Prospector-X – první krok v těžbě na asteroidech

Americká společnost Deep Space Industries (DSI) a lucemburská statní agentura Space Resources plánují společně vyslat do vesmíru malý satelit Prospector-X. Cílem mise je testovat technologie nutné pro budoucí těžbu surovin na asteroidech.

Existují dvě společnosti, které to (zdá se) myslí s těžbou na asteroidech vážně. První je Planetary Resources – ta vyslala minulý rok do vesmíru malý testovací satelit Arkyd3. Jednalo se o mini satelit typu CubeSat, který většinou startuje na oběžnou dráhu jako užitečná “zátěž” v raketách při vynášení větších satelitů. Cena za vypuštění satelitu CubeSat je 60 000 až 100 000 dolarů.

Před pár dny konkurenční firma DSI, společně s lucemburskou iniciativou Space Resources, oznámila vyslání CubeSat satelitu Prospector-X. Ten má na nízké oběžné dráze Země testovat technologie pro budoucí těžební sondy – navigaci, elektroniku nebo pohonný systém.

Zajímavý je “parní” pohonný systém Comet-1. Ten se v podstatě podobá malé mikrovlnce zahřívající malé množství vody – ta se mění na páru, která expanduje z malé trysky (viditelná na úvodním obrázku) a dává sondě potřebný impuls. Nejde však o nový nápad a na technologii vesmírného “parního” pohonu pracují i další laboratoře.

„Dlouho jsme přemýšleli, jak vytvořit jednoduchý, levný, kompaktní, spolehlivý a snadno použitelný pohonný systém pro dlouhodobé využití ve vesmíru. Až jeden z inženýrů přišel s tím, že vytvoříme parní stroj,“ popsal spoluzakladatel DSI Rick Tumlinson nápad pohánět malá plavidla vodní párou.

Comet-1 potřebuje k fungování jen elektrickou energii a vodu – ta se ve velkém množství nalézá právě na asteroidech, kde ji lze těžit (zřejmě také nějakou formou elektroohřevu). Celkově pohonný systém Comet-1 i se zásobou vody váží 350 g a při přeměně vody na páru potřebuje elektrický příkon pouze 10 W. Motor dokáže vyvinout tah 0,0033 N (3,3 mN) po dobu 200 s.

Podle DSI je “parní“ pohon klíčový pro průmyslové využívání vesmíru. Avšak jak říká spoluzakladatel DSI Rick Tumlinson, cílem není dopravovat suroviny na Zemi, ale využít je pro potřeby dalších vesmírných misí. Teoreticky lze suroviny posílat na Měsíc (případně Mars), který díky slabé gravitaci umožňuje poměrně snadné přistání těžkých nákladů.

„Suroviny budou určeny pro využití přímo ve vesmíru. V současnosti si vše na vesmírné výpravy bereme ze Země sebou, ale to není do budoucna řešení,“ vysvětluje Tumlinson.

„Zatímco Jeff Bezos nebo Elon Musk řeší, jak se dostaneme na Mars, mým hlavním zájmem je řešit, jak tam přežijeme a co tam budeme dělat,“ nastínil Tumlinson základní rozdíl mezi zaměřením jeho projektů a projekty známých „vesmírných podnikatelů.

Lidstvo suroviny z asteroidů zcela jistě jednou bude potřebovat. Otázka je, zda se těžba v dohledné době ekonomicky vyplatí. Jen start rakety Falcon 9 společnosti SpaceX vyjde na cca 70 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč). Jednoduše řečeno – těžební sonda musí “vydolovat” z asteroidů suroviny minimálně o této hodnotě.