Nezařazené / Novinky

Dálková autobusová přeprava budoucnosti? FlixBus chce testovat vodíkové palivové články

- by redakce - 51 komentářů
Zelená budoucnost v dopravě: Po elektrobusech chce FlixBus testovat pohon na palivové články

Největší evropský poskytovatel mobility FlixBus oznámil plán začít vyvíjet autobusy poháněné elektřinou z vodíkových palivových článků.

Zelená budoucnost v dopravě: Po elektrobusech chce FlixBus testovat pohon na palivové články
foto: FlixBus

Ve dnech 16. – 22. září každoročně probíhá Evropský týden mobility. Radnice i obyvatele měst a obcí se snaží inspirovat, aby dali větší šanci alternativní a hromadné dopravě. Při této příležitosti si můžeme klást otázku, jak bude doprava vypadat za pět, deset nebo dvacet let?

NEPŘEHLÉDNĚTE FlixBus chce být do roku 2030 uhlíkově neutrální, investuje do alternativních paliv

Aby projekt vodíkových autobusů zaměřený na udržitelnost a bezemisní mobilitu mohl vzniknout, bude dopravce spolupracovat s technologickými experty z německé společnosti Freudenberg Sealing Technologies (FST).

Zelená není jen barva autobusů a vlaků společnosti FlixMobility. Díky modernímu vozovému parku a vysoké kapacitě jsou dálkové autobusy jedním z nejekologičtějších dopravních prostředků na trhu. Nyní chtějí FlixMobility a technologičtí experti z FST posunout udržitelnou hromadnou mobilitu o kus dál.

„Chceme se podílet na formování budoucnosti mobility. Moderní flotila autobusů FlixBus je již nyní k životnímu prostředí mimořádně šetrná. Cestování dálkovým autobusem ušetří přibližně 80 % emisí ve srovnání s jízdou autem. Stále se však ptáme, jak můžeme udělat hromadnou dopravu ještě udržitelnější. Po úspěšném spuštění tří plně elektrických autobusů nyní chceme společně s experty z FST vyvinout první dálkové autobusy poháněné energií z palivových článků a stanovit tak v historii mobility další mezník,“ říká André Schwämmlein, zakladatel CEO společnosti FlixMobility.

První dálkové E-busy FlixBusu, které jezdí ve Francii a Německu, pocházejí od BYD a Yutong z Číny. Vývoj technologie palivových článků je tak pro evropské výrobce autobusů šance, jak se spolupodílet na utváření budoucnosti udržitelné mobility. Pro projekt ohledně palivových článků probíhají v současné době úvodní rozhovory mezi FlixBusem a výrobci autobusů.

Stejný výkon bez produkce emisí

Vozidla poháněná palivovými články by měla být schopna před doplněním paliva najet nejméně 500 kilometrů. Samotné tankování by mělo trvat maximálně 20 minut, protože se do nádrže tankuje místo nafty vodík. Jízdní vlastnosti autobusů na palivové články, jejich výkon a zrychlení, by měly odpovídat současným standardům dálkových autobusů.

„Hybridní systém, který inteligentně kombinuje bateriové a palivové články, je obzvláště praktický pro těžká vozidla, která překonávají velké vzdálenosti, protože čistě elektrická vozidla ještě stále nemají dostatečnou kapacitu baterií pro velký nájezd,“ uvádí Claus Möhlenkamp, ​​generální ředitel Freudenberg Sealing Technologies.

„V první fázi projektu na vývoj palivových článků vyčlení FlixBus na pilotní testování technologie část autobusové flotily. V budoucnu chceme tímto způsobem výrazně přispět ke snížení emisí CO2 v silniční dopravě.“

Plán být do roku 2030 CO2 neutrální

FlixBus nedávno oznámil, že nejpozději do roku 2030 chce mít všechny cesty jeho autobusy, vlaky i veškeré související obchodní aktivity neutrální z hlediska produkce uhlíku.

V loňském roce uvedla společnost na trh první dálkové autobusy poháněné elektřinou, prozatím jezdí jen v Německu a ve Francii. Stejně jako všechny vlaky FlixTrain jsou i tyto high-tech autobusy napájeny 100% zelenou elektřinou z obnovitelných zdrojů dodávanou společností Greenpeace Energy.

Také „konvenční“ FlixBusy jsou efektivní. Většina autobusů ve vozovém parku dopravce splňuje nařízení Euro VI a jsou tak často ještě ekologičtější, než průměrný vlak. FlixMobility navíc svým cestujícím nabízí možnost kompenzovat emise CO2 vyprodukované na jejich cestě.

Za tímto účelem společnost dlouhodobě spolupracuje s organizací Atmosfair, mezinárodně uznávanou organizací s projekty akreditovanými Organizací spojených národů (OSN) a vyznamenanými zlatým standardem.

Kromě velkých investic do nových technologií je třeba obrátit pozornost i na jednotlivé procesy uvnitř společnosti. Ať už je řeč o třídění odpadu, podpoře dodavatelů lokálních surovin nebo pití filtrované vody z kohoutku, každý malý krok je důležitý.

Videokonference a cestování autobusem nebo jinými prostředky veřejné dopravy má přednost před více znečišťujícími způsoby dopravy. „Rozhodli jsme se také kompenzovat všechny emise související s pracovními cestami našich zaměstnanců,“ dodává André Schwämmlein.

tisková zpráva

Související články

Elektrolyzér MOL pro výrobu zeleného vodíku. foto: MOL

MOL otevřel největší závod na výrobu zeleného vodíku v regionu

Vodíkové auto Toyota Mirai v Praze u vodíkové čerpací stanice. foto: Toyota

Výroba vodíku bez iridia a platiny? Mezinárodní projekt slibuje revoluční membrány

Ember chce dobíjecí stanice stavět v blízkosti obnovitelných zdrojů. foto: ČEZ

ČEZ investoval do bezemisní městské dopravy

51 Comments on “Dálková autobusová přeprava budoucnosti? FlixBus chce testovat vodíkové palivové články”

    1. Pokud na to dostanou dotece z peněz nás všech, tak jim to
      Pokud na to dostanou dotece z peněz nás všech, tak jim to může být jedno a mohou se prsit jako ekologové.
      Vodík mi moc smysl nedává, když elektroauta konečně začínají zlevňovat. U autobusů by se dali na delší cesty použít troleje nad dálnicemi.

        1. V Německu a Švédku již takové dálnice jsou. Vyhledejte
          V Německu a Švédku již takové dálnice jsou. Vyhledejte si e-highway. Nadměrné náklady stejně většinou po dálnicích nejezdí, protože nad dálnicemi jsou mosty, na dálnicích tunely. Těch úseků dálnic, které nemají ani jeden most nebo tunel je minimum.

          1. A uplne nahodou to je realizovane na malem kousku, kde jsou
            A uplne nahodou to je realizovane na malem kousku, kde jsou (nejmene – podle videa) ctyri pruhy jednim smerem a ne po cele delce dalnice s dvema pruhy jednim smerem… A uz vubec neni rozdil objet most/tunel a objet cely stokilometrovy usek, idealne v miste, kde jiny paralelni dostatecne propustny tah neni.

              1. tz asi tak 4km dohromadz na 2 usecich stali vic ney 1KM
                tz asi tak 4km dohromadz na 2 usecich stali vic ney 1KM dalnice v CR, jot o se vzplati, no jeste ye to platila EU a tadz mz se na to yatim neskladali, i 20% dalnic v cele Eu by znamenalo, ze by na to cela Eu vydelavala asi tak 300 let, jo to se vyplati 😀

                je to jen dotacni dira Siemensi a Scanie, ted si na tom schrastej par miliard pro hracicky a za par let po tom nestekne ani pes, i na ty 2 useky museli dostat vyjimku aby to mhli postavit a neslo to proti regulim EU, neb kdys tam je tohle, zachranari tam nemuzou nasadit nekterou techniku, a vysvetluj pak treba lidem pri nehode autobusu ze kvuli dratum tam proste nemohli zachranari pristat 😉 on Siemens s dalsima gfirmama separatnje pracuje i na te druhe variante, te ktera ma draty dole pod vozovkou, takze se pak muze behem jizdy napajet nejen kamion nebo autobus, ale i osobak nebo motorka, proto na tom spolupracuji treba s Volvem, Nissanem, BYD, aneb podojime EU co to pujde a pak to vtichosti pohrbime do supliku 🙂

                1. To, že by troleje něco stály nepopírám. Je dost možné,
                  To, že by troleje něco stály nepopírám. Je dost možné, že 2 úseky po 4km na obou stranách dálnice vyšli jako 1 km dálnice u nás. Nicméně stále to nejsou závratné náklady. Na 100 km dálnice by stačilo zadrátovat 20% – 20 km. Tj náklady jako postavit 2,5 km dálnice. Zatím budou testovat do roku 2022 a pak se uvidí. U drátů pod vozovkou se zatím nepodařilo přenést dostatek energie, aby stačila pro kamion.

                2. ne ty to nechapes, jen ty troleje stali tolik, ne dalnice s
                  ne ty to nechapes, jen ty troleje stali tolik, ne dalnice s trolejeme, jen troleje a infrastruktura pro ne :D, ta dalnice tam stala predtim a nic se s ni nedelalo

                3. Trojele a infrastruktura na 2x4km stály tolik jako 1 km
                  Trojele a infrastruktura na 2x4km stály tolik jako 1 km dálnice.

                4. ne troleje a infrastruktura v Nemecku a ve Svedsku nebo kde to
                  ne troleje a infrastruktura v Nemecku a ve Svedsku nebo kde to maj stala jako 1km dalnice v CR kde jsou dalnice sakra predrazeny, aneb kdyby to staveli takhle po cele EU i jenna par procentech dalnic, tak to bude stat takovej balik ze na to 10 let bude cela EU vzpominat s prazdnou a zadluzenou srajtoflej 😀

    2. Třeba má levný zdroj vodíku.Třeba má v plánu si ho
      Třeba má levný zdroj vodíku.Třeba má v plánu si ho nějak sám vyrábět. Možná bude vlastní výroba vodíku levnější, než nafta z rafinérie. Možná nechce platit za drahý servis dnešních vozů a předpokládá, že servis vodíkového bude levnější.
      I dnes se najdou lidé, kteří si vodu ohřívají v lazeňských kamnech protože jsou přesvědčeni,že to dřevo a uhlí na ohřátí vody vyjde levněji, než bojler na elektřinu.
      Nebo se kalkuluje s dotací a pak pořízení takového autobusu nemusí vyjít dráž.

      1. Vodík je na spoustě míst jako odpad v obrovském
        Vodík je na spoustě míst jako odpad v obrovském množství. Než se z něj ale stane palivo pro palivový článek a poté je to přepraveno do místa, kde je to zapotřebí a tam se musí skladovat, stane se z toho ekonomický nesmysl. Pro takto velkou firmu mi dává větší smysl výměnná baterie. Prostě si řidič každých 200 km nacouvá k budce, která mu baterku roboticky vymění.

        1. neni spise lepsi mit pantografou ultra nabijeci stanici nez
          neni spise lepsi mit pantografou ultra nabijeci stanici nez vymenik na baterie? precijen ta prvni moznost se vyrabi a prodava a nabizi to hned nekolik firem vyrabejicich elektrobusy, na tu druhou moznost by jim to nejdriv nejaky vyrobce autobusu musel navrhnout a dane autobusy vyrabet, a pak by po danych trasach po cele EU museli co 200km stavej jakesy budky a stanoviste pro autobus coz by bylo asi dosti drahe

          1. Jsem presvedcen ze stavba budky bude levnejsi nez
            Jsem presvedcen ze stavba budky bude levnejsi nez hypernabijecka, ktera potrebuje navic dost velky okamzity prikon. Naopak, pokud se baterie v budce bude nabíjet rozumnou rychlostí, dost ji to přidá na životnosti. Navíc výměna by měla zabrat méně času, než hypernabíjení.
            Výměnné baterie nejsou novinka, sám jsem jezdil Renaultem fluence Z.E. a na Slovensku to měl greenway u dodávek, jen to chtělo ještě doladit.

            1. ne nebude levnejsi 🙂
              a to radsi ani nepocitat vyvoj celeho
              ne nebude levnejsi 🙂

              a to radsi ani nepocitat vyvoj celeho toho ustroji abyt o fungovalo, utopili by v tom nekolil miliard euro a pak s tim vytezoslavne zjistili ze to ma jak drazsi provoz, tak drazsi udrzbu 🙂 vyrobci aut tohle reseni nezavrhli jen tak pronic zanic, ma to vesmes jen nevyhody a to i vcetne nevyhod v konstrukci daneho vozidla, kdy baterie a mechanizmus nemuzou bejt pouzite jako nosnej prvek

              muj skromnej odhad cloveka co spoluvlastni upvisualization a ze delame projekty a rozpocty jak pro male tak vetsi objekty je, ze ta budka by byla rozhodne vetsi nez autobus a stala by tak 5-8x vice nez pantografova nabijecka kde by si mohl nabit kazdy bez rozdilu vyrobce a techniky, stacilo by mu mit na autobusu/nakladaku proste protejsi dil

              inikatni reseni nikdy neni levnejsi, naopak jeho cena je o to drazsi, a vymena baterie by byla vyrobce od vyrobce rozdilna, takze misto 1 „budky“ by pak okolo cest byli stovky budek, zeme by pak vypadal jako jedna „zabudkovana“ oblast

              1. Slovenský greenway podobnou technologii měl pro pár ks
                Slovenský greenway podobnou technologii měl pro pár ks dodávek, určitě to nestálo ani nepatrný zlomek vámi uváděné částky.
                Já si jen nedokážu představit, že dálkový autobus někde bude 10 minut stát a 45 lidí bude čekat až se nabije, přitom já osobně u osobního vozu s tím nemám sebemenší problém. Nabíjet pantografem může MHD po dobu stání na zastávkách, nebo po dobu pauzy na konečné.
                Muj skromny odhad je, ze ta budka by byla ve forme maleho kontejnetu a stala by mene nez 150kW nabijecka.

                1. Já si pamatuji, jak autobus Praha- Karlovy Vary pravidelně
                  Já si pamatuji, jak autobus Praha- Karlovy Vary pravidelně stál 15 minut v Hořesedlích, kde měl přestávku. V úterý jsem čekal 25 minut na zpožděný vlak, tisíce lidí týdně čeká na D1, pořád někde čekáme a podstatně déle než 10 minut.

                2. Pro me osobne zadny problem. Nevidim ale realne ze by do toho
                  Pro me osobne zadny problem. Nevidim ale realne ze by do toho sel soukromik ktery souperi s naftovou konkurenci. Tehdy tak nejak nehrozilo ze ty cestujici pojedou priste s nekym jinym.

                3. V budoucnu bude ta úspora ceny nafty markantní a i cena
                  V budoucnu bude ta úspora ceny nafty markantní a i cena dopravy následně nižší. Narůstající počet elektrických autobusů v Číně by letos mohl ušetřit tolik nafty, kolik za rok spotřebuje celé Řecko, to už je znát ne? 🙂

                4. Jo, čína jede, jen tak dál…
                  Jo, čína jede, jen tak dál…

                5. i dalkove autobusy mivaji pauzy treba 30 minut, kdy si lidi
                  i dalkove autobusy mivaji pauzy treba 30 minut, kdy si lidi dojdou na zachod, s FlixBusem jsem jel dalku jen jednou do Zenevy a zastavky po 30 minutach byli hned dve

                  ta budka musi bejt uspusobena n avymenu za kazdeho pocasi, tazke i kupa snehu, takze nepocitej s budkou ,ale s poradnou boudou kam se proste vejde celej autobus

                  a ze si nekdo nechal postavit par dodavek je sice pekne, ale pro autobus mas uplne jine homologace a uplne jine konstrukce, v tech dodavkach ta bateie byla nebo je v uloznem prostoru kde dodavka je stavena na X set kylo nakladu na metr ctverecni, autobusy takto stavene nejsou

                6. A ta prestavka je po kazdych 200km? Proc cely autobus? Jako
                  A ta prestavka je po kazdych 200km? Proc cely autobus? Jako bych ja tvrdil, ze v zime se da suchou nohou nastoupit do letadla jedine tak, ze zajede do obrovskeho hangaru…
                  Dodavka ma daleko mensi hmotnost jak vlastni tak i nosnost.
                  No uvidime. Me prislo logictejsi nenicit baterku hypernabijenim a neplatit kazdy mesic velke poplatky za prikon pro kazdou hyper nabijecku. Tak jak to nedava smysl u osobnich aut tak tady mi to smysl davalo.
                  Kazdopadne byla to jen myslenka, uvidime jak budou v budoucnu fungovat dalkove EVbusy…

                7. a proc by jako dalkovej autobus nemohl stat kazdych 200km?
                  a proc by jako dalkovej autobus nemohl stat kazdych 200km? jsou to 2+ hodiny jizdy, FlixBus ma v evrope na tuhle dopravu monopol, a s jejich cenama asi lidem opravdu nebude vadit ze se obcas zastavi na dobijeni, sak oni ted zkousi stredni trasy s baterkacema, tedy trasy prave do tech cca 200km, diky dotacim si ted zkusej vodik a pak se zase vrhnou na baterkace, treba v dobe kdy prijde jiny typ baterii

                  u dodavky ma zavazadlovy nebo spise nakladovy prostor daleko vetsi nosnost nez jakou ma zavazadlovy prostor v autobusech 😉 takze pokud by chteli velke a tezke baterie s moznosti vymeni v autobusech, muzela by se navrhnout cela bouda s nosnym ramem, prestavba v takovem pripade by jim neprosla regulacne 😉 a radsi ani nechci vedet co by jim hrozilo pri pripadne nehode takto prestaveneho autobusu, to si takovejhle dopravce opravdu nelejzne, za tohle se odebyraj licence, takze by mohli prijit o jediny zdroj ktery maj

                8. No, určitě mohl. Je to ale hudba budoucnosti protože
                  No, určitě mohl. Je to ale hudba budoucnosti protože opravdu rychle lze nabíjet dnešní baterie jen do určité kapacity a dost to zkracuje jejich životnost. Jak jsem již psal, je to reálné u MHD. Rychle nabít baterii třeba z 20 do 50% tedy na jeden okruh po městě. Prostě má celkovou kapacitu cca 3x větší, než na ten okruh potřebuje. Předce dálkový bus nebude mít baterie na 600 km, aby je mohl po 200 nabíjet. Co se týče baterií, jak je mají umístěné třeba SOR? taky jsou vzadu, dokonce do výšky na jednom místě, byla by to jen úprava pro vyndávání.

                9. hele je to snadne, navrhni FlixBusu to co se ti zda jako
                  hele je to snadne, navrhni FlixBusu to co se ti zda jako nejlepsi reseni, kontakt na ne najdes snadno 🙂

                  u autobusu nikdo nejakou zivotnost baterie neresi, autobusy v takoveto doprave maji zovotnost do 6-8 let, pak musej pric a nahrazuji je nove s novejsima standardama pro cestujici a prestavba bejva drazsi nez nahradit to novym autobusem, zivotsnost se resi treba u zeleznicnich vozidel

          1. Nabíjení v zastávkách pro MHD jednoznačně, pro dálkovou
            Nabíjení v zastávkách pro MHD jednoznačně, pro dálkovou dopravu těžko.
            Z trolejí technicky super, prakticky je potřeba počkat až a jestli vůbec je někdo postaví. Na druhou stranu budku ve formě kontejnerové jednotky na výměnu si může firma postavit rychle sama.

  3. Jo, emise z dopravy klesnou. Ale když někdo není blbej, tak
    Jo, emise z dopravy klesnou. Ale když někdo není blbej, tak mu musí dojít, že zákonitě stoupnou jinde.
    Nebo ten vodík chytaj v přírodě síťkou na motýly.

    Jediné v čem s článkem souhlasím, že pro dálkovou dopravu je potřeba hledat jinou alternativu než baterie.

    Je otázkou jestli takový hybrid naftový autobus nebude ekologičtější než ten vodíkový zázrak.

  4. off
    Trump znemožnil státu Kalifornie zavést přísnější
    off
    Trump znemožnil státu Kalifornie zavést přísnější limity na emise aut, aby umožnil prodej víc zamořujících sračkometů.
    Kalifornie si mohla od smogových 70. let určovat vlastní emisní limity a tím je vlastně stanovila pro celé USA protože výrobci nechtěli vyrábět dvě varianty aut. Vůbec díky Kalifornii máme v autech katalyzátory a omezovače NOx.

    Trump strips California of power to set auto emission standards
    https://www.bbc.com/news/world-us-canada-49746701

    2. Pokud si dobře vzpomínám, tak v Kalifornii když si chcete
      Pokud si dobře vzpomínám, tak v Kalifornii když si chcete doma postavit krb, tak Vám dovolí pouze krb na zemní plyn a ještě k tomu musíte mít katalyzátor v komíně. Zkuste to navrhnout u nás. To by se zvedla velká nevole.

    3. No takže predsa len…
      Už od minulého roka im to chceli
      No takže predsa len…
      Už od minulého roka im to chceli zatrhnúť (ešte pod vedením „starého“ Trumpovho šéfa Pruitt-a .)
      https://electrek.co/2018/03/14/epa-chief-scott-pruitt-signals-war-with-california-over-cafe-mileage-standards/

      Veď predsa keď raz EPA (federálna) má dané pravidlá (čo na tom že zmenené na voľnejšie, ako sa pred pár rokmi dohodli), nebude im to Kalifornia (+ ďalších 13 CARB štátov) kaziť
      Ibaže by 17 štátov + D.C. bolo proti zníženiu.

      https://electrek.co/2019/09/17/why-epa-cant-revoke-california-emissions-rules-op-ed/
      https://electrek.co/2019/09/18/epa-analysis-fuel-efficiency-rollback-kill-people-cost-money/

      Mimochodom, pár automobiliek sa s Kaliforniou dohodli, a vraj im teraz hrozí vyšetrovanie pre podozrenie z obchádzania zákonov o hospodárskej súťaži. Dohodli sa totiž že budú vyrábať vozidlá s nižšími emisiami ako prikazuje EPA.

      https://www.extremetech.com/extreme/298078-4-automakers-agree-to-cleaner-california-air-now-they-may-be-sued

              1. Třeba u mě ve vlhkém sklepě. Tam jakákoliv elektronika
                Třeba u mě ve vlhkém sklepě. Tam jakákoliv elektronika schnije do roka 🙂
                A svítím tam tak 10 min v měsíci.

                Nebo tam kde potřebuju svítít a topit. Třeba podomácku dělané líhně mě teď z hlavy napadá a určitě toho bude více.
                Však kdo chtěl tak už si vrámci úspor exponované žárovky vyměnil za nějakou úsporku, nebo ledku.

Napsat komentář