Toyota Mirai – první auto na vodík

Podle magazínu Bloomberg se první auto na vodík značky Toyota bude jmenovat Mirai. Toyota odmítla prozatím oficiálně komentovat s tím, že finální název odhalí blíže uvedení auta na trh.

Toyota FCV – auto na vodík, se kterým chce Toyota konkurovat bateriovým elektromobilům
foto: Toyota

Auto na vodík Toyota Mirai (původně Toyota FCV – Fuel Cell Vehicle) se do dubna 2015 představí na japonském trhu. V létě 2015 bude následovat Evropa se Spojenými státy. Předběžně je cena stanovena na $69 000, v přepoču asi 1,4 mil. Kč.

„Mirai“ znamená japonsky „budoucnost“. Toyota narozdíl od ostatních automobilek nesází na čisté elektromobily, kterým dlouhodobě nevěří. Místo toho vyvíjí hybridy (nejprodávanějším hybridem na světě je Toyota Prius) a nově také auta na vodík.

Mirai, pokud se tak bude jmenovat, se začne prodávat nejprve na trzích, které již mají rozvinout vodíkovou infrastrukturu. Primárně jde tedy o Kalifornii, dále pak Japonsko, Skandinávie, Německo.

Toyota, Bloomberg

49 Comments on “Toyota Mirai – první auto na vodík”

  1. nikdy takový věci
    nikdy takový věci neříkám, ale teď si nemůžu pomoct. Zadeka auta je neskutecně hnusnej! Nechapu. Tohle auto může být milník v historii automobilismu. Možná. Za 100 let se bude psát „Jo tímhle autem ten vodík začal“ a zrovna muselo bejt tak ošklivý. Proč nemohli zaplatit nějakýho normalního designera, to je design jako by ho kreslili sami technici aby ušetřili na vývoji, nebo pozvali někoho ze sangyongu. No fuj toyoto. A přtom ostatní modely od toyoty se mi líbí moc… Škoda…

    1. Vkus je osobita skusenost,
      Vkus je osobita skusenost, neexistuje dobro a zlo, iba zvyklost, specificky vyvoj, moda. Ich cielom je odlisnost, a v pripade tohoto automobilu sa mi velmi paci, je citlivo osobita. Skutocne skarede auta pre moj vkus existuju, toto k nim ale nepatri.

      Zaujimala by ma zivotnost clanku, ci zvladli viac ako 100 000 km.

  2. Zdravím vás všechny. S
    Zdravím vás všechny. S údivem zde u několika článků dočítám pořád to samé. Chápu že mnoho těchto vynálezů je skutečně úžasných a nepochybuji o tom že najdou nějaké uplatnění. Ale teď musím být hrubý. Copak jsme všichni tak tupý a omezení? Copak tu nikdo nečte a nekouká na tv dokumenty? Vím že vše co se říká lidem, není úplná pravda, ale když jen přihlédnu k možnostem:
    První (opravdu zaznamenané) auto na vodík Pan Stanley Allen Meyer – Průkopník této technologie na použitelné úrovni, zabit!
    První veřejně známá zmínka o fuel cell v automobilech – Dokument Kdo Zabil Elektromobil, fuel cell je technologie budoucnosti, elektromobil by už tenkrát vyhrál.
    A jen tak jako dodatek, děje se to znovu. Kolikrát si ještě necháme ujet vlak?
    Dodal bych více ale už se musím jen smát.

  3. Dovolte mi přidat ještě
    Dovolte mi přidat ještě něco málo k těmto zmatkům.
    Pokud vím, tak první auto na vodík/s vodíkovým pohonem/s vodíkovým palivem/ s pohonem na vodíkové články/s pohonem na palivové články/ prostě první auto, co k pohonu potřebuje pouze a jenom vodík byla Honda Clarity nebo také BMW Hydrogen 7.

  4. Auta na vodik jsou auta na
    Auta na vodik jsou auta na elektrinu! Kolesa pohani elektromotor. Elekrinu dodava palivovy clanek.

    Pak by jsme meli Tesla Model S nazyvat „auto na svetlo“, kdyz si majitel vyrabi elektrinu z fotovoltaickych panelu. Nebo „auto na uran“, kdyz dobiji z atomove elektrarny, nebo „auto na uhli“ pokud jde o uholni elekraren. Nebo taky „auto na vodu“ a „auto na vitr“ jestli jde o vodni a vetrni zdroj.

    Vodik v tekutem stavu se musi v nadrzi udrzovat pri extremne nizkych teplotach, hodne mene nez -100° C. A to i kdyz vozidlo stoji v garazi! A i pri tak nizky teplote se vodik porad hodne vyparuje! Cim rapidne stoupa tlak v nadrzi, aby nedoslo k explozi, tak ventil nadrze vypousti plynny vodik ven. Po dvou tydnech muze byt nadrz prazdna.

      1. slnko síce svieti zadara,
        slnko síce svieti zadara, ale slnecne kolektory zadara nie su a ani nikdy nebudú. Dnes ta stoji system ktory za rok vyrobi okolo 11.000 kWh okolo 14-18.000 EUR. Ak by som ho pouzival len s 30% ucinostou na vyrobu vodika, tak navratnost bude daleko za 30 rokmi. A to este nepocitam straty pri vyrobe elektriny z vodika. Ak solar budem pouzivat na ohrev teplej vody cez elektricky bojler a nabijanie EV, tak mam navratnost okolo 10-15 rokov. EV navyse za tie iste peniaze poskytuje uplne neporovnatelne parametra oproti FCV, takze auta na vodik pre sukromne osoby nemaju podla mna absolutne ziadny zmysel.

        1. Já myslím, že takto se to
          Já myslím, že takto se to počítat nedá. Používáte ceníkové ceny, není jasné kolik je potřeba kW na výrobu jakého množství vodíku, atd. Otázka a budoucnost ukáže zda je reálné pořídit si za pár let ojeté auto na vodík, k tomu nakoupit v bazaru pár ojetých panelů a vyrábět vodík do zásoby. Vyrobí 4 panely za týden dost vodíku pro 200km jízdy autem ? Pokud za pár let ano, tak není co řešit.

          Počítat s novým autem za 1,5MKč a novými panely s 11kW výkonu mi připadá overkill.

          Prostě otázka zní, zda za pár let si můžu vyrobit z FVE palivo a na to pak jezdit. Ale nemám žádná data o energiích která přitom potečou, aby to fungovali, tak to nechám do diskuse 🙂

          1. Počítam to preto tak, lebo
            Počítam to preto tak, lebo energia zadarmo neexistuje a nikdy existovať nebude. Prečo sa zbytočne siliť do vodíku? Ak sa bavíme o domácej výrobe tak napríklad bioplyn je určite jednoduchšie riešenie pre výrobu napr. aj u malých poľnohospodárov a vzhľadom na možný vysoký obsah metánu, by prestavba motoru nebol taký problém.
            V súčasnosti podľa http://en.wikipedia.org/wiki/Electrolysis_of_water#Efficiency na výrobu vodíku elektrolýzou potrebujete 13-21 MJ/m3. Vodík má výhrevnosť 10 MJ/m3. Teda 50-80% účinnosť. Vyššia účinnosť sa rovná drahšie výrobné zariadenie. Elektrolýza pri vysokých teplotách je účinnejšia, ale to potrebujete zaradenia, ktoré v reálnom živote doma nenainštalujete a pri malých objemoch výroby spotrebujú viac energie ako vyrobia.
            Palivové články z vodíka majú najvyššiu účinnosť na úrovni tesne nad 80%. Takže kombinovane v najlepšom prípade niekde na úrovni 65%. Ten vodík ešte musíte stlačiť a uložiť do nádrže a potom ho zase prečerpávať. Aby sme sa v realite dostali na 50% účinnosť v domácich podmienkach bude potrebných ešte veľa úspešného výskumu. Navyše autá na palivové články vyrobenú energiu do určitej miery ukladajú do pomocnej batérie. Myslím, že nová FCV Toyota má asi 10 KWh batériu – takže tam máte ďalšiu 10% stratu. Tu už ste niekde na 40%.
            Naproti tomu, ak by ste mali elektromobil a nabíjate priamo batérie tak máte účinnosť 90% úplne bežne a ak aj potrebujete záložný zdroj tak batérie so svojou účinnosťou 90% sú ideálnym riešením. Cena pre koncového zákazníka bude o 5-10 rokov na úrovni max 150 EUR/kWh. 40kWh záložný zdroj bude vychádzať okolo 6000 EUR.
            Na priemerných 15.000 km ročne potrebujete okolo 2000-3000 kWh. Aj keby ste všetku produkciu solárnych panelov najskôr uložili v batériách tak potrebujete max 4200 kWh. Pri vodíkovom aute s vlastnou produkciou vodíku už potrebujete na to isté množstvo km 8400-10500 kWh, takže nainštalujete 10kWp panely a všetku energiu spotrebujete na chod 1 auta. Zatiaľčo pri tej istej investícii + 6k za batérie budete o nejaký ten rok schopný nabíjať 2 autá a ešte Vám zostane aj na domáce spotrebiče.

            1. ked ich nemozes presvedcit,
              ked ich nemozes presvedcit, tak ich aspon poplet.
              taku zmes polofaktov a vykonstruovanych polopravd … 🙂
              kazdopadne, nemci si s tym hlavu nelamu, prebytocnu zelenu energiu ukladaju do zasobnikov s vodikom, kam ten prebytok asi pojde co ? ..ahaa ze by do automobilu ?

              1. Bohužiaľ faktická
                Bohužiaľ faktická úroveň tvojich príspevkov na tomto fóre je nulová. Na každého len ponadávaš a k faktom sa nevyjadríš. Ak chceš komentovať moje príspevky, tak prosím k veci napíš, čo mám zle. Ja sa netvárim ako nejaký truhlík, čo všetko vie. Táto téma ma zaujíma len ako okrajové hobby, nevenujem sa jej do hĺbky. Ak mám niečo zle prosím daj vedieť rád sa niečo nové na túto tému dozviem. Myslím, že na to takéto fóra sú. To, že nemecká vláda podporí nejaký projekt je síce pekné, ale nemecká, takisto ako mnoho iných vlád, podporujú často úplne hlúposti, takže pre mňa to nie je dôkaz žiadnej relevantnosti. Ak si tak dobre informovaný, uveď aké konkrétne projekty nemci prevádzkujú, aká je tam energetická účinnosť a ekonomická návratnosť, prípadne za akú cenu ten vodík vyrobený touto formou dokážu predávať. To sú veci, ktoré zaujímajú asi väčšinu čitateľov tohto fóra.
                Len prosím nepíš hlúposti typu elektrina z obnoviteľných zdrojov je zadarmo, tak je jedno s akou efektivitou a za akú cenu ju uskladníme.

      2. Pane Ovčane, pokud internet
        Pane Ovčane, pokud internet nekecá:
        „Teplota varu  −252,882 °C (20,268 K)“
        „Zkapalňování vodíku je technologicky i energeticky náročný proces. Energie potřebná ke zkapalnění dosahuje přibližně 40 % energie v palivu.“

        Můžete mi vysvětlit, jak v domácích podmínkách vyrobený vodík ochladíte na potřebnou výše uvedenou teplotu a jak jej stlačíte?
        To vaše „sluníčko zadara“ by také stálo pěkný balík, jak zmínil pan peet365.
        To už bych si raději doma „na koleně“ vyrobil primitivní parní strojek (to opravdu není problém) a pomocí nějakého generátoru dobíjel akumulátory. To je postup technicky komukoliv dostupný.

          1. Šmarjá Josefe, nepletete
            Šmarjá Josefe, nepletete se? Já se vždy domníval, že stlačením něčeho se to „něco“ zahřeje a né ochladí.
            Co třeba takový dýzlák – stlačí se vzduch o pokojové teplotě, tím se pokud vím dost hodně zahřeje a do toho nažhaveného stlačeného vzduchu se vstříkne nafta, která se tímto vysokým teplem zapálí a dojde k detonaci.
            A naopak, pokud se stlačený plyn prudce rozepne tak se i okamžitě ochladí – viz princip ledničky. Nemáte to nějako pomotané?
            I kdyby se vám podařilo fyziku obrátit naruby jak vy tvrdíte, tak jak dosáhnete v domácích podmínkách (o to tu právě jde) takové teploty která je potřebná ke zkapalnění vodíku – méně než -252 °C?
            Jak chcete ve zmíněných podmínkách (např. doma ve sklepě) dosáhnout potřebného tlaku?
            Nechtěl bych být váš soused, po vašem baráku asi zůstane solidní kráter 🙂

            1. Spatne jste to pochopil vy.
              Spatne jste to pochopil vy. Pri stlacovani skutecne dochazi k zahrivani, ale tim prave dochazi k uvolnovani energie nutne k tomu, aby vodik zustal kapalny. To teplo se totiz rozptyli do okoli. Nastudujte si neco o termodynamice plynu a kapalin a zavislosti bodu varu na tlaku.

              1. Cituji:
                … Výroba

                Cituji:
                … Výroba kapalného vodíku je energeticky náročná, pro zkapalnění je nutno vodík stlačit a podchladit na teplotu 20 K (−252,87 °C). Skladovací nádrže musí být velmi dobře tepelně izolovány ale i tak je udržení teploty 20 K velmi obtížné. Hustota kapalného vodíku je pouze 70,99 kg/m3, to znamená, že je jsou zapotřebí velké nádrže a větší a silnější turbočerpadla pro dopravu dostatečného množství do spalovací komory…
                konec citátu, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Raketov%C3%BD_motor_na_kapaln%C3%A9_pohonn%C3%A9_l%C3%A1tky

                „pro zkapalnění je nutno vodík stlačit a podchladit na teplotu 20 K (−252,87 °C)“
                takže stlačení samo o sobě nestačí. Nechápu jak chcete („To teplo se totiz rozptyli do okoli.“) rozptýlit na minus 252 °C.
                Omlouvám se, ale nezlobte se, wikině věřím více než vám.

                1. A máte ověřené že
                  A máte ověřené že náklady na oddělení kyslíku a vodíku od sebe pokryje zvýšená účinnost?
                  Já mám mezi elektrodami velkou vzdálenost, vlastně katoda i anoda mají svůj sud a vzájemně je to propojené hadicí. Pro zvýšení vodivosti jsem tam dal trochu sody, ale ta se nespotřebovává, dolévám pouze vodu.
                  Ale udělám pokus a hadici mezi sudy prodloužím a změřím spotřebovanou energii a množství plynu, jestli to bude mít na něco vliv.
                  Kam se podle vás ta energie ztratí, když klesne účinnost?

                2. ad1) Nemam
                  ad2) Strati se na

                  ad1) Nemam
                  ad2) Strati se na teplo jako vzdy. Stoupne odpor vody mezi elektrodami kdyz budete mit delsi hadici, potece tam trochu mensi proud a vysledkem by podle me melo byt mensi mnozstvi plynu za dany cas… Ale kdyz udelate vlastni test, budu jen rad 🙂

            1. www .eurochem.
              www .eurochem. cz/polavolt/anorg/systemat/h/remy .htm

              Najdete to pod vlastnostmi vodíku, kdy se uvádí, že: „Poněvadž Jouleův-Thomsonův efekt, tj. jev, že se plyn ochlazuje při expanzi, při níž nekoná vnější práci, tedy proudí-li do vakua, se u vodíku vyskytuje až při teplotách nižších než asi -80 °C, činilo zkapalňování vodíku zpočátku potíže.“ Konkrétní tvrzení, že se vodík při rozpínání ohřívá najdete asi i jinde.

              Tady je odkaz na samotný jev. Platí to pro všechny plyny, nejen pro vodík, ale existuje určitá teplotní hranice.
              cs.wikipedia. org/wiki/Joul%C5%AFv-Thomson%C5%AFv_jev

              Hezké čtení:-)

                1. Ano, máte recht. Kapalný
                  Ano, máte recht. Kapalný vodík má menší objem, takže se ho vejde asi 10x víc (než stlačený vodík při 700 bar). Ale energeticky je zkapalňování náročnější asi o 10 %. Takže je to kompromis. Navíc je pravda, že u kapalného vodíku dochází ke ztrátám asi 3 % denně (v případě běžných kryogenických nádrží, vyvíjí se nové, které žádné ztráty nemají).

                2. si nemůžu pomoct, ale ty
                  si nemůžu pomoct, ale ty „nové nádrže, které žádné ztráty nemají“ zní jako dnes oblíbené nehorázné PR žvásty 🙂

                3. Zní, ale prototypy už jsou
                  Zní, ale prototypy už jsou na světě. Ztráty nemají při naplnění na 1/3. Při vyšším jsou i tam postupně tlaky tak vysoké, že je nutné odpouštět. Má to výhodu hlavně v tom, že s tím autem odjedete i po opravdu dlouhé době stání.

    1. prečo by to robili? Bioplyn
      prečo by to robili? Bioplyn obsahuje len 1% vodíka a má v závislosti od obsahu metánu (55-70%)o 50 až 100% lepšiu výhrevnosť ako samotný vodík. Vodík je oveľa horšie médium skladovania energie ako bioplyn o čistom metáne, ktorý u nás tvorí 97% zemného plynu ani nehovorím. Z ekologického aj ekonomického hľadiska je určite výhodnejšie vyrábať autá na zemný plyn ako autá s palivovými článkami.

            1. nikde tu nehovorím o tom,
              nikde tu nehovorím o tom, že sa metán má použiť do palivových článkov, aj keď samozrejme aj na takýchto projektoch sa pracuje. Bloom box od bloom energy aj keď nechce hovoriť o ich technológii v detailoch je palivový článok a ako palivo používa ak sa nemýlim zemný plyn – čo je predovšetkým metán.
              Hovorím o tom, že pre poľnohospodárov je oveľa jednoduchšie vyrobiť bioplyn ako vodík. Bioplyn má vysoký obsah metánu, a len malé percento vodíku. Metán má na 1m3 v sebe oveľa viac energie ako vodík. Na kg to tak samozrejme nie je, ale to potom budeme musieť hovoriť o tom ako sa dá reálne každý jeden plyn a v ako skupenstve využiť, dostať do tohto skupenstva, prepraviť a skladovať. Nie náhodou sa zemný plyn na pohon áut využíva v pomere k vodíku vo veľkom a podľa mňa ten pomer sa bohužiaľ pre vodík v budúcnosti nezlepší, skôr naopak.

Napsat komentář