Elektrická dopravní letadla? Zatím ještě ne

Elektrický pohon se dere do všech dopravních prostředků, od motorek, až po letadla. Lze však již se současnou úrovní technologií postavit velké dopravní elektrické letadlo? Podle firmy Pratt & Whitney nikoliv.

Proudový motor Boeing 737; ilustrační foto
foto: Altair78, Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Pratt & Whitney (P&W) je známý výrobce motorů pro civilní i vojenská letadla. Čtvrtinu velkých dopravních letadel pohání motory této firmy. Motory P&W najdeme také v supermoderních stíhačkách F-22 Raptor a F-35 Lightning II.

Žádný klíčový výrobce leteckých motorů si samozřejmě nesmí nechat propást nástup nové technologie. P&W proto společně s odborníky z univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) zjišťovali, zda je se současnou úrovní techniky možné postavit velké elektrické dopravní letadlo.

Výsledek? Studie dokázala, že k postavení podobného stroje jsou nutné tři „technologické zázraky“. Největším problémem je samozřejmě baterie.

Letadlo velikostně odpovídající Boeing 737-100 (118 pasažérů) potřebuje ke svému letu příkon 10 MW. Podle Alana Epsteina, viceprezidenta pro technologie a životní prostředí v Pratt & Whitney, současné baterie nejsou schopné tolik energie dodat.

Druhým největším problémem je sestrojení vhodného „proudového“ elektrického motoru. Podle vědců z MIT je konstrukce takového motoru možná. Podmínkou je však komplexní zvládnutí supravodivé technologie.

Supravodivé materiály mají neměřitelný elektrický odpor. Lze tak konstruovat velmi malé elektrické motory, schopné podávat obrovské výkony. Vývoj plnohodnotných supravodivých motorů je však ještě několik dekád vzdálen.

Třetím problémem je silné magnetické pole generované podobnými motory. Pole lze odstínit velkou masou materiálu, ta však podstatně zvyšuje hmotnost motorů a letadla.

Ideální je konstrukce motoru bez magnetického stínění. Avšak v tom případě motor „může zabit pasažéry sedící vedle motoru,“ uvedl Epstein bez dalších podrobností.

Podle Epsteina si tak na velká elektrická dopravní letadla ještě počkáme. Pratt & Whitney však údajně bude na tomto poli pokračovat stále ve výzkumu.

Na druhou stranu hybridních letadel se můžeme dočkat již brzy. Elektrický pohon zabudovaný v podvozku dokáže letadlo posouvat po letišti a šetřit drahocenné palivo.

Letadlo spotřebuje nejvíce paliva při startu. Lze také předpokládat, že výkonnější verze elektrického podvozku pomůže proudovým motorům s rozjezdem letadla při startu.

14 Comments on “Elektrická dopravní letadla? Zatím ještě ne”

    1. Ale v tomto případě ani
      Ale v tomto případě ani neblokuje, oni se s tím jenom nechtějí vážněji zabývat. Například to, že jsou baterie těžké a drahé víme asi všichni a že je jejich hustota energie asi 10x nižší než u paliva víme také. Protože palivo tvoří podstatnou zátěž letadla při startu a že při přistání potřebuje být co nejlehčí je známo. Desetinásobek hmotnosti paliva při vzletu samozřejmě asi nebude to pravé a už vůbec ne, při přistání. Ale seriózně by se tím zabývat měli, jinak přijde konkurence s nějakým odvážným řešením, které je diskvalifikuje na trhu.
      Je to hodně moc investic, práce, času a výsledek je nejistý. Takže hledají výmluvy, proč to nejde, ale hlavně, proč se tím nezabývat. Další příklad, motory. Za elektromagnetické pole je považováno celé spektrum od rádiových vln přes světlo až po gama záření. Ano, tvrdé gama záření opravdu zabíjí, ale nejsem si jist, že je to ta vlnová délka, kterou budou motory parazitně produkovat. Přitom současné proudové motory jsou dost nepraktické vzhledem k vysoké hlučnosti, nízké účinnosti, která kolísá v závislosti na rychlosti letu a okolních podmínkách a nárokům kladeným na jejich provoz (vysoká teplota spalin). Ostatně takové úvahy, které produkují jejich specialisté si dokáže každý, kdo dokončil základní školu, vycucat za pět minut také. 🙂

      1. Jednou snad bude zajímavé,
        Jednou snad bude zajímavé, kde by pro budoucí provoz elektrických motorů letadel vzalo tolik elektrické energie. Pro nejvíce rozšířené B738 a A320 bude potřeba asi 150 MW a letadel je ve vzduchu stále kolem 5000 ks.

        Elektromagnetické pole kolem motorů a napájecích vodičů bude obrovské a na kmitočtu moc nebude záležet. Do takového dopravního prostředku bych si nesedl.

        Vojenské radary pracují v m, dm a cm vlnových délkách s výkony pulzu 1 MW až 3 MW a záření v blízkosti antén je životu nebezpečné.
        Nebo si každý může ověřit jak na něho bude působit kmitočet 50Hz v blízkosti výkonného transformátoru – zda-li tam vydrží několik hodin.

        Takže elektrické motory pro pohon dopravních letadel jsou jen výkřikem do tmy. Nic víc.

        1. Na kmitočtu záleží
          Na kmitočtu záleží úplně zásadně. Například na konečné metra nebo tramvaje muselo vypadnout vždycky několik mrtvol. Nemluvě o elektrárnách a některých jiných provozech. Pak tady máme elektromobily měniče, magnetickou rezonanci (kde je intenzita indukčního pole v řádech T!, to elektromotor překoná těžko) a podobně. Ano, je pravda, že centimetrové vlny, které vyzařují vysílače nemají dobrý vliv na zdraví, to je známo a pobývat v elektromagnetickém poli se mi také nelíbí, ale odstínit pole není zase až takový problém a šířit polopravdy a bludy také není dobré.

Napsat komentář