Pentagon úspěšně otestoval hejna dronů vypouštěných ze stíhaček

Éra dronů začala v oblasti vojenství odkud se přelila do světa spotřební elektroniky. Teď se tam ale znovu obloukem vrací. Americká armáda úspěšně otestovala hejno dronů vybavených umělou inteligentní vypouštěné ze stíhačky.

Intenzivní testování dronů Perdix pohybujících se v obrovských hejnech naznačuje jakým směrem dnes americká armáda a zejména letectvo kráčí
foto: Composites Manufacturing

Hejna dronů s umělou inteligencí, chovající se jako jedno těleso, byla ještě před pár lety nepředstavitelnou sci-fi proprietou. Dnes se stávají reálným bojovým prvkem. Experiment zachycený na videu níže, jeden z mnoha, proběhl už v říjnu 2016, když tři stíhačky Boeing F/A-18E/F Super Hornet vypustily do vzduchu nad kalifornským jezerem China Lake hejno 103 miniaturních dronů Perdix.

Pentagon chtěl na dronech otestovat, zda se skutečně budou umět chovat jako hejno – společně se rozhodovat, pohybovat či dokonce „opravovat“ (nevíme ale přesně co je tím myšleno). Drony Perdix vycházejí z běžně dostupných součástek využívaných pro spotřební verze dronů, díky čemuž jsou výrazně levnější než kdyby se měly používat „military-grade“ komponenty.

Každý dron Perdix komunikuje se všemi ostatními drony v hejnu a do hejna mohou dynamicky vlétávat nebo z něj naopak vylétávat další členové. Využívají „distribuovaný mozek“. Původně drony Perdix vznikly s pomocí 3D tisku na v Lincoln Laboratory v roce 2013. Od té doby je jejich tvůrci neustále vylepšují.

V současné době mají k dispozici šestou generaci a pracuje se na sedmé s ještě pokročilejšími formami autonomie. Drony byly vypouštěny při rychlostech Mach 0.6 a v teplotách kolem -10 °C. V současné době Pentagon hledá společnosti, které budou schopny replikovat drony Perdix po tisících. Každý dron váží 290 g, má rozpětí křídel 30 cm a vydrží létat asi 20 minut.

Defense.gov

14 Comments on “Pentagon úspěšně otestoval hejna dronů vypouštěných ze stíhaček”

  1. Tak jsem se asi pletli v
    Tak jsem se asi pletli v interpretaci toho citátu od Einsteina o 3. a 4. světové válce. Všichni si mysleli že ta 3. bude jaderná, Nebude, bude to válka strojů a nakonec opravdu nezbude nic jiného než jít proti sobě s něčím co se ani v nejmenším nepodobá moderním zbraním. Kameny, klacky a pod.
    Toto jsou nové závody ve zbrojení a jako vždy se nové hračky pokusí někde nasadit naostro. Zatím můžeme být v klidu, spokojí se s arabským světem, ale kdoví jak do dopadne, dobrý pocit z toho rozhodně nemám.

    1. Souhlasím.
      Na druhou

      Souhlasím.

      Na druhou stranu mě uklidňuje fakt, že umělá inteligence je pořád jen umělá, a nic vyčúranějšího a podlejšího než člověk prostě není a nikdy nebude. I sebelepší programátoři (taky programuju) prostě nikdy nedokážou, aby umělá inteligence byla ve výsledku a v celku lepší než člověk – v tomhle směru totiž vždycky nakonec zvítězí člověk nebo lidé se svou mazaností (vychcaností a podlostí).

      Pravdou ovšem je, že ze světa se stává jeden velkej kontrolovanej systém…

  2. „společně se rozhodovat,
    „společně se rozhodovat, pohybovat či dokonce „opravovat“ (nevíme ale přesně co je tím myšleno)“

    Pokud se drony rozhodnou k nějaké akci, ale pak zjistěj že je cíl třeba jinde, či že je cílů více nebo se změnili podmínky apod. tak drony nejspíš změní/opraví svojí strategii a určí jinou taktiku. Taky ji budou muset měnit dle momentální výdrže baterek, pokud dojde k chybnému jednání určité skupiny dronů, či pokud dojde třeba k 50% ztrátám na dronech, chyby v mapách, v kalibraci, výpadky vojenského GPS, následky rušení… atd. atd.
    Jen pár věci co mě napadlo.

  3. Teď si drony hrajeme, ale
    Teď si drony hrajeme, ale zanedlouho si drony budou hrát s náma.
    Todle bude ještě větší sajrat než kazetový bomby. Nic pěknýho nás nečeká. Už když jsem si v dětsví četl o policejním mechanickém psu (dronu) v knize Farenheit 541, tak si říkal todle bude hodně nepříjemný. Lidi viděj robotický válčení jako věc budoucnosti, jenže ono už tu dávno je realita. Jen Americká armáda měla už před 10ti lety ve výzbroji víc jak 50 000 robotických prostředků a zbraní ve všech možných podobách.
    „More than 12,000 warbots have already been deployed in Iraq“

    Jedna kniha o tom z roku 2009
    http://wiredforwar.pwsinger.com/

    Dnes si hrajeme s promakanými drony a žasneme nad jejich schopnostmi a zejtra nás budou nahánět a komandovat jak stádo.
    Ve spojení umělou inteligencí to nadělá pěknou paseku.

    V Asii už teď dorůstá celá jedna generace (dnešní 15 letí), která od narození zná jen nebe plný dronů, které je sledují a umí je zabít. Dost postapo realita. Až dospějou budou se chtít pomstít. celekm jedno ke který straně patřej, pořád jsou potencionálně ohrožení.

      1. je to
        je to tak
        https://en.wikipedia.org/wiki/Fahrenheit_451

        „…bude hrát pro sebe“

        Jo to je přesně to čeho se všichni bojej…

        Mimochodem to čeho se obávali celé generace scifistů a vědců už se stalo skutečností.
        Jak teď AI čili umělá inteligence porazila mistra ve hře Go, tak díky svému samozdokonalování se ve hře dostala do bodu kdy učinila dopředu na první pohled nepochopitelné tahy, který ji v konci pak dovedli k vítězství. Myslím že se to týká technologické singularity a jde o to, že lidé již nechápou konání umělé inteligence, které ona koná k uskutečnění svého cíle. No a pokud něco nechápete tak se těžko můžete rozhodovat a tudíž nevíte jestli máte danému procesu zabránit či nikoliv a to už může bejt dost průser pokud jde o čas, majetky a životy. Např. řízení leteckého provozu, lodní či vlakové dopravy, energetické sítě, fyzikálních, jaderných či technologických pokusů, akutní operace člověka na pokraji života, delikátní operace mozku, očí… AI by měli např. určovat diagnózu nemocných, vyvíjet nové léky atd atd.
        Je spousta oborů kde je to vo kejhák.

        btw Už teď jen u čistě robotických operací lidí (čili bez AI) je určité procento kdy se robot zblázní a poškodí či dokoce zabije operovaného, akorát se vo tom nemluví. Docela by mě zajímala statistika. Prostě zařízení i lidé se můžou porouchat a dělat chyby. Dobrý sluha, zlý pán.

        Robotic surgery linked to 144 deaths in the US
        http://www.bbc.com/news/technology-33609495

        1. Nevím, jestli budou
          Nevím, jestli budou zakazovat knížky, ale tzv. safe spaces mne trochu děsí, možná více než ten chrt.

          Na řízení dráhy nepotřebujete AI, na to stačí něco co se sice za umělou inteligenci považuje, ale intuitivně to není inteligence, protože to dělá jeden jediný úkol a neučí se to a jen to realizuje prohledávání. Tam se nemá co moc pokazit a poslat vlaky proti sobě by nemělo dovolit ZZ.

          Vzhledem k tomu že hra GO má jen omezený počet tahů, jakkoliv obrovský, ale stále omezený, nevím jak tuto AI udělali, ale je celkem možné že si vyrobila jen statistiku známých her, zahájení a v krátkém čase si sjela všechny možné partie a vybrala tu nejméně obvyklou. Člověk, řekl bych, se podvědomě uchyluje k omezenému počtu tahů.

          Spí bylo zajímavější jak si AI udělaly vlastní šifru.
          echcrunch.com/2016/10/28/googles-ai-creates-its-own-inhuman-encryption/

          Z tohoto má člověk až trochu strach, AI může napáchat škody, nevím tedy co by se muselo stát aby to bylo něco co by přímo ovlivnilo lidstvo, ale stát by se mohlo.

  4. Zřejmě prostředek
    Zřejmě prostředek elektronického boje – vytvoření klamného cíle, který odláká pozornost od mateřského letounu. Efektivní odrazovou plochu i tvar lze na dronech prakticky libovolně škálovat, takže stealth letoun se stane pro radar tím méně pravděpodobným, resp. nerozlišitelným cílem. Nepřítel vidí ze severu přilétat dvě A10, jenže místo toho na něj z jihu přiletí 4 raptory a zničí ho palbou z kanónů, což ve finále i s drony vyjde levněji, než vypouštět řízené střely a deklasuje to většinu PVO prostředků jako rozbité nebo neúčinné křápy.

    Taktéž lze nasazením miniaturní optiky ve větším množství a v definovaném rozestupu vytvořit obraz s prakticky neomezeným rozlišením, když drony s velkým rozestupem budou současně radarem nezjistitelné, což představuje zajímavý prostředek skrytého průzkumu (vysazené hejna z vysokoletícího stealth a navedení dronů do vodní plochy nebo pustiny bude prakticky nezjistitelné) nebo detailního průzkumu v nebezpečné oblasti těsně před samotným útokem.

    V neposlední řadě mohou být vybaveny miniaturní směrovou náloží a postupným nalétáváním do jediného bodu mohou postupně probít jakkoliv chráněný cíl (kromě podzemních cílů) – a ještě přitom na radaru vypadat jako padající letadlo nepřítele, ze kterého se pilot katapultoval a někde neškodně žuchne.

    1. Vždyť ani nevíš, o čem
      Vždyť ani nevíš, o čem píšeš.

      Ty radarem „neviditelná“ letadla (tehdy SR-71)jsme již v 70.letech minulého století chytali na radaru P-14 (m-pásmo) na dalekém dosahu ve vzdálenosti 600km (nad Baltem) a radarově je vedli přes tehdejší NSR až k našim hranicím a zase zpět. A to ty P-14 byly z 50.let. A to ještě nebyla v ostrém provozu tehdejší Tamara a následné systémy PVOS.

      A co se týká REB, tak o tom víš úplně kulové.

      1. To jo, jenže když jste tu
        To jo, jenže když jste tu šmouhu na tom stínítku náhodou zahlídli, tak už tam to éro dávno nebylo a zbyl po něm jen smrad 😀
        Na nějaký to zaměření a setřelení to asi nejspíš nestačilo, teda pokud jste vůbec měli něco co by to mohlo sundat…

        ad hejno dronů – dle mýho selskýho rozumu pokud se maj udržet ve formaci, tak to asi nebudou moct dodržovat rádiovej klid, tudíž budou nejspíš zjistitelný přes todle.

        1. Nebude třeba vysílat víc,
          Nebude třeba vysílat víc, než pár mW, s dosahem pár desítek metrů, pokud bude mít roj svou autonomní proceduru. To nezachytí ani pasivní lokátory (naší Věru nevyjímaje), které parazitují na vysílání v řádek kW. A otázkou je, zda je vůbec potřeba něco vysílat, při dnešní miniaturizaci může mít každý dron plnohodnotný program a může se v roji rozhodovat autonomně na základě pasivně posbíraných dat ze svých sensorů s krátkým dosahem. Ostatně ptáci a hmyz to taky zvládnou a stačí jim k tomu zrak, sluch…

      2. Chytat na radaru 1. generaci
        Chytat na radaru 1. generaci letounu stealth není problém, jen vypadalo podstatně menší. Ale dnes už to není jen o nátěrech a ani ty nejsou stejné. Ale vy ho jistě máte v kůlně ještě tři plechovky, tak už raději mlčím:-)

        Proč bych měl vědět o čem píšu, když to nejspíš ještě ani nebylo dopracováno ani v DARPA?:-) Spekulovat o budoucím využití dronů může každý. Pokud nemáte nějakou věcnou připomínku krom toho, že jste byl v Rusku a je vám 60, tak jsme se toho moc nedozvěděli. Škoda, úvod sliboval víc…

Napsat komentář