ČEZ zahájil v Tušimicích provoz 4MW baterie v rámci pilotního projektu

Velkokapacitní bateriový systém k ukládání energie a testování různých režimů poskytování podpůrných služeb pro energetickou soustavu České republiky zahájil dnes provoz v areálu Elektrárny Tušimice.

Zařízení spuštěné v rámci společného výzkumného projektu BAART společností ČEZ a ČEPS slavnostně pokřtili místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a předseda představenstva ČEPS Martin Durčák.
foto: ČEZ

Zařízení s výkonem 4MW, kapacitou 2,8 MWh a s minimálně desetiletou životností bude zapojeno v bloku se stávajícím turbogenerátorem o výkonu 200 MW certifikovaným pro poskytování služeb výkonové rovnováhy (služby používané k zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou), konkrétně automatické regulace frekvence.

Na rozdíl od některých projektů bateriových úložišť, které v nedávné minulosti v ČR vznikly, nepůjde v tušimickém případě o testování technologie baterie jako takové, ale o ověření různých typů provozních režimů v odlišných podmínkách a nastavení pravidel pro baterie v rámci národní elektrizační soustavy tak, aby byla zajištěna dlouhodobá spolehlivost jejich řízení a stabilita dodávky služeb výkonové rovnováhy.

„Zásadní změny ve fungování celého energetického trhu znamenají výrazné posuny ve výrobě, přenosu, distribuci a spotřebě elektřiny. Také rozvoj obnovitelných zdrojů a decentrálních energetických systémů klade zvýšené nároky i na tvorbu regulační zálohy pro poskytování primární regulace frekvence. Podobné projekty služeb energetické soustavě, jaký dnes otevíráme v Tušimicích, vidíme fungovat a růst po celé Evropě. Jsem rád, že Česká republika v tomto směru neztrácí krok,“ řekl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu České republiky.

Právě v návaznosti na tyto zmiňované trendy realizují společnost ČEZ a provozovatel přenosové soustavy ČEPS výzkumný projekt BAART (Bateriová Akumulace pro Automatickou Regulaci Frekvence Tušimice), který si klade za cíl otestovat více typů provozních režimů bateriových systémů akumulace energie, včetně pilotního provozu pro regulaci frekvence.

Automatická regulace frekvence je jednou z klíčových podpůrných služeb řízení stability přenosové soustavy spočívající v přesně definované změně výkonu elektrárenského bloku v závislosti na odchylce frekvence od zadané hodnoty. Projekt počítá s jedním rokem základních testů a následně dalšími speciálními testy.

„Jsme rádi, že spolupráce s ČEPS na tomto projektu dnes dospěla k úspěšnému startu 4MW bateriového úložiště. Jde nám o společný praktický test podpůrných služeb pro energetickou soustavu a zároveň vyzkoušení kooperace a synergií při zapojení bateriového úložiště ve vazbě s konvenčním elektrárenským blokem. Projekt je také zcela v souladu s programem budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit, v jehož rámci jsou jejich areály průběžně adaptovány na fungování v podmínkách tzv. nové energetiky,“ uvedl Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

„Rozvoj nových technologií s sebou přináší i potřebu nastavit podmínky jejich začleňování do elektrizační soustavy. Realizace výzkumného projektu BAART umožní prohloubit a prakticky ověřit dosavadní poznatky ČEPS o možnostech využití bateriových systémů pro poskytování podpůrných služeb,“ řekl Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.

ČEZ je výhradním investorem projektu, ČEPS bude hradit cenu za službu regulace frekvence v pilotním režimu v souladu s metodikou regulace stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Projekt spadá do programu budoucího využití stávajících elektrárenských lokalit.

V Tušimicích už je v provozu mj. centralizované datové úložiště Skupiny ČEZ s kapacitou provozních úložišť 2 PB nebo skleníky pro pěstování zeleniny, které jsou vyhřívány teplem z provozu.

Bateriový systém je umístěn v elektrárenském areálu na prostranství, kde dříve během komplexní obnovy elektrárny stála záložní plynová kotelna pro vytápění města Kadaně.

Skupina ČEZ se oblasti akumulace energie věnuje komplexně. Svědčí o tom mj. aktivity v segmentu veřejných rychlodobíjecích stanic pro elektromobily nebo společná iniciativa se slovenskou firmou Inobat při hledání potenciálu skladování energie ve střední a východní Evropě.

Společnost ČEPS je na poli inovací, výzkumu a vývoje dlouhodobě aktivní. Realizuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. Vedle projektu BAART jsou to například projekty zaměřené na problematiku výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace v rámci Národního akčního plánu pro chytré sítě (NAP SG).

tisková zpráva

74 Comments on “ČEZ zahájil v Tušimicích provoz 4MW baterie v rámci pilotního projektu”

  1. off
    Německý ministr hospodářství:
    „Pokud se továrna

    off
    Německý ministr hospodářství:
    „Pokud se továrna Tesly nepostaví, bude to obrovská ztráta pro celé Německo. Chci abychom byli stejně dobří nebo i lepší v oblasti e-mobility jako jsme byli v technologii klasických pohonů“

    Tesla má v Německu obrovskou podporu vlády srovnatelnou jakou má v Číně. Německo velmi touží po továrně a vývoji Tesly. Ministr se taky nechal slyšet, že Tesla může očekávat maximální podporu ze strany státu co se týče povolení a plánování.

    https://www.tagesspiegel.de/politik/waere-ein-schaden-fuer-ganz-deutschland-altmaier-warnt-vor-scheitern-des-geplanten-tesla-werks-bei-berlin/25334472.html

    1. off přeloženo do čežtiny :
      1) „Pokud by se továrna Tezly

      off přeloženo do čežtiny :

      1) „Pokud by se továrna Tezly nepostavila, byl to budoucí obrovský průser co se německý technologický nadřazenosti a konkurenceschopnosti s čínou týče 😉

      2) Chci a bude pro Německo méně bolestivější, když německý autodebilní průmysl díky donucení Tezly plynule přejde na elektromobilitu než když by nadále fosílijema brzdil a křečoval až zdechnul ;))

      3) Tezla má v Německu obrovskou podporu některých členů vlády jako jejich zásadní zbraň proti zkostnatělé domácí fosilní mafiji autodebilek 😉

      4) Německo velmi touží po továrně a technologijích Tezly, sice je to amerikánská automobilka ale časem postupně pustí voko a vokopnem to 😉

      5) Ministr se taky nechal slyšet, že Tesla USA (Tezla EU to páč je pro ně ta zlá když zničí domácí autodebilní průmysl 😉 může očekávat „maximální“ podporu ze strany vlády pokud bude sekat latinu, spolupracovat a nechovat se amerikánsky arogantně 😉

      tady je totiž Velký Německo ;)))

  2. Jedine funkcne technologicke riesenie pre uloziska energie su
    Jedine funkcne technologicke riesenie pre uloziska energie su tzv synergy-ion baterie. Pre vysvetlenie Li-ion baterie vyuzivaju ako energeticky nosic iba Li+ kationy pricom v baterii su pritomne aj aniony napr PF6- pricom tieto sa v Li-ion bateriach nepodielaju na aktivnom uskladneni energie. Riesenim su synergicke baterie u ktorych sa aktivne vyuzivaju tak kationy ako aj aniony co okamzite zvysuje kapacitu baterii. Vyhodou takejto formy baterie je ze nepotrebuje ziadny Ni, Mn, Co….katoda je na baze uhlika tzv „acceptor typ“ takze cena ako aj environmentalny faktor pre ALL-CARBON bateriu bude definovat buducnost energetiky. Spolocne s VUT Brno sme pri vyskume tychto baterii prekrocili kapacitu 3000 mAh/g pri 2.3V pricom sa aktualne riesi vytvorenie battery-tech start-up firmy v Nemecku. Ako to uz byva na post-komunistickych krajinach ak chces uspiet a ziskat financovanie musis ist do zapadnej europy pretoze tam si cenia vyskum a pristup k rizikovemu kapitalu je bezproblemovy. Takze tak ako v dolezitom patente ktory vznikol v ramci spoluprace medzi VUT Brno a Graphene Batteries NO bude aj tento pripad mat jasne riesenie. Viete ono je nieco ine neformalne sa stretnut z CEZ alebo dalsimi akoze ENERGO firmami a riesit podporu vyvoja a nieco ine postavit sa voci 12 clennemu tymu miliardovej zahranicnej chemickej spolocnosti a obhajit si cely projekt a ziskat financovanie. To iste plati o dalsich mega firmach v zahranici u ktorych si vzdy musite obhajit svoje data a projekt ale viete ze ziskate financie to ale v SK/CZ neplati tu je to vsetko o tom koho poznate. Ako priklad su aktivity CZ firiem a ich prehlasenie ze chcu financovat flow baterie na baze zeleza/FeCl3.

      1. Ide o realnu kapacitu pricom vypocet teoretickej kapacity pre
        Ide o realnu kapacitu pricom vypocet teoretickej kapacity pre tento typ baterii je este len v zakladoch. Pre objasnenie v tomto type baterii tj synergicke baterie sa podielaju vsetky zakladne stavebne prvky na uskladneni energie tj. anoda, katoda ako aj elektrolyt su aktivne. Pre zakladny odhad kapacity vyslednej baterie sa da povazovat 33-38% z teoretickej.

        To co je zo vsetkeho smerodatne je princip baterie a ten umoznuje postavit stacionarne uloziska energie baterie na tomto principe s vyuzitim draslika alebo sodika s cenou pod 35€/kWh pricom ako som spominal tak kapacita a vykon baterii su dane aj objemom a teda molaritou elektrolytu ktora sa pocas cyklovania meni v zavislosti od DoD. To v praxi znamena ze vsetky ine typy baterii pre stacionarne uskladnenie energie nemozu konkurovat a musia skoncit.

        Spolocne s VUT riesime patenty aj k tymto bateriam tj experimentalne overene vysledky opakovanim a meranim gombikovych baterii.

        1. To je v súčasnej dobe až zázračná hodnota. Veď to je
          To je v súčasnej dobe až zázračná hodnota. Veď to je 77% volumetrickej hustoty benzínu (8,9kWh/L) a v skutočnosti až 3 krát viac ako môže spalovací motor získať z jedného litra v reálnych podmienkach (2,2kWh/L).
          Prečo nepíšete, že je to vhodné aj pre elektromobily?

          1. Sme na zaciatku z vyvojom a v tomto stadiu jedname z
            Sme na zaciatku z vyvojom a v tomto stadiu jedname z investorom z vesmirnej branze pretoze baterie su klucom k cestam na orbit a mimo nasu planetu pricom sa vychadza z analyz ktore jasne definuju ze bateriami pohanane cerpadla pre raketove motory su v aktualnom technikom stave iba o 3.5% menej efektivne v prepocte na kargo ako turbo-cerpadla v pripade nasadenia synergickych baterii bude mat firma monopol na prepravu nakladu na orbit a dalej viz odkaz. Velka vyhoda synergickych baterii je ich extremna vykonova kapacita ktora presahuje aj superkondenzatory co je dane tym ze oba iony su aktivne takze pri pohybe je iba minimalne polarizacia.

            Pre vysvetlenie ako funguje Li-ion bateria to je ako keby ste vy (+ negativne nabity anion) s priatelkou (+ pozitivne nabita teda kation) vstupili do obchodneho centra kde napravo by boli akciove ceny piva liter za 3 Kc ale obchod by bol zavrety takze by sa vsetci muzi nakopili na skle ale naopak vypredaje pre zeny kationky by boli otvorene takze kazdy dalsi par co by prisiel muz by zostal nalepeny na skle ale zena ta by sa aktivne podielala na financnom cykle. Tak a teraz si predsavte ze synergicke baterie u nich su oba obchody otvorene a naviac maju k tomu aj velky priestor kde sa vsetci mozu pokojne usadit a cakat pred vstupom do obchodu takze vykon aj kapacita tychto baterii je vysoka. Pricom polarizacia by sa dala vyjadrit aj ako odpor ktory by kladli vsetci muzi natlaceni na vyklade obchodu z pivom voci pohybu kationky do najblizsieho obchodu z topankami alebo kabelkami pricom trajektoria ktoru ta zena kationka musi prejst od svojho muza aniona na opacnu stranu to sa nazyva v elektrochemii tortuosity faktor.

            https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1270963817320953

            Ak si chcete pozriet viac k teme synergickych baterii tak tu je priklad.

            https://www.nature.com/articles/s41467-018-06923-6

      1. Skor to treba vnimat tak ze odovzdavame IP firmam mimo SK/CZ
        Skor to treba vnimat tak ze odovzdavame IP firmam mimo SK/CZ takze profitovat z vedeckej prace na nasich univerzitach nebudu obcania a to vsetko len preto ze cely system statnej podpory spin-off spolocnosti je sice uz na papiery ale nikomu sa do toho nechce kvoli sialenej administrative takze radsej budu ak im napr nemecka investicna skupina zaplati za pracu a vzdaju sa vsetkeho co by mohli dosiahnut ak by do spin-off za ucasti univerzit prispeli. Made in Czechoslovakia mame kvantum talentovanych vedcov kde na projekte LiS baterie sme pracovali s VUT, UPCE, VSB a SAV UP, UPJS.

        Ako viete tak na Slovensku zacinaju volby tak som si dal tu pracu vytvorit komplexnu tech analyzu e-mobility sektora „technologicke perspektivy rozvoja elektromobility na SK“ ktoru som daj k dispozicii SK obchodnej a priemyselnej komore aby ju mohli pouzit pri jednaniach z politickymi stranami. Cely projekt pocita v plne aktivnej faze o generovani 32 miliard €/rocne takze kludne mozme pocitat z rastom HDP niekde okolo +22%.

          1. Myslim ze ak si pozriete https://www.graphenebatteries.no/
            Myslim ze ak si pozriete https://www.graphenebatteries.no/ pochopite ze to co sme spolocne s GB vyvinuli je aktualne ta najlepsia LiS bateria na trhu a ano VUT Brno je autorom a spoluvlastnik patentu a ano VUT moze dalej rozvijat patent ale ako je vidiet po uspesnej spolupraci GB a Fraunhofer institutu sa podarilo vyrobit realne pouch LiS baterie a to vsetko vdaka tomu ze na zaciatku boli Andrea, Marie, Tomas, Grazyna a dalsich x spolupracovnikov….ako napriklad kolega z VUT co nam vytvoril aj tie SEM 3D uhlikovej nosnej struktury ktore ma teraz GB na webe.

              1. To ze naformulujete jednoduchu otazku neznamena ze existuje na
                To ze naformulujete jednoduchu otazku neznamena ze existuje na nu aj jednoducha odpoved pretoze cesta od tychto experimentalnych 450 Wh/kg baterii (NO-CZ-SK) az po komercne LiS baterie (NO-DE) je len o financiach technicke riesenia su jasne dane a funkcne. Overenych bolo niekde okolo 200 cyklov pretoze to je uz limit vybavenia laboratoria VUT kde pri testoch mate vyhradene kanaly az na niekolko mesiacov a to si treba naplanovat. Nasa nova generacia LiS gombikovych baterii sa aktivuje tj. kapacita LiS narasta az niekde okolo 180 cykloch a to pri extremnych testoch bez aditivnych struktur.

                1. Dekuji. A v jakem horizontu bychom mohli ocekavat uvedeni na
                  Dekuji. A v jakem horizontu bychom mohli ocekavat uvedeni na trh? Nebo Vami zminovane synergicke baterie jsou tak vyrazne lepsi, ze LiS jsou slepou ulickou (cena, cyklovatelnost)?
                  Jakou cyklovatelnost maji ty synegicke baterie?

                2. Synergicke baterie je uplne novy smer vyvoja pricom komercne
                  Synergicke baterie je uplne novy smer vyvoja pricom komercne realizovatelne su pre stacionarne uloziska energie od kWh az do GWh ako som uz pisal tak u tychto baterii je aktivny elektrolyt ale aj obe elektrody. Ako priklad pri nabijani Li-ion baterie presuvate Li+ z katody na anodu kde sa interkaluju do struktury grafitu pri tomto deji je elektrolyt len pasivny sprostredkovatel ionickeho toku medzi elektrodami takze jeho celkova molarita sa nemeni. Synergicke baterie u nich interaguju tak aniony aj kationy takze pri nabijani sa meni molarita takze objem elektrolytu je aktivnou sucastou baterie preto je mozne tento druh baterie prevadzkovat aj ako flow-bateriu co znamena ze mate k dispozicii bateriu s 400 Wh/l s cenou 35€/kWh schopnou extremneho nabijania/vybijania 12 min 0-100% SoC pre porovnanie tieto baterie maju priblizne 8x vyssiu kapacitu ako vanad-redox baterie a 25x vyssie ako Fe/FeCl3 ktore CEZ deklaroval ze chce vyrabat na SK.

                3. Vyhody uz jste popsal. Uz jsme tu i zaznamenal dotaz, proc pri
                  Vyhody uz jste popsal. Uz jsme tu i zaznamenal dotaz, proc pri techto skvostnych (kapacitnich) parametrech je vyuziti je pro stacionarni uloziste a nikoliv pro BEV. Taky me to zajima.
                  A vite aspon teoretickou cyklovatelnost? je podobna Li-ion baterkam? A jaka je teoreticka cyklobatelnost Li-S v porovnani s dnesnima Li-ionkam? Ptam s ena to proto, ze i kdyz je cena neuveritelne prizniva, tak prece jen pri nizke zivotnosti to nebude obecne pouzitelne (ani pro stacionarni uloziste, pro BEV mozna, tam neni takova cyklicnost dle meho nazoru).

                4. LiS bateria je stale Li-ion typ teda oznacenie ze iba Li+
                  LiS bateria je stale Li-ion typ teda oznacenie ze iba Li+ kation je aktivny teda nejde o synergicku bateriu a ako taka LiS bateria v dnesnom stave a na baze nasich dat je zivotnost niekde okolo 500x cyklov a pri vyuziti kombinovanych zdrojov aj 1200x pre vysvetlenie problemom LiS baterie je oblast prechodu siry z pevneho do kvapalneho stavu kedy vznikaju radikaly ktore su jednou z hlavnych pricon degradacie ak teda prevadzkujete LiS bateriu na nizkych prudoch degraduje rychlejsie ako Li-ion je to dane tym ze pri nizkych C sa doba pocas ktorej sa S katoda nachadza v procesnom okne kde je maximalna pritomnost radikalov co znamena ze pri 1C je priblizna doba zotrvania v tejte oblasti tak 20min ale pri 5C uz to je menej ako 6min.

                  Synergicka bateria napriklad Draslik K+/FSI- bezproblemov zvlada 10000 cyklov.

                5. 10 000 cyklu je tez impozantni cislo. Vlastne vse, co pisete,
                  10 000 cyklu je tez impozantni cislo. Vlastne vse, co pisete, je baterie snu – lacina, dlouha zivotnost. Jaka je jeste ucinnost? A ma nejake nevyhody? A proc jste se nezminil o moznosti vyuziti v BEV, je pro ne nevhodna?
                  Jaky vidite casovy horizont na preliti do produkcni faze?

                6. Nevýhoda u ní je, že mění při nabíjení a vybíjení
                  Nevýhoda u ní je, že mění při nabíjení a vybíjení její objem.

                7. Tuto vlastnost znam u LiS, proto je tam i nizsi
                  Tuto vlastnost znam u LiS, proto je tam i nizsi cyklovatelnost. Tech 10 000 cyklu jsem pochopil u te synergicke.

      1. To je kapacita iba pre katodu do toho musite zapocitat dalsie
        To je kapacita iba pre katodu do toho musite zapocitat dalsie komponenty baterie ale v praxi pre komercne li-ion je to okolo 35% z teoretickej kapacita katody.

        Elektrochemia ma este v zalohe materialy z vyssou kapacitou ako benzin alebo nafta a to az niekolkonasobne v pripade di alebo hexaboridov takze pre letecky priemysel alebo aj novu generaciu zbranovych systemov budu energo nosice na baze boridov pretoze dokazu poskytnut v malom objeme extremne mnozstvo energie pricom teoreticky pomer medzi naftou a hexaboridom je 1:3 po zapocitani termickej konverzie chemickej energie nafty na elektricku tak pomer je az 1:6. Tento pomer energie to uz je o experimentovani razenia tunelov za vyuzitia energo nosicov vystrelovanych voci masivu.

  3. Pokud to myslí pan ministr s bateriovými systémy vážně,
    Pokud to myslí pan ministr s bateriovými systémy vážně, zasadí se v prvé řadě o odstranění té nesmyslné podmínky, že baterie poskytující systémové služby musí být v páru s „točivým strojem“. Dále by to chtělo opravdové otevření trhu se systémovými službami bez pitomých podmínek jako – minimálně 10 MW, musí to být točivý stroj, aukce 1x za tři roky, apod.
    A co proboha potřebují testovat? Proč prostě nejedou do ciziny, kde s tím už mají minimálně 5-10 let bohatých praktických zkušeností, a nezeptají se. V ČEZku nejsou jiné fyzikální zákony než ve zbytku světa.

    1. „Testování“ je klasickej buzzword pro to když chceme
      „Testování“ je klasickej buzzword pro to když chceme předstírat že taky něco děláme, ale ve skutečosti se nám nechce nebo proto když se bojíme následků a nechce nést zodpovědnost. BMW testovalo elektromobily 40 let a stejně jsou pozadu za totálním začátecníkem. 😛

    2. Presně jak říkáte pane Veselý, plus buzzword jak říká
      Presně jak říkáte pane Veselý, plus buzzword jak říká Kuk. Já si také krátce po převratu myslel, že prostě “opíšeme” hromadu zákonů od fungujících demokracií na západ od ČŘ, a hurá, jedeme svobodně. Málokoho napadlo, že noví kapitalisti, vzešlí z nejzkušenějších soudruhů, si je nechají napsat na míru, aby mohli dojit stát. A některé ovečky, co jim v potu tváře celý život plní kasu, si ničeho nevšimly dodnes. Jinak zrovna včera jsem hledal procentní rozsah regulace výkonu JE a našel hromadu dokumentů okolo energetiky. Mimo jiné 260 strákový, o připojovacích podmínkách výroben do elektrické sítě. Pěkně vyjmenovaně od turbogenerátorů, přes vodní, větrné až po FV “elektrárny”. Při představě co musím splnit, abych byl připojen do sítě mi bylo mdlo. Opravdu se ty podmínky dají napsat tak, že to pro občana s 10kWh na střeše vypadá, že klidně může vyrábět, ale po prostudování podmínek, si to zatraceně rozmyslí. A to jsou jen technické, o nevýhodných finančních podmínkách ani nemluvě.

      1. Myslim ze ako jeden obcan z FVE a storage systemom toho moc
        Myslim ze ako jeden obcan z FVE a storage systemom toho moc nezmoze ale to je caro start-up firiem ktorych cielom je integrovat viacero mensich instalacii a spracovat ich vo virtualnej siete ako centralizovany prvok tzv virtualna elektrarna.

        1. A kdyby tuhle integraci domácích výroben do virtuální
          A kdyby tuhle integraci domácích výroben do virtuální elektrárny nabízel přímo ČEZ, stalo by se něco? Místo toho dodá na klíč FVE s deklarovanou návratností třeba 10let, ale v reálném provozu skutek utek. Viz nedávno Černé ovce v TV (ten konkrétní případ se ale týkal Pre energetiky:
          https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097429889-cerne-ovce/219452801081125/obsah/735125-solarni-elektrarna). Prostě buď se chce neno nechce.

          1. Díky za odkaz….
            Sice je tam dost nepřesností a

            Díky za odkaz….
            Sice je tam dost nepřesností a nepravd…
            Ale je dobře, že konečně i laická veřejnost může vidět jak čezko podporuje malé pidi OZE zdroje….
            V Německu by dostali zaplaceno za každou vyrobenou kWh..
            V čezku ten trojlístek banditů v čele s čezem s posvěcením vlády a eru v klidu okrádá normální lidi….

            1. Dolezite je diskutovat o moznosti spajania mensich FVE a
              Dolezite je diskutovat o moznosti spajania mensich FVE a storage systemoch a ako priklad si mozte zobrat uspesny DE start-up https://www.next-kraftwerke.com/company to je princip agregacie zdrojov a ich spravovanie ktore umoznuje po dosiahnuti potrebnej kapacity poskytovat aj podporne sluzby na sieti ako aj moznosti otvoreneho trhu z energiou.

          2. Ta vyhlášky vznikla v době kdy tam byl ministrem
            Ta vyhlášky vznikla v době kdy tam byl ministrem anesteziolog KUBA.
            Je to ten samý člověk co jeho firma vyrábí a dodává Solar battery systémy ČEZu, který je montuje lidem (tedy přes najaté montážníky).
            Tento systém má max. 12 kWh baterii, měnič je sice asymetrický ale měnič sám o sobě spotřebuje víc jak 3 kWh denně. Pokud tedy panely tuto energii nevyrobí tak si ji vezme ze sítě.

            A to se vyplatí!

              1. To asi každý, když toto ví, ale všichni co mají FVE od
                To asi každý, když toto ví, ale všichni co mají FVE od ČEZu, to na začátku určitě vůbec ale vůbec nevěděli a možná doteď ani neví!

                PS:
                Nedělejte ostrovní FVE pokud tam máte elektrickou síť, dnes díky EU si každou FVE můžete i u nás připojit k síti, při dodržení jejich podmínek, je to lepší.

                1. Je to chata, myslím, že by mi to nepovolili. A zase to není
                  Je to chata, myslím, že by mi to nepovolili. A zase to není taková darda, abych to neustál – na e-mobil zatím nemám, tak jsem začal z druhé strany. Ale neříkám, že by to nebylo na delší rozumné povídání.

                2. Povolili, ale nedostanete na to dotaci z NZU.
                  Dole je email,

                  Povolili, ale nedostanete na to dotaci z NZU.
                  Dole je email, tak mi napište, pokud si o tom chcete popovídat.

  4. Cit. …Jsem rád, že Česká republika v tomto směru
    Cit. …Jsem rád, že Česká republika v tomto směru neztrácí krok,“ řekl Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu České republiky.

    Prý neztrácí krok. To mě pobavilo. Za bolševika byl takový vtip. V šsedesátých letech se říkalo dohnat a předehnat, v sedmdesátých neztratit krok a v osmdesátých neztratit stopu. 🙂

  5. Lepsi by asi bylo umistit regulacni stanici nekam v siti, kde
    Lepsi by asi bylo umistit regulacni stanici nekam v siti, kde je posileni site potreba. Tohle pomuze elektrarne vykazovat parirove kvalitu jejich elektriny. K zakaznikum prijde ale uplne jina elektrina s vyraznym kolisanim napeti. Ale to CEZ uz nezajima, oni vyrabi prece kvalitu. Aspon se ty tri panove na obrazku muzou poplacat po ramenou jaci ze jsou borci.

      1. ETES se 130kWh je pilotni projekt, monmentalne dostavujou 2
        ETES se 130kWh je pilotni projekt, monmentalne dostavujou 2 fazi kde ma bejt jiz prez 1000MWh a 25MW, a pro roky 2028-2030 maj vypsane ze by se mela dokoncit 3 faze kde se jiz pocita s 10k MWh a 120MW 😉 3 faze ma bejt jiz ta kterou pujde objednavat komercne, jiz testovana faze 1 a dostavovana faze 2 jsou testovaci aby se videlo jak to bude fungovat z dlouhodobeho hlediska a jaka tedy bude zivotnost a naklady na provoz a udrzbu

        Nemecko ma rocni cca 570-580TWh, CR cca 80-88TWh

        1. Jen dodám, že ETES není akumulátorový systém, je to
          Jen dodám, že ETES není akumulátorový systém, je to skladování energie ve formě tepla. Takže v ČR by to bylo ideální postavit jako nové využití lokality, kde tepelná elektrárna zároveň dodává i teplo. A bylo by to super dát do jaderné elektrárny jako mezikus mezi reaktor, který ideálně běží pořád, a turbínu, která by měla ideálně vyrábět v onom sinusovkovém denním cyklu, podle spotřeby. Navíc je to bezpečnostní opatření, ve Fukušimě jim to prdlo, protože to neuchladili po odstavení. Do té hromady šutrů se vejde tepla spoustu a dá se z něj brát do turbín i po nouzovém odstavení reaktoru (a vyrábět elektřinu).

        2. Tak jsem si o tom něco načetl a jak jsem vám odepisoval s
          Tak jsem si o tom něco načetl a jak jsem vám odepisoval s kalkulací 70% účinnosti, to jsem byl ještě hodně optimistický:
          „With close to 50% efficiency possible, ETES is the most efficient low cost energy storage solution for large amounts of energy“

          Takže je to levné, to je všechno, ale 50 % to naprosto zabíjí vyjma opravdu specifického použití. To znamená, že si výrobní cenu, řekněme 2 Kč/kWh vynásobte *2 a přičte náklady na ETES, takže jste rázem někde na 4,5 Kč/kWh. Aby se s tímto dalo konkurovat tradičním zdrojům, musela by výroba z OZE být někde okolo 0,6 Kč/kWh a tam se v naší zeměpisné šířce jen těžko dostaneme v dohledné době.

          1. vyrovni cena je takova jakou urci ostatni zdroje, tech tvejch
            vyrovni cena je takova jakou urci ostatni zdroje, tech tvejch 2 Kč/kWh jsou nesmysl

            je to proste levnej zpusob jak dobudoucna uchovavat elektrinu z OZE, a penize na zivotnost jde v energetice predevsim, pokud se jim potvrdi zivotnost 30+ let tak to baterky i pri treba ctvrtinovych cenach rozmeta konkurencne na lithium

            je vesmes jedno co uspeje, hlavni je, aby to nestalo vic nez musi nas danove poplatniky a ty co plati ucty za elektrinu 😉 to jestli bude uspesnej krecek v kolecku nebo jaderna elektrarna je me fuk

            1. Ale prdlajs rozmetá, ta účinnost z toho dělá pěkně
              Ale prdlajs rozmetá, ta účinnost z toho dělá pěkně drahej způsob akumulace. Já věřím, že do budoucna, tam kde to jde, zvítězí technologie s nejvyšší účinností, takže věštím pomalý, ale jistý konec jak ETESu, tak vodíku a též spalovákům.
              2 Kč je cena, kterou bych tipoval v českých podmínkách, ale dobře, buďme konkrétní, je to projekt v Německu, tak budeme brát poslední vysoutěžené ceny, které jsou za FVE 54 €/MWh = ~1,4 Kč/kWh u VTE 62 €/MWh = ~1,6 Kč/kWh (tam už narážíme na dno, jelikož se vysoutěžila pouze čtvrtina výkonu, ale to teď nechme stranou).
              Máme tedy 1,5 Kč/kWh, k tomu účinnost této akumulace až 45 % (předpokládaná ve třetí fázi projektu, nyní jsou na 25 %, příští rok 35 %, ale berme tedy štědře těch 45 % co je zatím jen na papíře v prezentačních materiálech Siemensu).
              Dále tento projekt ve fázi dvě (beru vaše čísla) přidává dalších 0,5 Kč za kWh za náklady (35 mil.€*26)/(20 MW*24h*365d*10 let) s velkými neznámými – provozní náklady, koeficient využití (jistě těch 20 MW nejpojede nonstop 10 let) a nejistota „nabití“, kdy se ta elektřina z OZE použije jinde a projekt bude stát. To vše odhadem přidá za 10 let totéž co jsou náklady, tedy dalších 0,5 Kč/kWh. V součtu tedy 1,5 Kč/0,45 + 0,5 + 0,5 = >4,3 Kč/kWh.
              Tato cena není konkurenceschopná s nejdražšími zdroji (tedy uhelky + povolenky, resp. plynové el.) a to ani když do rovnice dosadíme cenu z OZE pod korunu a diskutabilní by to bylo i jako použití jen pro přebytky za téměř nulovou cenu, kde by zase velkou roli sehrál ten koeficient využití.
              A v neposlední řadě je ten poměr 1700 MWh/20 MW = 85 hodin takovej nemastnej neslanej. Na denní výkyvy to použít rozumně nelze a nějakou dlouhodobější akumulaci typu přebytky FVE z léta na zimu už vůbec ne. I přes desetinovou cenu tohle konkurenci nerozmetá a pokud se naplní předpovědi, že za 10 let budou velká bateriová úložiště na ceně $100/kWh za kompletní projekt, tak už nemá šanci obstát cokoli jiného.

              1. v siti se ale cena pocita jinak, tohle si budou stavet vurobci
                v siti se ale cena pocita jinak, tohle si budou stavet vurobci elektriny kteri zaroven vlastni i tu cast distribuce kde maji zdroj, precti si jak ma vypadat budoucnost energetiky v cele Evrope pod siti ENTSO-E, doctes se tam treba proc se jiz ted na urovni CEPS zacina resit nakup kapacit elektriny, tedy ono „snizte odber a my vam zaplatime“ , vesmes dobudoucna za 15-20 let se bez backupu neobejde zadna vetsi elektrarna, a bude jim sumak ze to ma ucinnost jen 50%, dulezite pro ne bude jen zivotnost ktera +- bude odpovidat zivotnosti elektrarny a cena provozu, takze baterky s cykly 6k nemaj vesmes sanci, kuprikladu 1000MWh zaloha by v baterkach stala i pri $50 za kWh by stalo vic nez tohle zarizeni, a u te baterky se prozatim neda rict ze by vydrzela tolik cyklu jako tohle zarizeni, pokud se tedy neobjevej novejsi baterie treba s 20 tisici cykly

                navic onech 50% je ted v prvni fazi, u faze 2 maj nejake zmeny a u faze 3 se pocita zase se zmenama kdy se faze 2 bude minimalne 4 roky testovat a budou se u ni menit materiely a postupy aby se odhalilo kde se da co zlepsit

                zadnej backup se nechysta aby vydrzel ukladat elektrinu na delsi dobu nez treba 2 tydnu, takove backupy jak pises na zimu z leta by byli nesmyslne obri a nesmyslne drahe, toho se my nedozijem ani nahodou 😀

                1. Já bych stejně chtěl opravdu vidět tvůj příklad
                  Já bych stejně chtěl opravdu vidět tvůj příklad využití, to co tu píšeš je strašně sluníčkovej případ, který nebude stále. Pokud by ono „snižte odběr a my vám zaplatíme“ bylo na pravidelné bázi každý den od-do, tak ano, ale dlouhodobě musíme počítat s nějakým průměrem a když už nic moc vychází ten ideál, kdy opravdu každých 3,5 dní nabije na plnou kapacitu a pak bude celou dobu do sítě dodávat konstantní výkon, tak jak bude vycházet reálný provoz? Nedokážu si představit systém, který by toto využil na 100 %, tak sem schválně hoď nějaký příklad zdroje či kombinaci zdrojů, které to rozumně využijí a jak si přestavuješ koeficient využití, když je to tak blbě nastaveno na 3,5 dne?
                  Když to řeknu hodně laicky, tak tato „elektrárna“ sebere víc než polovinu výroby (aktuálně dokonce 3/4 za rok prý „jen“ 2/3), aby druhou menší část dodala do sítě za 1 Kč/kWh. To mi nepřijde jako něco, co by mělo spasit energetiku v tomto století.
                  Elektrárna udělá v nejoptimálnějším případě 100% nonstop využití 100 cyklů za rok, 6000 cyklů tedy za 60 let, to bych tedy chtěl vědět, jak z tohoto pilotního projektu běžícího sotva dva roky vyčteš takovouto životnost a hlavně proč by baterie měli ještě vydržet více než 3x tolik, tedy 20 tisíc cyklů/200 let aby byly konkurencí? Nebo jestli jsi to myslel jinak, pak ovšem nemůžeš přepočítávat cenu na stejnou kapacitu.
                  Já jsem si pročetl jejich materiály a s tou účinností nemáš pravdu, nyní (první fáze) jsou na 25 %, druhá fáze bude 35 % a třetí fáze dle starších materiálů až 50 %, v novějších již píšou teoretická účinnost celého cyklu až 45 %, takže reálně se vsadím, že to bude 40 % max. A jaká účinnost bude, když se to nebude nabíjet ideálně? Ještě menší. Jaké budou odstávky (přeci jen to je parní turbína nijak moc se nelišící od současných)? Jak se projeví v nákladech těch několik měsíců období, kdy bude stát, kdy elektřiny z OZE nebude přebytek? Nene, tohle skončí jenom jako hračka pro Němce, kteří si to můžou dovolit jak z hlediska investice tak z hlediska toho, že stejně tu elektřinu pak prodají klidně za 8 Kč/kWh.
                  Věř mi, nic s malou účinností toto století nepřežije i kdyby to bylo zadarmo 🙂

                2. hele cetl jsi vubec o tom projektu?
                  Nemci si to stavej aby

                  hele cetl jsi vubec o tom projektu?

                  Nemci si to stavej aby meli dobudoucna backup k vetrnikum v severnim mori, takze do tohohle zarizeni proste poputuje nasobne vice elektriny nez jsou schopny pobrat, a nasledne ji bude stabilnim vykonem dodavat do site, je to klasickej backup na vyrovnavani rozvodne site, takze vstup je klidne i nekolikanasobek toho vystupu, ale je kolisavej, a vystup je stabilni vykon za par supu, co je na tom sloziteho k pochopeni? a neni to jen slunickove ale hlavne vetrne 😀

                  a pokud jich postavej dostatek, maji nadeji na stabilni sit bez vykivu, jedna ta sranda ma stat cca 100 milionu eur a mit kapacitu 10000MWh a vystupni vykon 120MW (pridat k tomu vykonnejsi turbinu nebo dalsi turbinu nebude as takovej problem, jen se tim zkrati doba backupu), vetrniky a fotovoltaiku stavej vesmes soukrome firmy a stavej je porad, a odhaduje se ze pokud vystavba vetrniku vyrazne nepolevi, tak jiz okolo roku 2028-29 bude mit Nemecko problem a prez 60-70% energie nebude vyzuivana a vetrniky budou spis stat, aneb sstavi se, a jeste k tomu se stavej nove a nove typy vetrniku s vetsim vykonem

                  ETES je proste normalni baterka, jen neni postavena na technologii jakou si pod baterkou predstavujem bezne, ale je to baterka z sutru

                3. Pročítal jsem to celé a prostě s tebou absolutně
                  Pročítal jsem to celé a prostě s tebou absolutně nesouhlasím. Představa, že se budou stavět větrníky v takovém množství, že bude výhodné 55 % jejich výkonu zahodit je opravdu scestná. Je to jen další z mnoha projektů levných neefektivních akumulací typu zvedání betonových kvádrů, tahání vlaku do kopce po kolejích a pod., které se nikdy neuchytí.
                  Růst v bateriových úložištích je ohromný a proč ti blbci asi dávají např. ~$700/kWh (u nás v ČR), když můžou ukládat 20x levněji do šutrů? Protože účinnost. Na tom stojí a padá všechno. Max. 45 % je prostě hrozně málo a i kdyby ty šutry byly zadarmo, tak to na tom nic nezmění.
                  Jelikož paroplynové elektrárny stojí naprosto stejně (cca 1 mld. € za 1,2 GW), je tu nasnadě přímé srovnání. Až bude vstup X / 0,45 < plyn (cca 1,5 Kč/kWh), pak se můžeme bavit o nějakém rozšíření. Do té doby je to jenom hračka a to, že to bere energii vlastně zadarmo z přebytků jsou jen pohádky. Nikdo rozumný totiž nepostaví tak naddimenzovanou elektrárnu, aby 3/4 roku neměla kam dodávat elektřinu. Těch 60-70% jsou jen pohádky. To samé můžeme říct, že v ČR máme nevyužívaných 70 % energie, když při zapnutí všech elektráren máme nějakých 25 GW výkonu a přitom spotřeba kolísá mezi 5 a 12 GW dle denní a roční doby.

                4. jiz dnes Nemci nektere vetrne bloky zastavujou kdys hodne
                  jiz dnes Nemci nektere vetrne bloky zastavujou kdys hodne fouka, nic se nevyhazuje, proste se turbiny zastavej aby nedodavali nic, a to je realita dneska 😉 kazda vetrna turbina musi bejt napojena na system aby se dala kdykoliv zastavit kdys je v danem uzlu nadbytek vyroby, v dobe kdy hodne fouka a hodne sviti slunce tak se proste uprednostnuje slunce, podle nekterych clanku maji v Nemecku nekolik desitek hodin rocne kdy se musi omezovat k 50% OZE instalaci aby nedoslo k blackoutu site pro nadbytek elektriny v siti 😉

                  proto take vlada zadala Nmeckym firmam tyhle projekty, aby pracovali na moznostech backupu siti

                5. Na dálkové řízení jsou povinně napojeny všechny
                  Na dálkové řízení jsou povinně napojeny všechny výrobny s výkonem vyšším než 100kW, signál jde přes rádiové vysílání..
                  Přijímač má 4 relatka, takže pokud to umožňuje regulace lze to regulovat i na 75%,50%,25% a 0%.
                  Jako první odstavují VE, pak FVE, nakonec vodní…
                  Většinou se to děje když je několik dnů silný vítr s deštěm….
                  hodně záleží v jakém distribučním území se nachází výrobna

                6. Drive pak rozdavali tu energii do okolnich statu zadarmo a
                  Drive pak rozdavali tu energii do okolnich statu zadarmo a obchodnici kteri meli smlouvu, prodavali elektrinu dal. To se Cezu samozrejme nelibilo, protoze v tu dobu jejich drahou elektrinu nikdo nechtel. Tak zacali pokrikovat ze nam Nemci ohrozuji sit a instalovali na hranicich fazove trafa s fazovym posunem. Tim obchodnici nedostanou levnou elektrinu a musi kupovat drahou od Cezu. A nase ceny elektriny se zvedaji. Ale cesky clovicek nadsene jasal jak jsme to Germanum natreli. A za drahou elektrinu zase vsichni ukazujou na Nemecko. Nojo, cesky clovek je tvarny jako plastelina.

                7. Ach jo, koukám, že by ses za tuto technologii dokázal bít
                  Ach jo, koukám, že by ses za tuto technologii dokázal bít hlava nehlava i kdyby měla účinnost 10 %. No nic, vzorečky ode mě máš, dosaď si tam dle tvého uvážení a uvidíš, že ti to rozumně nevyjde.
                  Já se snažím být hodně konkrétní a brát to komplexně, ty bohužel vždy přetočíš diskuzi na nějaký speciální případ, který platí x hodin či maximálně dnů v roce a v celku je úplně irelevantní.
                  Schválně pojď se svými čísly: cena z oze běžná = x1, platná dnů v roce = n1, cena z oze v době přebytků = x2, platná dnů v roce = n2, investiční náklady v přepočtu na kWh = y + provozní náklady v přepočtu na kWh = z
                  (x1/η + y + z) * n1/365 + (x2/η + y + z) * n2/365 = tvůj výsledek a opravdu by mě to číslo zajímalo včetně toho cos dosadil. Pokud budeš pracovat z reálnými čísly, uvidíš, že ti vyjde taková cena, že je lepší ty turbíny občas zastavit a jako zálohu živit plynové elektrárny byť pojedou jen zlomek času.

                8. co je podle tebe lepsi investice?
                  >- baterie o kapacite 100MWh

                  co je podle tebe lepsi investice?

                  >- baterie o kapacite 100MWh za $100M a zivotnosti v lepism pripade cca 12 let a ucinnosti cca 95%

                  nebo….

                  >- termalni baterii o kapacite 10000MWh za €100M s zivotnosti v lepsim pripade cca 30 let a ucinnosti 40-50%?

                  je to porovnani projektu ktery Tesla skutecne postavila v Australii a projekt ktery ted dela Siemens

                  OZE nema smysl do toho tahat, zdrojem elektriny pro danej backup muze bejt jakej chce, klidne uhelka nebo jaderka

                9. Škoda, že děláš všechno proto, aby ty baterie dopadly
                  Škoda, že děláš všechno proto, aby ty baterie dopadly špatně a ETES zvítězil. Zkus se od toho oprostit a být trochu objektivní.
                  Projekt ETES je zatím v první fázi s účinností 25 % a ty už počítáš předpokládanou cenu a účinnost v roce 2025+ jako pevně dané a to celé se snažíš porovnávat s bateriovým projektem postaveným v roce 2017, bateriemi překupovanými z Japonska od Panasonic, nadsadíš cenu a podhodnotíš kapacitu, k tomu vybereš jen ty výhodné parametry a ty opět překroutíš a úplně opomíjíš jiné, třeba výkon, možná i důležitější parametr než kapacita. Opravdu nechápu proč.

                  Reálná čísla (nejsou teď podstatná, ale abych uvedl na pravou míru): kapacita 129 MWh, výkon 100 MW, cena projektu 66 mil. (amerických) $ = ~59 mil. €. Rok výstavby 2017, kdy dle BloombergNEF byly průměrné ceny baterií $219/kWh, letos $156/kWh což je 29% pokles jen za 2 roky a to ještě zbývá minimálně rok do ETES fáze 2 s předpokládanou účinností stále max. 35 %.

                  Porovnám tedy investici do třech technologií PVE, Baterie, ETES. Všechny mají společné, že berou v době přebytku výkonu (levnější) elektřinu a dodávají do sítě kdy je potřeba za draho. Plácnu všichni berou v průměru 0,8 Kč/kWh (a ne že mě zase budeš psát o tom, jak nemůžu brát průměr, když x hodin v roce ta cena může být záporná, jinak už asi vyletím z kůže :)).

                  1) PVE: 0,8 Kč/kWh děleno účinnost 0,75 = 1,07 + rozpočítané náklady na projekt řekněme 0,4 Kč + provozní náklady řekněme 0,1 Kč = 1,57 Kč a může prodat za 2 Kč se ziskem 0,43 hal.
                  2) Baterie 0,8 / 0,95 = 0,84 + 1 Kč náklady (nejdražší) + 0,05 Kč provozní (nejlevnější) = 1,89 Kč a může prodat za 2 Kč se ziskem 11 hal.
                  3) ETES: 0,8 / 0,4 = 2 + 0,2 Kč náklady (nejlevnější na pořízení) + 0,1 Kč provozní náklady (srovnatelné s PVE) = 2,3 Kč a není konkurenceschopná na trhu, kde se prodává elektřina za 2 Kč/kWh.

                  Vidíš, jakou ohromnou váhu tam má ta účinnost i při takto nízké ceně elektřiny? Jestli ani po tomto ne, tak už jsem asi vyčerpal všechny možnosti, jak to vysvětlit 🙂

                  Abych to jen nehanil, ta účinnost při použití jako zdroj tepla je hodně vysoká tento způsob použití si dovedu představit, ale elektřina -> elektřina ani náhodou a vlastně cokoli co má cyklus elektřina -> médium -> výroba elektřiny nemá šanci a je jedno jestli to médium jsou kameny, vodík, plyn, tekutina, voda… Teď už se v českých podmínkách nevyplatí oproti bateriím ani ta PVE, se kterou jsme se dostali na krásnou účinnost 75 %.

                10. ja nic pro nic nedelam, me je sumak jak to dopadne, me zajima
                  ja nic pro nic nedelam, me je sumak jak to dopadne, me zajima jen to, aby se zbytecne neutracely penize ktere jsou nas vsech co platime dane 😉

                  ETES beru jako zajimavej smer, pokud nedopadne dobre tak nedopadne, pokud ano tak dopadne

Napsat komentář