Solární růst v Česku nadále zrychluje. Jen za první pololetí bylo připojeno o 69 % víc fotovoltaiky než za celý rok 2022, nové solární zdroje by tak na konci letoška měly v součtu překonat hranici 1 GWp. Vyplývá to z dat sestavených na základě podkladů od všech provozovatelů distribučních soustav, která dnes zveřejnila Solární asociace.
Od začátku roku bylo do sítě úspěšně připojeno celkem 45 197 solárních elektráren, jejichž celkový výkon dosahuje impozantních 487 MWp. Růst nadále táhnou domácnosti, celkem bylo proplaceno 31 555 žádostí z dotačního programu Nová zelená úsporám.
Nadále roste zájem lidí o akumulaci energie, skoro 95 % letos připojených domácích elektráren je vybaveno bateriemi. O tom, že zájem o fotovoltaiku zatím nezpomaluje, svědčí i to, že např. společnost ČEZ Distribuce, která je jedním ze tří provozovatelů distribuční soustavy, eviduje do června víc než 35 000 nových žádostí o připojení, oproti cca 70 000 za celý rok 2022.
Kromě malých elektráren začínají vznikat i rozsáhlejší projekty, ať už jde o střešní elektrárny s výkonem nad 100 kWp, nebo o velké pozemní zdroje na jinak nevyužitelných plochách. Zatímco drtivou většinu co do počtu instalací tvoří elektrárny do 10 kWp na rodinných domech, pouhých 13 nových elektráren s výkonem nad 1 MWp přispělo k celkovému přidanému výkonu celými deseti procenty.
“Aktuální údaje dokazují stále rostoucí zájem o fotovoltaické systémy a jsou pozitivním signálem pro budoucnost obnovitelné energetiky v Česku,“ komentuje výsledky výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Zároveň ale varuje: „slibný růst však mnohdy brzdí zbytečné bariéry, mezi které patří složité povolovací procesy, omezené možnosti připojení nebo odpor místních občanů či památkářů. Investoři se potýkají také s nejednotným přístupem úřadů.“
Odborníci upozorňují, že zájem rezidenčního segmentu může s klesajícími cenami elektřiny klesat a pozornost je třeba upřít k velkým projektům, ať už na střechách nebo volných plochách. Signifikantní nárůst výkonu obnovitelných zdrojů, který takové projekty přinesou, totiž pomůže snížit cenu elektřiny na trhu pro všechny, ne jen pro domácnosti, které mají vhodnou střechu.
„Velké projekty ale potřebujeme také proto, abychom udrželi Česko mezi průmyslovou elitou Evropy,“ upozorňuje na zajímavý aspekt rozvoje fotovoltaiky Jan Krčmář. „Velké korporace si stanovují vlastní cíle v oblasti životního prostředí, mezi něž často zařazují uhlíkovou neutralitu. Té dosáhnou přímým adresným nákupem elektřiny z obnovitelných zdrojů přes tzv. PPA kontrakty. Když ale nenajdou dostupného poskytovatele zelené energie, vybudují výrobní závod nebo regionální ředitelství v některé ze sousedních zemí. Polsku například letos stačily první čtyři měsíce, aby vykázalo trojnásobný růst fotovoltaiky oproti českému půlročnímu.“
Příklady z praxe jeho slova potvrzují: Škoda Auto, která zaměstnává 36 000 lidí, chce nejpozději v roce 2030 odebírat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů. Ikea toho hodlá dosáhnout už za dva roky a Legu se to podařilo již v roce 2017.
Rozvoj velkých elektráren kromě výše uvedených bariér ale brzdí i samotný stát. Ačkoliv premiér Fiala slíbil masivní podporu obnovitelným zdrojům, v legislativě upravující agrivoltaiku nebo akumulaci energie Česko stále zaostává.
„Právě nemožnost smysluplně ukládat přebytečnou energií z obnovitelných zdrojů do velkých bateriových systémů a dalších druhů úložišť způsobuje problémy se stabilitou elektrizační soustavy, které vyvrcholily o Velikonocích nuceným odpojením 16 % českých fotovoltaik od sítě. Řešením je podpořit všemi možnými způsoby rozvoj akumulace a flexibility,“ poznamenává k tomu Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace, který je zároveň ředitelem Asociace AKU-BAT CZ.
Zatímco je Česko jedním z evropských lídrů v počtu bateriových úložišť u domácích fotovoltaik, zcela opačná situace je v oblasti velkých instalací. “Nadále pokračuje trend výstavby velkých FVE prakticky bez akumulace, což je samozřejmě do budoucna velké riziko pro stabilitu elektrizační soustavy a bezpečnost dodávek. Je potřeba co nejdříve odstranit legislativní i další bariéry a ještě více podpořit projekty OZE, které budou doplněny o bateriové systémy či později elektrolyzéry na vodík a nebudou tak zatěžovat elektrizační soustavu”, dodává Fousek.
Segment velkých instalací se navíc stále potýká s nestabilitou podnikatelského prostředí: desítky projektů jsou pozastaveny kvůli otázkám kolem podpory historických OZE: ty totiž mnohdy vlastní stejní investoři, kteří se nyní pustili do nových projektů, dochází jim ale trpělivost s neustále měnícími se podmínkami podpory.
Zprávu o letošní kondici solárního sektoru však uzavírá Jan Krčmář optimisticky: „Kromě pozitivních indikátorů růstu je potěšující, že letošní rok přinesl kratší dodací lhůty, rychlejší připojování, kultivaci trhu instalačních firem a vznik prvních volně stojících elektráren přes 1 MW. Ten vlak, který nám v obnovitelných zdrojích málem ujel, snad začínáme dohánět.“
Celkový výkon všech solárních elektráren v Česku letos skoro dosáhl hranice 3 GWp, v současné době je do sítě připojeno 2,97 GWp solárních elektráren. Celkem je v Česku dnes solárními panely pokryto již víc než sto tisíc střech.
První pololetí 2023 v číslech
| Počet nových elektráren | 45 197 | |
| Celkový výkon nových elektráren v MWp | 487 | MWp |
| Celkový nový výkon akumulace v MWh | 429 | MWh |
| Počet FVE do 10 kWp | 42 841 | |
| Počet FVE nad 10 kWp | 2 356 | |
| Průměrná velikost FVE v kWp | 10,7 | kWp |
| Podíl akumulace u rezidenčních FVE | 95% | |
| Nárůst oproti 1.pol. 2022 v počtu | o 383 % | |
| Nárůst oproti 1.pol. 2022 v MWp | o 551 % |
zdroj: tisková zpráva
Tak já už léta kupuji ojeté auto za 50tis. Kč a servis včetně pneu na 100tis. km mě stojí dalších cca. 50tis. Kč. Druhé auto EV stálo skoro 600tis. Kč a ročně zatím servis cca. 1500 Kč. Tak uvidíme po 100tis km. FVE dávám dohromady 3,2 kWp a bude stát cca. 60 tis. Kč. doufám že 1/2 roku nabije denní nájezd EV. FVE za 600tis. Kč. je pro mě hodně mimo rozpočet a ani se to dle mého zatím nevyplatí.
za 600 tisic je hooodne velka instalace, to je 20-25kWp a cca 40kWh v baterce, to se vyplati vesmes tam, kde maji spotrebu prave okolo 20-25MWh rocne
No, začíná to být trochu zajímavější, ale potřebovali bychom jich mnohem víc. Tyto FVE vyrobí ročně asi 3TWh. Potřebovali bychom alespoň 30 TWh aby to bylo zajímavé, ale vzhledem k volatilitě trhu s energiemi si nejsem tak jistý, jestli se tempo výstavby zase nezastaví. Přitom FV je dnes v podstatě levná. Pořídit si FVE i s baterií je asi tak stejně náročné, jako koupit auto, ale auto nevydrží 25-35 let v provozu.
Kdyby povolili stavbu FVE svepomoci, odpustili DPH a take povolili pretoky do site s odectem elektromeru jako v Nemecku, pak by to frcelo. Ted tam chteji uzakonit, ze pretok do site bude snizovat stav pocitadla elektromeru. Tomu rikam spravna podpora. V DE dotace nedavaji, ale podpora je silnejsi a skoro nic to nestoji. Jo, cesky byrokradi nevymrou.
Máte pravdu. V ČR to řídí ti, kteří pro drobné odběratele a výrobce nechtějí lepší podmínky. Hlavně byto chtělo odstranit byrokracii a uzákonit kromě jiného, aby byla baterie povážována zdroj s funkcí stabilizace. Odečty a měření, to jsou takové třešinky na tom našem přepáleném energetickém dortě.
Kolik lidí si myslíte, že si v ČR kupuje nové auto, když máte pocit že to je levné ?
Za rok 2021 to byl jen 50 000 lidí. Auto si nekupujete každý rok nové, ale ti co si kupují nové ho budou v průměru točit každých 4-5 let (někdo častěji, někdo méně tak se to způměruje). Takže máte v ČR cca 250 000 lidí co si kupuje nová auta a tedy FVE bude pro ně podobně „levné“.
„Soukromníci koupili zbylých 50 246 aut“
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/prodeje-kterym-nevladne-skoda-nejcasteji-se-k-soukromym-ucel/r~1fa0b3be779511ecb13cac1f6b220ee8/
Hodne lidi si kupuje ojetinu za cenu, ktera se rovna cene noveho auta, ale je o nekolik trid vetsi nez vlastne potrebuji. Dalo by se rict, radeji starou karu, ale musi to byt hogo fogo. Pak maji naklady na udrzbu a provoz vyssi nez u noveho auta a lamentujou.
Pro tech par prodanych novych aut je reklama na auta docela predimenzovana. Neni divu ze jsou tak draha.
Není to 250 000 lidí, ale 250 000 domácností. Všichni nejsou single. FVE jsou na tom podobně, s tím rozdílem, že se dá do budoucna počítat i s komunitním FVE, které budou mít násobně vyšší výkon. Takže to znamená, než se trh trochu saturuje, tak byt teď mohlo každý rok přibýt 50 000 instalací. Za pět let by to mohlo být tedy něco kolem + 3 GWp. Pro začátek byt to celkem ušlo. Velká rezerva je právě v komunitách (tzv. činžovní domy) a ve výrobních halách. Četl jsem někde odhad, že tato skupina by mohla pokrýt asi 7 GWp. Něco půjde stavět i na browfieldech. A to ještě neuvádím agrifotovoltaiku, která je například v Indii celkem běžná. Stačí panely umístit do větší výšky. Obdělávají to samozřejmě ručně, většinou zeleninu. Ale šlo by to i roboticky. Dnes už na to stroje existují. Nemyslím si proto, že můj hrubý odhad 30GWp by byl pro naše podmínky přehnaný nebo neuskutečnitelný.
problem spousty lidi jsou predsudky, kdy media nesmyslne komentuji kazdy pozar kde je na strese FVE, ale zavery hasicu ze za pozarem stalo to a to jiz media nekomentuji, pritom v drtive vetsine pripade se ve zprave od vysetrovatelu nasledne ukazuje ze FVE za pozar nemohla, z prvnich clabnku si ale verejnost udela obrazek ze za pozar prave pohla FVE, totez s navratnosti, jspou navratnosti VFE podle ceny a vyziti, ale v mainstreamove verejnosti to je jen o tom ze se to nevyplati ani za 30 let a nasledne ti lidi kteri do te doby netridili zadny odpad jeste napisou ze jak se to pak bude recyklovat…. proste tupa verejnost a to jak media tyhle lidi tupe naockovali informacema ktere jsou casto lzive
Jasně, šamanský brouk Pytlík zase všechno ví a všude byl. Nejen, že má problém s psaním, má problém i s chápáním psaného textu. Člobrďa napsal, že koupil EV za 600 litrů a Šaman na to, že instalace FVE za 600 litrů je veliká. Takže asi tak se můžeme spolehnout na Tvé info o hasičích a další…..