Do roku 2024 chce FlixMobility uvést na trh první dálkový autobus na vodík, resp. vodíkové palivové články. Vyvíjí systém palivových článků, který zcela nahradí konvenční dieselové pohony a dosáhne uhlíkové neutrality.
Společnost FlixMobility, společnost pro udržitelnou a intermodální mobilitu, se spolu se svými partnery Freudenberg Fuel Cell e-Power Systems a ZF Friedrichshafen AG podílí na nedávno zahájeném výzkumném projektu HyFleet. Projektové konsorcium nedávno obdrželo oficiální potvrzení „UIA“ (nezávazný dopis o záměru) od německého Spolkového ministerstva dopravy a digitální infrastruktury.
Zaměřuje se na vývoj vysoce výkonného systému palivových článků pro dálkové autobusy s cílem uvést do života udržitelnou mobilitu bez emisí CO2. Po vyvinutí této technologie plánuje společnost FlixMobility od roku 2024 v Evropě testovat a postupně uvádět do provozu autobusy poháněné palivovými články a stanovit tak nové standardy v dálkové dopravě. Jako přidružený partner se na projektu podílí klimatická nevládní organizace atmosfair, v budoucnu se k němu připojí také významný evropský výrobce autobusů
André Schwämmlein, zakladatel a generální ředitel společnosti FlixMobility k projektu uvádí: „Jsme hrdí na to, že se společně s firmami Freudenberg a ZF podílíme na projektu HyFleet, jehož cílem je do roku 2024 vyvinout první dálkový autobus poháněný palivovými články v Evropě. Technologie pohonu palivovými články je součástí zelené revoluce v mobilitě a dává výrobcům autobusů šanci podílet se na udržitelné mobilitě. Tímto projektem pokračujeme v naší cestě za udržitelnou a cenově dostupnou mobilitou pro miliony lidí. Pracujeme plně v souladu s cíly EU a Německa dosáhnout uhlíkové neutrality, jsme připraveni přiložit ruku k dílu. S radostí sledujeme, že německá vláda uznává nutnost urychlit dekarbonizaci dopravního sektoru a je připravena podpořit hromadnou dopravu na této cestě.“
Díky modernímu vozovému parku a vysoké kapacitě jsou dálkové autobusy společnosti FlixMobility již dnes jedním z nejekologičtějších dopravních prostředků. Zákazníci mohou kompenzovat svoje emise CO2 již při nákupu jízdenky. Společnost FlixMobility je lídrem v inovacích, v červenci 2021 úspěšně uvedla na trh autobusy poháněné bioplynem, E-busy a dálkový autobus vybavený solárními panely. Nyní chce společnost posunout udržitelnou mobilitu ještě o krok dál.
FlixBus se zaměřuje na technologii pohonu palivovými články
Pokud cestující přesedlají z osobních automobilů na dálkové autobusy, každá cesta dálkovým autobusem na vzdálenost 400 km ušetří v průměru 6,6 kg emisí CO2 na cestujícího. Praktické řešení pro zcela uhlíkově neutrální provoz flotil dálkových autobusů v pravidelném provozu však stále chybí. To je důvod, proč společnosti FlixMobility, Freudenberg Fuel Cell e-Power Systems a ZF Friedrichshafen AG společně vyvíjejí revoluční řešení mobility.
Ve skutečnosti vede jeden cestující k emisím 26 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr. Při cestě z Mnichova do Berlína by to činilo přibližně 15,6 kg CO2. Ve srovnání s letem, který na stejné cestě způsobí zhruba 143 kg ekvivalentu CO2, je to velmi malé množství. Společnost FlixMobility počítá, že daleko více emisí ušetří plánované autobusy s palivovými články poháněné zeleným vodíkem, což povede k 0 g emisím CO2.
Zatímco na vnitroměstských linkách autobusy na vodíkový pohon již jezdí, řešení pro dálkové autobusy stále chybí, a to především vzhledem k mimořádné náročnosti provozu dálkových autobusů: Autobusy FlixBus ročně ujedou přibližně 200 000 km, přičemž denně je to i více než 1 000 km, obvykle jen s krátkými zastávkami.
V závislosti na počtu řidičů zapojených do cesty si autobus musí ze zákona udělat přestávku po 4,5 hodinách jízdy, které dosáhne zhruba po 450 km. Z tohoto důvodu by každá alternativa autobusu s dieselovým motorem měla být schopna ujet minimálně 500 km před doplněním paliva.
Vodík nabízí velké možnosti, protože bude schopen dosáhnout požadovaného dojezdu nebo dokonce více a doba tankování bude stejně krátká jako u autobusů na naftu. Dieselové autobusy ve vozovém parku společnosti FlixBus tak mohou být v budoucnu nahrazeny autobusy s palivovými články.
V první fázi projektu HyFleet financovaného německým Spolkovým ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury vyvíjí společnost Freudenberg systém palivových článků s dlouhým dojezdem, který bude testován přímo v demonstračním autobusu. „Potřebujeme řešení pro dlouhé vzdálenosti,“ řekl Claus Möhlenkamp, generální ředitel společnosti Freudenberg Sealing Technologies. „S naším systémem palivových článků takové řešení máme. Společně s našimi partnery, ZF Friedrichshafen AG a FlixBus, nyní vyvíjíme vědecký základ pro rychlou industrializaci a rozšíření technologie.„
zdroj: tisková zpráva
Kdyby to radči volepili solárníma panelama udělali by líp.
No hele a nešlo by to ošetřit tím, že by prostě na některých zastávkách byly nabíječky, co by tam v rychlosti napraly elektřinu? Že by se nejednalo o jeden kabel, ale třeba 4 kabely ke 4 modulům s tím, že ty nabíječky by měly třeba setrvačníky, kam by se akumulovala energie, když by se nenabíjelo?
Jako dojezd 400 km na vodík je celkem tragický, to se pak dá asi za menší peníze vyřešit těma baterkama. Teď je dojezd kolik, 200km? Časem bude víc. Stavět celou infrastrukturu jen na možná kratším tankování není úplně super nápad.
Souhlasím s ostatními, že je to příšerná ekologická ostuda.
Vodík bude dávat smysl v okamžiku, kdy budu mít ekologický zdroj velkého množství energie a vodík budu využívat jako její přenosové médium.
Tedy například elektrárnou DEMO pohánět elektrolýzu vody a vodík pak distribuovat na místo spotřeby. To dává smysl.
A ne, malý výkon větrných a solárních elektráren na toto nestačí.
Konečně jsi napsal něco v čem máš pravdu. Vodík zažije rozmach až bude dostupná energie z fůze. Bohužel se toho pravděpodobně ani jeden z nás nedožije.
Vodík vyrobený z fosilních paliv s obrovskou emisí CO2 se musí stlačit na 700bar, složitě přepravit do tankovacího zařízení, poté přečerpat do nádrží autobusu, kde se v palivovém článku přemění v elektřinu. 😬 Těžko najít špinavější, složitější a nebezpečnější cestu k pohonu. Kdo financuje vodíkovou loby je mi záhadou. Hloupost a vazalství EU politiků je ale snadno pochopitelné.
V článku je jasně zmiňován zelený vodík („plánované autobusy s palivovými články poháněné zeleným vodíkem“), tj. vodík dle definice vyrobený OZE a nikoli „Vodík vyrobený z fosilních paliv“, což jste si sám vymyslel.
96 % veškerýho vodíku se vyrábí parní reformací fosilních paliv jako je ropa, zemní plyn a uhlí. Ten zbytek elektrolýzou vody, což je extrémně neefektivní. Vítej do reality.
Reaguji přesně na informace, které jsou v článku. Výroba vodíku z fosilních paliv zde není relevantní.
Zatím to všechno vypadá jen jako růžové sny. No uvidíme, jak to půjde. Pro mě je daleko důležitější, aby se vodíkové technologie rozvíjely jako stacionární zdroje pro náhradu zemního plynu, ale pokud elektromobilita zapůsobí jako katalyzátor rozvoje, bude to jen dobře.
Jen nevím, co budou dělat s tou vodou. Počítal jsem to a nejsou to zanedbatelná množství. Musí se to skladovat, jinak bude v zimě na vozovce klouzačka a ta tam samozřejmě nepatří. Takže se musí nejen napustit ale i vypustit. :-)))
fůůj to je hnus velebnosti, od ted už nejezdím FlixBusem