Elektrická přistávací kola pro letadla ušetří miliony dolarů

V letecké dopravě se schyluje k malé revoluci. Mexická letecká společnost Interjet se stane prvním uživatelem elektrického parkovací systému EGTS (Electric Green Taxiing System). Letadla vybavená systém EGTS pro pohyb po zemi využívají elektromotory zabudované v přistávacích kolech.

EGTS (Electric Green Taxiing System) na předním pojezdovém kole dopravního letadla
foto: Honeywell

Mexická letecká společnost Interjet podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Honeywell a Safran, výrobci systému EGTS. Podle memoranda se Interjet stane první společností využívající tento unikátní elektrický pojezdový systém pro letadla.

Velká dopravní letadla využívají při pohybu po letišti buď letištní tahače nebo vlastní proudové motory. Použití proudových motorů je však velmi neefektivní – motory vyžadují pro svůj chod spoustu paliva a jsou velmi hlučné.

EGTS řeší celý problém velmi elegantně. Pojezdová kola podvozku letadel jsou vybavená silnými elektrickými motory. S letadlem lze díky elektrickým motorům nejen pojíždět dopředu, ale také couvat.

EGTS v akci
video: YouTube

Elektrickou energii motorům dodává palubní pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit) dopravních letadel. APU většinou tvoří malý turbínový motor umístěný v ocase letadla. Hlavním úkolem APU je nastartování hlavních motorů a také dodávka elektrické energie pro letadlo při vypnutých motorech.

Využití EGTS zjednodušuje organizaci startů/přistání letadel (nejsou třeba letištní tahače) a především podstatně snižuje spotřebu paliva letadla. Interjet předpokládá roční úsporu až 450 000 dolarů za palivo na jediném letadle. Na oficiálních stránkách Honeywell a Safran slibují obecnou úsporu až 4 % paliva na letadlo.

Kratší běh proudových motorů na letištích navíc snižuje místní emise oxidu uhličitého a odhadem o 50 až 70 % hlučnost na letištích. Stejně tak klesá riziko nasátí cizího předmětu z přistávací plochy proudovým motorem. Nezanedbatelnou výhodou je také rychlejší takt startů a přistání letadel.

„Interjet nám pomůže potvrdit, že EGTS je jediným systémem ve vývoji, který poskytuje dostatek trakce pro pojíždění za všech povětrnostních podmínek na všech letištích. Partnerství nám také pomůže vylepšit parametry systému EGTS při použití v různých podmínkách,“ říká Brian Wenig, viceprezident programu EGTS v Honeywell.

Schopnosti systém EGTS neunikly samozřejmě největším výrobcům letadel. Evropský Aribus studuje možnosti použití EGTS pro své letouny A320 v rámci programu eTaxi.

Honeywell

12 komentářů u “Elektrická přistávací kola pro letadla ušetří miliony dolarů”

    1. S tym nesuhlasim, to
      S tym nesuhlasim, to prehanas. Ci motory dobre funguju sa da zistit hned po spusteni.
      Nevyhodu a aj to zanedbatelnu to ma iba jednu-a to ze sa trochu zvysi hmotnost lietadla inak je to vynikajuce riesenie ktore sa zarucene zacne pouzivat. Elektromotory maju vyborne trakcne vlastnosti + s kratkym dojazdom je elektropohon idealnym rieseniem.

      1. Hmotnost letadla se po
        Hmotnost letadla se po zavedení menších váhových limitů na zavazadlo (10kg) nijak nezvýší. Vždyť již spousta leteckých společností snížila tyto limity z původních 25kg až na 15kg.

        Při obsazení A320 189 pasažéry bude snížení hmotnosti zavazadel o téměř 1 tunu + hmotnost ušetřeného paliva na rolování po přistání letadla na cílovém letišti (další 0,5t).

  1. O systému elektrického
    O systému elektrického rolování letadel se hovoří již pěknou řádku let a další roky bude trvat než se rozhodne o jeho případném užití.
    Již v roce 2011 společnost EasyJet začala hovořit o možných úsporách paliva a nasazení pohonu na jejich letadla – viz např. flymag.cz/article.php?id=6630
    A tak můžeme být jen zvědaví, zda-li se celý systém podaří výrobci letadel schválit a uvést do bezpečného provozu.

    1. Řekl bych, že to musí
      Řekl bych, že to musí mít spočítané, jinak by se do toho nepouštěli. Ta jednotka mi přijde dost malá na velikost a hmotnost podvozkových noh a navíc se může natankovat o pár set kilo paliva méně, protože se ušetří za pojezd. Přitom je jedno, jestli letadlo letí dlouhou nebo krátkou trať, ušetřená spotřeba bude přibližně pořád stejná, protože pojezd se nerozlišuje od délky letu. Samozřejmě, je to přítěž i při přistání, ale pokud to bude jen pár set kilo, tak se to opravdu může vyplatit.

  2. A přesně z toho důvodu se
    A přesně z toho důvodu se mi líbí Prius. Při parkování nebo popojíždění po parkovišti můžu využít elektromotor a neničit tak spojku, neubírat palivo a v neposlední řadě nedělat hluk a zápach spalováku.

    Škoda, že to nemá rekuperační systém, obdobně jako v F1, po styku kol s přistávací dráhou by se aktivoval a dobil „baterky“ a energii by pak využil k dojetí ke gatu.

      1. Jasně, beru to z
        Jasně, beru to z teoretického hlediska. Je mi jasné, že to letadlo neubrzdí, ale dobít by se to dalo stejně, jako u F1 (které myslím nepoužívají baterie, ale kondenzátory…) (nejsem elektrikář, proto měprosím opravte, zda-li je to jinak).

        Jediné negativum vidím hmotnost.

Napsat komentář