Česko má z EU miliardu eur na posílení energetické soběstačnosti obcí

Obcím se otevírá obrovská příležitost, jak snížit svou energetickou závislost na dodávkách energie. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR otevřelo v Modernizačním fondu dvě nové výzvy s alokací čtyři miliardy korun.

Obce mohou čerpat dotace na individuální i sdružené projekty fotovoltaických systémů. Pokračuje i podpora malých a velkých solárních elektráren s výkonem nad 1 MW nebo podpora dekarbonizace tepláren. Pětice nových výzev z programů RES+ a HEAT tak celkově nabídne finanční prostředky v objemu 26 miliard korun na energetickou soběstačnost a čisté zdroje, žádat o ně bude možné od konce července.

Revoluční šance pro obce jak zvýšit energetickou soběstačnost

„Obce se ocitly v komplikované situaci, kdy ceny energií stouply mnohdy až o stovky procent a tak hledají cesty, jak snížit svou energetickou závislost na dodávkách energie ze sítě. My jim jdeme naproti. Malým obcím do 3 000 obyvatel nabídneme dotace na pořízení FV systémů na střechy nekomerčních objektů, větší obcím a veřejným subjektům navíc zafinancujeme potřebnou infrastrukturu, a tím podpoříme vznik energetických společenství. Naším cílem je urychlit rozvoj komunitní energetiky, ve které vidíme veliký potenciál a jejíž zásady budou snad už brzy stanoveny v novele energetického zákona, ale také na komunální úrovni pomůžou k dekarbonizaci českého energetického sektoru,“ zdůrazňuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Malé obce budou moci čerpat až 75% podporu na pořízení fotovoltaických systémů na střechy a přístřešky veřejných (nekomerčních) budov, a to včetně ukládání energie, souvisejících rekonstrukcí střech a vnitřních rozvodů či pořízení systémů na řízení spotřeby energie.

„Dotace se bude vztahovat na individuální instalace i sdružené projekty, kde budou fotovoltaické elektrárny umístěny například na střechách obecního úřadu, základní i mateřské školy – a nespotřebovaná energie se bude ukládat v bateriovém úložišti. Chceme tak podpořit zařízení především pro vlastní spotřebu obcí, proto jsme do výzvy dali podmínku, že vlastní spotřeba musí tvořit min. 80 % produkce elektrické energie,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, jehož úřad dotace z Modernizačního fondu administruje a proplácí.

SOUVISEJÍCÍ: Modernizační fond slaví úspěch, 9 z 10 projektů jsou solární elektrárny

Větší obce, veřejné subjekty a subjekty vlastněné 100% veřejným sektorem využijí dotace na podporu komunální energetické infrastruktury. Ta se týká stejně jako u malých obcí pořízení fotovoltaických panelů na střechy a přístřešky veřejných i komerčních budov a veřejné pozemky. Žadatelé navíc budou moci dotací pokrýt náklady na zařízení na ukládání jak elektrické, tak tepelné energie a její řízenou spotřebu.

„Nevýhoda fotovoltaiky spočívá v tom, že například panely umístěné na střechách škol a školek vyrábějí nejvíce energie v létě, když jsou budovy prázdné, bude kompenzována propojením v rámci komunity, například dodáváním energie do čistíren odpadních vod, které běží celoročně,“ popisuje Petr Valdman a dodává: „Zcela nově zafinancujeme také pořízení elektrolyzéru na výrobu zeleného vodíku, ten mohou města následně uplatnit při přechodu na čistou mobilitu. Pro obě výzvy bude navíc zřízen tzv. zásobník projektů, které pokryjí případný zvýšený zájem ze strany municipalit.“

Nové fotovoltaické elektrárny a teplárny na OZE

Nově vyhlášené výzvy z Modernizačního fondu necílí jen na veřejný sektor, pokračovat bude i podpora malých (do 1 MW) a velkých FV elektráren (nad 1 MW), kde se o dotace mohou ucházet stávající nebo budoucí držitelé licence pro podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny) a společenství pro obnovitelné zdroje.

„Jedná se v podstatě o obdobu výzev, které běžely v loňském roce, a byl o ně veliký zájem. Podpořili jsme již na 200 projektů nových fotovoltaik o výkonu 622,4 MW. V navazujících výzvách nabídneme dalších 7 miliard,“ říká ministryně Anna Hubáčková a dodává, že ani zde nebude chybět možnost získat dotaci na vodíkový elektrolyzér.

Poslední z pětice nových výzev je vyhlášená v programu HEAT. Z ní mohou vlastníci tepláren získat podporu na přechod na čisté zdroje energie a tím si tak snížit vysoké výdaje, které povinně odvádí za emisní povolenky. Finance bude možné čerpat jak na rekonstrukci, tak náhradu starého zdroje za nový, v obou případech je podmínkou, že musí dojít ke změně paliva ze špinavého na čisté. Její výše se pak odvíjí v závislosti na typu projektu a jeho technologii nebo regionu, ve které se projekt realizuje. Ve výzvě je k dispozici 15 miliard korun.

Elektronický příjem žádostí bude postupně nabíhat od 25. července, kdy se jako první otevře výzva pro dekarbonizaci tepláren. Na ni naváží 3. srpna dotace na výstavbu velkých FV elektráren nad 1 MW a o týden později dotace pro malé FV elektrárny. Výzvy cílené na komunální energetiku se rozeběhnou 17. srpna 2022.

zdroj: tisková zpráva

18 Comments on “Česko má z EU miliardu eur na posílení energetické soběstačnosti obcí”

  1. Uchovávání vodíku že není problém? Ten amatérský článek psaný v Devinnu je hrozná fraška – už jen to první video, kde zapálí benzín pod autem a porovnávají to se zapáleným plynem vyfukovaným ze zadní kapoty tryskou je totální nonsens – pokud by vodík chytl v motorovém prostoru, a poté od tohoto požáru vybuchla nádrž, to by byla petelice. Ostatně výbuch vodíkové plnící stanice v Norsku už jsme viděli. Stejně tak výbuch zkorodované vysokotlaké nádrže u CNG Tourana. Prostě nechci sedět na nádržích natlakovaných extrémním tlakem extrémně výbušným plynem, to fakt neee…Dle mého je to slepá ulička evoluce, stejně jako bateriové elektromobily. Doufejme, že jaderná fůze pokročí natolik, že si v každém voze budeme moci vozit fůzní reaktor velikosti vzduchového filtru – tam vidím budoucnost.

  2. Tyto výzvy zní slibně a zajímavě.

    Nejvíc mě zaujala možnost dotace na vodíkový elektrolyzér. Otevírá se tím možnost, ukládat si „teplo“ v létě na zimu. Tuším, že prostým spalováním vodíku se dosahuje jeho energetického využití téměř 100 %, podobně jako při spalování metanu (zemního plynu).

    Ale prodává se vůbec plynový kotel na vodík? Žádnou takovou nabídku jsem na netu nenašel. Přitom cena takového kotle by zákonitě musela být výrazně nižší než cena palivového článku, který cca 50 % energie vodíku přemění na teplo a druhých cca 50 % na elektřinu.

    A co se týká dlouhodobého skladování, to už prý není problém:
    https://www.devinn.cz/blog/myty-vodik/#slozitost-skladovani

Napsat komentář