Jedničkou v obnovitelných zdrojích je Švédsko

Přestože pověst evropského lídra ve využívání obnovitelné energie si pěstuje Německo, největší podíl obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie má dnes v Evropské unii Švédsko.

Větrné farmy vyrábějí čím dál tím větší část švédské elektřiny
foto: Ben Barden

Obnovitelné zdroje pokrývají více než polovinu tamní celkové spotřeby, přičemž největší část tvoří vodní elektrárny. V Evropské unii se podíl obnovitelných zdrojů od jejího největšího rozšíření v roce 2004 zvýšil dvojnásobně na průměrných zhruba 17 %. Vyplývá to z údajů Statistického úřadu Evropské unie.

„Jsme na dobré cestě, abychom do roku 2040 veškerou energii vyráběli výhradně z obnovitelných zdrojů“, prohlašuje Anne Vadaszová-Nilssonová, generální ředitelka Švédského inspektorátu pro energetický trh.

Švédsko sice produkuje více než 40 % z celkových 150,7 vyrobených miliard kilowatthodin elektřiny ve vodních elektrárnách, v současné době však výstavbu dalších vodních zdrojů z ekologických důvodů neplánuje.

Naopak zelenou mají větrné parky. Hlavně v řídce obydlených severních oblastech Švédska jejich výstavba nenaráží na takové problémy jako v jiných zemích . Celkový instalovaný výkon větrníků loni stoupl o 493 na 6519 MW a v roce 2016 vyrobily skoro desetinu veškeré elektřiny.

Právě energie větru by ve Švédsku měla postupně nahrazovat jaderné bloky, jichž je v současné době v provozu devět s celkovým výkonem 8849 MW, vyplývá z údajů Světové nukleární asociace (k letošnímu prvnímu květnu). Podíl jádra ve švédské elektroenergetice nyní patří k nejvyšším v celé Evropě (kolem dvou pětin).

Podle jedné ze studií publikovaných loni v květnu v European Physical Journal Plus by si však plnohodnotná náhrada švédské jaderné kapacity větrnými zdroji vyžádala záložní plynové elektrárny o výkonu 8,6 GW. To by samozřejmě vedlo ke zvýšení emisí CO2.

Postoj Švédska, kde spotřeba elektřiny v přepočtu na obyvatele patří k nejvyšším na světě, se vůči jaderné energetice mění. Vláda v roce 1980 rozhodla, že všechny jaderné elektrárny budou postupně odstaveny. Po roce 2005 začali někteří poslanci politiku odstoupení od jádra zpochybňovat.

Z čeho se ve Švédsku vyrábí elektřina

(podíly zdrojů v procentech, rok 2016)

Vodní: 40,6 %
Jádro: 39,8 %
Větrná, geotermální, solární a další zdroje: 10,3 %
Fosilní paliva: 9,3 %

Parlament (Rikstag) nakonec v červnu 2010 odhlasoval, že toto rozhodnutí neplatí. Úspěch Strany Zelených ve volbách 2014 se k uzavírání jaderných elektráren opět vrátil.

Loni v červnu se však menšinová vláda složená ze sociálních demokratů a „zelených“ po vleklém vyjednávání s opozicí (Umírněnou stranou, Stranou středu a Křesťansko-demokratickou stranou) dohodla, že v existujících jaderných elektrárnách lze výhledově postavit až deset nových bloků, ale pouze jako náhradu těch, které doslouží.

Politici se také dohodli, že během dvou let – počínaje letoškem – bude zrušena jaderně energetická daň, jež v přepočtu přibližně činí 0,75 eurocentu na jednu kilowatthodinu. Tato zátěž momentálně představuje zhruba třetinu provozních nákladů jaderných elektráren.

tisková zpráva

15 Comments on “Jedničkou v obnovitelných zdrojích je Švédsko”

    1. Klasická chyba, zaměňujete pojmy energie a elektřina.
      Klasická chyba, zaměňujete pojmy energie a elektřina. Elektřina je jejich nejmenším problémem, ještě budou muset řešit a vyřešit průmyslové procesy (těžká chemie, metalurgie, cementárny, apod.), vytápění a automobilovou dopravu.

  1. Nechápu podstatu vzniku tohoto článku, žil jsem dodnes v
    Nechápu podstatu vzniku tohoto článku, žil jsem dodnes v domnění, že sousední norsko vyrábí přes 95% dlouhodobě z vodních elektráren. Voda asi pravděpodobně již není dostatečně obnovitelná protože symbolem ekologie mají být větrníky 😀 Veškerá papírová neeokologie Norské energetiky spočívá převážně v tom, že na papíře obchoduje s německem od kterého kupuje uhelnou elektřinu a prodává jí vodní aby bylo něměcko více zelené, tok výkonu je třeba i nulový a Německo platí za ekologii navíc.

  2. Cituji: „Podle jedné ze studií publikovaných loni v květnu
    Cituji: „Podle jedné ze studií publikovaných loni v květnu v European Physical Journal Plus by si však plnohodnotná náhrada švédské jaderné kapacity větrnými zdroji vyžádala záložní plynové elektrárny o výkonu 8,6 GW.“ Tato doktrína je už dávno překonaná. Záložních zdrojů může být mnohem méně pokud jsou funční tzv. Smart Grids a pokud bude pokračovat rozvoj ukládání energie do akumulátorů a technologie P2G-G2P, což se dá v horizontu 10-20 let celkem, dle současných trendů, předpokládat.

    1. Smart grids jsou náchylné na útoky, pokud tedy pro ně
      Smart grids jsou náchylné na útoky, pokud tedy pro ně nevybudujete separé datovou síť izolovanou od ostatních sítí, nasadit složitější zabezpečení je sice možné ale celé se to komplikuje a výrazně tomu poroste spotřeba.

      P2G je zatím neskutečně drahé cena tohoto plynu je pak klidně kolem 100€/MWh. Aby to mělo smysl, a pak by to stále bylo asi spíš jako málo daněná náhrada v dopravě, by musela cena primární energie klesnout asi na polovinu, tedy proud z OZE by se musel dostat na nějakých 20€/MWh, dnes je pořád mezi 45 až 60€, pro Evropu. Co by ale mohlo pomoct je právě ukládání energie, ale spíš formou stlačeného vzduchu, je ale otázka, jestli jsou pro to ve Švédsku vhodné geologické podmínky.

      1. Pokud se týče zabezpečení Smart Grids, tak s tím se nedá
        Pokud se týče zabezpečení Smart Grids, tak s tím se nedá nic dělat. Stejně už se rozjíždí IoT (Internet of Things), což je nutná pdmínka pro SG. S tím nic nenaděláme. IP adresu bude mít i varná konvice a toustovač. Už vidím (možná i slyším) ty hlášky: „Nechceš s tou snídaní počkat? Za 30 minut to bude o polovinu levnější než teď.“… Ostatně, eletromobily už takhle fungují. Minimálně Tesla ano, Nissan už to také testuje.

        Pokud je cena P2G opravdu 100€/MWh (máte odkaz?), tak to by bylo možná už docela dobré. Daly by se využívat přebytky v případě, že cena elektřiny se blíží nule, nebo je záporná. Pak by celková cena opět trochu klesla, ale hlavně víte,že pokud se něco rozjede v velkém, tak cena výrazně klesne. V tomto případě jde hlavně o pořizovací náklady (ne tak docela, viz výše), životnost a spolehlivost.

        1. enea-consulting.com/wp-content/uploads/2016/01/ENEA-Consulting-
          enea-consulting.com/wp-content/uploads/2016/01/ENEA-Consulting-The-potential-of-power-to-gas.pdf

          Strana 5 2. odstavec nad poznámkou, vodík – 100€/MWh, Syngas – 170€/MWh, nákupní cena EE 40€/MWh.

          Prostor IPv6 k takovým zhůvěřilostem jako každá konvice má IP svádí a není to moc dobře, jednak z hlediska bezpečnosti a jednak z hlediska ekologie a spotřeby proudu, on ten obvod s mikrokontrolérem bude brát tak 0.5-1W, to jen tak přidá klidně i 8kWh ročně.

          Smart grids by se z principu zabezpečit daly, ale znamená to neové pro to navržené protokoly a nebo minimálně nepracovat s ethernetovými rámci. Protokoly jsou, ale nejsou moc používané.

          Připomenul jste mi jeden internetový vtip:
          My wife once asked me why I carry gun around the house, I said, deceptions. I laughed, My wife laughed and toaster as well, I shoot the toaster. It was good time.

          Česky:
          Má žena se mne zeptala proč nosím bouchačku i doma. „Tajní“ odpověděl jsem jí. Rozesmál jsem se, taky se zasmála, přidal se i toustovač, tak jsem jej střelil. To byly časy.

  3. Škoda že do toho není napsané i hospodaření s teplem, co
    Škoda že do toho není napsané i hospodaření s teplem, co by doplnilo ten pohled na tu jejich divnou energetiku.
    Aby to logicky doplnilo jejich podmínky, tak by to vycházelo asi zhruba u vytápění na 70% dřevem a 20% elektřinou.

  4. Který „génius“ zase zplodil ten nápad s plynovými
    Který „génius“ zase zplodil ten nápad s plynovými elektrárnami? V zemi s gigantickým instalovaným výkonem vodních elektráren, s Norskem „za bukem“, obrovským potenciálem energetické efektivity (mají 2x vyšší spotřebu elektřiny na obyvatele než je v EU normální), vysokým podílem kogeneračního CZT a s bateriemi deroucími se na výsluní mi to nepřipadá příliš realistické.

Napsat komentář