ABB má „fitness náramek“ pro elektromotory

Chytrý senzor umí monitorovat „zdravotní stav“ nízkonapěťového motoru a shromažďovat o něm detailní data. Technologie určená pro průmysl by mohla najít využití i v dalších oblastech.

Nový „fitness senzor“ pro průmyslové elektromotory usnadňuje jejich údržbu. Bude možné ho využít také v oblasti elektromobility?
foto: ABB

Sledování zdravotního stavu nikdy nebylo jednodušší. Existují nejrůznějších přístroje, které nám změří tlak krve, teplotu, tep a dokonce i množství potu, pomáhají nám zůstat fit a varují nás, když v našem těle začne být něco v nepořádku.

Nejnovějšími a také nejvíc trendy produkty jsou v této oblasti fitness náramky a hodinky, které jsou schopny monitorovat několik funkcí současně.

Co kdyby se ve světě techniky objevil podobný fitness náramek schopný monitorovat třeba zdraví nízkonapěťových motorů? Monitorování stavu vysoko- a nízkonapěťových motorů není žádná novinka, ale technologie, které se pro tyto účely konvenčně používaly, jsou nákladné a složité.

Navíc stav nízkonapěťových motorů se sleduje jen zřídka. Většinou tyto motory putují do servisu až v okamžiku poruchy, k níž by při pravidelném monitorování ani nemuselo dojít.

Situace se však brzy změní díky novému řešení dálkového monitoringu ABB, která na trh uvádí nový inteligentní senzor. Ten lze zcela jednoduše, navíc bez náročné kabeláže, připevnit ke kostře jakéhokoliv nízkonapěťového motoru.

Senzor pak dokáže, podobně jako fitness náramek u člověka, automaticky monitorovat srdeční tep motoru, zaznamenávat jeho teplotu, naslouchat „šelestům srdce“ a vnímat jeho vibrace.

Shromážděné údaje jsou pak zpracovány pomocí speciálního algoritmu a slouží jako obecný i detailní pohled na zdravotní stav motoru. Data jsou ukládána na cloudové servery ABB, které umožňují snadný přístup k těmto údajům.

K indikaci zdravotního stavu motoru se využívá signalizace, jakou známe u dopravních světel: červená znamená zásadní problém, který vyžaduje okamžitý zásah, žlutá informuje o přítomnosti problému, jehož řešení nicméně vydrží až do doby plánované údržby, a zelená znamená, že vše je v pořádku a motor běží normálně.

Inteligentní senzor také umí automaticky zaslat upozornění technikovi, pokud na motoru detekuje nějaký problém. Pro přístup k informacím je možné využít nejrůznější zařízení, od chytrého telefonu přes tablet až po stolní PC.

Díky tomuto řešení už technik nemusí provádět individuální měření u každého motoru v provozu a získaná data poté manuálně vyhodnocovat, neboť veškerá analýza probíhá automaticky. Pracovníci údržby nemusí trávit tolik času v provozech, což snižuje náklady a zvyšuje bezpečnost práce.

Díky těmto chytrým senzorům je také možné v podstatě eliminovat neočekávané výpadky ve výrobě způsobené poruchou motorů. Údržbu lze provádět podle skutečné potřeby, nikoliv na základě předem definovaného harmonogramu, daných časových intervalů nebo provozních hodin.

Efektivněji prováděná údržba motorů s sebou přináší další výhody – vzrůstá produktivita, prodlužuje se životnost motorů, snižují se náklady na jejich údržbu a v neposlední řadě dochází i k úsporám energie.

Chytré senzory rovněž představují užitečný nástroj pro poskytovatele služeb, kteří tak mohou nabízet pokročilou údržbu v kombinaci s dalšími službami – např. navrhovat kroky ke zlepšení výkonu provozu a snížení nákladů.

Chytré senzory pro motory jsou v současné době úspěšně testovány v podobě pilotních projektů u vybraných koncových uživatelů v Evropě i .

Ti na „fitness náramku“ pro motory nejvíce oceňují, že díky automatickému monitoringu a analýze získávají bez vysokých nákladů okamžitý přehled o tom, jak se jejich motory chovají.

tisková zpráva

10 Comments on “ABB má „fitness náramek“ pro elektromotory”

  1. Nápad dobrý, ale trochu
    Nápad dobrý, ale trochu zbytečný, neporadí si třeba s kroužkovými motory, nemá jak hlídat délku uhlíků. Měl bych k tomu dvě velké výhrady, nebo spíš poznámky. Pro malou firmu se to jen stěží vyplatí, navíc jestli někdo s nějakým strojem dělá denně, tak si že je něco špatně všimne, buď nebude mít motor moment, bude hučet, smrdět…, u velké firmy, nebo nějaké na spolehlivost náročné aplikace, se již o nějaké účelnosti dá mluvit, ale kolik to je uživatelů? Od kolika motorů se jim vaplatí toto? Jestli jsou to motory uvnitř zařízení, pak stejně by se na něj měli podívat při servisu celého stroje, pokud se na to kašle, pak ani tento senzor nic neudělá. Nejsem si teď jistý, ale neměla by elektrická zařízení a elektroinstalace procházet pravidělně revizemi bez ohledu na senzory?

    Druhá velká výhrada je k tomu že se data přnášejí na jakýsi server kdesi v cizině, to je pole mne dost velký problém, ze senzoru totiž poznáte jak moc je motor zatížený, jak a kdy se vyrábí, nikdy nezajistíte že se tato data nedostanou do rukou někomu komu nemají. Mnohem větší smysl by dávalo aby počítač s algoritmem byl umístěn přímo v závodě, nehledě na bezpečnost závislost monitoringu na dataové lince je podle mne dost problematická, u kritických aplikací jako HCČ v jaderkách, čerpadla v rafineriích to neprojde.

    Napadá mne že je to krok k tomu aby se mohly dělat motory „efektivnější a ekologičtější“ tedy že se se celý návrh posune na hranici technologických možností a bezporuchovost se bude honit právě tímto komplikovaným způsobem. Ano v motorech jsou dnes ještě nějaké ztráty (více zde: pohonnatechnika.cz/skola/motory/motory-s-vysokou-efektivitou), ale je otázka jestli je nelze eliminovat jinak, například náhradou hliníku mědí, takový navrh už tu také myslím ze strany EU byl, ale nakonec se nějak myslím zmršil tisícem výjimek.

    1. Pane Carlosi, při vší
      Pane Carlosi, při vší úctě k vám si tentokrát dovolím mít drobné výhrady.

      „nemá jak hlídat délku uhlíků“ – to je velký problém vymyslet a udělat nějaký ‚udělátor‘, který pozná rozdíl mezi délkou nového (např. 20 mm) uhlíku a uhlíkem těsně před hranicí použitelnosti? Porovnáním motohodin s pravidelným předpokládaným úbytkem u stejného typu motorů v databázi by se mohlo poznat že se děje něco nepředpokládaného.

      „nebude mít motor moment, bude hučet, smrdět“ – tento stav je už naprosto pozdě – to už je hrubý projev závady.
      Kdežto citlivá čidla dokáží odhalit blížící se projevy podstatně dříve než k této katastrofické příhodě dojde.
      Opět porovnáním s databází motorů a jejich typickými projevy před blížícími se závadami. Jestli se tak bude dít snímáním vibrací či něčeho jiného naprosto jako lama netuším, ale jistě by to mělo být v reálu možné.
      Pokud máte databázi všech projevů motorů jak v dobrém, tak i špatném či přímo katastrofálním stavu, lze z toho vyčíst mnohé s předstihem. Až něco „smrdí“ je už pozdě.

      „Druhá velká výhrada…“ – to už hraničí s paranoiou. Co by měli říkat chudáci Teslisti o jejichž voze ví fabrika každé uprdnutí. A všichni z nich mají ve výsledku výhodu z případné predikce závad na základě sběru údajů od všech vozů.
      Je velký problém data nějak anonymizovat a pouze v případě blížící se závady zaslat adresné varovné hlášení?

      „například náhradou hliníku mědí“ – tímto se problém sledovat/nesledovat motory neodstraní, pouze se přesune o kousek jinam. Kazit se mohou a budou motory s hliníkem i s mědí.

      1. Současný návrh žádné
        Současný návrh žádné takové měřítko nemá, když to udělají, pak s tím již problém nebude.

        To ohledně mědi se týká účinnosti, nikoliv kazení se, pokud to tak vyznělo tak se omlouvám.

        V průmyslu bych přece jenom byl o dost opatrnější než u soukromého ježdění, Zvlášť pokud budete mít na burze obchodovanou akciovku, řekněme třeba ocelárnu, a pohrajete si s daty, která se budou tvářit důvěryhodně a tato vypustíte a ukážete na nich pokles zatížení motorů třeba o 50%, můžete klidně způsobit paniku na burze a pád cen akcií, netvrdím že se to stane, ale možnost tu je.

        Problém by to nebyl pokud by k analýze docházel v závodě a do centrály se posílala jen výsledná data, a zpět updaty na základě nových informací, pokud ale bude mít každý závod svůj účet, pak musí existovat databáze s neanonymními daty. Samozřejmě to můžete celé zašifrovat, ale to možná více času strávíte šifrováním a dešifrováním.

      1. Kroužkové, nikoliv
        Kroužkové, nikoliv komutátorové.
        To je asynchronní elektromotor, který nemá kotvu na krátko, ale místo ní má sady cívek, tyto jsou vyvedeny na kroužky a tyto se připojují ke spouštěči, což je několik výkonových rezistorů, startovací proud je tím omezený. Používá se to u hodně velkých motorů, nebo tam kde je třeba aby při nulových otáčkách byl záběr blízko maximálního.

        V minulosti se používaly mnohem častěji i v různých pohonech mlátiček atp., prostě všude kde byl třeba nějaký větší výkon, který se dnes řeší přepínačem hvězda trojúhelník. Taky to možná bylo dáno technologií výroby.

  2. Taku hlúposť nemôže
    Taku hlúposť nemôže nikto brať vážne. To ,,pre animovane“ video hodne stredoškoláka hovorí za vsetko.

    Pokiaľ je motor nadimenzovany na svoju prácu je prakticky NEZNICITELNY-NEPOTREBUJE ZIADNY MONITORING!!!
    Pokiaľ má motor problém, tak len s opotrebovanými ložiskami (čo sa prejavi na odeberanom prúde, ak sú veľa opotrebované-nepravidelny chod, hluk, zadretie), alebo prepalenym lakom na kuse drôtu(statorova, rotorova)-prahriatie, preťaženie, čo sa prejavi okamzite-smradom a zargonom tejto smiesnej firmy povedané-zastavou srdiečka. Žiadna vystrazicka žltého trojuholnícka sa nekona.

    Ešte inak: otec má v práci motory z 50-tich, 60-tich rokov. Keby v tej dobe bol internet, cloud, android, tento monitoring a čo ja viem ešte čo, tak všetko toto bude za ten čas stát viacej ako celá mašina takže i výmena motora je bezpredmetna. A vedeli by sme to isté (s touto firmou alebo bez) ako keď sa otočí vypinacom: ide-je to ok, neide-kupit novú mašinu(je zaplatená)-jednoduchy monitoring sedliackeho rozumu a zadarmo

    Ešte by ma zaujímalo koľko za to pytaju

Napsat komentář