Americká firma Sakti3, založená univerzitou v Michiganu, představila prototyp nové lithiové baterie s hustotou 1,14 kWh/l. To je dvakrát lepší hodnota, než současné li-ion baterie.
foto: Sakti3
Nové baterie údajně umožní překonat posvátné mety elektromobilismu, a to cenu 100 dolarů/kWh (1970 Kč/kWh) a cenově dostupné auto s dojezdem 300 mil (482 km).
Firma Sakti3 rozpracovává koncept polovodičové lithiové baterie (solid-state battery). Na rozdíl od běžných li-ion baterií je elektrolyt polovodičové baterie v pevném, nikoliv tekutém stavu.
Díky tomu mohou nabídnout výrazně vyšší energetickou hustotu. Připomeňme, že technologií polovodičových baterií se zabývá například japonská Toyota.
Baterie bez tekutého elektrolytu mají řadu výhod. Jsou bezpečnější, stabilnější a běžně odolají teplotám až 100 °C.
Obal bateriového článku, a tedy následně i celý bateriový modul, může být kompaktnější, jednoduší a tím pádem levnější. Polovodičové baterie nepotřebují například chlazení.
Při výrobě se navíc uplatňují stejné postupy „nanášení materiálu na podložku“ (depozice), jako při výrobě solárních článků nebo plochých displejů. Sakti3 proto slibuje významné snížení nákladů za 1 kWh.
Podobných příslibů jsme však slyšeli za poslední roky snad již desítky. Mít v laboratoři úžasnou baterii je jedna věc, začít ji sériové vyrábět a prodávat věc druhá.
video: YouTube
Sakti3 si však věří a rozhodně nechce zůstat jen v laboratoři. Podle Ann Marie Sastry, spoluzakladatelky a generální ředitelky společnosti Sakti3, se komercializací polovodičové baterie dočkáme během pár let.
První na řadu přijde spotřební elektronika a pokud půjde vše podle plánu, můžeme se posléze dočkat větších aplikací.
Jakýmsi Svatým Grálem, nejen firmy Sakti3, je vyrobit elektromobil s dojezdem 300 mil s cenou pod 25 000 dolarů. Tedy v metrické soustavě a korunách, auto s dojezdem skoro 500 km v ceně pod 500 000 Kč.
„Naším cílem je dosažení hromadné výroby článků při ceně 100 dolarů/kWh,“ říká doktorka Sastry. „Byly podány naše klíčové patenty na technologie, vyvinuli jsem potřebné nástroje a nyní můžeme urychlit výrobu. Naším prvním trhem bude spotřební elektronika a poté se podíváme do dalšího odvětví.“
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Gigatovárna Tesly srazí cenu baterií na 100 dolarů/kWh
Program EV-Lite – lehčí a levnější baterie
Ve Zlíně byl zahájen inovační výzkum akumulátorových baterií
„Je to jednoznačně průlom – jde o nejlepší technologii na světě, určenou pro masivní výrobu,“ říká profesor Wei Lu z univerzity v Michiganu. „Není to o buď/nebo náklady nebo výkon – Sakti 3 má obojí. Mají velmi kvalitní zkušební zařízení a jejich výsledky jsou velmi působivé a přesné.“
Bohužel přesnější technický popis baterie ani časový plán není k dispozici. Nicméně, Sakti3 je po Tesla Motors další firmou, která útočí na magickou hranici 100 dolarů/kWh. Věří někdo ještě pořád vodíku?
Kratkozrake uvahy
Kratkozrake uvahy
Je to s velkou
Je to s velkou pravděpodobností podvod:
Dejte si do Google Sakti3 review na glassdoor.com
Ve1mi kratko: uverim az
Ve1mi kratko: uverim az uvidim (v praxi). Dovtedy je to stale len jedna z mnohych slubnych teorii.
Měl bych připomínku pro
Měl bych připomínku pro autora. *solid-state* se překládád jako pevno-látková baterie. Ve smyslu, že je tvořena pevnou látkou. Prosím opravte to v příspěvku. Polovodivá by byla od slova polovodič (semiconductor) a to už jsme spíše u elektronických součástek a né u baterek.
Koukám, že tak hloupě to překládá translátor. No tak z toho směru vítr vane asi.
Taky mě ten název nějak
Taky mě ten název nějak neseděl, ale nejsem na baterie expert, tak jsem radši mlčel 🙂
Pan Grohman to tam má v
Pan Grohman to tam má v závorce (solid-state battery), ale přestože to není v originále uvedeno, tak bych se moc nedivil, kdyby se v tomto případě trefil. Fotovoltaické články, které jsou zmiňované v textu jako podobná technologie (vakuové napařování do substrátu) se mezi polovodičové součástky počítají:
Sakti3’s technology is solid-state battery produced with the same thin-film deposition process used to make flat panel displays and photovoltaic solar cells. The cell contains no liquid electrolyte; an “interlayer” acts as both the separator, which keeps the positive and negative electrodes from coming into contact, and the electrolyte, allowing desirable ion transfers to take place.
Ne netrefil se a i vy jste
Ne netrefil se a i vy jste vedle jak ta jedle. První masově použitým logickým prvkem byla elektronka. Tu pak vystřídal tranzistor a protože tranzistor nepotřeboval ke svému provozu vakuum a polovodiče v něm obsažené byly z pevného materiálu, začal se nové součástce říkat solid-state. Proto se i dnes hojně zařízení využívající polovodivé materiály takto označují. Výraz S-S v elektronice je zkrátka synonymum, které se váže pouze na materiál a nikoli na výrobní proces, jak si chybně myslíte.
V elektrochemických zdrojích se principu jevu polovodivosti nevyužívá není tedy polovodíčovým zařízením a je potřeba použít význam solid-state jako pevná látka. Někdy je prostě správně to jednoduší řešení.
Těší mě, že můj
Těší mě, že můj příspěvek vás pophnal k reakci. Netvrdím v něm, že baterie určitě obsahuje polovodiče, je to čistě spekulace a informace ve článku mohou být zavádějící. Samozřejmě, když řeknete s-s baterie, tak se nespletete. 🙂
Přesně tak, pan Tantal má
Přesně tak, pan Tantal má pravdu!
Solid state = pevný stav. Překládat to jako „polovodič“ má v určitém kontextu historické prameny, ale tady je to totální blbost…
Totální blbost to není.
Totální blbost to není. Polovodičové materiály se při vývoji solid-state baterií pro svoje elektrické vlastnosti hojně používají jako separační vrstvy (elektrod). Například ZrSe2, TiS2, MoS2, nebo svými vlastnostmi v podobě nanotrubic, krystalů a tenkých vrstev hojně testovaný TiO2. Wikipedia, odstavec Other applications V kontextu článku je to ale opravdu trochu předčasné, v originále není žádná citace, která by přímo použití polovodičů potvrdila nebo vyvrátila. Rozhodně v originále není uvedeno, že by se baterie nazývala polovodičová (semiconductor). Nevím ani o žádné jiné. 🙂
Zatím toho víc tají, než
Zatím toho víc tají, než zveřejňují. V originálním článku nejsou žádné konkrétní údaje o životnosti ap. Zatím mají jen malé prototypy asi 1x1cm s neznámou kapacitou. Zajímavý je výrobní postup, který je alespoň zčásti popsán a podobá se výrobě polovodičů, nebo spíše solárních článků (což jsou vlastně velkoplošné polovodiče). Také tvrdí, že se dá baterie rozlomit a po připájení elektrod bude fungovat. Představa, že akumulátor v mobilu už nebude zabírat 2/3 prostoru a stejně tolik vážit, je docela lákavá. Vypadá to, že pokud se zadaří, tak za rok by mohly být první aplikace. Uvidíme…
Bylo by dobrý, kdyby se
Bylo by dobrý, kdyby se aspoň jeden průlom konečně podařil 😉
V článku mi chybí taková
V článku mi chybí taková drobnost jako hmotnost na kWh. Hodnota kapacita/objem je sice zajímavá, ale není jediná podstatná.
ono tam toho celkově chybí
ono tam toho celkově chybí docela dost
Vzhledem k tomu, že se k
Vzhledem k tomu, že se k výrobě používají materiály podobné polovodičům, tak hmotnostně to bude horší. Samozřejmě, že budou uvádět tu hodnotu, která je lepší. Hustota křemíku je 2,3 g/cm3, Lithium má 0,5g/cm3, tekutý elektrolyt v Li-On akumulátorech má nevím kolik, asi víc než voda. Řekl bych, že i v tomto poměřování se dá docílit podobné (dvojnásobné) energetické hustoty, ale ze začátku (aktuálně) to bude nejspíš méně.
Zase baterie, kterou trh
Zase baterie, kterou trh nikdy neuvidí, jelikož tu bude zase nějaké ale…