13 km vzdáleného Devína, prohlédnout si hrad a soutok Moravy s Dunajem. Návštěva fantastická, hlavně díky skvělému nápadu zaměstnat na hradě na celou sezónu skupinu historického šermu, která návštěvníkům výkladem a ukázkami přibližovala historii země, hradu i praktický život v něm.

V dobových kostýmech, přístřešcích, stanech. Spoustu věcí si mohl návštěvník osobně vyzkoušet. Stoupání k Devínu ubralo z dojezdu 36 km daleko více než 13 km, ale to nevadilo. Cestou zpět byla nonstop rychlodobíječka sítě GreenWay, OC Dubrawa, CHAdeMO 50 kW na sídlišti Dubravka, Pri Hrubej lúke 2 (http://www.plug-in.sk/), dispecing@greenway.sk tel: +421 911 668 770, v podzemním parkovišti obchodního centra Tesco. Zbývalo nám jen 10 km a 1 dílek baterie.

auto rychlodobíječka Bratislava elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Oběd a nákup stačil bohatě na dobití na 82%. Za 24 minut přibylo do baterií 9,9 kWh, dojezd 105 km a 13 dílků z 16. Vyplatilo se poslat emailem oskenovanou kopii velkého technického průkazu a získat PIN kód k nabíječkám pro dobíjení zdarma do konce životnosti elektromobilu.

Nepříjemné bylo, že stojan GreenWay předem nespočítal předpokládaný čas dobíjení jako v Rakousku, ale naopak počítal čas dobíjení od nuly.

Nevěděli jsme tak předem, zda bude dobito za 18, 22, 25 či 40 minut. Při prohlídce podzemí jsme narazili ještě na jedno dobíjecí místo, osazené podobně jako v Ostravě v OC Nová Karolina na zdi jen deskou s pojistkami a zásuvkami Schuco 230V a pětikolíkem 400V 16A. Obě tyto zásuvky byly navíc i na zdi u rychlodobíječky. Zajímavé.

Doklesali jsme až k botelu a dojezd si rekuperací zvýšili na 111 km. Na odpolední návštěvu rozhledny UFO na mostě SNP a Magio pláže na nábřeží jsme auto nepotřebovali.

Čtvrtek 21.8.2014 byl ve znamení přesunu z Bratislavy po dálnici D1 / E75 přes Senec, Trnavu (rychlodobíječka 42 km od poslední), Piešťany (rychlodobíječka 40 km od poslední), Nové Mesto nad Váhom, Trenčín (rychlodobíječka 85 km od poslední), Považskou Bystrici a Bytču do Žiliny (rychlodobíječka 82 km od poslední). 201 km za 2 hodiny (bez času pro dobíjení).

Odsud jsme plánovali opustit Slovensko za další 2 hodiny (bez času pro dobíjení) po 115 km dlouhé trase přes Kysucké Nové Mesto, Čadcu, Svrčinovec, Mosty u Jablunkova, Bystřici, Třinec (pomalá dobíječka), Hnojník a Havířov (pomalá dobíječka) po čtyřproudovce Rudná do Ostravy.To znamenalo nákup dálniční známky na 10 dní, kupodivu (jako skoro všechno zboží na Slovensku) dražší než v Rakousku. Přišla na 10 Eur, cca 280,- Kč.

auto rychlodobíječka Bratislava elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Nevyužili jsme rychlodobíječku Nissanu u jejich autosalonu, zastavili jsme na výjezdu z města cestou po D1 u 16 km vzdálené rychlodobíječky sítě GreenWay, Stará Vajnorská 39, Bratislava, 831 04. Špatně se hledá, č.39 je totiž dlouhý blok budov se 4 vchody.

Dvůr s dobíječkou je před ním, ze strany od dálnice. Ve dvoře je dobře označený objekt GrennWay, velký přístřešek s rychlodobíječkou DC CHAdeMO 44 kW (3×100 A), AC 220 V zásuvka 3,5 kW (1x16A), 380 V zásuvka 11 kW 3,5 kW (3x16A).

Plus s výměnnou a nabíjecí stanicí baterií pro dodávky, která byla dokonce odemčená, prohlédli jsme si ji. Za přístřeškem je komplex čerpací stanice s veškerými službami včetně LPG, WC, bistra. Nabito jsme měli za 11 min., 2,8 kWh, dojezd 106 km, 14 dílků z 16. Ani tento, stejně jako ostatní stojany GreenWay, předem nespočítá předpokládaný čas dobíjení. Koupili jsme dálniční známku, vykonali potřebu a jelo se.

Vyjeli jsme s klidem na slovenskou tříproudou dálnici a užívali si ve všední den maximálně povolených 110 km/hod.. Více nebylo radno, policejních dodávek Volkswagen Transporter s kamerami na střechách, hlídkujících u dálnice, jedoucích v pomalém pruhu, pokutujících provinilce na odpočívadle nebo pevných radarů mezi vnitřními svodidly jsme potkali mnoho. Až nás to překvapilo. Tohle vidět na našich dálnicích, asi by se provoz velmi zklidnil.

Po projetí Sence měla být rychlodobíječka po 27 min. 43 km (počítáno od poslední) u Trnavy, GreenWay EMPARK, Sereďská 247, Modranka, DC: CHAdeMO 44 kW (3×100 A), AC: 220 V zásuvka 3,5 kW (1x16A), 380 V zásuvka 11 kW 3,5 kW (3x16A).

Po dálnici při 80 km/h jsme měli rezervu 41 km až k další rychonabíječce v Piešťanech, vzdálené 40 km. Proto jsme se rozhodli jet 110 km /hod. a využít i trnavskou. Ať ji poznáme. Empark je ve skutečnosti Truck centrum ve vesnici, asi 2 km za sjezdem vedle dálnice. Logistické centrum, čerpací stanice, WC, bistro.

Nabíječku najdete u velkých hal v levém rohu za benzínovou pumpou, 2 zelená místa. Nabito jsme měli za 19 min., 6,9 kWh, dojezd 102 km, 14 dílků z 16. Malá svačinka a jelo se.

Frčeli jsme dále stodesítkou směr Piešťany. Navigace Sygic nás zbytečně (jako nejrychlejší trasu) navedla až za Piěšťany na další, 7 km vzdálený dálniční sjezd. Pak jsme se 7 km vraceli okresní silnicí do města. Přitom z města jsme vyjeli zpět po 3 km hned na dálnici.

Poučení – nevěřit navigacím a vždy si zkontrolovat trasu i podle mapy. Rychlodobíječka je 40 km a 25 min. jízdy od té předchozí. GreenWay AUPARK, parkovací dům 1.poschodí, parkovací boxy u č.1, Nitrianska 18, Piešťany, 921 01. DC CHAdeMO 44 kW (3×100 A). Dojezd nám po zajížďce 14 km zbýval jen 12 km, 2 dílky z 16. Obchodní centrum Aupark s parkovacím domem je v centru Piěšťan.

Kromě obchodů a bank je zde WC a několik restaurací. Do parkovacího domu je zpoplatněný vjezd na parkoviště 0,50 Eur, dále bez plateb. Nájezd k němu vede kolem OC přes kruhový objezd do vjezdu ke garážím. Nabíječka stojí hned za vjezdem vlevo u sloupu č. 1, jsou tu 2 zelené místa. Nabito jsme měli za 20 min., 9,3 kWh, dojezd 94 km, 14 dílků z 16. Stačilo to tak akorát zajít si na malou a už bylo hotovo.

Přes Nové Mesto nad Váhom jsme se vydali na Trenčín. Rychlodobíječka (počítáno od poslední) je 41 km po 31 min. jízdy. GreenWay DALITRANS, Veľké Bierovce 266, Veľké Bierovce, 913 11. DC: CHAdeMO 44 kW (3×100 A), AC: 220 V zásuvka 3,5 kW (1x16A),380 V zásuvka 11 kW 3,5 kW (3x16A). Dojezd zbýval 35 km, 3 dílky. DALITRANS je rozlehlé logistické Truck centrum za sjezdem z dálnice před obcí Veľké Bierovce.

Nabíječka je komfortně zastřešená se 2 místy zhruba 50 m vpravo hned za vrátnicí. Na stříšce chybí jakékoliv označení, což díky řadě stojících aut a kamionů zmate a dobíjecí místo lze po příjezdu přehlédnout. Stalo se nám to také, personál nám ale ihned sám poradil.

Vybavení velmi slušné, bistro, posezení, WC, sprchy, myčka, komplet čerpací stanice včetně .

Vzhledem k 85 km vzdálené další rychlonabíječce v Žilině jsme zvolili nabíjení na 100 %. Jenže jsme současně nezvýšili čas k dobíjení, tak se rychlonabíječka po 82 % stejně vypnula. Za 17 min. jsme nabili 7,8 kWh, dojezd 87 km. Proto jsme zadali čas dobíjení na 90 min. a dali nabíjet znovu.

Zobrazilo se 60 min. dobíjení na displeji a rychlost dobíjení prudce klesla. Nakonec se nabíjení zastavilo samo po 30 min., nabito na 96%, 2,8 kWh, dojezd 108 km, 16 dílků z 16. V areálu byla k dispozici na zdi haly i pomalá nabíječka.

auto rychlodobíječka Bratislava elektromobil Peugeot iOn

foto: archiv autora

Tahle zastávka nás díky dlouhé době nabíjení a bez programu dost nudila. Padla první „kacířská slova“, že furt jen stojíme a dobíjíme, takhle se domů dnes nedostaneme. Byla to dnes 4.zastávka, nebylo se posádce co divit.

Stále po D1 přes Považskou Bystricu a Bytču jsme se vydali do Žiliny, 85 km (počítáno od poslední) a 49 min. do AUPARKu, parkovací dům, Veľká okružná 59, Žilina, 010 01. DC: CHAdeMO 44 kW (3×100 A), AC: 220 V zásuvka 3,5 kW (1x16A), 380 V zásuvka 11 kW 3,5 kW (3x16A).

Terén se velmi změnil, přibylo stoupání i klesání a cesta vedla hodně kilometrů po sloupech nad údolími a obcemi. Dojezd nám zbýval 19 km, 2 dílky baterie z 16. Obchodní centrum Aupark je nedaleko centra Žiliny, najdete v něm kromě obchodů a bank i WC a několik restaurací. Parkoviště zde je první 3 hodiny zdarma, což v případě rychlonabíjení nehraje roli.

Nabíječka je hned za vjezdem vpravo u sloupu č.105, 2 zelené místa. Nabito na 82% bylo za 20 min., 8,8 kWh, dojezd 81 km, 14 dílků z 16. Vzhledem k 120 km vzdálenému cíli a další pomalé nabíječce až v Třinci, vzdálené 62 km přes hraniční hory, jsme nastavili i zde nabíjení na 90 min. a dali auto znovu nabíjet. Zobrazilo se 60 min., nabito na konečných 96% bylo za 29 min., 3 kWh, dojezd 103 km, 16 dílků z 16. Za tu dobu jsme jen bohatýrsky povečeřeli a vykonali potřebu, na více už nezbyl čas.

Při výjezdu ze Žiliny nás, podobně jako na začátku dovolené v Brně, štěstí opustilo. Pouhých 30 kilometrů k hranici s ČR jsme díky 2 bouračkám na trase a dlouhým, stojícím kolonám, překonávali o hodinu a půl déle. Možná to však bylo ku prospěchu věci, protože nás to nestálo žádnou elektřinu navíc, spíše naopak.

Pomalé popojíždění v koloně do kopců a sjíždění z nich s rekuperací dojezd nijak nezmenšovalo. V Třinci, pomalá dobíječka ČEZu 62 km a 57 min. vzdálená od poslední, jsme nezastavovali. Nebyl důvod. Dokonce ani v Havířově, pomalá dobíječka ČEZu 30 km a 31 min. počítáno od poslední, kde jsme ji míjeli jen pár metrů od magistrátu města, nás dojezd elektromobilu zastavit nenutil.

V klidu jsme jeli 80-90 km/hod. po čtyřproudovce Rudná do 28 km vzdálené Ostravy, kam jsme po 30 minutách dorazili. Ze Žiliny jsme ujeli dle tachometru 114 km, v baterii zbyly 2 dílky z 16 a počítač auta ukazoval doma v garáži zbývající dojezd ještě 15 km. V téhle vzdálenosti je od našeho domu dalších 5 pomalých dobíječek v obchodních centrech a areálu univerzity. S rezervou jsme se tam mohli ještě vydat.

Za 12 dní jsme plně obsazeným a naloženým malým městským elektromobilem projeli 3 státy střední Evropy, najeli 1.179 km a vyzkoušeli v praxi pomalé i rychlé dobíjení na různých místech. Při dojezdu měl elektromobil Peugeot Ion ve čtvrtek najeto celkem 6.991 km.

Po plném dobití nočním proudem doma v garáži jsme ho v dalších dvou dnech proháněli a dnes už má za sebou přes 7 tisíc km. Pokud Vám naše zkušenosti pomohly, jsme jen rádi. Naplnili jsme tak heslo občanského sdružení Elektromobily: „Ukazujeme, jak to jde, zatímco ostatní ukazují, jak to stále pořád ještě nejde“.

Autor článku: Ing. Radovan Burkovič

16 Comments on “Elektrická dovolená aneb 1179 km za půl euro, díl 3.”

    1. Dopadne to dobře. Prostoje
      Dopadne to dobře. Prostoje jsou jen dnes. Vývoj jde dopředu neskutečně rychle, podobně jako u mobilních telefonů. Tam se taky desítky let kladly kabely, stavěly obrovské ústředny v několikapatrových budovách a točilo číselníkem. Dnes má každý krabičku v kapse a ústředna se vejde do jedné místnosti. Elektromobily budou mít jednoduše větší dojezd a většina majitelů si je bude dobíjet přes noc doma. Po městech budou k dispozici jednoduché domácí zásuvky na parkovištích obchodních center, firem, úřadů atd. (taková Eurovea v Bratislavě je má v podzemních garážích na každém 2.-3.sloupu, OC Nová Karolina v Ostravě má rozvaděč s 2 druhy zásuvek na 8 parkovacích místech, já mám před domem 5 parkovacích míst a u 1 je domácí zásuvka atd.), čímž se vyřeší krátké dobíjení při krátkodobém stání, které však přesto přidává desítky kilometrů dojezdu, třeba u našeho Peugeotu Ion kolem 20 km / hod. Pro delší cesty se budou používat sítě rychlodobíječek, což je jediný rozumný důvod pro budování dobíjecího stojanu. Obyčejnou zásuvku, kterou dnes většina stojanů disponuje, totiž pověsím na každou zeď či sloupek v zemi (tedy pokud netrvám na zpoplatnění odběru elektřiny, což ale může být zahrnuto už v parkovném).

  1. Děkuji za článek i za
    Děkuji za článek i za stručné vyjádření rodiny. Asi to byly několikrát nervy, ale jak je vidět, tak s nadšením se taková okružní jízda po Evropě dá zvládnout i s městským elektromobilem.
    Vzpomněl jsem si na jednu historku. Jeli jsme z Vídně tuším off-roadem Subaru. Je to hrozný žrout. Neměli jsme dost paliva a řidič říká, že koupíme až přejedeme hranici. Za hranicí bylo ale draho. Tak jsme minuli jednu benzínku, pak druhou, třetí. Pak to chcíplo. Naštěstí měl malý pětilitrový kanystr. Vydal se v dešti za dobrodružstvím a vrátil se asi za hodinu, ale benzín měl. Na další benzínce, která byla asi po 5 km, kde bylo také draho, jsem začal už hodně hlasitě protestovat. Konečně jsme zastavili a načerpali. 🙂

  2. Cele jsem to sice necetl,
    Cele jsem to sice necetl, ale po precteni nekterych udaju si rikam, ze vlastne pomale AC nabijeni Renaultu Zoe nebo Tesly Modelu S je vlastne rychlejsi (nebo stejne rychle) nez rychle DC dobijeni u C-Zera. Aspon co se tyce dobitych kWh 🙂
    Ackoli C-Zero ze zacatku nabiji rychle, postupne tomu padne totiz dobijeci vykon a pak uz i AC 22kW je rychlejsi…

    Jinak ty 3 clanky bych hodnotil asi tak, ze na prakticke jezdeni elektromobilem na dlouhe vzdalenosti za prijatelne ceny si jeste budeme muset par let pockat. V soucasnosti to umoznuje jen Tesla a jen v mistech kde maji pokryti SC. A Tesla proste neni za bezne prijatelnou cenu.

    1. Přesně tak, jde o
      Přesně tak, jde o městské vozidlo a ve městě je doma. Dlouhé výlety s tím jdou podnikat buď jako jízda s programem (6 hodin na nabíječce a my mezitím na hradě, jídle nebo v aquaparku) nebo přes rychlonabíječky, které bohužel v ČEZku nemáme. Čas na nich, byť krátký, je pak cenou za elektromobilní jízdu a současně za dobíjení zdarma. Protože všechno něco stojí.
      A je to o infrastruktuře. Stejně, jako kdysi u benzínových aut, kdy jsme vozili kanystry a modlili se, aby další benzínka měla otevřeno do 17, ne do 16 hodin. Což v odlehlejších částech republiky řidiči řeší i dnes. Například ve Vranově nad Dyjí jsme se potkali na benzínce 2 vozy. My chtěli trochu elektřiny, oni benzín. Smůlu jsme měli oba. Bylo 20:10 hodin, benzínka jen do 20:00 a nikde nikdo. My jsme si museli vyhledat nabíječku, nakonec nám pomohli v místním hotelu. Kolega benzín začal obcházet okolní domy, zda nemají motorovou sekačku nebo benzín v garáži protože kanystr neměl.

  3. Není nutno psát litanie.
    Není nutno psát litanie. Již podle papírového dojezdu C ZERO je zřejmé, že to auto patří do města tam je jako ryba ve vodě-velikostí, dojezdem i „komfortem“-který je již dnes mnohonásobně překonán. C ZERO prostě nepatří na dovolenou. Kdy 50% času posádka stráví zevlováním u nabíječek……čili článek nicneříkající, neobohacující česky řečeno mlácení prázdné slámy. Být řidičem tak se závěrem celé posádce omluvím za svůj přiblblý nápad……jenže promrhaný čas nejde vrátit…..:-(

      1. Ano, elektromobily jsou už
        Ano, elektromobily jsou už dnes trochu dále. Vývojově se bavíme o roku 2007. A to ještě pominu fakt, že Frantíci Mitsubishi iMiev řádně očesali, za což je nemám rád. Byť motorově a bateriemi je Peugeot Ion / Citroen C Zero v nejvyšší verzi, tak nemá třeba vyhřívané sedadlo spolujezdce (jen řidiče), nemá interaktivní navigaci á la Nissan Leaf s velkým displejem ve středové kapličce (místo ní je tam podivný leštěný černý vypouklý žebrovaný kryt) a nemá velmi potřebnou věc pro naše podnebí, dálkový ovladač dobíjení a topení (malá vysílačka se zapnutím a vypnutím dobíjení, ukazatele stavu nabití a hlavně možností zapnout topení nebo klimatizaci, dokud je vůz v zásuvce, tudíž nečerpá elektřinu z baterií a je příjemně vytopen/vychlazen). Tohle všechno tam Japonci dávají.

    1. Neviděl bych to tak
      Neviděl bych to tak pesimisticky. Rodina si vyjela na výlet a myslím, že to pan Burkovič logisticky zvládnul. Asi to musel dosti pořádně naplánovat, aby dokázal skloubit prohlídku pamětihodností s dobíjením vozidla, ale řekl bych že to zvládli dobře. Odtah si volat nemuseli a na baterku i SW Zera se dá spolehnout. Že bude často nabíjet, to bylo jasné od začátku, ale pokud jsem pozorně četl, tak kolem auta ohledně dobíjení „trdlovali“ asi 3x a jenom jednou trochu déle.

      1. Vidíte to správně.
        Vidíte to správně. Přetrpěli jsme Moravu, tedy Čezko, a dále si už užívali zemí, kde slova mění v činy. Nemají totiž píár oddělení, zásobující minimálně jednou týdně média sliby, prototypy, zkušebními provozy, předváděcími jízdami atp.., ale montují zásuvky, kde se dá, stavějí rychlodobíječky, síťují je, dodávají mobilní aplikace s mapami a navigacemi atd.. A to přesto, že třeba v Rakousku přebytek elektřiny 16 terawatt ročně jako v ČR nemají, naopak elektřinu u nás nakupují. Kdepak asi dělají soudruzi v ČR chybu?

        1. Soubruzi v Čezku usínají
          Soubruzi v Čezku usínají na tučných prebendách. V případě Jižní Moravy je to ale EON. Škoda. Zrovna na jihu je přetlak fotovoltaik, kterým by nějaká veřejná nabíječka se stacionární baterií docela slušela. Státní podpora elektromobility u nás není žádná a to jsem se asi před měsícem na diskuzi dočetl, že na výrobu jednoho litru benzínu je potřeba v průměru asi 3 kWh elektrické energie. Odhaduji, že máte spotřebu asi 15kWh/100km. Za oněch 15kWh vyrobí rafinérie 5l benzínu. Jinak řečeno, ujedete to samé, co úsporný automobil se spalovacím motorem, ale s nulovými emisemi a ještě ušetříte fosilní palivo. 🙂

            1. Aby sme boli fér, treba
              Aby sme boli fér, treba tiež povedať, že 70% tejto elektriky sa vyrába spaľovaním odpadu pri výrobe ropy/benzínu.
              Teda tvrdenie že za elektriku ktorá sa spotrebuje pri výrobe benzínu na 100km by elektromobil prešiel rovnako 100km je síce pravdivé, ale nepravdivé zároveň, lebo iba 30% tejto elektriky ide zo siete.

              V každom prípade som maximálne za to, aby sme jedného dňa iba spomínali na spalovacie autá a svištali si v moderných elektromobiloch s dojazdom cez 500km 🙂

              Tesla, ZOE a LEAF na hrad 🙂

              1. Vím o tom, že refinérie
                Vím o tom, že refinérie mají vlastní zdroje elektřiny, ale myslím, že se to do celkové výroby započítává. Ostatně jsou to elektrárny na fosilní paliva že, takže emise jsou z nich přibližně jako z uhelných. Jinak rozumím vaší námitce. Pokud by se rafinérie odstavily, tak co bude s těmito zdroji. Vyplatí se je provozovat, nebo je budeme muset nahradit?
                Takhle detailně jsem to ale nechtěl rozebírat. Jde jen o celkem jednoduchou úvahu, která vyvrací mýtus o prudkém nárůstu spotřeby elektrické energie, pokud se bude zvyšovat množství elektromobilů na silnicích. Nebude, protože pokud zůstane počet najetých kilometrů přibližně stejný, tak jak se bude utlumovat výroba fosilních paliv, tak bude klesat spotřeba rafinérií a poroste spotřeba z nabíječek elektrických aut. Z toho jednoduše plyne, že celková spotřeba elektrické energie se nezvýší! 🙂

Napsat komentář