Tesla: rekordní výroba za čtvrtletí, skoro milion aut za rok

Tesla ohlásila výsledky za poslední kvartál. Vyrobila 305 840 aut, dodala jich 308 600 a za celý letošní rok tak má na kontě 930 422 vyrobených a 936 172 prodaných elektromobilů.

Pokud se Tesle podaří udržet výrobu i v následujících měsících přes 300 000 kusů, bude to znamenat roční výrobu 1,2 milionu aut. Tedy srovnatelně se Škoda. Mnohem pravděpodobnější ale je, že výroba bude, zejména na konci letošního roku, výrazně stoupat.

Už během několika dnů nebo maximálně týdnů se totiž bude rozbíhat výroba jak v Gigafactory Texas, tak Gigatovárně Berlín. A stále se pracuje i na navyšování výroby v Gigafactory Šanghaj. Tesla tak má do nového roku pěkně našlápnuto.

Ale zpět k výsledkům za poslední čtvrtletí. Proti 3. čtvrtletí, kdy se vyrobilo 237 000 aut, se výroba zvýšila o téměř 30 %. Naprostou většinu vyrobených aut tvořily nepřekvapivě menší elektromobily Tesla Model Y a Tesla Model 3 (292 731, prodáno 296 850), zbytek Tesla Model S a Tesla Model X (13 109/11 750). Za celý rok je poměr podobný: 906 032/911 208 pro Model 3/Y, resp. 24 390/24 964 pro Model S/X.

zdroj: Tesla

47 Comments on “Tesla: rekordní výroba za čtvrtletí, skoro milion aut za rok”

  1. Atomova mafie vcera otevirala sampanske a dnes maji petinasobnou kocovinu. Konec jadra se blizi. Ceske breceni ohledne nutnosti vystavby OZE je sladke. Vsichni to uz davno vedi, jen maly ostruvek v Evrope zije jeste v minulem stoleti. OZE bude brzy primarni zdroj a casem v radu 40ti let jediny zdroj. V Cezku se cely narod radi jak oduvodnit, ze to nejde. Osvedcena taktika z dob minulych uz je ale neucinna.

      1. Stavba JE vyzaduje od rozhodnuti politiku az po spusteni vyroby vic nez 10 let. Ze zminenych 40 let pak zbyva jen 30 let do vaseho 40 leteho horizontu. Jen nezodpovedny blb muze naplanovat provoz takoveto zasadni investice bez uvahy jakou perspektivu bude mit ve druhe pulce sveho funkcniho obdobi. Hele, ze vy zijete ze dne na den a planovani se vas moc netyka.

        1. Bylo by docela fajn si neplést jadernou elektrárnu s reaktorem, je to kapanek něco jiného. Jinak koho by to zajímalo, seznam rozestavěných reaktorů je zde:

          https://world-nuclear.org/information-library/current-and-future-generation/plans-for-new-reactors-worldwide.aspx

          V každém případě je to konečná. Ještě dva roky se bude dokončovat co je rozestavěno, a pak už je to bída. I čínští soudruzi už couvají ze svých jaderných plánů. Což je škoda. V V Číně mi jaderné reaktory opravdu nevadí. Je to docela bezpečně daleko.

    1. Měla by se posílit přenosová kapacita mezi Německem a Českem, aby se efektivně spotřebovala nadvýroba německých OZE, která se bude dále stupňovat. O nových přenosových kapacitách DE-CZ ale není moc slyšet. Před pár lety dokonce místo posílení kapacity raději budovali oddělovací transformátory, aby se k nám levná EE nedostala.

    2. Vichřice problém není. Problém může být statistika, která říká, že Severní moře, kde se budují větrné elektrárny, je tektonicky klidná oblast.
      Statisticky klidná je. Což ale neznamená, že je zítra navečer všechny najednou nespláchne tsunami. V roce 2012 norové taky překvapeně čuměli na sedmičkové zemětřesení u Jan Mayen ostrova.

            1. Ano, pokud silné zemětřesení zasáhne přímo jadernou elektrárnu, může jí zlikvidovat. Což ještě neznamená, že z toho bude automaticky kontaminace a ani kontaminace neznamená, že je to automaticky průšvih. Myslím pro přírodu a život obecně, nikoliv jen pro člověka.

          1. Já nic nemyslel, ale ty jo. S pravděpodobností to je totiž stejné jako se statistikou a nemusíme se bavit jen o zemětřesení, ale i o jiných „lahůdkách“. Náhoda je blbec. 🙂

            Když se nad tím ale teď zamýšlím, tak vlastně nechápu, jak si to myslel ty. Pokud se bavíme o tsunami, tak VtE dál od pobřeží si toho ani nevšimnou a ty na pobřeží by to měly v pohodě zvládnout. Problém by mohly mít některé rozvodny, ale těžko říct.

            Pokud si tedy nemyslel tsunami z filmu 2012. 😀

            1. S nickem Pituru máte společně chybou představu o tom, co je tsunami. Tsunami je rázová vlna šířící se všesměrově kapalným prostředím od epicentra.
              Přenáší obrovskou energii, která čím je blíže pobřeží, tím klesá třením o dno. Samotný horní hřeben vlny, po kterém má název, je ve skutečnosti nejméně nebezpečný a ani se nevytvoří vždy.

              Pro lodě dále od pobřeží tsunami nepředstavuje tak velké nebezpečí, protože nejsou stacionárně ukotveny a pouze se přemisťují společně s vlnou, která navíc nemá hřeben, protože se v celé výšce pohybuje stejně rychle. Cokoliv, co je ale ukotveno do dna, je tlakem okamžitě rozdrceno.

              Je to proud valící se vody, který bere vše. Já tsunami zažil, naštěstí ne přímo, a srovnala se zemí v podstatě vše. A to i dost daleko od pobřeží, kde byla její síla oproti otevřenému moři už jen malým zlomkem. Do teď mám strach bydlet přímo u pláže na úrovni moře.

              Pointou je, že zatímco pro destrukci atomové elektrárny se musí epicentrum trefit do její „těsné“ blízkosti v řádech nižších desítek kilometrů, pro destrukci všech větrných turbín postavených v moři stačí dostatečně silné zemětřesení KDEKOLIV i ve vzdálenosti tisíc kilometrů.

                1. Já bych to nezlehčoval, lidé mají obecně krátkou paměť, viz např. povodně, a ty stavby nejsou staveny na nějaké „stoleté případy“, protože cena.Tsunami má ohromnou energii, šíří se rychlostí stovek km/h, a oběhne klidně i celou zeměkouli.Podobně bych byl opatrný se soláry v případě velkých slunečních erupcí.

                2. Pro kkk… Ale já přece nic nezlehčuju. Jen věřím, že na živly jsou mořské větrníky dobře propočítány… Pokud nepůjde o katastrofou biblických parametrů 😉

                3. To je zajímavá myšlenka s těmi erupcemi a soláry. Přemýšlím nad tím ale nic mne nenapadá. Silná erupce může poškodit satelity, může dokonce poškodit energetické rozvody na Zemi ale proč by měla poškodit soláry?

                4. Takto svět nefunguje. Riziko se snižuje pomocí opatření, které ale stojí peníze a proto se vždy kalkuluje tak, aby odpovídalo riziku.

                  Riziko se počítá jako hodnota elektrárny (nejen ekonomická) krát dopad hrozby (tsunami) krát pravděpodobnost realizace hrozby (po dobu existence elektrárny). Výsledné riziko se pak snižuje pomocí opatření, které působí na hrozbu samotnou (snižuje její pravděpodobnost, v případě elektrárny například volbou umístění) nebo na dopad (snižuje poškození).

                  Náklady na opatření se musí vynakládat efektivně. Aniž bych viděl tvůj dům, je mi naprosto jasné, že na rozdíl od japonských domů není stavěn na vysokou odolnost proti zemětřesení. A aniž bych viděl elektrárnu v severním moři, je mi naprosto jasné, že nebude stavěna na odolnost proti tsunami. Protože ani jedno nedává ekonomický smysl a počítá se s tím že riziko je malé.

                  Jenomže zde je právě ta ošemetnost statistiky. Zatímco riziko tsunami v severním moři může být malé, a pro provozovatele ho lze výhodně pokrýt pojištěním, je otázka, zda důsledky realizace takového rizika ustojí německá energetika. Protože to už je provozovateli jedno.
                  Obecně platí, že je obrovská mezera v mnoha odvětvích mezi pokrytím komerčních rizik a rizik státu. Hezky to bylo vidět na rouškách při vypuknutí covidu. Stát si řešil pokrytí fungování svého aparátu, firmy pokrývaly svoje komerční rizika a pak když vypuknul covid, najednou všichni jen čuměli a hledal se neexistující viník. Protože prostě riziko bylo malé a nepočítalo se s tím, takže nikdo by nezaplatil nákup stovek milionů roušek v době předcovidové. NEPOČÍTALO SE S TÍM. Tohle ještě uslyšíme ve spojení s energetikou mnohokrát, to se můžete vsadit.

                5. Visper:Soláry jsou tady jenom“pár let“, a opravdu velká erupce tady byla před cca. 150 lety, takže je otázkou, co by se stalo, ve vesmíru lze ty soláry případně natočit hranou.Drvoštěp::Ve Fukušimě je také léta upozorňovali na nízké hráze, a nezabezpečené záložní zdroje, a výsledek známe.Prostě, kdo bývá připraven, nebývá překvapen.

                6. kkk: Já myslím, že erupce solárům na Zemi nemůže ublížit. Letící částice jsou dokonale odchýleny magnetickým polem Země jinak by bylo dávno po nás. To mag. pole se tím ale rozhoupe a indukcí do dlouhých vedení způsobí blackout. Vyskáčou ochrany nebo i shoří transformátory. Ale proč by to mělo ublížit solárům nechápu. Záření v optické nebo rentgenové oblasti atmosférou sice projde ale to solárům neublíží.

                7. Pro Runner…můj dům si neviděl ale je ti jasné, co nevydrží…a zase neuhod 😀😂v tom seš nejlepší…🤡

                8. Visper:To jestli bude nějaký problém se uvidí, do jaké míry s tím počítali výrobci je otázka, a žádnou odbornou studii jsem o tom nezaznamenal, ale „Titaniků“ bylo v minulosti hodně.

              1. Jako rozumné argumenty, ale řekněme si nějaká čísla. Větrné turbíny, o kterých se tu bavíme jsou třeba 100-150 metrů vysoké se základnou, která musí ustát vítr při takové páce až 150 km/h a po omezenou dobu i nad 200 km/h. Celá stavba i se základy váží i několik tisíc tun. Konstrukce, na které to celé stojí a která by byla zasažena vlnou má relativně dobrý hydrodynamický tvar a malou plochu.

                Podle mého názoru to prostě musí v pohodě ustát.

                Trochu jsem pohledal a někdo si na to udělal i diplomku. 😀

                http://www.flow3d.com/wp-content/uploads/2014/08/Impact-of-Tsunamis-on-Near-Shore-Wind-Power-Units.pdf

                No a tady zase Japonci píšou, že to bylo v pohodě. (na rozdíl od jádra)

                https://www.windpowermonthly.com/article/1061942/wind-farm-withstood-japanese-tsunami

                1. Diplomka je velmi dobrá, díky za odkaz. Cituji:
                  „The stresses induced on the structure due to the tsunami load have been determined and it have been identified that surge/bore in excess of 5m can result in the failure of the WPU tower. “

                  Podle jeho výpočtů už pětimetrová tsunami věž rozebere. Což je ještě celkem sranda vlnka. Hráze proti tsunami se budují, například v Japonsku, nejméně 10 metrů vysoké.
                  Taktéž vysvětluje, že problém není samotný první náraz vlny, ale působení sil v průběhu celé vlnové dálky. A chválím za zohlednění rezonance a zničení techniky i při menší vlně, kdy samotná věž zůstane ještě stát.

                  Naopak druhý odkaz je naprostá propagandistická sr**ka. Ta elektrárna zaprvé není v moři a zadruhé stejně vypadla, ale fanatici se nezapomněli pochválit, jak zachránili svět.

                2. Ano 5 metrová tsunami rozebere věž, ale ta se kterou počítal měla 22 metrů a váhu pár tun. Trochu pozoruhodné je také rok vypracování diplomky 2010. 😀

                  Tak abych to nějak shrnul.

                  Asi se shodneme, že pobřežní VtE jsou v pohodě, což dokazuje ta farma Kamisu, která sice vypadla, ale podle toho, co jsem našel, tak právě kvůli výpadku rozvodné sítě. Proto ji taky dokázali znovu zprovoznit za pár dní. Tam měli 2MW věže.

                  Důkaz odolnosti velkých offshore turbín jsem nenašel. Nestaví se tak dlouho a velkých tsunami taky moc není, takže tady si budeme muset asi počkat.

                  No a nakonec tu máme plovoucí VtE, které právě Japonci, ale i jiné státy budují kvůli odolnosti vůči tsunami a možnosti dotáhnout je do oblastí, kde mají lepší koeficient využití. 🙂

                3. Jéžiš to je blb ten Runner… chtěl jsem původně pokračovat, ale pak sem to smáznul a nechám to bez přívlastků😀

                4. @Venca Ale o velikost přece nejde. Pokud se zásadně nezmění poměr plochy, hmoty a pevnosti, je úplně jedno, jak je věž velká, protože s rostoucí velikostí adekvátně rostou síly na ni působící.
                  Jednoduše řečeno, odolnost stromu proti vichřici neurčuje jeho velikost.
                  A nemyslím si, že by větší věže byly zásadně konstrukčně jiné oproti menším.

                  Mimochodem, těch 22 metrů se mi zdá podezřele málo, zítra se na to ještě podívám.

                5. @Runner
                  Myslím, že to psal v závěru, že to počítá na 65kW Nordtank s výškou 22 m.

                  To je sice pravda, ale ty parametry se právě nezvyšují lineárně a ve stejném poměru. Průměr základny věže respektive plocha a tedy i síla se zvýší třeba 2x, ale váha 10x a výkon třeba 5x i když ten na to asi nebude mít přímý vliv. Hmota stožáru se zvyšuje pí krát rychleji než průměr a když k tomu připočteme i zvyšující se tloušťku stěny, tak to bude mít ještě větší efekt.

                  https://www.researchgate.net/figure/Representative-size-height-and-diameter-of-wind-turbines-5_fig1_274533972

                  https://www.semanticscholar.org/paper/Closed-form-solution-of-Eigen-frequency-of-monopile-Arany-Bhattacharya/d3de5b8801d34e6201dc87ca8c87ebc84a4c2645/figure/4

                  No a pak taky záleží na konstrukčním řešení základny. Třeba varianta „e“ které se právě stavějí v severním moři jsou asi ideální proti tomu.

                  https://www.researchgate.net/figure/Support-structure-foundation-options-for-OWTs-a-gravity-b-monopile-c-monopile_fig3_260424553

                6. Ok, je to tak, ale bral to pouze jako základnu pro výpočty, hydrodynamický model má v kapitole 3.1.

                  Nicméně z jeho výpočtů vyplývá, že při zachování poměrů větší dopadne hůře – distribuce namáhání totiž není symetrická, viz model namáhání při 10m.
                  „The structural responses of the 22m WPU tower are found to be considerably small. However it is predicted that the values would be significantly higher in case of the present day, multi megawatt WPU towers, which at times would be in excess of 100 m tall“.

                  Co se týká těch základen, díky za obrázek. Éčko je určitě vhodné, ale bude velmi drahé. Podotýkám, že podle wiki 92% stávajících řešení je model A, což je na první pohled jasné – cena.

                  Tudíž nejvíce ohrožená je co největší věž podle podle modelu A. A to se obávám je přesně to, co je nejlevnější a tudíž teď nejvíce budováno.

                7. Ještě technická poznámka k té páce a odolnosti při vichřici – velikost tlakové síly tsunami je proti vichřici přibližně 4000x vyšší, bude působit na mnohem větší plochu a díky rezonanci bude kmitání horní těžké části pákovým efektem jen přispívat ke zhroucení.

                8. @Runner
                  Tak abych to uzavřel, tak jeho předpoklad z diplomky 2010, že větší dopadnou hůře se o rok později nepotvrdil nebo jsem alespoň nic nenašel o zničení turbín.

                  To nevím, proč zrovna 4000x. Každopádně v Japonsku prý neselhala (že by se zřítila nebo bylo její mechanické zařízení zničeno) jediná věž.

                  Děkuji za zajímavou teoretickou diskuzi, ale dokud se to opravdu reálně nevyzkouší, tak nebudeme znát pravdu.

      1. Tsunami na moři je jen taková vlnka. Stožáru větrníku, který odolává vichřici a to i přestože drží fakt velikou vrtuli, taková vlnka těžko něco udělá. Tsunami je průser když dorazí na pobřeží. Tam zničí všechny elektrárny, nejenom jaderný. A že jich na pobřežní severního moře je! Jestli ti to nedochází, vezmi si špejli ve vaně do ruky a pupkem udělej tsunami, dojde ti to 🙂 jako zastánce JE jsi vážně naivní prosťáček. Naštěstí tsunami v severním moři opravdu nehrozí. Doufejme.

Napsat komentář