Hyperloop poprvé v praxi otestován v areálu vesmírné společnosti SpaceX

Už v roce 2015 vyhlásila vesmírná společnost SpaceX podnikatele Elona Muska soutěž „Hyperloop Pod Competition“. Týmy z celého světa měly za úkol postavit kapsli, která by se mohla pohybovat v tubusech dopravního systému Hyperloop.

Soutěžní kapsle týmu Delft Hyperloop
foto: Delft Hyperloop

V lednu 2016 bylo z celkem 115 týmů vybráno 27 finalistů, kteří dostali možnost právě v těchto dnech předvést svůj technický um v hlavním sídle vesmírné společnosti SpaceX v Hawthorne v Kalifornii. Firma tam pro ně připravila speciální testovací dráhu o délce 1,25 km, do které mohli poslat své stroje.

auto vítězové Delft University Hyperloop

Vítězný tým soutěže Hyperloop Pod Competition z Delftské university se svým strojem
foto: Delft Hyperloop

Dráha měla podobu dlouhého tubusu, ze kterého se během zhruba 30 minut odčerpala většina vzduchu. Jednotlivé kapsle zatím dosahovaly rychlostí pouze několika desítek km/h.

Hotový skutečný Hyperloop by měl ale nabízet rychlosti o řád vyšší, dokonce přes 1000 km/h. Zajímavé také je, že namísto vzduchového polštáře většina soutěžících u svých strojů raději využila sílu magnetů.

Cílem celého klání bylo podpořit studentské inovace a samozřejmě ukázat, že Hyperloop může fungovat. Každý stroj musel projít před vpuštěním na dráhu přístnými testy. Jde zatím o stroje v menším měřítku, než jaké budou finální rozměry kapslí. Na místa pasažérů usedly figuríny.

Absolutním vítězem soutěže se stal tým Delft Hyperloop z Delftské univerzity v Nizozemsku. Tato univerzita má s dopravními soutěžemi dlouhodobé zkušenosti, dlouhodobě se například umísťuje na předních příčkách závodů elektrických formulí Formula Student.

Druhé místo patřilo studentům Mnichovské technické univerzity (TUM), přední evropské inženýrské alma mater. Týmu studentů z amerického patřilo třetí místo. Všechna ocenění byla vytištěna na 3D tiskárnách SpaceX a osobně podepsána Elonem Muskem.

SpaceX

47 Comments on “Hyperloop poprvé v praxi otestován v areálu vesmírné společnosti SpaceX”

  1. Myslím že nejlepší naději na úspěch má ten systém,
    Myslím že nejlepší naději na úspěch má ten systém, který využije magnetů, pokud půjde kombinovat se systémem inductrack a bude schopný operovat jak v tubusech se sníženým tlakem, tak normálně v atmosféře. To umožní vybudovat síť jak rychlých trubkových spojů, tak na ně navázat pomalejšími úseky pod širým nebem.

              1. A tak je to správně.
                Takový hovada co dnes sedají za

                A tak je to správně.

                Takový hovada co dnes sedají za volant a myslí si že jsou mistři světa je spousta.
                Denně je na silnicích potkávám.

                A bohužel v určitých situacích se mezi ně řadím i já.

                Proto je pro lidstvo, jako takové, lepší aby vubec nesmělo řídit.

                Se sluníčkama to nemá nic společnýho.

                1. Taky myslím že aut je až příliš.
                  Ale další problém

                  Taky myslím že aut je až příliš.

                  Ale další problém je koncentrace lidí, neschopnost městských rad a podobně. Většina problémů spojených s „přelidněním“ je dána jen tím že se pro nevyhovující a zastaralé dopravní systémy.

                  Ale to je věčný boj toho jak řídit, nebo neřídit společnost. Bohužel současné uspořádání generuje nezvykle složitý propletenec a nebývalé množství problémů. Jsou dvě možnosti, buď budeme pokračovat dále s více a více restrikcemi, dohledem, dotacemi a podporami, spolu s tím porostou daně a subjektivní míra nesvobody. Nebo se to nechá nějak řízeně spadnout na „nižší energetický stupeň,“ ale to skončíme u nějaké formy stavovské republiky, nebo tak něčeho, kdy se společnost rozpadne na relativně oddělené třídy.

                  Kacířskou úvahou je, jestli by to nebylo nakonec i lepší, než společnost plná kontroly a všemožných dotací a příkazů.

                2. Zrovna včera jsem jednomu takovému dělal místo v mém
                  Zrovna včera jsem jednomu takovému dělal místo v mém pruhu, aby nás oba nezabil.

          1. No jo, ale díky sluníčkům zde přibude nová proměnná a
            No jo, ale díky sluníčkům zde přibude nová proměnná a to ti inženíři, dochtoři atd. co nás problémové mají nahradit, pak bude doprava bezpečná stejně jako dnes v Libii, tedy bude určitě bezpečné jezdit v autě…

    1. taky mě to zaujalo – No a protože většině studentů z
      taky mě to zaujalo – No a protože většině studentů z neznámého důvodu vzduchový polštář ve vakuu stále unikal, tak raději zvolili magnety… 🙂
      Spíš by mě zajímalo, co zvolila ta menšina, která nezvolila magnety. Kolečka?

  2. Mám za to, že v tomhle je budoucnost. Ovšem viděl bych to
    Mám za to, že v tomhle je budoucnost. Ovšem viděl bych to spíš tak, že by to fungovalo jako kapsle, do které by se vešlo celé osobní auto a to by se následně vysokou rychlostí automaticky přemisťovalo. Terminály by pak byly dejme tomu v každém větším městě.

  3. Co se to tam na tom videu vůbec děje a proč se tam tolik
    Co se to tam na tom videu vůbec děje a proč se tam tolik práší?
    Jak to celý probíhalo?
    Proč je dráha křivolaká?
    Proč je „vozovka“ z betonu?
    Proč je tam roztlačovadlo?
    Co byl princip soutěže a proč?
    Proč je dráha na veřejný silnici?
    V čem budou souťežit přiště?
    Proč některý pody nevypadaj jak kapsle?
    Kolik bylo týmů?

    1. Od konce: týmů bylo 27, jak je uvedeno v článku. Proč
      Od konce: týmů bylo 27, jak je uvedeno v článku. Proč nevypadají jak kapsle netuším, jde o modelové prototypy. Příště budou soutěžit v dosažení maximální rychlosti. Na veřejné silnici – šlo o Jack Northrup Road u které vedou staré opuštěné koleje a je to hned vedle areálu SpaceX v Hawthorne. Principem soutěže bylo navrhnout a postavit modelový prototyp kapsle pro Hyperloop. Roztlačovadlo neboli „pusher“ pomáhalo rozjet kapsle až na rychlost 80 km/h. Další podrobnosti zjišťujeme :).

      1. Díky!!
        Nebylo principem dosažení nejvyšsí rychlosti už

        Díky!!

        Nebylo principem dosažení nejvyšsí rychlosti už teď ? Vždyť jí tam měřili.
        V čem tedy konkrétně vyhrál vítězný tým, v jakech kritériých?

        Pusher je tam nejspíš proto protože pody nemají vlastní pohon, tudiž se teď řeší způsob nadnášení a vedení podu tubusem a taky účinost brždění … ??
        Jakej pohon tedy budou mít reálný kapsle?

        Stále mi vrtá hlavou proč se v tubusech při brždění tak hodně prášilo?

      1. Problémy hyperlupu jsou někde úplně jinde, než v tom jak
        Problémy hyperlupu jsou někde úplně jinde, než v tom jak vypumpovat tubus a poslat tam čtyřkolky s figurínama …
        Tohle je spíš taková propagační hra – hrajeme si na hyperloop 😀
        Nikdo netuší, jak vyřešit tepelnou roztažnost toho tubusu.
        Jak zajistit bezpečnost po celé dráze – tam stačí aby to někdo prostřelil/provrtal a vakuum – resp. vniklý vzduch – udělá svoje.
        Jak vyřešit vjezd/výjezd těch „kapslí“ na nástupiště (asi tam nebudou lidi jezdit ve skafandru, takže na nástupišti vakuum nebude).
        Při té plánované rychlosti nebudou moct být na trati zatáčky, kvůli odstředivé síle, která roste s 2. mocninou rychlosti.
        Nemůže to vést nikde, kde hrozí zemětřesení – taková vakuová dráha bude prostě daleko zranitelnější než jakékoli jiné „nevakuové“ dráhy.
        IMHO – tohle nikdy nebude

        1. Tepelná roztažnost dle mého názoru není problém.
          Tepelná roztažnost dle mého názoru není problém. Plynovody a ropovody s ní také problém nemají.
          Prostřelit několik cm tlustý tubus není jen tak, proč by do něho někdo vrtal, navíc bude na pylonech a pro vrtání hůře přístupný. Kabina musí být uzpůsobená, tak aby fungovala ve vakuu i mimo něj.
          Na nástupišti bude trubka se zavřeným vstupním otvorem pro cestující. Po přijetí kapsle se vstupní otvor automaticky utěsní a otevřou se dveře kapsle i otvor v trubce. Podobně jako u metra třeba v Londýně v některých stanicích, metro přijede a najednou se otevírají dveře v metru i na nástupišti.
          Zatáčky – ano to může být problém a jejen v horizontální, ale také ve vertikální rovině. Studie a výpočet maximálního poloměru zatáčky pro danou rychlost ještě asi neexistuje.
          Zemětřesení je nebezpečné i pro konvenční dopravu a zemětřesení není každý den.

          1. „Plynovody a ropovody …“ – ty mají takovou pěknou kličku
            „Plynovody a ropovody …“ – ty mají takovou pěknou kličku každých pár set metrů 😀
            „Prostřelit několik cm tlustý tubus není jen tak, proč by do něho někdo vrtal …“ – takové RPG rozlouskne i tank, bohužel nežijeme ve sluníčkovém světě, blik 😀
            Ten nástup – výstup … dejme tomu, ale bude to nákladný na údržbu, a to technický řešení nebude žádná sranda – v metru vakuum není
            Studie a výpočet maximálního poloměru zatáčky pro danou rychlost … spočítá každý středoškolák za 5 minut (no ti dnešní vlastně asi ne …)

              1. Další co považuje sluníčkově dnešní Paříž za
                Další co považuje sluníčkově dnešní Paříž za bezpečnou, jezdíte tam do vyhlášených čtvrtí a cítíte se bezpečně :D, co si přiznat, že za 20-30 let to zde díky sluníčkám bude jako v Libii, pak budete rád, že máte internet nebo elektřinu 2x do týdne, když se zadaří…

                1. Žádná Libie neexistuje.
                  Žádná Libie neexistuje.

              1. No jo, v Paříži taky shořelo jenom o silvestru 1000 aut,
                No jo, v Paříži taky shořelo jenom o silvestru 1000 aut, teda pardon po změně metody počítání pouze 500 😀
                A v té libii apod. je jízda vlakem bezproblémová, i ten Dakar určitě přesunuli do Jižní ameriky, protože na sahaře je moc horko a ne kvůli bezpečnosti…

        2. Drobné netěsnosti v dilatačních dílech nevadí, od toho
          Drobné netěsnosti v dilatačních dílech nevadí, od toho tam jsou vývěvy. Taky to vakuum nemá být nijak hluboké. Stanice řeší třeba revolverový uzávěr.

          A co se týká zatáček, tak od toho jsou projektanti, aby dodržely správné poloměry. Tohle nemá být lokálka, aby se to kroutilo jak okresky.

Napsat komentář