Test: CNG přestavba Škoda Octavia Combi

Po celém světě jezdí asi 13 milionů vozů s pohonem na stlačený zemní plyn. Nabídka automobilek, stejně jako ochota propagovat CNG alternativu, však není stále dostatečná. Nelze se potom divit, že drtivá většina aut spalujících metan nejsou originály z výroby, nýbrž přestavby, o kterých našinec slyšel spíše v souvislosti s jiným plynným palivem – LPG.

Na rozdíl od Jižní Ameriky nebo Asie se u nás o přestavbách konvenčních vozů na CNG téměř vůbec nemluví. Přitom právě lidé, kteří chtějí srazit cenu paliva až k jedné koruně za ujetý kilometr, můžou mít hlouběji do kapsy a cena nového auta s pohonem na CNG je pro ně nepřijatelná.

Řešení nabízí společnost Tvaja CNG s.r.o., která se mimo výstavby plnicích stanic zabývá také přestavbou vozidel. Nabídku na test služebního vozu Škoda Octavia Combi jsme proto se zájmem přijali a byli zvědaví na výsledky.

Za volantem přestavby
Popisovat interiér nebo exteriér „Oktávky“ je v České republice nošením dříví do lesa. Testovaný typ Octavia Tour z roku 2007 má motorizaci 1,6 MPI, která je pro přestavbu velice vhodná výkonem, ale i relativní jednoduchostí motoru.

Na předních i zadních sedadlech zůstalo vše při starém. Jedinou změnou, která se udála na palubní desce je malinkatý přepínač režimu benzín/cng, který je mimo samotného přepínacího tlačítka vybaven několika diodami. Čtyři zelené v řadě zobrazují stav plynu v tlakové nádobě, pátá – červená – se rozsvítí v případě, že plyn během několika kilometrů dojde. Další dvě diody indikují aktuální jízdní režim.

Mnohem větší změna se udála v zavazadlovém prostoru. Sedmdesátilitrová ocelová láhev není žádný drobek. Navíc je zakrytovaná, takže ubere ještě o něco více objemu, než by nutně musela. Na druhou stranu, zavazadlový prostor v Octavii je tak obrovský, že i přes toto omezení zůstává stále velice použitelný.

Rezervu i nářadí pod podlahou kufru sice najdete, sklopit sedačky a převážet v kufru dlouhé rozměrné předměty nelze.

Jízdní dojmy
Auto startuje na benzín, takže problémy nehrozí ani při nízkých teplotách. K automatickému přepnutí do režimu CNG dojde až po zahřátí motoru, což v zimním období může znamenat klidně více než tři kilometry jízdy. Z toho důvodu se do nákladů na palivo musí započítat i nějaký ten litr benzínu, který se chtě nechtě spotřebuje.

Plynová přestavba se na jízdních vlastnostech vozu nijak zvlášť neprojevila. Obavy z úbytku výkonu se ukázaly jako liché. Pravda, že při pečlivém zkoumání lze malou výkonovou odlišnost v neprospěch zemního plynu zpozorovat, ale bez předchozího upozornění si řidič ani nevšimne.

Téměř tisícovka kilometrů za volantem CNG „oktávky“ však pomohla odhalit i některé nepříjemnosti, které z přestavby pramení. Prvním rozporem se sloganem „Řešení bez kompromisu“, jež zdobí obě strany vozu, je způsob čerpání paliva.

Plnicí otvor totiž nenajdete pod víčkem spolu s hrdlem nádrže, nýbrž v motorovém prostoru pod kapotou. Při čerpání tak není nouze o zašpinění rukou nebo oděvu.

Dojezd – daň za úspory
Při přestavbě vozu nedošlo k redukci nádrže na benzín, takže s absolutním dojezdem není žádný problém. Člověk, který investoval 45 tisíc do přestavby, ale na benzín jezdit nechce. Jeho pozornost upírá k dojezdu za použití výhradně CNG.

A tam už kompromis udělat musí – v pořadí druhý. Pokud je na plnicí stanici tlak jak má být, podaří se natankovat 10 kg zemního plynu. Náš test potvrdil, že lze kombinovaně jezdit za 4,5 kg CNG na 100 km. Dojezd potom vychází na cca 220 km a tankování se tak stává docela frekventovanou záležitostí.

Do hry zde navíc vstupuje kompromis třetí (a naštěstí poslední). Po najetí asi 150 km stačí prudce sešlápnout plynový pedál a řídicí jednotka spolu za doprovodu výrazné zvukové signalizace přepne spalování do režimu „benzín“. Pravda, stačí stisknout jedno tlačítko a vše rychle napravit nebo prostě posledních padesát kilometrů jezdit s lehkou nohou. Ať už je to tak nebo tak, řidič v poslední čtvrtině dojezdu musí z komfortu něco slevit.

Ekonomická stránka věci
V průběhu testu jsme pečlivě zaznamenávaly údaje o spotřebě. S plynem to kvůli odlišným tlakům plniček není tak jednoduché jako s kapalinou a palubní počítač, který by s určením spotřeby na jednotlivých úsecích pomohl, chyběl. Proto nezbylo, než množství plynu spálené v etapách odhadovat a počkat na výsledný údaj, který je dle našeho názoru odrazem skutečné kombinované spotřeby.

Za 830 měřených kilometrů jsme spotřebovali 35,84 kg CNG. Prostým dělením docházíme k hodnotě 4,3 kg/100 km, což je číslo, které nás u přestavby opravdu překvapilo! I přes nedávné dvoukorunové zdražení plynu v síti Pražské plynárenské na 23,20 Kč vyšel každý kilometr na rovnou korunu!

Abychom však byli objektivní, je třeba přiznat, že zvolené trasy vedly spíše mimo město. U městského provozu je potřeba počítat s cca 5 kg na 100 km, mimo město o kilogram méně.

Pokud tedy vezmeme v úvahu kombinovanou spotřebu 4,5 kg a započítáme 145 Kč, které jsme utratili kvůli startování a prvním „studeným“ kilometrům za benzín, cena se z 1 Kč/km vyšplhá třeba až k 1,20 Kč/km.

Kombinovaná spotřeba benzínu u tohoto vozu činí 7,2 l, což při ceně 35 Kč vychází na 2,52 Kč/km. Ačkoli jsme v odstavci výše kilometrovou cenu raději o něco nadsadili, úspora je více než 50%!

Přestavba je ekonomicky zajímavá
Zatímco nové vozy na CNG jsou často cenově dost vysoko a trh s ojetinami je v tuzemsku úplně minimální, pořídit auto podobné testovanému není žádný problém.

Stejně tak tomu bylo v roce 2009, kdy společnost Tvaja CNG koupila testovanou benzínovou Octavii z roku 2007 za 239.000 Kč (včetně DPH). Po připočtení ceny přestavby, která koncového zákazníka vyjde na 45 tisíc, je pořizovací cena zánovního CNG vozu 284.000 Kč.

Pokud vezmeme v úvahu, že bychom jezdili jen na plyn, návratnost oněch investovaných 45 tisíc za přestavbu vychází na 34.000 km. A to se za rok najezdit dá!

Naše seznámení s přestavbou na zemní plyn bylo příjemným překvapením. Výhodou oproti originálním CNG vozům je nepoměrně nižší vstupní investice, přičemž to nejdůležitější – spotřeba paliva – zůstává na stejné úrovni.

Provoz přestavby rozhodně není bez kompromisu, ale problémy nejsou natolik zásadní, aby převážily nad obrovskými úsporami, které stlačený zemní plyn nabízí.