Test: Fiat Multipla Natural Power na CNG (1. díl)

Jaro je v plném proudu a s krásným počasím přichází také období testů. Vyslyšeli jsme tedy přání mnohých z vás a zaměřili se na stlačený zemní plyn – CNG. Jako první přišlo na řadu prostorné MPV od Fiatu a již v úvodu můžeme prozradit, že nás zejména provozní náklady příjemně překvapily. Zajímá vás, jak si Multipla vedla na téměř 800 kilometrů trasy? pokračování

Naše cesta začíná v Praze v prostorách Pražské plynárenské, kde sídlí půjčovna aut s pohonem na zemní plyn. Rozhodli jsme se, že otestujeme nejen Multiplu a pár plnicích stanic, ale i samotnou možnost vypůjčení vozu. Na jeden článek až příliš, dnes tedy první díl.

Auto za tři a půl tisíce
Je to docela jednoduché. Stačí vystoupit na zastávce Plynárna Michle z autobusu, chviličku bloudit po areálu a člověk už sedí v kanceláři půjčovny. Obvyklé je si auto předem rezervovat, ani my jsme zklamání neriskovali. Vyřízení formalit trvá chvilku, platba kartou prochází na poprvé a následuje stručné školení, jak už to v půjčovnách bývá.

Nejprve obecně, poté přichází na řadu specifika plynového pohonu jako dvojí palivoměr, přepínání pohonů a nakonec i tankování. Pár desítek metrů ode dveří půjčovny je jedna z plnicích stanic, kde v pár větách obsluha vysvětlí jak na to. Nic složitého – přiložit kartu, kterou dostanete s vozem, nacvakat PIN poznamenaný přímo na ní, připojit hadici a zmáčknout „start“. Z půjčovny tedy s poděkováním odjíždíme.

Ve víru velkoměsta
První etapa cesty se odehrála převážně v městském provozu. Pro všelijaké zařizování jsme tedy nevyužívali hromadnou dopravu, ale výhradně auto. Co naplat, že je to mnohdy pomalejší, dražší a zároveň méně pohodlné, testovat se musí poctivě a zvlášť páteční popojíždění v nekonečných kolonách to Multiple nijak neulehčovalo.

S prvními desítkami kilometrů přicházely také první postřehy. MPV není nějak přerostlé a nemotorné, co se velikosti týče. Přitom interiér nabízí překvapivě velký prostor, který ještě umocňuje všudypřítomné sklo. V kombinaci s vyšším posedem a masivními sklopnými zrcátky získává řidič nadstandardní přehled o okolí. Jediné, co může být zpočátku některým jezdcům proti srsti, je umístění sedadla řidiče výrazně vlevo. Odhad, kde na silnici se nachází kola je ta o něco komplikovanější.

Šestnáctistovka poháněná zemním plynem není žádný tahoun. Počty jsou jednoduché – 68 kW na auto vážící půl druhé tuny není mnoho. Po přepnutí na benzín výkon vzroste papírově o 8 kW a subjektivně je auto o dost živější. Není to ale tak, že by byl zemní plyn méněcenné palivo, spíše naopak.

Automobilky často používají jako CNG agregáty motory vyvinuté primárně pro spalování benzínu, které byly následně upraveny. Stejnou cestou se vydal i Fiat a proto ten úbytek výkonu. Na druhou stranu lze říci, že v městském provozu nahradí relativní lenost jednotky krátké zpřevodování. Souboj na semaforech se tedy vyhrát nepodaří, zdržování ale taky nehrozí.

Plním, plníš, plníme
Tři dny nám zabralo najet alespoň 200 km po městě, což jsme si vytyčili jako cíl. Když jsme dorazili k první plnicí stanici sousedící s Evropskou ulicí, stav počítadla byl 299,3 kilometrů. Minimálně dvě třetiny byly v poctivém městském provozu, zbytek potom pendlování mezi redakcí a Prahou.

První tankování byl docela zážitek a srdce musí zaplesat snad každému, kdo se zabývá technikou. Moderní stanice patřící Pražské plynárenské je samoobslužná a na první pohled je to vlastně jen takový oplocený kruhový objezd. Po příjezdu se dveře otevřou buď pomocí obyčejné platební karty, nebo té speciální zákaznické, kterou jsme dostali spolu s autem. Zajímavé je, že pokud chce člověk platit hotově, musí mít stejně jednu z karet po ruce, aby otevřel dveře.

Vrata se dají automaticky do pohybu, člověk nemusí vyvinout žádné úsilí. Kruhový objezd není velký, řidiči nákladních aut, kterým slouží ta větší ze dvojice plnicích „pistolí“, musí mít co dělat. Přestože od instruktáže uplynulo již několik dní, něco v hlavě utkvělo. Připojení hadice k autu je jednoduché, syčivý zvuk může být napoprvé někomu nepříjemný, jinak jde vše podle plánu.

Po třech minutách od zmáčknutí zeleného tlačítka start se plnění zastaví a my žasneme. Tři stovky kilometrů ve městě nás vyšly i s DPH na 377,64 Kč. Z hlavy nám vychází 1,25 koruny na kilometr, s pomocí kalkulačky potom přesněji 1,26 Kč/km. Přepočteno na benzín za 31 korun vychází spotřeba na 4 l/100 km ve městě s šestimístným MPV! Zdá se nám to málo a přemýšlíme, čím to může být. Možná se tlak u stojanů liší a dostali jsme o něco méně. Že by? Nechte se překvapit v příštím díle testu, ve kterém se vydáme na výlet do Karlových Varů a prozkoumáme více interiér auta.