Americké Colorado zavedlo plošnou dotaci $5000 na elektromobily

Elektromobilisté v americkém státě Colorado slaví. Tamní vláda totiž 4. května schválila plošnou dotaci $5000 na nákup elektromobilu. Ta se sčítá s federální dotací $7500.

Také elektromobil Nissan Leaf lze nyní v Coloradu pořídit o $5000 levněji.
foto: Nissan

Kdo si chce v Coloradu koupit elektromobil, bude ho mít levnější o $12 500. V případě očekávaného Tesla Model 3 se základní cenou začínající na $35 000 to znamená snížení na $22 500 (v přepočtu 562 500 Kč).

Důležitým přínosem nové dotace je její jednoduchost. Prodejci elektromobilů totiž díky ní mohou snížit cenovky přímo na autech samotných, protože právě přímo jim (resp. financujícím společnostem) je dotace určena.

V případě federální dotace čeká zájemce spousta složitého papírování a navíc nutnost předem zaplatit cenu včetně této částky a tu pak obdržet od federální vlády zpětně.

Díky nové dotaci se očekává podstatné zvýšení prodeje elektromobilů v Coloradu a dost možná i to, že se touto formou dotace na nákup elektroauta inspirují i další státy americké unie.

88 komentářů u “Americké Colorado zavedlo plošnou dotaci $5000 na elektromobily”

  1. Jeste me napadlo, ze by
    Jeste me napadlo, ze by treba mohli v ramci EU skusit dotlacit vyrobce k vyrobe levnejsich EV napr omezenim dotaci na auta s cenou napriklad do 20 000 EUR (tj dotace by byly jen takhle relativne levna auta) – kdyby se povedlo zavest centralne a dlouhodobe mohlo by to mit zajimave vysledky…

  2. Všem bojovníkům s
    Všem bojovníkům s dotacemi nabízím alternativní pohled na věc:
    Stát je organizace, která má taky svoje zájmy a povinnosti. Z hlediska osobní dopravy mě okamžitě napadá povinnost státu řešit znečištěné ovzduší, řešit hlukovou zátěž, závazky vzhledem k ochraně klimatu, energetická bezpečnost, …
    Řešení každé té věci má pro stát svoji hodnotu. V principu existují dva způsoby motivace – cukr a bič. Pedagogická teorie i praxe hovoří o tom, že restrikce a tresty jsou horší postup (asi 4-5x méně efektivní) a navíc stimulují křiváctví, podfuky a vyhýbavé chování (viz Dieselgate).
    Proto se státy uchylují k dotacím a podporám všeho druhu. De facto je to odměňování správného chování. Navíc se ještě usiluje o pákový efekt dotací, kdy relativně malá investice výrazně urychlí změny (doufejme, že) k lepšímu.
    Bursíkova zelená úsporám (kterou zaplatili Japonci) úplně změnila pohled na to, jakou mám mít spotřebu tepla normální barák. Rozběhl se dlouhodobý trend, kdy jakákoli nová stavba a jakákoli rekonstrukce se dělá vede ke snížení spotřeby zemního plynu, uhlí, čistšímu ovzduší, více peněz v kapse, menší riziko energetické chudoby, …

    1. O tom, jaké povinnosti má
      O tom, jaké povinnosti má stát by se dalo dlouze diskutovat, podle mne by se státy měly držet toho opravdového minima, které tu bylo vždy, tedy zejména by stát měl sloužit k zajištění bezpečnosti. Zásadní problém silného státu je ten že pokud dojde k obsazení této organizace nějakou zájmovou skupinou, velmi složitě se s tím bojuje a bývá to ku škodě lidem. Naproti tomu u slabších států (pozor, to nemá co společnoho s vojenskou silou) i případné škody a dopady na občany jsou mnohem menší a lépe se budou odstraňovat.

      Ovšem možná efektivnější by bylo pokud by se popora dělala pomocí osvobození od daně, k čemuž by nebylo třeba vybrat peníze od lidí.

      Teď nemám po ruce žádné tabulky dotací, DPH etc., ale pokud by normální dům stál třeba 2 miliony, pozemek dalšího půl milionu, je podle mne otázka, jestli by nebylo z tohoto všeho lepší, po předložení projektu a účtů, vrátit daň za materiál, práci a případně osvobodit majitele na X let od daně z nemovitostí, než přečerpávat peníze přes státní rozpočet.

      Samozřejmě jsou tu mezinárodní závazky a enegetická bezpečnost, ale je tu znovu otázka jak toto zajistit. Podle mne to třeba lze zajistit i jinak než dotacemi. Například lze nevydat povolení na uhelnou elektrárnu, nebo nevydat povolení na elektrárny jejichž proud za kWh je dražší než M Kč/kWh, ale je otázka jestli má mít vůbec stát právo zasahovat do soukromého podnikání, cena by měla vzniknout na trhu, ne v kanceláři nějakého úřadu. Zohlednit skutečné náklady které jsou s provozem některého typu energetického zdroje… Problém je v tom že v minulosti vznikla tak neprůhledná dotační struktura, že se dotace do jednoho kompenzují dotacemi do dalšího a to zase dotacemi do něčeho jiného.

      A Co se týče energetické chudoby, v ní může mít prsty také stát a to nezvládnutou daňovou politikou, taková situace ale nesmí být ospravedlněním pro další a další dotace/restrikce.

    2. P.S.
      Souhlasil bych s tím

      P.S.

      Souhlasil bych s tím že stát má nějaké zájmy, které mají vyčíslitelnou hodnotu, problém ale je v tom že jsou tam politici,jejichž zájmem je být znovuzvolen, proto dělají věci, které jsou jinak z hlediska státu ztrátové, taktéž jsou ztrátové z hlediska společnosti.

      Tak je třeba stále podporována těžba uhlí a výroba proudu z uhlí, která ale má jinak neativní dopady.

    3. zivot me presvedcil, ze v
      zivot me presvedcil, ze v mnoha situacich je nejtezsi a zaroven nejspravnejsi nedelat nic. takovych situaci je v hromada. prikladu bych nasel dost, co se tyka statu spadaji pod ne v podstate vsechny, ktere maji co docineni s dotacema. ale treba i v zivote kdyz pozoruji jak mi rostou deti, vsechny ty rymicky a zlozvyky, hadky a nevim co jeste. nejtezsi a nejspravnejsi je nedelat nic. toto pravidlo samozrejme neni navod na zivot, a je potreba byt pripraven zasahnout. ale nejtezsi a nejzodpovednejsi je velice casto proste nechat veci plynout. to vas lehce kde kdo obvini, ze jste nic nedelal a mel jste. kdyz zasahnete vykoupite se z techto obvineni. i sam pred sebou. spatne konani v dobre vire se obhajuje snaz, nez nekonani v dobre vire. i kdyz dokaze napachat vetsi skody.
      co se tyka dpravni politiky jsem hluboce presvedcen, ze kdyby se do ni stat nevrtal, tak by udelal jenom dobre. bylo by mene dalnic, a vic zeleznic, protoze jsou levnejsi. a ekologictejsi pac jezdi na elektrinu. alespon ty z dnesniho stoleti. jezdime ve vetsi mire vlakama se sluzbama na urovni dneska, protoze by po ni byla vyssi poptavka. zeleznice by hrala podstatne vetsi roli i v nakladni doprave. obyvatelstvo by bylo vic seskupene. bylo by mene vesnic o par obyvatelich a zaroven vic mensich mest. z ceho vyplyva daleko vetsi potencial pro elektromobilitu. protoze by bylo mene duvodu delat dlouhe trasy. take lepsi predpoklady pro mistni hromadnou dopravu a take sdileni aut.
      namisto toho tady mame nedostavene predrazene dalnice, vlaky na urovni minuleho stoleti, regulujeme emise spalovacich motoru a priplacime na elektromobily, protoze jinak nemaji sanci. a ani s nimi zatim ne. opravdu si myslite, ze dotace na dopravu jsou spravna vec? opravdu si myslite, ze je potreba sypat do ni dalsi miliardy?

      1. Váš život neumím
        Váš život neumím posoudit, ale „nechat být“ je v dopravě (stejně jako leckde jinde) historicky ověřený návod na průšvih.
        Vhodný příklad je třeba historie USA. Doporučuju si počíst o tom, proč nejezdí v USA tramvaje (no, teď se pomalu vrací) nebo ty veselé historky zbojnické okolo výstavby železnice v USA.
        No, a laissez faire okolo znečišťování v dopravě vedlo k hořícím řekám, otrávenému vzduchu ve městech, požárům a otravám olovem.
        Můj názor na dotace jsem už písemně vyjádřil. Sice se to zabývalo něčím jiným, ale princip je stejný. Ve zkratce dotace nahradit odměňováním/placením za služby poskytované ve směru veřejných statků a státu (příroda, ovzduší, hluk, …), ideálně placeno těmi, kteří poškozují.

        1. A nenapadá Vás, že jsme
          A nenapadá Vás, že jsme se do problémů s dopravou dopracovali právě kvůli dotacím? Někdo tu přišel se super nápadem zvaným dálnice, bylo do nich napumpováno v průběhu množství peněz, množství peněz jsme napumpovali do silnic a nyní proto máme problémy s automobilismem. Výstavba sítě kapacitních silnic státem je v podstatě dotace silniční dopravy.

          USA měly poměrně slušnou síť železnice i s osobní dopravou, to se ale začalo měnit v momentě, kdy se začaly rozšiřovat betonové a asfaltové vozovky, (samozřejmě v tom hrál roli i model T), pokud by nebyla zafinancována státem výstavba dálkových silnic a po válce dálnic (Generálům se zalíbily při průchodu Německem), tak by nedošlo k úpadku osobní železniční dopravy. GG1 mimochdem jezdila ve 30. letech 160km/h. Pokles by nastal na transkontinentálních linkách díky letadlům, ale na krátkých trasách, pro každodenní cesty by opět vedla železnice, bez dobrých vozovek by také nedošlo k poklesu využití MHD atd., tedy stát tu odpálil v podstatě ekologickou bombu jen díky nápadu že by mohl postavit velkou síť dálkových cest. U nás také, auta by se asi nerozšířila tolik, pokud by státní dotace neučinily silniční dopravu mnohdy o tolik rychlejší než je doprava železniční (mnohdy je silnice od revoluce dvakrát opravena a poslední renovací paralelní dráhy byl autoblok někdy v 70. letech)

          (O znečištení v USA zábavnou formou youtube.com/watch?v=nz_-KNNl-no )

          Autobus nepostavíte jako model T, ten potřebuje kvalitní cesty, no a ty byly díky státu k dispozici, takže se mohl rozběhnout průmysl autobusový, to umožnilo vytlačení tramvají, pokles osobní vlakové dopravy, dále došlo k masivnímu rozvoji automobilismu. (Ruku do ohně nedám ale hádal bych že počátek stavby slavné 66 a podobých je někdy v krizových letech a pokusech oživit ekonomiku (čti dotacích) říká se že v krachu trhu může mít podíl nekandidatura president Coolidge do druhého období a změna směru ekonomické politiky, který byl vyznavačem právě nezasahování státu, pod ním USA zažily „Roaring 20’s“)

          Některé histoky znám, třeba o tom jak se dělaly kolejnice až do pozdní doby z kusů železa a dřěvěného podkladu, které pak páraly vozy atd. Na druhé straně USA vedly v rozvoji moderních technologií, ať to byla střídavá trakce (Postavena asi rychleji a ve větším rozsahu než v Německu, v provozu dodnes), sdružené lokomotivy, železnice s vysokou rychlostí.

          Kdyby byla D1 stavěna podle dnešních cenových normativů, bylo by v ní utopeno asi 325mld korun, toto je dotace státu do silniční dopravy v relaci Brno-Praha. (Ona se cena odvíjí od ceny práce a materálu, takže asi zhruba bychom mohli říct, že to sedí byť na koruny to bylo jinak) Železniční magistrála by stála 25-30mld.

          Bez ní by byla dráha ve všech relacích Brno-Čechy velmi vytížená, tyto tratě mnohdy vznikaly soukromou investicí po uvolnění podmínek pro železnici v 20. polovině 19. století (myslím že v tom prsty měla Prusko-Rakouská válka). Tam by dráha našla způsob jak dopravu zajistit, to se nebojte. Ať už by to byly dvojpatrové vozy, dlouhé vlaky, vysoký takt přímých vlaků… něco by se našlo. Nehledě na to že dokud stát nezačal intervenovat do železnice tak jako začal, vznikaly právě potřebné paralelní tratě a konkurence. Tak bylo Brno s Vídní spojeno přes Břeclav a Hrušovany. A už byla konkurence a už se dalo vybírat, už si ani jedna ze společnosti nemohla diktovat cenu jakou chtěla. Kdyby to přehnala, pak i při pomalosti Hrušovanské tratě, by část nákladu šla tudy.

          1. Súhlasím s tým, že
            Súhlasím s tým, že stavba cestnej siete je vlastne dotácia automobilovému priemyslu a preto by si ju mali platiť všetci majitelia áut podla najazdených kilometrov a podla typu auta.
            Druhá strana mince je tá, že regióny bez kvalitnej cestnej siete upadajú na úkor regiónov s diaľnicami. Investor si vždy rozmyslí či založí fabriku pri diaľnici alebo 100 km od diaľnice v hladovej doline.

            Uprednostňujete železnicu a MHD na úkor osobnej dopravy. Stotožňujem sa s tým do okamihu styku s realitou. Ak je osobná doprava omnoho rýchlejšia a dokonca aj lacnejšia ako železnica a MHD, niekde je určite chyba.
            Konkrétny príklad – moje služobky. Žijem v Banskej Bystrici a na služobky občas chodím do Bratislavy.

            Ak sadnem do auta pred bytom v Banskej Bystrici a vystúpim z neho na parkovisku v mieste stretnutia v Bratislave, stojí ma to 1 hodinu a 57 minút cesty a približne 8,30 € (LPG).

            Rýchliku trvá cesta 3 hod. 24 min. (10,46 €)
            MHD BB 0,70+0,10 € – 1 prestup. K vlaku odchádzajúcemu 8:35 musím vyraziť 7:45 z bytu.
            MHD BA 0,90 €. Vlak dorazí 11:59. Najbližšia MHD odchádza 12:19 a na konečnej zastávke som 12:37. Do cieľa to mám ešte asi 8 minút pešo.

            Výsledok:
            1 hod. 57 min vz. 5 hod.
            8:30 € vz. 12,16 €
            Cena po započítaní ďalších nákladov na nákup auta, servis, diaľničnú známku a pod. nebude síce už tak super, ale časový rozdiel je ohromný.

            Rád by som uprednostnil ekologickejšiu prepravu elektrickým vlakom/trolejbusom/električkou, ale nedáva to zmysel ani pri takomto cestovaní – medzi veľkými relatívne mestami s rozvinutou hromadnou dopravou a priamo spojenými železnicou. Pravdaže, ak by neexistovala R1, tak by to bolo autom zlé, ale tá existuje aj vďaka diaľničným známkam a mýtu.

            Karty by mohla zamiešať iba skutočná vysokorýchlostná železnica alebo hyperloop.

            1. Počítat náklady za auto
              Počítat náklady za auto čistě za palivo je totalní nesmysl, bohužel nešvar již bežně zavedenej.
              Ztráta hodnoty auta, poruchy, bouračky, servisy, oleje, pojistky, daně, dálniční známka, garážovaní jsou od nákladu neoddělitelné no a pak je to pořádná darda.

              Sice to pak v poznámce zmiňujete, ale tím se to nezachrání. Bez toho to počítat nelze.

              1. Máte pravdu. Doplním
                Máte pravdu. Doplním presné údaje – všetko si zapisujem.
                Auto som kupoval pred 22 mesiacmi za 1000 €.
                Zostatková hodnota je minimálne 500 €.
                PHM (LPG + benzín) 2304 €
                Servis 1315 €
                Spolu za vyše 22 mesiacov 4119 €.
                Najazdených 34 000 km.
                Celková cena 12,12 €/100 km
                24,73 € BB->BA
                ~2 násobok € oproti verejnej doprave za 2/5 času.
                Ďalším faktom je, že auto by som mal bez ohľadu na tieto cesty.

                Toto už snáď budete považovať za dostatočne korektnú odpoveď 🙂

                1. jinymi slovy spocital jste,
                  jinymi slovy spocital jste, ze vas cessta stoji stejne penez, ale autem v porovnani s verejnou dopravou je to 2/5 casu. a ted, kdyz jste opravdu borec, si spocitejte kolik na hlavu jste na danich zaplatil na ty ruzne typy dopravy. dalnici bb-ba budou na statnum dluhu, pripadne ppp-projektu splacet jeste vase deti, zeleznice bb-ba tam je od nepameti a udrzba zadna. dalsi vec, kterou by jste si mohl prepocitat je ze v ty verejne doprave si muzete treba cist knizku. nebo si v rychliku odpocinout, pripadne pracovat na notebooku. a jste v minusu.

                  a abych se jeste doplnil, spocitejte si pravdepodobnost dopravni nehody. v cr za rok 2015 zemreli ve vlaku 3 lidi. otazka jestli to delit poctem kilometru, nebo poctem stravenych v dopravnich prostredcich, ale v obou pripadech bude na tom to vase auto hure. a jste v minusu jeste vetsim.

                2. Odpočívat v rychlíku od
                  Odpočívat v rychlíku od toho že cestuju 3 hodiny místo 1 je spíš k zlosti. Když pojdete jen 1 hodinu autem můžete zbylé 2 hodiny také odpočívat a pracovat na notebůku 😉 Navíc vyrazíte kdy chcete a dojete až na místo určení a nemustíte přestupovat.

                3. To už je mnohem
                  To už je mnohem lepší.
                  Auto je určitý typ luxusu, který nám dokáže ušetřit spousty času a dává nám svobodu v rozhodování a je okamžitě k použití.
                  Dává nám svobodu.

            2. Jenže to je právě ten
              Jenže to je právě ten projev dotací, kdy stát podporuje jeden typ dopravy a na druhý více méně kašle. Dálnici opravuje skoro stále, dráhu často až je nesjízdná. Teď jsem se dostal k tabulkám traťových poměru ŽSR, náhodně jsem jich několik prošel, jestli jsem tam našel 160km/h dvakrát je to moc, ale nedělal jsem systematické procházení, jen jsem vybral náhodně několik tratí.

              Jestliže je na těch tratích rychlost pod 100km/h, pak se není čemu divit, řek bych že průměrná je pak pro rychlík kolem 60-80km/h, z toho vychází ony dlouhé jízdní doby. Důsledek dotace silnice, brzdění rozvoje železnice státem, respektive nezájem. (Soukromá společnost by si hledala nejspíš cestu jak ze své tratě dostat vyšší rychlost). Stejně tak pokud by stát nevytvářel oblasti s dálnicemi/bez dálnic, ale nechal to na soukromém sektoru, tento problém by nenastával, protože by se dálnice vyplatila nejvýše na relacích Bratislava-Vídeň, Bratislava-Budapešť a pod., samozřejmě že by se rozvíjely obce kolem ní, ale to tak bylo vždy, ať to byla Jantarová stezky, splavné řeky, kanály, železnice.

              Ale tak to bylo vždy, lidé se koncentrovali do míst kde to bylo výhodné z nějakého důvodu, to jenom dneska si hrajeme na to že musíme podpořit každou horní dolní, že přece nejde dopustit aby se vysídlily, zanikly. Jenže ono to nedává smysl, proděláváme na tom neskutečné množství zdrojů. Až asi do 17. století nikdo moc nešel bydlet do hor, byl to nehostinný kraj, výjimkou byla naleziště kovů, soli, ojedinělé dřevorubectví, sklářství, obranné pevnosti (ale ty jaksi nelze brát za nějaké osídlení.), obyvatelstvo ale moc ne, proti tomu města v rovinách mají tisíciletou historii. Proto třeba na Moravě jsou sídla s tisíci obyvateli brána za vesnice, kdežto ve velké části obou republik by to byla města. Výnosnost půdy umožnila koncentraci obyvatelstva.

              Vysidlování/osidlování je naprosto běžný proces. Některá sídla byla přesunuta/opuštěna pro změnu přírodních podmínek. Odlesnění krajiny třeba podle všeho vedlo k tomu že se změnily vodní poměry a povodně donutily lidi se vystěhovat do vyšších poloh. Fluktuace obyvatelstva, vzniky a zániky sídel jsou proces naprosto běžný a přirozený. Na každém okrese z toho či onoho důvodu vzniklo a zaniklo obrovské množství sídel, někdy i významných. Podle mne tedy není dnes důvod si nějak hrát na to že je to katastrofa, nehledě na to že to může mít pozitivní dopad na životní prostředí.

              Současná síť vesnic vznikla až s růstem populace a potřebou obdělávat větší plochu. Vzhledem k technice tehdy nikdo necestoval 10km na pole, ale sídla vznikala tak aby lány byly v docházkové vzdálenosti. Takže tak do půl hodiny pěšky/volským potahem. Kdežto dneska není problém mít lány těch 10km daleko. Je otázka jestli máme prostředky zajistit napojení všech tak, aby k jejich vysídlení nedocházelo, nebo to povede jen ke zničení krajiny. Pokud stát natáhne dálnici, začne se mu vysidlovat zase jiný region, začne ji tahat tam, pak zase jinam. V některých oblastech se pak takto zničí zbytečně reliéf. Síť vzniklá přirozeně a ekonomicky by k takové situaci asi nevedla. Nikdo by nestavěl pruh betonu šíře 25m do každého okresního města. Stát se o to pokouší.

              Další velký problém je že si sítě různě deformují politici podle zájmů svých kamarádů/nepřátel, pak končí peníze kde nemají smysl, pak to končí radiální sítí dálnic odnikud nikam, jen protože někdo s konexemi dálnici slíbil.

              Asi by to bylo na studii, ale bylo by zajímavé nechat zjistit, jestli má na krajinu horší dopad několik sídel s 0.5 miliony obyvatel, nebo nespočet vesnic s pětistovkou obyvatel.

      2. Souhlasím, někde jsem se
        Souhlasím, někde jsem se tu k tomu vyjadřoval a budu to tvrdit dále, železnice nás, klasická Vmax 120km/h, výjde na 50-100 milionů na kilometr (1435mm, asi i 1520mm, 750mm bude nejspíš levněší)

        Věřím, že není problém navrhnout takový systém manipulace s nákladem na dráze, který by byl velmi pružný, jen by se již tak plně nejednalo k dráhu v klasickém slova smyslu, ona klasická vlakotvorba není totiž z nejrychlejších postupů (to se musí stáhnout z vleček, na spádovišti roztřídit, odvést na jiné, zase roztřídit, rozvést, jsou to zdlouhavé operace), naštěstí již dnes máme kontejnerový systém, ten by mohl výrazně zjednodušit tyto operace, odpadl by problém s rozdílnýi rozchody. Bohužel je tu limit hmotnosti dle norem, ale pokud bychom se bavili jen o dráze, pak lze jít až do hotnosti kontejneru a vozu na úrovni 80t (20t/náprava), eventuálně 84t (22t/náprava)

      1. Dotace na elektroauta jsou
        Dotace na elektroauta jsou ty nejlepší dotace co znám a hlasuju 100% pro!!!
        Každej odstavenej spalovák se počítá, včera bylo pozdě.
        Dostat do oběhu co nejvíc elektroaut a navočkovat na to společnost. Nejlepší by samozřejmě byla dotace na elektrokáry, který někam dojedou a ne na ty elektroparodie s krátkým dechem.
        Samozřejmě kontrola dotací a jejich smysluplný využití a předjímání problémů je nutnost. A to nejenom ze strany státu, ale i ze strany občanů.

        Rozhodně je to bambilionkrát smysluplnější než dotace na to podělaný Burešovo Čapí hnízdo apod zhovadilosti.

        1. Beriete to príliš
          Beriete to príliš jednostranne.
          Tie peniaze je možné použiť na stavbu nemocníc, vybavenie armády, zdravotníctvo, dôchodky.. Alebo proste tie peniaze od ľudí nevybrať a nechať ich nech si každý kúpi čo sám chce.

          Zabúdate na to, že tie peniaze štát neberie iba tak z prebytkov, štátnych podnikov a pod., ale väčšinu vám najprv zoberie a potom vám veľkodušne hodí ohlodanú kosť.

          Čapí hnízdo je práve dôsledok dotácií. Ich zrušenie je prospešnejšie ako zvýšiť množstvá prerozdelovaných prostriedkov.
          Kde nie sú peniaze, neexistuje plytvanie a korupcia.

          1. Souhlasím. Čím více se
            Souhlasím. Čím více se bude přerozdělovat, tím je pokušení větší si něco odklonit, jak se říká, do své kapsy.

            Byť nevím jestli potřebujeme další státní nemocnice, pečovatelské domy atd. U nás máme domov důchodců jakožto veřejný podnik (nevím jestli je to města, kraje státu), je drahý a kvalita nic moc. Asi o 200m stojí velmi pěkný moderní penzion pro seniory – dům s pečovatelskou službou, cenově je to asi na polovičce veřejného o kvalitě nemluvě. Jakoby se snažil stát vytvořit závislosti.

            Armádní rozpočet, proč nezvýšit, to jsou opravdu drobné, ale pak hlavně nakoupit obranou techniku a zdržet se zahraničních misí. Ono kdyby se něco stalo tak je lepší mít ve skaldu, sto tisíc kvalitních neprůstřelných vest, spolehlivých pušek, moderního vybavení, než posílat odvedence na frontu jak za WWII. Ti lidi tam případně nejsou dobrovolně tak je nutné aby se tedy už udělalo maximum pro jecih přežití.

            Jak řekl jeden generál: Úkolem vojáka není padnout za vlast, ale donutit nepřítele padnout za jeho.

  3. Jakakoliv dotace je
    Jakakoliv dotace je nesystemova a okradani danovych poplatniku. Proc ja jako danovy poplatnik bych mel nekomu platit z mych dani neco jineho nez chod statu jako napr. elektroauto, tepelne cerpadlo nebo zatepleni a uz vubec nechapu proc bych mel nekomu platit cokoliv pro jeho byznys ???!!! Reci, ze je to pro me dobro abych mel cistejsi vzduch nebo zamestnanost je hloupost – pro cistejsi vzduch zavedu nejake normy a pro zamestnanost snizim dane aby nebyl zamestnanec tak drahy.

    1. Určite je lepšie keď
      Určite je lepšie keď peniaze daňových poplatníkov idú na podporu niečoho, čo má zmysel (čo elektromobilita má) ,ako keď ich ukradnú politici a ich kumpáni.
      Osobne rád podporím svojimi daňami niekoho, kto si chce kúpiť elektromobil aj keby som sám na to nemal.
      a to o čistejšom vzduchu je pravda…

      1. Asi jste mne spatne
        Asi jste mne spatne pochopili – dane maji byt jen tak vysoke, aby pokryli chod nasi spolecne domacnosti tedy statu (sprava, skoly, obrana, zdravotnictvi, nezbytne vysoke duchody dle HDP, silnice atd. atd. + nejaka mala rezerva samozrejme prebytkova a nic vic. Proc by mel nejaky hejhula prerozdelovat neco co nemusi a pak je to svadi posilat si malou domu!!!

        1. A to je ještě otázka,
          A to je ještě otázka, jestli má nebo nemá, případně jak, stát dotovat. Podle mne by byl lepší model, kdy si každý může zvolit pojišťovací plán dle sebe a ten by měl odrážet jeho životosprávu, ne jeho příjmy. Dodnes mi nikdo nevysvětlil proč by nekuřák s příjmem 30k měsíčně, který doktora nepotřebuje celý rok, měl platit více než někdo kdo kouří jak fabrika, ale má jen 15k měsíčně, případně má ještě nadváhu.

          A s důchody podobně, ano bylo by tu přechodné období, ale současný systém se zhroutí, v podstatě je to ponziho schéma (verze pyramidovky), možná by větší smysl dávalo aby se každý mohl zajistit na stáří jak chce, jinak hrozí že aby se důchody zaplatily povede to ke zvýšení zdanění pracujících, což bude pozitivní zpětná vazba na pokles populace (nebudou mít zdroje pro výchovu potomků, ostatně to se již na západě pomalu děje, lidi narození mezi 1985-1990 by měli pomalu být ve věku kdy zakládají rodiny, neděje se tak protože si to nemohou prostě dovolit).

          Ad silnice, podle mne by se měly zpoplatnit podobným způsobem jako je to na železnici. Vzhledem k tomu že se silnice jsou asi desetkrát tak drahé (v závislosti na třídě etc.) měl by být i poplatek násobný. Jenže to bychom museli provés nějakou studii, kolik Kč je ročně třeba do kilometru vlakové cesty a kolik do kilometru silnice pro udržení jí v normovém stavu (ony tankodromy by cenu silnice zmenšily kdybychom šli z nákladů, které na údržbu jsou). Dokonce mne napadá kacířská myšlenka. Proč nezprivatizovat státní silnice a dálnice? Ať se udělá třeba nájemní smlouva, s tím že se musí udržovat v nromovém stavu, ať si na ná firma vybírá mýtné ve výši, jakou uzná za vhodné, dvakrát za rok se úsek proměří měřicím vozidlem, vyhodnotí se plnění smlouvy, případně se zjedná náprava.

          Ad obrana, letošní rozpočet byl cca 47 miliard, i pokud by šel nahoru na 50 mld, pak je to na občana v produktivním věku (počítáno jako polovina populace) 10k ročně. Nabízí se otázka toho jak má armáda vůbec vypadat.

          1. Sociálny systém ako ho
            Sociálny systém ako ho prezentujete je síce zaujímavý a čiastočne s ním súhlasím, ale zabúdate na množstvo ľudí ktorý z rôznych príčin nemohli prispievať do systému kým naň boli odkázaný – postihnuté deti, mladé matky po škole a pod. V civilizovanej krajine by sme nemali nechať poumierať od hladu tých „menej šťastných“. Nefajčiar by mohol dostať možno nejakú zľavu – resp. spotrebná daň z cigariet by mohla rovno smerovať do zdravotných poisťovní. Chudobný človek nikdy nebude môcť prispievať do systému (v absolútnych číslach) tak ako ten kto zarába viac. Tak to proste je. Percentá sú fér.

            Neviem ako je to s dôchodkami u Vás, ale v SR sme „nabehli“ na II. pilier. Žiaľ sme v medziobdobí, keď terajší pracujúci živia seniorov a zároveň si aj odkladajú na budúcnosť. Žiaľ kvôli súčasnej vláde si neodkladajú dosť a nie je to teda dostatočné riešenie. Koncepčnejšie by bolo prostriedky do I. piliera financovať štátnym rozpočtom a II. pilier naplno rozbehnúť. O pár rokov by sme boli „za vodou“, keďže každý by mal nasporené koľko potrebuje k slušnému dôchodku. Toto všetko rieši koncept liberálneho štíhleho štátu ktorý zabezpečuje iba najnutnejšie spoločenské úlohy.

            Čo sa týka ciest, istá úroveň privatizácie by mohla zlepšiť súčasný stav. V dlhodobom horizonte budú musieť štáty riešiť výpadky spotrebných daní z PHM kvôli elektromobilite. Trend je nezvratný. Buď bude vyššia daň z elektriny, čo by malo negatívny vplyv na konkurencieschopnosť priemyslu, alebo bude nájdená iná možnosť. Schodnejší prístup je podla mňa povinná inštalácia GPS do áut (krabička za pár €/povinná aplikácia do mobilu). Štát rozhodne že na údržbu/stavbu ciest potrebuje povedzme 2 mld. € ročne, tak 1.1. vystaví účet občanom za používanie vozoviek. Je to najférovejší prístup. Povedzme, platilo by sa za kilometre X hmotnosť – každý pomerne k tomu koľko cesty používa.

            1. U nás jej socialistická
              U nás jej socialistická vláda pro jistotu totálně zrušila, ten současný systém padne, nebo skončí neskutečným nárůstem, zátěže pracujících, jsou na to již dokonce studie ze západních zemí, které poukazují na to že současní důchodci (tam) to vyhráli na celé čáře (jedná se o tzv. baby boomers), kdy mohli těžit ze stabilního prostředí, období růstu a sociálního státu, dnes všemožných slev atp. Jenže toto končí v momentě kdy se populace začne smrskávat (důvod importu obyvatelstva, oficiální), což je ale důsledek jejich životního stylu a stylu jejich potomstva.

              Ano, krátkodobý přesun prostředků ze státního rozpočtu by byl akceptovatelným řešením pro tuto reformu.

              (Zajímavé články na toto téma má The Guardian theguardian.com/world/2016/mar/07/revealed-30-year-economic-betrayal-dragging-down-generation-y-income
              Problém je že na západě se začínají mladí lidé úpínat k socialismu, což asi skončí katastrofou, křičí „socialism now“ nevěda co to je (důkaz najdete skoro pod každým postem o B. Sandersovi))

              Samozřejmě že v absolutních číslech tomu tak nikdy nebude, ale není podle mne možné aby bylo zrovna „zdravotní pojištění“ odstupňováno podle jiného ukazatele než je péče o své zdraví a pokud někdo kouří krabičku denně, a k tomu ještě pije, ev. je obézní, pojištění by mělo všechno toto vzít v potaz, soukromá pojišťovna na volném trhu toho sto je, stát zdá se nikoliv. (Na druhou stranu můžeme ponechat v platnosti úhradové vyhlášky, bylo by to asi žádoucí, byť s jistou úpravou jako třeba možnost poze doplacení rozdílu mezi hrazeným a nehrazeným zákrokem)

              Problém ale nastává, když tito „méně šťastní“ si ze státních podpor udělají živostní styl. Pokud se opravdu nestane nějaká velká mimořádnost kdy zasáhne vyšší moc, nebo k té situaci dojde na základě špatných rozhodnutí politiků (válka, což je selhání všech na obou stranách), pak ano, stát se musí postarat (pokud je to kvůli válce, ideálně ať jde úhrada z kapsy toho kdo ji vyvolal(platí i pro schválení mise v zahraničí)), jinak ale by mělo platit že se nedá jít přes 2x 0,78-0,8 násobek minimální mzdy (pokud ani jeden z rodičů nepracuje), jak si ty peníze rozdělí a co s nimi udělají, jestli to propijí, je to jejich věc, jestli pak budou trpět hladem, opět jejich věc.

              Neznám Váš postoj k náboženství, ale máme dnes desítky všemožných testů, které jsou sto zjistit vrozené vady před narozením v dostatečném předstihu, podle mne kdo v takové situaci, přivede takového potomka na svět, jedná nezodpovědně a je otázka zda má v takové situaci mít nárok na podporu. Pokud je to z náboženských důvodů, měla by se o takové primárně postarat jejich církev pod jejímž vlivem toto udělali a pokud lékař pod vlivem náboženství tyto výsledky nesdělí a narodí se postižené dítě, opět by měl uhradit vzniklé problémy, ev. jeho pojišťovna či církev.
              (Můj postoj k církvi je takový, že ať si klidně dělá sociální program, misije, provozuje kláštery… a kde co, ale ať si za budovy platí normální daň, nemá úlevy a ať neovlivňuje zákony (Ale to byl boj vždy) a neleze lidem, kteří si to nepřejí, do kuchyně)

              Ano, kilometry násobené hmotností, když k tomu přidme ještě typ vozidla, tak jste objevil vzorec pro poplatek za železniční dopravní cestu 🙂

              Sledování přes GPS státem bych se raději vyhnul, snadno by to mohl být přílišný zásah do soukromí, ale zase pokud to necháme tak jak jsem navrhl, tedy soukromým firmám, nejlépe tak aby nevznikl monopol na nějakém území (zajímavé je že ještě nikdy nebyl stát u soudu pro zneužití monopolního postavení a asi bychom pár případů našli), každý se bude moci svobodně rozhodnout zda a od koho službu využije. Co se týče cest ve městech, tedy ulic, to ať si vyřeší místní, jestli budou chtít všude dlažbu, nebo makadamové cesty, jestli si vjezd do města zpoplatní, ať je to jejich věc, oni jsou ti dotčení provozem a jeho následky, problém nastává u vedení páteřních komunikací skrze město. Vím o nejdenom městě zbytečně projížděném jen protože je to kratší, nebo bez poplatku atd., dnes s tím nejde prakticky nic dělat.

              1. Nevedel som, že ste na tom
                Nevedel som, že ste na tom v ČR s II. pilierom horšie ako my. Nepríjemné, v budúcnosti veľmi.

                Sledovanie konkrétneho vozidla sa deje vlastne už teraz. Všade sú kamery, mýtne brány a pod. Ide o zásah do súkromia, ale je to reálne o niečo horšie ako teraz? Telefónne čísla sú spárované s konkrétnou osobou a minimálne podla pripojenia k vysielačom telekomunikácie (a tým aj štátne orgány) vedia relatívne presne kto sa, kedy a kde nachádza.
                Nastaviť férovú cenu za služby, pri ktorých nepoznáme rozsah „konzumácie“ nie je možné.

                Zatiaľ si neviem predstaviť funkčný model takto liberalizovanej cestnej siete. Takmer vždy existuje presne jedna optimálna cesta z miesta na miesto. Tzn. na danom úseku by vždy vznikol monopol.
                Mnou navrhovaný systém je podla mňa jednoduchší, lacnejší a spravodlivejší.

                So zvyškom prakticky 100% súhlasím.

                1. Vít že mne nedávno
                  Vít že mne nedávno dokonce napadlo se přestěhovat přes čáru? 🙂

                  Horší je to, že tomu zrušení hromada lidí telskala. (A hádejte jaká demogafická skupina to byla)

                  U MT nemusí být přesně přiděleno komu které číslo patří, stačí vám všemožné tarify rodina apod. a musí na to být, stále zatím, soudní příkaz.

                  Ano šlo by z velkého množství vzorku párovat minimálně osoby na internetu, jejich účty, ale pokud se chová člověk trochu normálně, tak pokud nemáte vzorek proevu nějakého člověka, pak jsou vám tato data taktéž k ničemu. Nehledě na to že MT lze vypnout, to by za provozu GPS systému nebylo možné z jeho podstaty. Ale takový systém by vyžadoval enormíní výpočetní výkon. Jenom prolistovat všechny diskuse tady na hybridu, kdyby se jelo i podle přezdívky, tedy se jednalo o vyhledávání a použil se třeba KMP algoritmus, by mohla být práce na hodiny (program musí stáhnout první komentáře, což už samo o sobě je časově náročné) Analýza by pak vzala další hodiny.

                  Já chápu že kamerové systémy se pořizují i k ochraně majetku, ale jinak k ničemu moc nejsou. Nedivl bych se kdyby fungovaly podobně jako autocenzura na internetu, je na to zajímavá studie. Kdy v momentě kdy se třeba jen začne sledovat diskuse na internetu, pestrost názorů klesá. (to ale odbíháme osel.cz/8628-uzivatele-internetu-se-radi-uzaviraji-do-komnat-ozveny.html)

                  Já bych si ten model uměl představit zeména v momentech kdy existuje souběh staré silnice a dálnice. (O optimálnosti tras občas pochybuji, nemyslím že by se na to použil Borůvkův algoritmus, navíc nevíme o jaké optimálnosti se bavíme, rychlost? Délka? Stoupání?). Samozřejmě musíte najít hraniční kategorii, totální privatizace by byla peklo už jen z pohledu jejího vykonání (polňačky, signálky, lesní cesty, zbytky stavebních cest…) to by ani nikdo nechtěl. Takže hranice by byly asi tak okresky. Pod to samozřejmě zákazy vezdu kamionů… Taky se ale můžeme bavit o tom jak vekou a jakou silniční síť potřebujeme, tedy po stránce zpevněných cest.

                  Třeba celá trasa Brno-Bratislava je vybavena paralelní komunikací, v ČR je to 425. Nebo, pokud odběhnu k dráze, Jsou i velmi dlouhé úseky, kdy železnice vede po obou březích řeky, to je pozůstatek soukromých drah (Dost často jedna z nich byla StEG) dneska je s oblibou jedna z nich přetížena a druhá skoro bez provozu. (ŠŽDC, u Vás ŽSR investuje většinou jen do jedné hlavní) Umím si představit, že v příadě konkurence by se zátěž rovnoměrněji rozložila. Podobně by to bylo asi u silnící. V takovém případě by stát podstatně ušetřil, kdy by jen vykonával technický dohled nad stavem a zajišťoval stav blízký normovému(návrhovému). (Rozchod nikdy neuhlídáte přesně na 1435mm, silnic taky nebude asi úplně v celém profilu úplně dodržovat zvlění, neporušenost povrchu, ale to nejsou skutečnosti znemoňující provoz).

    2. Dotácia je samozrejme
      Dotácia je samozrejme hlúposť.. Ale.. Keď si spomeniem na to ze každá automobilka s ropakmi sem ide s dotáciou stovky miliónov eur.. Na dve vlny srotovneho…Tak rozumná dotácia by mohla byť.
      Klasické auto cca 15000eur… Štát má 3000eur z DPH.. Takže pri 30000eur za leaf by mal 6000eur z DPH. Kľudne by teda mohla byť zľava 3000eur..stat by dostal DPH ako pri klasickom aute.
      Iny druh podpory by bol postaviť z predaja povoleniek co2, sieť rychlonabijaciek ako myslím Estónsko.. Majú ich 165.. My sme povolenky predali v garaži :-)…

                1. zlyhavani vzdelavaciho
                  zlyhavani vzdelavaciho systemu rozhodne neznamena nic dobre. takhle nastaveny vzdelavaci system vede k produkci lidi, kteri nejsou schopni jednat sami za sebe a vzit zodpovednost za sebe do vlastnich rukou. hledaji autoritu a ochrance. – stat. tedy socializmis. lepsi vyhlidky by byli z dobre nastavenym vzdelavacim systemem, verte mi.

                2. Toto sme sa nepochopili.
                  Toto sme sa nepochopili. Bolo to myslené tak, že sa spolieham na „opravu“ terajšieho zlyhávajúcieho vzdelávacieho systému 🙂
                  Rozhodne nie tak, že by som zlyhanie vzdelania považoval za niečo dobré.

                3. Jenže tohle Vám nikdo v
                  Jenže tohle Vám nikdo v současnosti neopraví, jen se vám plní vzdělávání všemožnými kompetencemi, které vedou ještě ke zhoršení situace.

  4. No jakkoli nejake incentivy
    No jakkoli nejake incentivy pro rozvoj EV jako nadsenec vitam, tak bych rekl ze je to pro stat dost draha „sranda“.
    Kdyby to bylo jako v coloradu tj dotace cca 300 000 KC, tak to mate na auto 300 000 + dalsi 20 000 rocne vypadek na danich z PHM/silnicni dan (tedy 200 000 za 10 let) – v konecnem dusledku vypadek cca pul mega vypadek v rozpoctu na jedno auto.
    Coz treba pri nahrade 1% aut za EV v kratsim horiznotu nez by se dotacu utly dela do rozpoctu diru 500 000 * 50 000 = 25 miliard Kc (za naprosto nevyznamne 1% nahrazeni konvencnich aut EV).
    Nejakou rozumnou dotaci jako treba 100 000 by se jeste asi dalo zkousnot, ale prijde mi ze nektere staty to trochu (resp vic nez trochu) prehaneji….

  5. ceska republika ma 5,2 mil
    ceska republika ma 5,2 mil autoumobilu. kdyz to vynasobim dotaci 5000 dolaru, kurzem 24kc/dolar tak se dostavam na castku 624 miliard. opravdu si myslite, ze na to jako republika mame? dalsi vec je otazka spravedlnosti. jak k tomu prijde ten, kdo na to nema ani po dotaci? pripadne auto nevyuziva. tohle je obecne problem vsech dotaci. a posledni, kde bereme jistotu, ze ty prachy nejdou pouzit jinak ? napriklad. 624 miliard investovanych do zatepleni budov a snizeni emisi z topeni by mozna melo na zdravi obyvatelstva pozitivnejsi vliv, nez je vrazit do elektromobility. anebo jenom proste snizit statni dluh skoro na polovinu. anebo setrit na duchody, budem to poterbovat, anebo proste snizit dane. co vy na to?

    1. Kdyz uz delas nejake pocty,
      Kdyz uz delas nejake pocty, tak aspon but konzistentni. Na jednu stranku tady zminis nesmyslne cislo 624 miliard. Jakoby snad kazde auto co v republice existuje se najednou premenilo na ev auto za dotace. Coz je uboha demagogie. Realne je uvazovat ze by se tak 0.1% aut premenilo na auta za dotace a ejhle uz je 620 milionu, a na to uz mame, že ano. Ale když toto pominu a budu se drzet tvé demagogie, ta na jednu stranu tvrdíš že nas to zfleku bude stat 624 miliard a pak se pozastvujes nad lidma co na to mit nebudou? Takze v tvem fantasylandu se vsechny auta premeni na ev za 624 miliard ale zaroven ne kazdy na to bude mit?! wtf?
      Osobne sem proti jakymkoliv dotacim, je to uplna kravina. Ale NA VSECHNO. Takze pokud uz je stat takovy kreten, ze dava dotace na kazdou picovinu, ta jen at da taky na EV!

              1. Tak zadarmo ani kure
                Tak zadarmo ani kure nehrabe, ale bude to zanedbatelna polozka. Neco jako 300kč za mesic za energie kolik hrdlo raci. Jiank nechapu co myslis tim ze by horelo vedeni a trpela krajina? Samozrejme energii si vyrabi pak kazdy sam protoze cena za distribuci bude vyssi nez jeji vyroba, to je logicke.

                1. 300 kč mesačne za „energie
                  300 kč mesačne za „energie kolik hrdlo raci“.. To mi príde ako dosť naivná predstava. Netvrdím že nemožná, ale najbližšie desiatky rokov naivná.
                  Horením vedenia myslím, že ak by bola energia zo siete zdarma alebo takmer zdarma, boli by distribučné sústavy preťažované, pretože by ľudia elektrinou vykurovali aj predné záhradky v zime.
                  Z princípu asi nie je možné aby bol ostrovný systém lacnejší ako sieťové riešenie z dôvodu „množstevnej ceny“ pri veľkých inštaláciách.

    2. „Já to nevyužiju,
      „Já to nevyužiju, přestože to jde z mých daní“ – to je obecně problém všech dotací.

      Takže jsem proti programu Zelená úsporám (protože na zateplení rodinného domku nemám – protože nemám ani ten rodinný domek).
      Jsem proti kotlíkovým dotacím (protože nemám kotel na hnědé uhlí).
      Jsem proti státnímu příspěvku na stavební spoření (protože nemám stavební spoření).
      Že to zní šíleně?
      Ano, zní to šíleně.

      Jinak dotace přece neznamenají, že si všichni řidiči v Coloradu nebo v Německu anebo čistě hypoteticky v ČR pořídí EV. Takže to číslo 624mld. v ČR je na základě zcela nesmyslné kalkulace.

      1. Ovšem u dotací vždy
        Ovšem u dotací vždy hrozí nebezpečí zneužití a jejeich efektivita (z pohledu finančního) je otázkou, nikde se myslím neuvádí jaké jsou náklady s jejich administrativou. Pokud je to pár procent, pak se to dá zanedbat, ale kdyby to mělo být, nevím, 20-25%, někde může být chyba.

        Jenže to bychom se dostali do diskuse o současném modelu řízení státu a ekonomiky. Je podle mne otázka jestli vzít od lidí, nemalou část jejich výdělků a pak ji přerozdělit, mnohdy prapodivně, je dobře, nebo ne. Kdybych provedl rychlý výpočet jen přes daň z příjmu, což je 15%, a za to dal nějakých 18% na spotřebě (pokud udělám průměr z horní a dolní sazby DPH (což je podle mne zbytečná daň), tak při měsíční hrubé mzdě (bez „pojištění“) 20 tisíc, tedy 240 tisíc ročně, máme asi 167 280Kč, máme odvod 72 720Kč (je to opět jen hodně hrubý odhad bez zohlednění všech položek, skutečného poměru nízké a vysoké sazby DPH atd.) Za dva roky lze pořídit tepelné čerpadlo, za rok asi nový kotel, nebo kapalinový kolektor, do dvou let by se taky měla vlézt FVE atd.

        On i ten státní příspěvek na stavební spoření je dost velkou otázkou, protože toto už dávno není jen na stavbu domu (pokud se nepletu, nebo to na ni jistou dobu nebylo omezené, aktuální stav opravdu neznám), pak se můžeme a zcela oprávněně, ptát proč by měl být tento produkt takto zvýhodněn oproti jiným formám spoření.

        Ano, kdyby se tyto dotace dělaly z poplatků za těžbu uhlí a jných surovin, pak, protože stát je jaksi vlastníkem oněch surovin, je to správně, pochybnosti ale může vyvolávat přerozdělování obecně.

    3. víš kolik by republika
      víš kolik by republika ušetřila tvrdý měny s elektromobilama za nákup zahraniční ropy a na výdajích do sosialistickýho zdravotnictví (pokud dřív nezdechne) na léčení čím dál zvětšujícího se kvanta rakoviny 😉

      Vyplatilo by se to vyplatilo spalovat český podomácku vyrobený elektróny :))

      http://auto.idnes.cz/tesla-s-v-cesku-01m-/auto_testy.aspx?c=A140108_171353_auto_testy_fdv

          1. Pane Mykanec,
            do aut se

            Pane Mykanec,

            do aut se pravda lije nafta v cene rekneme 30kc/l, nicmene ta se vyrabi u nas, importujeme jen surovou ropu v cene okolo 8kc/litr, pripadne naftu v cene okolo 15 kc/litr (bez dani, ale dritva vetsina pHM se vyrobi v CR) … – tj na import (a spotrbu deviz) se to neprojevi tak jak to pocitate…

            Bob-an

            1. Hmm, asi se na to díváme
              Hmm, asi se na to díváme každý jinými brýlemi.
              Pro mne, jako koncového zákazníka, je pro porovnání (ne)výhodnosti provozu určitého vozu důležitá jeho kupní cena a cena paliva na stojanu/el. zásuvce.
              Vůbec mne nezajímá cena základních surovin (žel. ruda, ropa, atd.) S tím si šibuje stát dle svého a já to nemohu nijak ovlivnit.
              Nejsem makroekonom, jsem pouhý spotřebitel.
              Spotřebu deviz mám též „na háku“.

                1. Pokud máte na mysli
                  Pokud máte na mysli Cipíska-Rakovinu, tak to jsem nečetl, toho cíleně přeskakuji.
                  Už toho snad necháme, ať zůstane nějaké místo pro ostatní 🙂

                2. No tak reagovat na
                  No tak reagovat na komentare, anize byste si precetl, na co ty komentare reaguji je trochu od veci ne? Pak vam toho asi nebude davat smysl vice….

  6. Včera jsem měl hezký
    Včera jsem měl hezký zážitek. Zastavím u Futura před přechodem pro chodce, vpravo vedle zastavilo auto, řidič na mě mává. Stáhnu okýnko a on křičí: Co je to za auto? Já křičím: Stromos! On: Kde se to vyrábí? Já: V Německu! On: Kde se to dá koupit? Já: Nikde, už se to nevyrábí, jen v bazaru.

  7. Klidně bych podstoupil i to
    Klidně bych podstoupil i to papírování jako v případě federální dotace a zaplatil celou cenu, pokud bych měl záruku, že mi vláda ČR následně dotaci vrátí. Hlavně pokud by nebyla potřeba studie proveditelnosti a další vyfikundace a bylo to pro všechny a ne jen pro někoho ve stylu „karlovarská losovačka“. Jenže to by pak tady v ČR nezbývalo na „tunely“.

    PS: Blanka (prý) není tunel. 😉

      1. Když se to vezme kolem a
        Když se to vezme kolem a kolem, tak překážkou pořízení elektromobilu pro běžnou firmu či občana je v podstatě v ČR jen pořizovací cena. Když tu stáhnete dolů (fleetový nákup, ojetina, předváděčka atp.), pak už si jen užíváte skrytých dotací:
        a) pro podnikatele bez silniční daně (jde o alternativní palivo, stejně jako u plynu)
        b) pro všechny paušální platba za přístupový čip k nabíječkám polostátního ČEZu bez ohledu na skutečný odběr elektřiny
        c) pro občany majitele rodinných domků tarif elektromobilita s poloviční cenou elektřiny po třetinu dne pro celý objekt
        d) pro podnikatele tarif elektromobilita s poloviční cenou elektřiny pro zásuvky na nabíjení elektromobilů
        e) elektřina=palivo zdarma pro všechny u části nabíjecích míst, zejména v obchodních centrech a areálech některých firem
        f) možnost sám si palivo=elektřinu vyrábět pomocí jinak dotovaných výroben (podpora vodní, větrné, FV elektrárny v rámci různých programů).
        Je toho poměrně dost. I sem tam nějaká legrácka á la parkování v Praze sem tam zdarma.

Napsat komentář