Tunel Blanka – dopravní stavba století

Metrostav dokončil minulý týden v ražbu tunelového komplexu Blanka pod Letnou. Otevření severozápadní části Městského okruhu by se mělo odehrát koncem roku 2012. Podle nového primátora Prahy je tunel Blanka „stavbou století“.   

Historie tunelu Blanka sahá až do raných 90. let. Právě tehdy byla založena „Komise pro řešení městského okruhu v severozápadní části Prahy“. Posuzovaly se tehdy tři varianty vedení okruhu.

Dlouhá historie

Z variant pojmenovaných Hana, Dana a Blanka byla nakonec zvolena poslední jmenovaná procházející městskou čtvrtí Bubeneč. Blanka se měla stát součástí rozsáhlého Městského okruhu kolem Prahy, který se dělí na vnější a vnitřní .

Praha městský pražský okruh

Vnější tvoří rychlostní silnice R1 s plánovanou délkou 83 km. Vnější okruh propojuje hlavní dálnice a silnice, které se paprskovitě sbíhají na okrajích Prahy, kam přivádějí dopravu z celé .

Vzhledem k neustále rostoucím nárokům na dopravní infrastrukturu a stoupajícímu počtu automobilů v i kolem ní začala být potřeba dobudování městského okruhu na počátku 21. století kritická.

Patnáct let papírování

Teprve v roce 2001 byla zpracována dokumentace pro územní řízení. Stavbu zahájila společnost Metrostav v roce 2007. Odhadované náklady činí 28 miliard korun. Za ně dostane Praha a potažmo také celá Česká republika hned několik nej: nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský v Evropě.

Navíc vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý 2,23 km. Celková délka tunelového komplexu Blanka je 6 382 metrů. Prochází pod urbanizovaným prostředím střední části města.

Praha Tunel Blanka

Souvislý tunelový komplex zahrnuje křižovatku Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Trója u nového trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky. Tyto úseky na sebe plynule navazují v mimoúrovňových křižovatkách Prašný most a U Vorlíků.

Bezpečnost především

Trasa okruhu je v celé délce vedena jako striktně směrově rozdělená se samostatným dvou- až třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitě , podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek, zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť.

Praha Tunel Blanka Dejvice

Podle Metrostavu jde o mimořádnou stavbu, kterou lze srovnat s výstavbou prvních provozních úseků . Dispozičně se tunel v příčném řezu skládá z dopravního prostoru nad vozovkou a pod ní umístěných prostor požárních vzduchotechnických kanálů a instalačních kanálů pro rozvod inženýrských sítí. Pro zajištění vodotěsnosti ražených tunelů byl navržen speciální hydroizolační systém.

Parkování, tunel pod Vltavou

Součástí tunelového komplexu Blanka jsou o podzemní garáže s 863 parkovacími místy. Nacházejí se pod Letnou, jde o sedm podzemních podlaží pod letenskou plání sestávající z železobetonových monolitických konstrukcí.

Praha ražba Tunelu Blanka

Stavba tunelu Blanka si vyžádala také již čtvrtou dopravní tunelovou trasu () vyraženou pod korytem Vltavy. Podzemní garáže najdeme také na nové křižovatce Prašný most, nabídnou 463 stání. Součástí výstavby mimoúrovňové křižovatky je rovněž nový most přes trať ČD ve směru na Vítězné náměstí.

Šířka jízdních pruhů v celém úseku je 3,5 m, výška průjezdného profilu 4,8 m. Návrhová rychlost je stanovena na 70 km/h. V tunelu bude umístěna kromě jiného také čerpací stanice a zařízení pro automatiku provozu (řídicí systém, měření škodlivin a rychlosti proudu vzduchu, identifikace provozních podmínek, uzavřený TV okruh, bezpečnostní zařízení, přenosy řízení do velínů).

Kritika ze všech stran

Tunel Blanka je samozřejmě mnoho let také terčem kritiky, v mnoha případech zasloužené. Pražskou veřejnost pobouřily především propady půdy, např. v parku Stromovka. Metrostav už musel na pokutách zaplatit milion korun.

Praha křižovatka u Vorlíků

Další kritika už je mnohem komplexnější a přichází od ekologických organizací. Ty stavbu odmítají z toho důvodu, že do centra města přivede další tisíce automobilů. Navíc stavba sama o sobě jde na ruku konceptu osobní automobilové dopravy, kterou řada západních metropolí dávno opustila a soustředí se místo něj na veřejnou hromadnou dopravu.

Deník Aktuálně.cz dokonce zjistil, že tunel Blanka v Praze mírně zhorší ovzduší. Pražský magistrát přitom dlouhou dobu tvrdi opak. Informace o zhoršení kvality ovzduší však plynou z dokumentů, které si nechal vypracovat samotný magistrát.

Další dopravní zatížení přilákají především podzemní garáže. Stavba podle webu Praguewatch.cz nikdy neprošla expertním posouzením podle vlivu na životní prostředí – EIA.

Slavnostní otevření do dvou let

Ražba tunelu pod Letnou byla dokončena, nicméně dokončuje se stále ještě poslední úsek Brusnice. Ten vede od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou k Prašnému most. Zbývá prorazit ještě kolem 130 metrů.

Praha křižovatka Malovanka

Dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu podle oficiálních stránek Tunelu Blanka umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv. Severojižní magistrály, tentokrát s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava.

5 Comments on “Tunel Blanka – dopravní stavba století”

Napsat komentář