Google získal v USA patent na robotické auto. Jeho vývojem se zabývá už dlouhou dobu. Patent vysvětluje jak se auto. dozví, že by mělo převzít kontrolu, jak určí svou pozici i to kam má jet.
foto: Google
Google navrhuje, že robotické řízení autonomních aut by mohlo být využito například k odesílání vadných vozů do servisu. Případně k turistickým vyjížďkám.
Google už několik let testuje robotickou Toyotu Prius – a zjevně úspěšně. Ve státě Nevada dokonce usiluje o legalizaci autonomních automobilů.
Patentový dokument poposuje využití dvou sad senzorů. Ty dokáží identifikovat speciální značky (RFID, čárové či jiné speciální ködy) v okolí (na silnici, ve značkách apod.) a podle toho se řídí.
Samozřejmě, že aby mohla tato auta fungovat, vyžadují, aby infrastruktura byla doplněna právě o tyto značky. Ale vzhledem k tomu, nepokresleného asfaltu je na dálnicích dost a dost, stejně jako další infrastruktury, nemusel by to být zas až takový problém.
Mohly by tak vznikat například speciální úseky, kde by bylo možné využít robotické řízení. Výsledkem by mohlo být snížení nehodovosti a zvýšení pohodlí cestování autem.
Sebastian Thrun, přední světová kapacita na robotická auta, která pro Google také pracovala, před časem napsal, že cílem je “předcházet nehodám, uvolnit čas strávený za volnatem, snížit emise – to vše díky fundamentální proměně toho jak používáme auta”.
Britský zpravodajský web BBC informuje, že podle patentových expertů však registrace patentu Google nezabrání ostatním firmám ve vývoji aut, která budou řídit sama. Zabrání jim pouze v tom, aby využily stejnou metodu pro přecházení mezi robotickým/lidským ovládáním auta.
Robotická auta by se pro Google mohla stát zdrojem příjmů dříve, než by se mohlo zdát. Příjmy by mohly plynou z licencování technologie světovým automobilkám. Problémem je dnes legislativa: ale to už bylo řečeno v odkazu na legalizaci roboaut v Nevadě.
kognitivne myslenie je velmi
kognitivne myslenie je velmi ba priam az nemozne naprogramovat, jednak v priestore tak aj pre takzvane nepredvidatelne udalosti. naprogramovat rozoznanie lzi je najtazsie, to je to iste ako naprogramovat zmysel pre vtip.
tak neviem neviem…
naviac znizovat schopnosti ludi pri riadeni nie je stastne.
len si predstavte ako zmetkuju ludia z dediny na plnej trojprudovke z bratislavy, alebo vacsom meste plnom aut a predpisov. ludia musiamat na take situacie neustale trenovany mozog kym budu mat volbu samostatnej jazdy a moznosti vypadku systemu.
ved si len vyskusajte mesiac dva jazidit len na automate a potom na manuale :)… viete na co narazam ?
aj imunitny system funguje proti podobnym chorobam len vdaka neustalemu kladeniu odporu
Ja šoférujem rád a kto to
Ja šoférujem rád a kto to rád nemá nech ide vlakom alebo autobusom.
Ozaj a prečo v dopravných lietadlách dodnes sedia piloti, aj keby už vlastne nemuseli? No asi preto, že niekto tam myslieť musí – to počítač zatiaľ nevie a ani nechcem aby to vedel.
Myslím, že hned tak se
Myslím, že hned tak se robotických aut na silnicích nedočkáme. Problém totiž není jen v technice, ale také ve velkém množství legislativně – právně – byrokratických věcí, které se budou muset vyřešit, než se podobná auta pustí na silnice.
Budou se muset vytvořit a schválit závazné normy, které každý automobil bude muset splňovat a které zajistí jejich bezpečný provoz. Budou se muset vytvořit nové zákony a upravit stávající vyhlášky o provozu na pozemních komunikacích. Budou se muset vyřešit právní záležitosti (např. kdo je v případě nehody odpovědný za vzniklé škody, když řídil robot – je to majitel auta, firma, která ho vyrobila nebo firma, která dává potvrzení o technickém stavu vozidla, nebo (ne)autorizovaný servis, kde bylo vozidlo před měsícem na prohlídce?).
Všechny tyto věci se budou muset vyřešit, vlády jednotlivých zemí je budou muset projednat a schválit.
Dalším problémem bude nevypočitatelný lidský faktor ve smíšeném roboticko-lidském provozu. Jak se takový robot vyrovná např. s chováním pana Trpišovského a dalších jemu podobných na našich dálnicích atd…
Elektronika a súvisiace
Elektronika a súvisiace technológie sú v automobiloch nasadené už pomerne dlho a fungujú spoľahlivo: rôzne riadiace jednotky (zapaľovanie, katalyzátor, airbag a pod.), ABS, ESP, AC… Nevidel by som to z hľadiska spoľahlivosti ako zásadný problém. O 30 rokov bude vyzerať podozrivo, keď bude niekto riadiť manuálne..:)
Budete potřebovat v
Budete potřebovat v podstatě výkonný computer se autonomním operačním systémem. Dovedete si představit situaci, že došlo k čelní srážce dvou aut a usmrcení několika osob v důsledku chyby v HW nebo SW? Koho zavřeme programátora, výrobce polovodičových součástek, nebo to bude prostě jenom něco jako živelná událost? Hlavně zezačátku se takovým událostem zřejmě nevyhneme a obávám se, že ani později ne. Víte například, že když letadlo letí v oblasti, kde je moc objektů, (když je letecký den například) tak se většina „inteligentních systémů“ musí vypnout, protože jsou zahlcené a v důsledku toho zmatené?
V takovém případě
V takovém případě proběhne standardní vyšetřování stejně, jako když k té havárii dnes dojde z důvodu selhání brzd, bouchnutí pneumatiky nebo jiné technické závadě. To taky nikdo nezavírá výrobce.
Ale jak správně napsal předřečník, problémy s nasazením do provozu nebudou ani tak technického rázu, ale především legislativního a psychologického. Spolehlivost automatického řízení bude muset být téměř 100%, aby to vůbec mohlo pomýšlet na připuštění do provozu. Je to sice paradox, protože i 50% snížení nehodovosti by bylo fantastické zlepšení oproti současnému stavu s obrovskými úsporami na majetku a lidském zdraví a životech, nicméně z hlediska psychologie davu by tam pořád byly vidět ti mrtví a zmrzačení.
Je to podobné, jako když občas spadne letadlo nebo se stane vlakové neštěstí. Je z toho obrovský poprask v všechny zprávy na světě o tom mluví a píšou, ale že na světě se denně zabije na silnicích v průměru 10 krát tolik lidí, to už jakoby nikdo nevnímá.
Souhlasím. Na stroje jsou
Souhlasím. Na stroje jsou vždy kladeny mnohem větší požadavky než na lidi. Např. CNC soustruh, který by byl stejně výkonný a měl stejnou míru zmetkovosti, by si nikdo nekoupil. Nebo počítač, který by ve výpočtech dělal stejné množství chyb jako lidský počtář by asi taky nikdo nechtěl.
To samé platí i pro robotická auta. Systém řízení bude muset být na takové úrovni, že pravděpodobnost nehody bude skoro nulová, jinak si do toho nikdo nesedne.
Já si naopak myslím, že
Já si naopak myslím, že tak do pěti let to tady už bude jezdit běžně. Řekl bych, že to bude jezdit bezpečněji, než většina magorů na našich silnicích. Technika nespolehlivá není, když se nevyrábí na koleně v Číně. Navíc všechno se dá ošetřit záložními systémy.
Už se těším, až zadám do počítače Brno, natáhnu se na zadní sedadlo, dám si dvacet a vyklopí mě to v Brně:-).
To bude sranda, až to
To bude sranda, až to chytí vírus 😀
Nie, vážne, myslím, že je v dnešnej dobe problematické spoľahnúť sa na techniku, ktorá je všeobecne neskutočne nespoľahlivá. Áno, život nám uľahčuje. Ale len do tej doby, kým sa nezačne kaziť. Preto hovorím, že takéto veci by sa mali vyvíjať až vtedy, keď budú technológie aspoň na takej úrovni, že NOVÝ televízor vydrží 15 rokov bez akejkoľvek nutnosti navštíviť servis.
Taky myslím, že
Taky myslím, že cestující zažijí horké chvilky až v zatáčce obrazovka řídícího počítače vyhodí modrou smrt. Asi taky nebude velký problém zblbnout auto falešnými značkami nebo signály.
Prakticky veškerá auta
Prakticky veškerá auta jsou dnes prošpikovaná elektronikou, v některých případech se to děje mnohem déle, než těch zmiňovaných 15 let. O větších strojích, jak jsou vlaky, letadla nebo lodě nemluvě. Obavy o tom, že „chytne virus“ jsou asi podobně liché, jako že vystřelí samovolně airbagy, protože chytly virus.
Na místě je spíš obava z toho, jak bude spolehlivý ten algoritmus řízení jako takový. Zatím to vypadá hodně dobře. Dá se ale čekat, že proti tomu bude alespoň z počátku velký odpor a jakmile se objeví první větší havárie, bude se proti tomu brojit, přestože jenom u nás se stanou desítky bouraček denně v průměru se třemi mrtvými.
„… keď budú technológie
„… keď budú technológie aspoň na takej úrovni, že NOVÝ televízor vydrží 15 rokov bez akejkoľvek nutnosti navštíviť servis“
Hm, ale tahle doba už tu byla. A už se nevrátí. Auta ze šedesátých a sedmdesátých let jezdila bez potíží třicet let. Dnes se vše vyrábí jako spotřební zboží s plánovanou životností jen pár let. Proč používat kvalitnější materiály a znevýhodňovat svoje výrobky proti konkurenci, když můžu použít to nejlevnější a ještě zvýšit svůj zisk tím, že si zákazník za tři roky přijde pro novou televizi?
Přesně tak. Životnost
Přesně tak. Životnost jakéhokoliv spotřebního zboží dnes neurčují firemní technici, ale ekonomové. Vše se spočítano tak, aby firma měla při výrobě co nejnižší náklady (tzn. levné součástky a materiály) a zároveň aby vyrobila co největší množství daného zboží (tzn. nastavit životnost tak, aby produkt vydržel o cca 1-3 roky déle, než je povinná záruční doba). Dnes není problém vyrobit televizi, která bude bez poruch fungovat 30 let, ale čekat těchto 30 let, než si zákazník přijde pro novou, tak to by bylo pro firmu likvidační.
Další věcí je rychlý vývoj nových technologií. Pokud v roce 2004 prodávate LCD TV s CCFL podsvícením, ale v laboratoři už máte připraveny televize s LED podsvícením, potřebujete tuto novou technologii dostat na trh, aby se vám její vývoj zaplatil a nemúžete čekat 15 let nebo více. A takhle je to prakticky u všeho spotřebního zboží.