Designér Mark Rademaker představil sérii koncepčních návrhů mezihvězdné lodě IXS Enterprise. Rademaker se při svých návrzích držel nejnovějších poznatků ze světa vědy a techniky. Zjevně se ale také inspiroval seriálem Star Trek.
foto: Mark Rademaker
Samozřejmě, jde hlavně o sc-fi a návrhy fungují zejména jako myšlenkové cvičení. Vždyť podobná mezihvězdná loď vyžaduje jednu opravdu přelomovou technologii – mezihvězdný pohon.
Světlo uletí za jednu sekundu 300 000 kilometrů. Takovou rychlostí se k nejbližší hvězdě Proxima Centauri dostaneme za 4,3 roku. Ale co soudobá lidská technika?
foto: Mark Rademaker
Sonda Voyager 1 vypuštěná v roce 1977 cestuje rychlostí 17 km/s. Takovou rychlostí se k nejbližší hvězdě, i když tam Voyager 1 neletí, dostane za 75 000 let.
Zákony fyziky nám říkají, že rychlost světla je nepřekročitelná. Při rychlostech blízkých rychlosti světla se nám začínají objevovat takové exotické pojmy jako je „nekonečná hmotnost“, „nekonečná energie“ a další podivnosti. Nadsvětelná rychlost je jednoduše pro fyziky tabu.
foto: Mark Rademaker
Podle některých fyziků se však limit rychlosti světla dá obejít. Pokud výpočty mluví správně, rozpínání časoprostoru není rychlostně omezeno. Například podle těchto výpočtů se po Velkém třesku vesmír rozpínal 30 miliardkrát rychleji než je rychlost světla.
Co s tím? Miguel Alcubierre v roce 1994 navrhl kolem mezihvězdné lodě vytvořit prstenec „negativní energie“, který při vhodné manipulaci mohl zkracovat časoprostor před lodí a roztahovat prostor za lodí.
foto: Mark Rademaker
Kde je problém? Neumíme vyrobit „negativní energii“, prstenec musí mít velikost Jupiteru a museli bychom celou hmotu Jupiteru obrátit do čisté energie. OK, tohle ještě bude pár tisíciletí trvat.
Doktor Harold White Johnson z NASA však prstenec z negativní energie v posledních letech dále zkoumal. Ukázal, že prstenec nakonec může mít průměr pouze deset metrů a potřebná energie je o několik řádů menší. V jeho podání dokáže kosmická loď cestovat desetkrát rychleji než je rychlost světla.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
CST-100: Vesmírná loď od společnosti Boeing
Slingatron – elektrický prak pro dopravu do vesmíru
NASA testovala nový typ iontového pohonu. Motor běžel 5 let nepřetržitě
Designér Mark Rademaker se právě při svých návrzích vesmírné lodi budoucnosti IXS Enterprise inspiroval práci doktora Johnsona. Kosmická loď IXS Enterprise je určená pro cestování v prstenci a uzpůsobena pro mnohaměsíční let.
Je sympatické, že Rademaker nezapomněl ani na solární panely. Jsme si však jisti, že taková loď je nebude potřebovat. Velmi obrazně řečeno, k pohonu podobné lodi bude nutné stlačit výkon jaderné elektrárny Temelín do velikosti tužkové baterie.
Na mezihvězdné lodě si
Na mezihvězdné lodě si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat, ale meziplanetární lodě a vesmírné stanice jaké byly ve slavném Kubrickově filmu 2001: Vesmírná odysea jsme již mít mohli. Stačí k tomu jen jedna drobnost – aby si NASA a americká armáda vyměnila roční rozpočty.
Roční rozpočet armády USA činí 683 miliard dolarů, zatímco NASA dostala loni jen 17,7 miliard, což je pouhých 2,6% armádního rozpočtu. Mimochodem ještě v roce 2010 NASA dostávala 18,7 miliard.
Celkové náklady na vybudování a provoz Mezinárodní vesmírné stanice do dnešních dní činí cca 110 miliard dolarů. Odhady ceny pilotované mise na Mars jsou cca 100 – 450 miliard dolarů. Čistě teoreticky bychom tedy mohli mít každý rok 6 stanic ISS nebo několikrát ročně letět na Mars.
Pokud sledujete současnou politickou situaci ve světě musí Vám být jasné, že výzkum a dobývání vesmíru už světové mocnosti příliš nezajímá. Rozpočet NASA se bude dále snižovat a ohroženy jsou už i robotické mise. Lidstvo bude mít v následujích desetiletích dost problémů na planetě Zemi (budeme rádi, pokud nebude další světová válka), takže lety „tam, kam se dosud nikdo nevydal“ se odkládají na neurčito.
Nádejou by mohli byť
Nádejou by mohli byť súkromné spoločnosti, predsa len vo vesmíre vznikne nový druh priemyslu s ohromným potenciálom a honba za ziskom je veľmi dobrá hybná sila. Bohužiaľ je pravda, že ako ľudstvo máme úplne zle nastavené priority, no beriem to tak, že ani z jaskýň sme nevyšli behom noci. Zmena myslenia si žiada čas.
Bohuzial takto to nefunguje.
Bohuzial takto to nefunguje. Nemozes zo dna na den pripravit o pracu miliony ludi zamestnanych v armade a suvisiacich zlozkach a presunut tok penazi do vesmirneho vyskumu. A aj keby si to nespravil zo dna na den, ale postupne, stale ostava jeden velky problem – autorita. Spojene staty by takto definitivne stratili poziciu najmocnejsieho naroda a to si jednoducho nemozu dovolit. Ze by ako jedini lietali az na Mars, mali na Mesiaci trvalu zakladnu a na obeznej drahe hotely a vyrobne linky? To na vacsinu svetovej populacie dojem nespravi a vysliapli by si na nich. Aj ked je pravda, ze v takom pripade by som bol medzi prvymi, kto by dal vsetko za to, aby mohol letiet „tam hore“ a robit hoci len zametaca mesacneho prachu na ich zakladni. 😉
Co se týká lidí, jaký je
Co se týká lidí, jaký je problém pro vás mít smlouvu buď s ministerstvem průmyslu nebo obrany? Myslíš, že pro většinu lidí by v tom byl rozdíl? Tedy pokud zapomenem na pár lidí co mají fixaci na uniformu nebo fobii z uniforem?
Ale to jsou řečičky USA BYLY autorita a nejmocnější země… Teď je fakt že BYLY.
Otázka je proč kdysi byly? Měli techniku a průmysl, který předčil většinu světa, což by výměnou rozpoču mohly být znova, nebo alepoň 50/50. Přitom docela velký podíl nových zbraní bylo vyrobeno na základě kosmického průmyslu a ne naopak. Satelity, raketoplán, technika stihaček atd. byl rozvboj největší buď za války, nebo když cpali peníze do závodu ve vesmáru, jak se na to vykašlali začal jejich úpadek výrobní, technicky a tedˇuž mocenský…
Takže ono by to fungovalo, pokud by byla vůle USA být zase autoriou a velmocí. Bohužel na toto rezignovali činy i když rétoricky jsou na tom lépe jak před 30lety.
Konečně – Cuttere –
Konečně – Cuttere – rozumný příspěvek. DĚKUJI. – Ale nemělo by se jednat pouze o USA a NASA. Těch bohatých a vzdělaných státu a národu má Zeměkoule mnohem více, a nejen velmoci. Kdysi byl natočen a i v Československu promítán a v ČST odvysílán film podle skutečné události – KDYBY VŠICHNI CHLAPI SVĚTA – I dnes se občas dozvíme o nezištné pomoci lidí jež se nikdy neznali a neviděli mluví i ruznými jazyky a přece dokáží jeden druhému pomoci. Setkáte se s nimi v celosvětové jazykové mutaci Readers Digest (česky Výběr). Až lidstvo dospěje kdy vymění finance na zbrojení za finance na zdravotnictví a vědu a poznání bude na Zeměkouli bájný Eden. Ale to je chiméra podobné té komunistické.
Jen je otázkou za jak
Jen je otázkou za jak dlouho by na malém prostoru kosmického dopravního prostředku nastala u posádky „ponorková nemoc“ ! Představy fantastu at Ikarie XB nebo Star Treku předpokládají i možnost odreagování se v samotě a soukromí. To na současných plavidlech není možné.
Ve futuristických vizích
Ve futuristických vizích se takových detailech nemá moc smysl bavit. Ponorková nemoc se dá snadno vyřešit například odreagováním ve virtuální realitě, která vám zprostředkuje libovolná místa a libovolné jiné lidi.
O ponorkovej chorobe sa
O ponorkovej chorobe sa vyhladovo do buducnosti nema velmi cenu bavit, pretoze kozmicke lode naberaju na velkosti. Aj dnesna ISS je radovo niekolkokrat vacsia, ako stary Mir. Nafukovacie moduly, pre dlhsie lety vytvorenie maleho priestoru so zahradou, ktora bude jednak fungovat ako regenerator atmosfery, jednak cistit atmosferu a produkovat potraviny. A poskytovat priestor na oddych a unik. Dalsim klucovym prvkom je zamestnanost posadky a nastavenie kolektivu v zmysle malej vojenskej jednotky, kde zivot jedneho priamo zavisi od kamarata vedla. Na kozmickej lodi bez moznosti uniku v pripade akejkolvek havarie je to lahka vec. V takom pripade uz len to vedomie, ze zavisite navzajom na sebe maze drvivu vacsinu veci, ktore by ti v beznom zivote inak vadili. Prepracovany harmonogram sluzieb, zamestnat posadku a vytazit tak, aby nemali cas na hovadiny… Vsetko sa da.
Nu můžeme se o tom pouze
Nu můžeme se o tom pouze bavit teoreticky. – Máte pravdu. Nic se neví o problémech a potížích dnešních kosmonautu. Ale zkuste si představit podobné občany jež toto už dnes zažívají na odděleních LDN na odděleních ležáku. Jak by asi opravdu fakticky dopadl let posádky „Planety opic“, ve stavu umělého spánku, proleženiny a rozpad tkáně žádný autor neřeší.
Proleženiny vznikají pouze
Proleženiny vznikají pouze v prostředí gravitace. To by asi problém nebyl:-)
Drobna chybicka v clanku:
Drobna chybicka v clanku: chlapik se jmenuje Herold White (nikoli Johnson).
A pracuje pro NASA Johnson Space Center, z toho asi ten preklep.
Velice pekne video s nim je zde. Popisuje tam skutecnou vedu, na ktere pracuji… Mimo jine krome „warp“ pohonu take popisuje Q-thruster, coz by mohla byt pekna hracka (pohon v ramci nasi slunecni soustavy) do doby nez bude warp pohon skutecnosti.
Ako zdroj energie jedine
Ako zdroj energie jedine antihmota „len“ sa ju naučiť vyrábať a skladovať v dostatočnom množstve
Teoreticky by šlo vytvořit
Teoreticky by šlo vytvořit malou hvězdu, ze které by pak loď mohla čerpat energii.
A jakmile zbude ve hvězdě jenom 10% energie, pak se z těch 10% vytvoří nové. Možná je to blbost, ale mohlo by to fungovat.
Nikdy nepodceňujte starou
Nikdy nepodceňujte starou dobrou a ozkoušenou technologii. V případě, že vše selže, mohou být FVE panely celkem nezbytnou zálohou:-)
nekde v mezihvezdem prostoru
nekde v mezihvezdem prostoru vam solarni panely budou vazne k ho… 😀
Tak zbývá CNG, uhlí,
Tak zbývá CNG, uhlí, šlam a dřevo:-D. Jo a za sebou táhnout obrovskou vlečku, která bude jedna velká kyslíková bomba.
V případě předčasného
V případě předčasného katastrofického selhání mezihvězdného pohonu nepředpokládám, že by z lodi zbylo více než duhový oblak mezihvězdného prachu. K selhání může dojít pouze v meziplanetárním prostoru. V opačném případě je to ende šlus.