Bioplyn by mohl nahradit až čtvrtinu zemního plynu

Podle aktuálně dokončované analýzy CZ Biom a ČVUT by 5 až 26 % spotřeby zemního plynu mohl do osmi let nahradit bioplyn.

Až 26 terawatthodin (TWh) energie by mohly dodávat v roce 2030 nové a modernizované bioplynové a biometanové stanice, spočítali experti CZ Biom. To odpovídá zhruba 2,5 miliardám kubíků zemního plynu, tedy zhruba čtvrtině roční spotřeby ČR. Vyrobený bioplyn lze použít stejně jako zemní plyn: ve vytápění, v průmyslu či v dopravě. Lze ho rovněž vyčistit a po stlačení vhánět do plynové distribuční sítě. Výpočet je součástí analýzy o regulačním potenciálu bioplynu v energetice, kterou připravují experti CZ Biom spolu s ČVUT.

„Na stole leží dvě otázky: jaké využití vyrobeného bioplynu bude nejpotřebnější, zda ve vytápění budov, v průmyslu nebo v dopravě. Ta hlavní otázka ale zní, jaká je ochota státu výrazně přidat plyn v rozvoji bioenergetiky a také třeba uznat připojení výroben biometanu k distribuční síti plynu jako infrastrukturu zvyšující bezpečnost a veřejný zájem,” řekl Adam Moravec z CZ Biom. 

„Další desetinu spotřeby plynu dokáží do pěti let ušetřit nově budované obnovitelné zdroje. Jejich budování pomůže domácnostem, obcím i podnikatelům. Oceňuji dosavadní přístup všech ministerstev při zjednodušování povolování a dalších opatřeních na zrychlení instalací. Je potřeba je co nejdříve dokončit. Čím dříve zrychlíme procesy pro posilování energetické suverenity, tím rychleji se zbavíme závislosti na ruském plynu a zdražování energie,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. 

Současná výroba bioplynu činí přibližně 6,5 terawatthodin (TWh), což odpovídá přibližně 8 % spotřeby zemního plynu. Dle nového výpočtu lze v roce 2030 disponovat 10,5 nebo až 26 TWh energie v bioplynu. Nižší číslo odpovídá střednímu scénáři a předpokládá vývoj oboru pro naplnění cílů EU před vypuknutím války na Ukrajině. Výroba 26 TWh odpovídá maximálnímu možnému rozvoji do roku 2030 s ohledem na zdroje biomasy a technické možnosti. Naopak, pokud stát nepřijme žádná rozvojová opatření, bude výroba v roce 2030 činit 4,8 TWh.

SOUVISEJÍCÍ: Spotřeba bioLPG v Česku loni vzrostla o více než třetinu

Typickými vstupními substráty bioplynových stanic je směs odpadů, statkových hnojiv, pěstované biomasy a vedlejších produktů. Jelikož bioodpad v sobě ukrývá pouze cca 2 TWh energie a bude se dále snižovat kvůli snaze minimalizovat vznik odpadů, největší potenciál navýšení produkce bioplynu je ukryt zejména v pěstované biomase. Výpočet potenciálu předpokládá využití 80 % veškerého bioodpadu a poloviny dostupných statkových hnojiv. Aktuální podíl využívaných substrátů v průměrné české bioplynce ukazuje graf níže. 

Graf

Největší potenciál má pěstovaná biomasa

Pěstování energetických plodin pro bioplyn zabírá plochu přibližně 130–180 tis. hektarů tedy pouhá 4 % celkové zemědělské plochy v ČR. Akční plán pro biomasu uvádí, že z celkové plochy zemědělské půdy v ČR při zajištění 100% potravinové soběstačnosti může být uvolněno 1,2 až 1,5 milionu hektarů. Do této výměry je započítána orná půda i trvalé travní porosty, další potenciál tvoří plochy nevhodné pro pěstování potravinářských plodin a krmiv (rekultivované, sanované, po záplavách). Kvůli snižování stavu hospodářských zvířat bude uvolněna další zemědělská půda dnes potřebná pro zajištění krmiv. Z toho vyplývá, že plocha, na které se v současnosti pěstuje energetická biomasa, by mohla být minimálně trojnásobně rozšířená.

Energetické plodiny nepředstavují pro krajinu ani půdu větší zátěž než běžné plodiny, spíše naopak, uvádí dále analýza CZ Biomu. Nový potenciál je totiž získáván z pro půdu zlepšujících plodin, anebo taky z předplodin a meziplodin (plodiny využívající mezidobí, kdy na poli není pěstována hlavní plodina. REpowerEU to nazývá a současně vybízí k tzv. sekvenčnímu pěstování). Produkce energetické biomasy je kontrolována stále zpřísňujícími se pravidly pro udržitelnou produkci biomasy, která se naopak nevztahují na potravinové plodiny.

Biopaliva z energetických plodin certifikací prokazují emisní úsporu oproti fosilním palivům, která je více jak 65 % a neustále se zvyšuje. Plodiny použité pro výrobu bioplynu jsou produkovány za podpory živin z digestátu (hnojivo z bioplynové stanice) a tím se snižuje plošná spotřeba minerálních hnojiv, které jsou také zdrojem nemalých emisí. Navíc pro produkci bioplynu se stále častěji používají plodiny, které zlepšují stav půdy a zpestřují osevní postup. Jde o bobovité plodiny pěstované samostatně anebo jako směsný porost s jinými plodinami, které ztratily tržní uplatnění a proto z polí téměř vymizely.

zdroj: tisková zpráva

11 komentářů u “Bioplyn by mohl nahradit až čtvrtinu zemního plynu”

  1. bojuzel jen dalsi mala domu Andrejkovi, aneb je to nabalene dotacema a zivi to vesmes z vetsi casti kokukurici, takze misto repky si Babisek prichystal odbyt pro kukurici, zaroven je v CR vesmes jedinym velkym dodavatelem bioplynek prave babisova Farmtec, takze opet vypocitave kroky, Andrejko zrusil u bioplynek vykup elektriny a zameril to na vyuzivani tepla, tim si snizil po bioplynkach v CR zajem od konkurence, mezitim sam stavel bioplynky u svejch chemicek a to pekne vsechnoz adotace, no a vesmes jen volby mu to ted skazili, neb nestacil protolacit aby z bioplynu zase byli vysoke vykupni ceny na elektrinu z nich dodanych 😀 ano to totiz chystal vesmes jako jedine Havlicek za ministerstvo prumyslu a obchodu, na nic jineho tam za jeho vlady vesmes nikdo nesahnul, a Alenka mu k tomu zdatne sekundovala za finance, kdyby byli ted u vlady, mela se novela te zmeny predkladat letos v breznu 😀

    1. Babiš už je skoro starej dědek. Sice je to ideální věk na českého prezidenta, ale to mu život neprodlouží.

      Jinak pro bioplyn je nejproduktivnějším zdrojem kukuřice, pro metan je nejlepším zdrojem kejda a hnůj, nejlevnější surovinou na produkci je čistírenský kal a drůbeží trus (kubík plynu/Kč.

      Kromě čistírenského kalu je to všechno ANOfert.

    2. On je problém, že na poli nelze pěstovat jednu plodinu, ale je potřeba respektovat osevní postup. Jinak plodiny sežerou plísně, škůdci a půda nebude mít dost živin.
      Příklad osevního postupu:
      https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/nove/Agrolesnictvi/Osevni_postupy.pdf
      Řepka má výbornou předplodinovou hodnotu srovnatelnou s luskovinami či okopaninami a je vítanou složkou osevního postupu, protože patří mezi tzv. zlepšující plodiny. Například pšenice pěstovaná po řepce mívá o cca 10 % vyšší výnosy, než pšenice pěstovaná po pšenici. V osevním postupu má řepka fytosanitární účinky, což znamená, že ozdravuje půdu od patogenů napadajících např. právě obiloviny. Má mohutný kořenový systém, který sahá až do hloubky 2 m. Díky tomu dokáže mnohem lépe odolávat suchu, než mělce kořenící obiloviny. Z větších hloubek je také schopna zpřístupnit živiny pro následující plodiny.
      Podobně kukuřice je také specifická v osevním postupu.

      1. problem dnesniho zemedelstvi je ze na tohle vsechno zemedelci serou, protoze sam na svojem dneska vesmes neobdelava temer zadnej zaemedelec , a tak jim je to fuk a proste to kropej porad dokola chemii (nejcasteji zase od chemicek z koncernu Agrofert) a to ze za 10 let ta puda mrtva je vesmes nezajima, jedou na rocni zisky a co bude za 3-5-10-20 let je nezajima

        1. neviem či máš pravdu, alebo kopíruješ zelených poslancov.
          pretože tu praktici (opozita odborníkov/vedcov) píšu, že tliachanie o monokultúrach, prebujelej chemizácii sú iba politická agitka. tu chémiu používajú stíle menej, niekto z eko presvedčenia, niekto pre cenu.
          a napríklad politruk eu poslanec zvolený sk voliťmi hojsík presadzuje zníženie nie pomerné, ale absolútne – ťon pre sk poľnohospodárov znamená ísť skoro do mínuisu (nie k nule).

Napsat komentář