Učni z podnikového učiliště Škoda Auto postavili elektrickou buginu

Každý rok navrhují a staví učni Středního odborného učiliště strojírenského Škoda učňovské auto. Nyní se učni rozhodli pro elektricky poháněnou buginu, která dostala jméno Škoda Element.

Po třech úspěšných studiích vozů z předchozích tří let se nyní učni rozhodli pro elektricky poháněnou buginu, která dostala jméno Škoda Element.
foto: Škoda Auto

TISKOVÁ ZPRÁVA

Písmeno E odkazuje na elektřinu, samotné jméno Element zase na to, že elektropohon bude v budoucnu elementárním zdrojem mobility. Učni na otevřeném plážovém vozítku pracovali celých 1500 hodin.

To je důkaz nadšení mladých techniků. Stavba vlastního vozu fascinuje nejen učně ve Škoda Auto, ale funguje i jako reklama pro automobilku Škoda i Střední odborné učiliště strojírenské Škoda Auto. Dobrá inspirace pro nejlepší technické talenty v České republice.

22 učňů ve věku 17 a 18 let z celkových 900 učňů, kteří se učí na Středním odborném učilišti strojírenském Škoda Auto, dostalo od října minulého roku příležitost vyzkoušet si práci na vývoji nového automobilu. Mladí technici si rozhodnutí, jaký vůz má vzniknout, nechali pořádně projít hlavou.

Dvoumístná plážová bugina nemá střechu ani boční dveře. Pod kapotou pracuje elektromotor o výkonu 60 kW (82 PS). Zcela nové uspořádání má díky kreativním nápadům učňů také interiér.

Dvoumístná plážová bugina nemá střechu ani boční dveře. Pod kapotou pracuje elektromotor o výkonu 60 kW (82 PS). Zcela nové uspořádání má díky kreativním nápadům učňů také interiér.
foto: Škoda

„Elektromobilita není jen přechodný trend – je to budoucnost. Proto jsme se rozhodli postavit auto s elektrickým pohonem,“ vysvětluje Daniel Launa, jeden z učňů, volbu letošního týmu.

Škoda Element vychází z vozu Škoda Citigo Dvoumístná plážová bugina nemá střechu ani boční dveře. Pod kapotou pracuje elektromotor o výkonu 60 kW (82 PS). Zcela nové uspořádání má díky kreativním nápadům učňů také interiér.

Projekt letošního učňovského auta začal na podzim roku 2016 prvními výkresy. Od ledna 2017 pracují vysoce motivovaní učni nejen na papíře a v počítači, ale stále v dílně se svářečkou a s nůžkami na plech.

Střecha musela pryč, boky vozu jsou kompletně přepracovány, zavazadlový prostor byl uzavřen víkem. Nejsložitější byla výroba individuálních dílů karoserie.

Schopnosti učňů však rostly spolu s jejich úkoly. V praxi poznali, co obnáší spolupracovat jako tým, osvojili si technické a organizační schopnosti a naučili se, jak vystačit se závazným rozpočtem.

Při takové práci jsou vždy vítány nápady v duchu ‚Simply Clever’. Rady od zkušených profesionálů ze svařovny, designu nebo technického vývoje byly ale samozřejmě také kvitovány s povděkem. 17 chlapců a 4 dívky věnovali projektu více než 1500 hodin, práce na voze byla součástí jejich výuky.

22 mladých techniků se na Středním odborném učilišti strojírenském Škoda Auto učí v devíti oborech – mimo jiné jde o obory lakýrník, elektrikář, svářeč, automechanik nebo logistik.

Od roku 2014 navrhují a vyrábějí učni vlastní vůz každý rok: V roce 2014 šlo o dvoumístnou otevřenou verzi vozu Škoda Citigo, v roce 2015 Pickup na bázi vozu Škoda Fabia a v roce 2016 kupé vycházející z vozu Škoda Rapid Spaceback.

17 chlapců a 4 dívky věnovali projektu více než 1500 hodin, práce na voze byla součástí jejich výuky.

17 chlapců a 4 dívky věnovali projektu více než 1500 hodin, práce na voze byla součástí jejich výuky.
foto: Škoda

Projekty jako stavba učňovského vozu motivují nejen učně ve Škoda Auto, inspirují také ty mladé lidi, kteří stále ještě hledají povolání svých snů. Automobilka Škoda tak získává v konkurenci ostatních zaměstnavatelů ty nejlepší talenty.

Protože v mnoha technických odvětvích je příliš málo uchazečů o budoucí povolání, je důležitější víc než dřív nabídnout začátečníkům v daném povolání mimořádně atraktivní vzdělávací podmínky.

Zároveň se Škoda Auto zasazuje o systém duálního profesního vzdělávání v České republice. Správná kombinace teorie a praxe platí za podstatný faktor pro profesní vyhlídky žáků a úspěch automobilky Škoda.

Zvláště potěšitelné je, že v takzvaně mužských profesích nalézá zalíbení stále více dívek: Aktuálně tvoří mladé ženy již 12,4 % učňů na Středním odborném učilišti strojírenském Škoda Auto.

Střední odborné učiliště strojírenské Škoda Auto v Mladé Boleslavi slaví v letošním roce 90 let své existence. Je součástí Škoda Akademie, založené v roce 2013, jejíž program vzdělávání a rekvalifikace je cíleně orientován na potřeby firmy.

Od roku 2014 investovala automobilka téměř 200 milionů korun do rozšiřování vzdělávacích programů a modernizace Škoda Akademie. Právě včas k devadesátému výročí jsou dokončeny nové stavební úpravy. Nové prostory byly otevřeny společně s centrem robotiky, jazykovým střediskem a multifunkčním sálem.

Stavbou vozu Škoda Element naplňují učni naprosto mimořádnou misi. Novou elektrickou buginu symbolicky věnovali svému kolegovi Petru Stanislavovi, který v roce 2015 patřil k týmu a podílel se na stavbě Pickupu.

V červenci minulého roku měl nehodu na motocyklu a od té doby je odkázán na invalidní vozík. I přesto chce své nástavbové studium dokončit.

Jeho kolegové se svým nasazením starají o potřebnou motivaci, Škoda Auto zase o to, aby bylo další vzdělávání vůbec možné. Investice do modernizace akademie plynula mimo jiné do bezbariérových přístupů do všech prostor učiliště.

tisková zpráva

10 Comments on “Učni z podnikového učiliště Škoda Auto postavili elektrickou buginu”

  1. Samozřejmě netuším, kolik by stála homologace té buginy
    Samozřejmě netuším, kolik by stála homologace té buginy do provozu, ale pokud má většinu dílů shodných s eUP, nemusel by to být problém. A učiliště by mohlo jako brigádu nabídnout svým učňům malosériovou výrobu. Kde by si osahali i manufakturu nebo jednoduchou pásovku. Ale to jsem se jenom tak zasnil, to v našem školství nemůže projít….

    1. Mám dojem že homologace „Prcka“ vycházela na 250-300k. Tady
      Mám dojem že homologace „Prcka“ vycházela na 250-300k. Tady jak říkáte je navíc spousta již homologovaných dílů.
      Otázka jiná by byla standartní sériouvka s crashtesty a tak 🙂

      A rychlost, moc jsem to neštudoval ale asi max 50 že ? Takže dát tomu ještě plachtu a pěkná city-taška…

      p.s. kdyby výrobka byla do 200k tak by se investice dala, ale hádám spíš že to bude tak 250 a prodejka 400+ a to by se asi už nevyplatilo

      1. Každá škola, i plně soukromá, pokud chce požívat status
        Každá škola, i plně soukromá, pokud chce požívat status školy a být součástí vzdělávací sítě, musí splnit státní minima. Takže s vlastnictvím to nesouvisí. Dodávám bohužel, protože toho balastu, co musí učit je šíleně moc.
        A proč ne malosériovka?

        1. Zrovna tato soukromá škola nemá problém s financováním a
          Zrovna tato soukromá škola nemá problém s financováním a to jak vybavení tak učitelů. Tomu balastu se říká všeobecný rozhled. Fundamentální myšlenkou opravdu není naučit se jednu konkrétní věc, ale naučit se učit. Tzn. díky této schopnosti pak dokáži přiměřeně stupni vzdělání reagovat na nový problém, nebo technologii se kterou jsem se během studia z nějakého důvodu nesetkal. No a další problém je, že dost technologických problému zejména u finální výroby je z principu primitivních, naopak u toho balastu je obvykle třeba zamyšlení nebo delší práce k jeho pochopení či splnění. Tudíž ten balast je naprosto nezbytná součást výuky, akorát školy by měly garantovat, že nebude kompletně mimo reálný život.

          A jaký by ta malosériová výroba měla mít prosím vás smysl? Pokud vím tak praxi v reálném provozu tam mají, co se tam konkrétního dělá je mnohem méně podstatné než seznámení se s principem fungování vlastního výrobního provozu.

          1. „Tudíž ten balast je naprosto nezbytná součást výuky,
            „Tudíž ten balast je naprosto nezbytná součást výuky, akorát školy by měly garantovat, že nebude kompletně mimo reálný život.“ – Však v tomhle se shodneme,že toto je ten problém. Školy to negarantují a ani nemohou, když většinu věcí diktuje ten, kdo škole uděluje právo učit. Bohužel ten je zcela mimo mísu.
            Malosériová výroba by měla obrovský smysl. Slyšel jste třeba o fiktivních firmách, kde se SŠ učí reálnému fungování firmy se vším všudy? tady by to reálné pod křídly školy mohlo být. A učni by se střetli se zákazníkem. Je sice hezké, že zrovna tito učni se do praxe dostanou, ale přesně jak píšete, do výrobního provozu. Podnikání není výrobní provoz a my potřebujeme podnikavé lidi, abychom tady ty výrobní provozy dále měli. Makat na lince, kterou řídí a vlastní obvykle někdo zvenčí – jak to v praxi vidíme – mohou klidně polovzdělaní Rumuni s tlumočníkem. Tak to dnes funguje, a to byl jen ilustrativní příklad. Stejně tady různé mafie vozí a vozily Poláky, Slováky, Ukrajince, Bulhary, Maďary a další.

    1. Největší trvůrčí činnosti dosáhneš právě u pásu,
      Největší trvůrčí činnosti dosáhneš právě u pásu, tam každých pár sekund vytvoříš novou věc 🙂
      Naopak když příliš kreativní lidi nezapřáhneš, tak ti buď kreativně explodují doslova jako nejnovější muslimské produkty západního liberálního školství, nebo v mírnějších případech v administrativě záplavou také ničivé byrokracie a nařízení.

      1. keď som nastúpil do konštrukcie, o.i. ma učili urobiť si
        keď som nastúpil do konštrukcie, o.i. ma učili urobiť si ODSTUP, pozrieť sa na to, čo „mechanicky“ robím a pozrieť sa na seba samého „zhora“.a v teórii veľkého tresku šeldon chcel mechanickú prácu, tak, ako ajnštajn na patentovom úrade, …

        ps – v bratislave minulý piatok mali ukážky svojich prác vš študenti z trenčianskej špeciálnej techniky a bratislavskí, … no skutočný vlastný výrobok predviedli stredoškoláci z dopravnej priemyslovky trnava – elektrický monopost (aj s pretekárkou) ktorý sa zúčastnil pretekov „shell“.

Napsat komentář