Biopaliva vs fotovoltaika: co je víc, lán řepky nebo solárních panelů?

Originální zemědělský experiment, který porovnává biopaliva s fotovoltaikou. To je téma právě vznikajícího dokumentárního filmu Biomasakr.

Snímek Biomasakr názorně ukazuje dopady pěstování řepky na českou krajinu, půdu, vodu a zdraví a na možnosti využití solární energie.
foto: Biomasakr

TISKOVÁ ZPRÁVA

Aby Česko dostálo svým závazkům pro obnovitelnou dopravu k EU, rozhodlo se jít cestou biopaliv první generace. Z toho důvodu na našich polích vídáme velké množství kukuřice a řepy cukrovky, které významně slouží pro výrobu bio-ethanolu, a zejména řepky olejky, ze které se vyrábí bio-nafta.

Bohužel se jedná o způsob, který naší peněžence, přírodě ani krajině nijak nepomáhá. O tom, že elektromobilita je nejen výhodnější, ale zejména podstatně dlouhodobě smysluplnější cestou, vtipně vypovídá i neziskový filmový projekt www.biomasakr.cz. Vznik filmu můžete podpořit v právě probíhající sbírce na crowdfundingové platformě Donio.

„Během našeho ročního experimentu jsme si pořídili experimentální pole, rozdělili ho na dvě poloviny a první z nich využili na produkci bionafty z řepky, druhou na produkci elektřiny z fotovoltaických panelů,” říká Vojtěch Vild, zakladatel projektu.

„Takto získané palivo nakonec uplatníme v ikonickém závodu turbodieselu BMW X5 a elektromobilu Tesla Model 3. Chceme tím ve filmu názorně demonstrovat nejen naprosto alarmující neefektivitu biopaliv, ale také jejich negativní dopad na životní prostředí.”

Ztráta biodiverzity, klimatická změna a znečištění životního prostředí jsou pravděpodobně největšími tématy tohoto století. Velké firmy proto s nadšením nabízejí vše s předponou bio – bio-CNG, biopaliva, staví elektrárny na bioplyn nebo biomasu a dokáží na tom dobře vydělávat. Bohužel však platí, že za předponou bio se velmi často schovává obnovitelný zdroj jen zdánlivě.

„Lidé tuší, že je to špatné, ale málokdo tuší, jak moc, takže jsme se o tom rozhodli natočit 26 minutový dokumentární film. Premiéru budeme mít v první polovině prosince. Naším hlavním cílem je dosáhnout legislativních změn, které dají stopku biopalivům první generace a podpoří právě elektromobilitu a fotovoltaiku tak, aby byly pro běžného občana použitelnější a dostupnější,“ dodává Vild.

Samotná myšlenka využívat přímé produkty fotosyntézy („bioprodukty”) jako zdroj elektrické nebo mechanické energie, je zcela bláhová, protože tuto energii dokáže produkovat fotovoltaika podstatně levněji a potřebuje k tomu jen zlomek plochy.

Přesto je v současnosti výnos z přibližně každého sedmého hektaru obdělávané orné půdy spálen někde v motoru. Na takové orné půdě by přitom mohlo být vypěstováno jídlo. To je v podstatě obdoba situace, kdy by každou hodinu, den co den, deset kamionů plně naložených čerstvým chlebem vysypalo celý svůj náklad do elektrárenského kotle. Je to smysluplné využití půdy?

Současné průmyslové zemědělství rozhodně nelze považovat za udržitelné. Prokazatelně způsobuje ztrátu organické hmoty, následné eroze a přetoky umělých hnojiv a pesticidů do okolních ekosystémů, kde působí další škody. “Bio” energetika je tak jen přiléváním oleje do již pořádně rozhořelého ohně, který je třeba uhasit.

Řepka olejka je v jisté míře přirozenou součástí naší krajiny. Řepkový olej je navíc kvalitní a hodnotnou potravinou. Je však opravdu nutné, aby tu řepky bylo tolik, když víme, že polovina z ní se spálí jen proto, aby pár koncernů vydělalo na úkor nás všech?

tisková zpráva

19 Comments on “Biopaliva vs fotovoltaika: co je víc, lán řepky nebo solárních panelů?”

  1. To si chlapci mohli ušetřit 3 roky:
    Řepka – republikový

    To si chlapci mohli ušetřit 3 roky:

    Řepka – republikový průměr cca 3 tuny z ha při 40% olejnatosti – 1200 kg oleje o výhřevnosti cca 40 MJ/kg – 11 kWh/kg = 13 MWh energie celkem z ha, v autě 40% = 5 MWh mechanických.

    Kukuřice do Bioplynové stanice – 60 tun/ha, 200 m3 bioplynu/t, 55% obsahu metanu – cca 5 kWh/m3 z toho 2 kWh do el sítě. 60 MWh energie z ha celkem, 24 MWh elektrických. Zbývající teplo jsou někteří schopni efektivně využít.
    Bioplynka 1 MWh musí být součástí alespoň 1500 ha farmy kvůli střídaní polí/plodin. cca 350 ha kukuřice ročně. Má konstantní dodávku elektřiny po celý rok.

    Solár – když se podaří změnit územní plány vesnic, vyřídit připojení na ČEZu(když se kluci dobře vyspí) a dotáhnout to ke stavebku, pak už to složí i opice. Při současných výkonech panelů není problém mít 1MWe na ha a více. Záleží co projde přes hydrology. roční výkon dodaný do sítě cca 1000 hodin x instalovaný výkon = min 1000 MWh ročně. oproti BPS je to sranda provozovat, při vychytaném dálkovém dohledu stačí strejda s křoviňákem a traktůrkem a 1 elektrikář na cca 5 MWe. Momentální návratnost investice asi 7 let, silovka je vysoko. Predikovatelnost dodávek do sítě je tak nějak zvládnutá.

    V solárech by šlo nastavět tak 10 – 15 GWe podél 110 kV linek po min 30 MWe. přípojka a trafo 22 kV/110 kV jsou drahé na menší projekty. Samozřejmě musí to být technicky řešeno tak, aby energetici mohli dálkově řídit výkon jednotlivých projektů a bez milosti je odepínat v zájmu zachování frekvence a stability sítě, nechceme opakovat paniku z Ledna každý druhý den. V létě přes poledne by byla pár hodin připojena pouze menší část, ráno a večer všechno. Zbytek jádro plyn uhlí nějaké BPS ať motorový výkon drží frekvenci sítě.

    Vítr nevím, nejsem fanda.

    Nicméně baterkomobily jsou stejně na 2 věci a problém neřeší. Tím že se vyrobí hromada elektroniky na kolech s morální životností pár let žádnou ekologii neuděláme. možná někdy při 100% recyklovatelnosti

    prostě moc lidí no 🙂

    nicméně to si kluci mohli ušetřit 3 roky, pěstování řepky a udělat si to porovnání přes víkend

      1. Takže estébák Bureš tuneluje stát přes státní ČEPRO
        Takže estébák Bureš tuneluje stát přes státní ČEPRO stejně jako jako jeho kámoš odprásknutej gauner Mrázek co s ČEPREM uzavřel extrémně nevýhodnou smlouvu o nucených odkupech. Byl o tom článek v Myslím že v Respektu a jmenoval se “Kouzla v potrubí”. Šílený čtení.

  2. Pole jsou za poslední půlstoletí neuvěřitelně
    Pole jsou za poslední půlstoletí neuvěřitelně zdevastovaná a vyčerpaná. Vyčerpaná znamená že neobsahují humus. Hnojení chemií to nenahradí. Chemii spláchne první déšť do potoků a řek. Řešením by bylo osadit všechna řepková pole fotovoltaikou a trávu pod ní nechat spásat kozami a ovcemi. Za tisíc let bychom se dostali na původní stav.

    1. Dost podceňujete regenerační schopnosti půdy a krajiny.
      Dost podceňujete regenerační schopnosti půdy a krajiny. Experiment na Pripjati (a nejen ten) ukázal, jak rychle dokáže příroda (v našich zeměpisných šířkách) zkolonizovat cokoliv se nechá pár let na pokoji. Vím, že kolegové z UJEP dělali pokusy s rekultivací a jako suverénně nejefektivnější se ukázal postup „přírodě se do toho nemontovat“.

      1. Ale to neplatí o humusu v půdě. Jde asi o 1500 různých
        Ale to neplatí o humusu v půdě. Jde asi o 1500 různých organismů a hub. Na Hané, kde bylo 1,5 metru černozemě už hluboká orba vyorává jíl. Humus není hnůj který se zaorá a jeho tvorba opravdu trvá tisíciletí. Dnešní pěstování připomíná spíš hydroponii v písku a jílu.

        1. No nevím. Mám zahrádku kde je zem viditelně černá
          No nevím. Mám zahrádku kde je zem viditelně černá ačkoliv v okolí (a tím myslím celý okres ne-li kraj) je zem hnědá a méně úrodná. A proč je zem na naší zahrádce černá ? Protože už více než sto let se na zahrádce vše pečlivě kompostuje a v aktivnějších letech se tam navážel i hnůj (což jsem nezažil, takže před 50-70 lety ?). Takže „humus“ se nemusí vytvářet tisíciletí.

  3. tak jak to maj oni v tech prostricich, tak ani jedno, idelanim
    tak jak to maj oni v tech prostricich, tak ani jedno, idelanim stavem ale muze bejt agrovoltaika kterou v nejakem videu tusim take zminuji, coz je neco kde dana puda tezi o obojiho

    od pristiho roku to chceme zkusit na nasem poli cca 5 akru, kdy mame zazadano o moznost instalace prave agrovoltaiky a to ve dvou formatech

    na cca pul akru bude fotovoltaika pro zastineni plodin, tedy konstruckce cca 6 metru nad obdelavavanou pudou, tady na uzemi 100×20 metru bude proste konstrukce kotvena za sucha do zeme na beznych vrutech a na te konstrukci bude ve strinzich rozmisteno 320 panelu cca 165kWp (oboustranne panely) a tedy zastin dane plochy cca 45-50% a s posunem podle polohy slunce, jako plodiny pod tim se planuji pestovat mrkev, petrzel, celer, redkvicky a spenat, tedy vsechno druhy ktere vesmes nejlepe prospivaji v polostinu a kazda z tech plodim zatim na cca 20×20 metrech, tento typ agrovoltaiky vesmes symuluje stin jaky poskytuji bezne stromy, tedy polostin

    na vetsi casti pole cca 4.5 akru se bude letos resit remizkovani, kdy vznikne 6 novych remizku cca 2 metry siroke a cca 100 metru dlouhe, kde uprostred budou jiz napevno kotvene konstrukce pro fotovoltaicke panely opet oboustranne, ale panely zde budou kotvene do konstrukce svysle dolu, tedy vypada to jako takova protihlukova stena cca 3 metry vysoka, kde misto betonu je fotovoltaicky panel a dole pod panelem je cca metrova dira, mezi remizky pak je plocha siroka cca 18-19 metru klasicke pestitelske pudy pro bezne plodiny, my planujeme jahody, brambory a zeli, remizky budou zaroven pri jejich zrizovany, coz je vesmes jen nahrnuti trosku vic pudy na dane misto vybaveny zavlazovacim systemem, tedt vesmes se tam jen natahne hadice kde bude kazdych 20 metru vyvodka, panelu by tam melo byt 420 kusu s cca 218kWp, tady je potreba aby radkovani remizku bylo orientovane co nejvice k jihu, tak aby slunce od rana pokryvalo jednu stranu panelu a postupne slablo, v poledne pak panelum davalo jen z odraziveho svetla a a zase sililo na druhe strane panelu az do zapadu, takoveto usporadani pak ma davat nejvetsi dodavky elektriny mezi 8-11 dopoledne a 13-16 odpoledne, mezi 11-13 pak dava mene a vesmes to nestini temer bubec, je to proste zed z panelu, tohle jeste nevime jestli nam dopadne v plnem rozsahu vsech 6 remizku, musi se u na to resit stavebni povoleni a je to i finacne nakladnejsi instalace

    vse normalne pristupne pro zemedelskou techniku do vysky 5 metru a sire 8 a 18 metru, projekt je delany podle toho co nekolik let zkousi na mnohem vetsi plose v Nemecku jedno tamni zemedelaske uskupeni

      1. zatim mame k dispozici cca 50 let stary traktor a dva obdobne
        zatim mame k dispozici cca 50 let stary traktor a dva obdobne stare nastavce na orbu a kultivaci pudy, ale bohuzel spaluje naftu, je to vesmes nas zacatek s tim jak vyuzit relativne male pole, ktere mame cca 6 let ve vlastnictvi a je nam lito to pronajimat na beznou zemedelskou cinnost kde vesmes nevime jak nam to pole za par let znici nejakou chemii

    1. Super maximálně fandím takovému pokusu. Vypadá to že to
      Super maximálně fandím takovému pokusu. Vypadá to že to máte hodně promyšlené.
      Jen tak dál. Přeji ať vám to vyjde.
      Dejte vědět jaky to bude mít výsledek, či pokračování. Mne začínají všechny takové projekty.
      +1

Napsat komentář