Besedy o energetice běží v českých školách nepřetržitě už 23 let

Ve Střední škole logistické v Dalovicích na Karlovarsku proběhla první osvětová beseda „Energie – budoucnost lidstva“ v novém školním roce. Její celkové pořadové číslo ve stejnojmenném vzdělávacím projektu je ale daleko vyšší. 

Od 1. března roku 2000, kdy se na Gymnáziu Pod Svatou horou v Příbrami konala první, to byla už 8 273. beseda projektu, kterého se dosud zúčastnilo skoro 290 tisíc mladých lidí ve věku 13 až 19 let. S výjimkou prvního týdne covidové uzávěry škol v březnu roku 2020, se besedy konají každý den školního vyučování v celé České republice.

Vyučující z více než pěti set základních a středních škol, které se projektu účastní, považují za hlavní přednost projektu kromě jeho vzdělávacího obsahu a vyváženosti a objektivity informací, především osobní přístup lektorů a lektorek a jejich schopnost navázat bezprostřední kontakt. 

Některé jiné besedy, a to i draze placené, bývají nudné a děti to dávají najevo, bývá to monolog a žádné dotazy, protože se těší, až bude konec. Nevím, jak to dělají, ale s těmito besedami je to úplně jinak“, řekl o besedách Energie – budoucnost lidstva Jan Dufala, učitel informatiky a fyziky na Obchodní akademii ve Vlašimi. 

Také podle Ladislava Kříže, mluvčího elektrárenské společnosti ČEZ, díky jejíž podpoře jsou besedy pro školy bezplatné, je tento způsob komunikace s mladými lidmi důležitý i kvůli inspirativnímu osobnímu kontaktu s lektory a lektorkami, kteří jsou nejen nadšenými a zasvěcenými propagátory techniky a přírodních věd, ale i skutečnými odborníky.

Lektorský tým tvoří lidé z energetické praxe, učitelé z technických vysokých škol a vědečtí pracovníci z výzkumných ústavů. Byly mezi nimi i tak významné osobnosti, jako profesor František Janouch, světově známý český fyzik, popularizátor vědy a zakladatel Nadace Charty 77, jeden z průkopníků vzdělávání v oblasti jaderné fyziky na československých vysokých školách profesor Bedřich Heřmanský, mezi prvními lektory projektu byl od jeho začátku i tehdejší operátor reaktoru temelínské elektrárny a dnešní člen představenstva společnosti ČEZ Bohdan Zronek, který vedl téměř čtyři stovky besed.

Učitelé zdůrazňují, že při popularizaci technického vzdělávání, což je jeden z hlavních cílů projektu, je velice důležitá také ochota lektorů a lektorek diskutovat a hledat odpovědi na každou otázku.

Učitelka fyziky Jana Pecinová z Gymnázia Josefa Ressela v Chrudimi oceňuje schopnost odpovídat na otázky srozumitelně a s ohledem na věk a znalosti studentů. Tomáš Hejl z agentury Porta Educa, která besedy organizuje, v souvislosti s tím upozorňuje, jak se dotazy mění v závislosti na aktuální době. 

Po Fukušimě byla nejčastější otázka, jestli může vybuchnout Temelín, dnes se studenti spíš ptají, jak velké je riziko havárie jaderné elektrárny v důsledku vojenského konfliktu. Oblíbené je taky téma kdy už konečně budeme mít jadernou fúzi, aktuálně často odpovídáme na otázky týkající se fotovoltaických elektráren a jejich ceny. Občas řešíme i poněkud bizarní otázky typu proč nestřílíme jaderný odpad do vesmíru, nebo jestli by se dala vyrábět elektřina teplem ze spalování mrtvých těl“.

Besedy je možno ZDARMA objednat na: info@portaeduca.cz.

zdroj: tisková zpráva

4 Comments on “Besedy o energetice běží v českých školách nepřetržitě už 23 let”

  1. off

    Méně zábran 30. března se představitelé Evropské unie předběžně dohodli na reformě povolovacích postupů v řadě revizí směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie z roku 2018, jejichž cílem je urychlit růst větrné a solární energie a dosáhnout nového vyššího cíle obnovitelné energie ve výši 42,5 % hrubé spotřeby energie do roku 2030. .
    Povolování větrných a solárních projektů v současné době trvá několik let kvůli složitým administrativním procesům a nedostatku zdrojů u schvalovacích orgánů. Podle WindEurope je v povolovacích řízeních vázáno kolem 80 GW nové větrné kapacity, včetně 59 GW na souši.
    https://www.reutersevents.com/renewables/wind/europe-verge-permitting-leap-wind-solar-farms

  2. off

    „Pokrytí nákladů na jadernou energii jsou již nyní vyšší než všechna opatření na ochranu klimatu a přírody dohromady.“

    Náklady na úložiště Konrad / Asse v Morslebenu se pro rok 2024 (2023) se odhadují na 710 milionů eur (729 milionů) a na hledání místa pro úložiště jaderného odpadu na 430 milionů eur (431 milionů). Výsledkem jsou výdaje ve výši 1,14 miliardy eur (1,16 miliardy). Na všechna opatření na ochranu klimatu a přírody je to jen 893,8 milionu eur (880,3 milionu). Ochrana klimatu z toho představuje 716,8 milionu eur (714,8 milionu).“ Helmut Scheel, 2. místopředseda federální předseda německé Ekologické demokratické strany (ÖDP)
    https://www.oedp.de/aktuelles/pressemitteilungen/newsdetails/news/atomfolgekosten-hoeher-als-natur-und-klimaschutz

Napsat komentář