Tesla: budeme vyrábět 20 milionů aut ročně

Tesla uspořádala Den investorů. Ohlásila spoustu zajímavých novinek a přiblížila třetí část svého Velkého plánu.

Akcie společnosti Tesla od počátku roku výrazně rostly. Po Dni investorů se ale z nových výšin opět o něco propadly. Mnohé totiž zklamalo, že Tesla neohlásila nové auto. To, co předvedla, je ale ve skutečnosti možná ještě důležitější.

Tesla přiblížila, jak se chce v letech budoucích stát hegemonem v oblasti nové udržitelné energetiky. Elon Musk se v úvodu zaměřil na to, jak moc neefektivní je fosilní energetika. Takže ačkoliv svět „sežere“ 165 PWh energie ročně a velká část z toho jsou fosilní paliva, užitečné energie je z toho jen asi třetina až polovina. A právě jen tuhle část bude potřeba nahradit obnovitelnými zdroji – a dostat se asi na 82 PWh/rok.

Přechod na elektromobilitu je klíčem k obrovskému množství úložné kapacity i zefektivnění spotřeby energie. foto: Tesla

Klíčem k udržitelné budoucnosti je podle Elona Muska obrovské množství bateriových úložišť. Podle hrubých propočtů Tesly je to asi 240 TWh. „To je hodně baterií, ale dá se toho dosáhnout,“ řekl doslova Musk. A dodal, že jde o kombinaci elektromobilů a stacionárních baterií, což je skutečně klíčové. K tomu bude potřeba 30 TW výrobních kapacit obnovitelných zdrojů. To vše bude podle Tesly stát asi 6-10 bilionů dolarů (zdaleka největší část půjde na elektromobily), od těžby nerostů až po finální výrobu a instalaci.

Hlavní zprávou celé tříhodinové prezentace Dne investorů by podle Muska měla být „naděje a optimismus“. „Optimismus založený na skutečné fyzice a propočtech, ne božných přáních,“ dodal. Planeta se podle něj přesune k ekonomice založené na obnovitelných zdrojích a stane se tak ještě za našich životů.

Zajímavé střípky z prezentace:

  • Další klíčový prvek v elektrifikaci naší civilizace jsou tepelná čerpadla. Vytápění spotřebovává obrovské množství fosilních zdrojů, tepelná čerpadla jsou velmi efektivní náhradou. Elon Musk zmínil, že někdy by Tesla mohla začít vyrábět vlastní tepelné čerpadlo pro domácnosti.
  • Tesla Model 3 je energeticky 4x efektivnější než Toyota Corolla. Na stejné množství energie ujede 4x delší zdálenost.
  • Průmyslová výroba (cement, ocel apod.) vyžaduje obrovské množství tepla. Tady se nabízí využití vodíku vyráběného z přebytečné energie z obnovitelných zdrojů. „Vodík se nebude smysluplně využívat v dopravě. A ani by neměl,“ řekl k tomu Musk. „Když už chemický zdroj, tak metan,“ dodal.
  • Tesla by v budoucnu chtěla nabízet elektromobily s obousměrným nabíjením. Nejspíš to ale bude fungovat jen s domácí baterií Tesla Powerwall.
  • Tesla už vyrobila 4 miliony aut.

zdroj: Tesla

38 Comments on “Tesla: budeme vyrábět 20 milionů aut ročně”

      1. No jistě, „se omezí“. Tady názorně vidíte, že co elektromobilista, to naprostý idiot nebo fašoun. V případě Leodenduly oboje najednou.
        Nedostatek surovin nepovede k omezení limitem výroby, ale snížením poptávky z důvodu růstu ceny a následnému vyrovnáním nabídky a poptávky na nové hladině. Přičemž dopad na prodej konkrétních produktů se bude odvíjet od podílu baterie v celkové ceně produktu. Spotřební elektroniky se to prakticky nedotkne, protože cena baterie tvoří zanedbatelnou položku.
        Pokud by ceny baterií stouply o 100%, znamená to zdražení mobilních telefonů o cca 3%, zatímco v případě elektromobilů by to bylo o cca 30%. Zdražení akunářadí se to dotkne v případě jednoho výrobku až o 50%, ovšem s rostoucím počtem kompatibilních nástrojů, které sdílejí akumulátory, klesá toto procento až někam k 5-10%.

    1. Naštěstí , anebo právě proto, že je to Tesla, tak si tuto otázku položili , už před mnoha lety. Nejen , že si tuto otázku položili, ale začali ji i řešit. Výsledkem je zajištěný dodavatelský řetězec , tam kde to nejde , tak vertikálně integrují. Pak jsou věci ,které jsou opravdu vzácně , ty je potřeba obejít. Teď například vývoj nového motoru bez vzácných prvků. Hairpin motoru, který bude ještě účinnější. Ale, jak jsem psal výše , tuto otázku si položili v Tesle už někdy kolem roku 2015 ,možná dříve. Veřejně se o tom vždy zmiňoval J.B. Straubel. V Tesle se nyní řeší nové otázky. Jak a jaká auta budeme vyrábět za pět let , aby výrobně stála minimálně polovinu a byla se schopná obousměrně zapojit do elektrické sítě. To co jim z toho zatím vychází je opravdu velmi pracné. Například vývoj kompletně nové elektroniky pro automobilový průmysl na 48v, vývoj Optimuse ,vývoj nové nerezové slitiny s určitými vlastnostmi atd. atd. , je toho fakt hodně.

          1. Kdo jak dopadl?
            Mohu se zeptat, jaký typ středoškolského studia si absolvoval a jaké jsi dosáhl nejvyšší vzdělání? Bez urážky, jen mě to opravdu zajímá. Máš průmyslovku?
            Ptám se protože nepoznáš kondicionál, což ti brání pochopit význam psaného textu, tvůj druhý dnešní příspěvek je naprosto chaotický a opakovaně si všímám tvých problémů s mluvnickou shodou.

  1. Tesla se zabyva myslenkou vyrabet tepelna cerpadla pro budovy. To by davalo smysl, ve vytapeni budov se da usetrit giganticke mnozstvi energie. Tesla v kazde domacnosti je super napad. Uz i bolsevici s tim zacali i kdyz to byla puvodni prvorepublikova Elektra. FVE, Powerwall, EV, tepelne cerpadlo vse od Tesla.

  2. Kovohutě Příbram už mají v provozu recyklační linku na Li-ion články. To, že to není tak jednoduché, jako jejich recyklační „kapesní vysoká pec“ na recyklaci olova o kousek vedle, ještě neznamená, že to je nějaký principiální problém.
    A za mě, jsem z bývalé uhelné pánve, tak vidím a pamatuju si na důsledky těžby uhlí. A ropa není o moc lepší. Lithium získávané ze solanky je proti tomu úplná pohoda.

    1. Ropa se dopravuje nejvetsimi tankery, existuji obri ropovody. Lithium potrebne pro baterky se vozi obycejnym kamionem mozna 1x tydne. Mnozstvi lithia v porovnani s ropou je uplne smesne. Presto odpurci baterek delaji z komara velblouda. Tezba lithia, kobaltu apod. je oproti jine hornicke cinnosti uplne nic. Odpurci klimaticke krize tvrdi, ze lidska cinnost nema zadny vliv na klima, protoze je mala. A zaroven krici, ze tezba lithia a kobaltu nici planetu. Odpurci baterek a EV jsou sprosty lhari a podporuji ropnou mafii.

    1. Jo, je to fajn. Nějaké sladké řečičky o nových projektech taky padly, ale fakticky je to o tom udržet co nejdéle v chodu ty současné JE. Ony nemládnou.
      BTW. Ani v jedné ze jmenovaných zemí (ani v žádné jiné zemi EU) nebyl v posledních 14 letech (po listopadu 2008) zahájen ani dokončen jediný projekt jaderné elektrárny. Za stejnou dobu v EU přibylo 538 TWh/rok výroby z OZE, to je ekvivalent výroby 67 temelínských reaktorů.

      1. Atomky sice nemládnou, ale zato se ukazuje že při pravidelných kontrolách mají životnost prakticky neomezenou. Ono vzhledem k tomu jak jsou ty tlakové nádoby předimenzované tak to není až takové překvapení.

        Pro představu VVER 440 co máme v Dukovanech:
        „Tlaková nádoba je svařena z šesti kruhových částí. Dvě kruhové části na
        pravé a levé straně mají tloušťku stěny 75 mm a dvě kruhové části ve středu tlakové
        nádoby mají tloušťku stěny 135 mm. Tlaková nádoba je uzavřena víky eliptického tvarus tloušťkou stěny 184 mm.“

        Zkuste si představit jak poškozujete ocel tlustou 7,5 cm a více.

        1. Nezaměňujte prosím tlakovou nádobu reaktoru s jadernou elektrárnou. Slabým místem konstrukce JE jsou parogenerátory v primárním okruhu. Reaktorové nádoby jdou vyžíhat, ale s parogenerátorem nic takového dělat nelze, je to taky zabetonované v kontejnmentu a vysokotlaká přehřátá pára je děsné svinstvo.
          V USA bylo několik pokusů ten parogenerátor vyměnit a vždy to skončilo ukončením provozu. To je jeden z důvodů proč žádná JE zatím nevyráběla více než 50 let.

          1. „Všechny reaktory typu VVER-440 mají šest hlavních cirkulačních smyček s hlavními uzavíracími armaturami. Každé smyčce náleží jeden horizontální parogenerátor“

            Takže např. pro VVER 440 máte 6 parogererátorů které se všechny dají ovládat a tedy i zastavit nezávisle. Nějak nevidím proč by to nešlo vyměnit a když na to přijde, tak by to šlo i za provozu, prostě by jste na dobu výměny snížïl výkon o 1/6.

            „Obecně se traduje, že ukazatelem životnosti jaderné elektrárny je životnost tlakové nádoby reaktoru.“

            https://atominfo.cz/2020/05/provozni-zkusenosti-s-vver-440/

            1. A proč si myslíte, že tam je tak obrovská redundance. Proč tam nejsou dva parogenerátory místo šesti? Přesně kvůli tomu, že když nějaká trubička v paragenerátoru „odejde“, tak se zavaří a jede se dál. To postupem času ty parogenerátory degraduje, ale díky té obří redundanci to třeba 50 let vydrží. Ale rozhodně ne nekonečně dlouho. A vyměnit se to nedá, protože to je v kontejnmentu. Nejde tam otevřít vrata a vyvézt to dovnitř/ven na portálovém jařábu.

  3. Drsné. Jinými slovy to chce pro OZE produkční kapacitu okolo 1-1.5 TW/rok. To není až tak moc, když jen pro FVE už je to dnes někde na 600 GW/rok a dalších cca 100 GW/rok pro VtE.
    I těch cca 6 TWh/rok produkce baterek taky nevypadá tak daleko. Loni to bylo cca 1.2 TWh/rok, před 10 lety 0.05 TWh/rok 🙂

    1. Ty cisla vypadaji bombasticky, ale vse je relativni. Zajimalo by me, kolik je rocni vyrobni kapacita obycejnych olovenych baterek. Ty se davaji do osobaku, nakladaku, motorek, traktoru a mnoha dalsich stroju. A 1,4 miliardy stavajicich potrebuje kazdych par let novou baterku. Kdyz vezmu ze prumerna baterka bude nejakych 65Ah * 12V znamena to 0,78kWh v kazde baterce. Kdyz to lze bez problemu vyrobit, tak proc by litiove baterky mely byt problem.

      1. Ty olověné baterky se ale skoro 100% recyklují a není to nic složitého. Olovo si roztavíte i doma v kuchyni, takže těžit nového olova potřebujete jen málo. U Li-něco baterek je recyklace větší oříšek plus většinu toho lithia potřebujeme teprve vytěžit, takže to nelze tak úplně porovnávat.

        1. A to mnozstvi olova pro miliardy baterek pristalo z Marsu? Take se nejdrive muselo vytezit. To same je ted u lithia a za nejakou dobu bude vetsina potrebneho lithia cirkulovat mezi vyrobnou baterek a recyklacni linkou. Benzin se puvodne prodaval jen v lekarnach. Vse jednou zacina. To plati pro uplne vsechno, i clovek musi nejdrive vyrust a az pozdeji je produktivni. Jen jimmy ne.

          1. Tak olověné baterky se používají už více než sto let. Z olova se dělalo třeba vodovodní potrubí, takže bylo dost času postupně těžit potřebné množství. Lithium se baterkách používá cca 30 let, ale velikost baterky pro notebooky a mobily a baterky pro auto je o 3 až 4 řády jinde, takže i potřebné množství lithia je o ty 3-4 řády jinde.
            Např. výměnná baterka v mém notebooku má 1,95Ah při 11,4V, tj. 22,23 Wh, tj 0.02223 kWh. Tedy z jedné baterky pro Teslu 60kWh můžete udělat 60/0,02223=2700 baterek pro notebook.

            Takže na rozdíl od olova stále leží rozptýlená v zemi. Např. ložisko v ČR obsahuje 0,2 % lithia, tj. pro 1kg lithia musíte přehrabat 500 kg písku.

            1. pro Jimmy… Jestli se nepletu, tak už Římani měli olověné trubky, tak že víc než 1500 roků…
              Ale na druhou stranu se strašně moc olova za posledních 500 let vystřílelo ve válkách a to už znovu nepoužiješ (nenajdeš, neposbíráš)…
              Aspoň tohle s lehkým lithiem nehrozí…

Napsat komentář