Automobilka Toyota a japonská kosmická agentura JAXA vyvíjí průzkumné vozidlo na povrch měsíce. Měsíční vůz s přetlakovou kabinou a lidskou posádkou bude mít dojezd 10 000 kilometrů. Využívat bude elektrický pohon na palivové články.
Vozidlo má být podle návrhu šest metrů dlouhé, 5,2 metru široké a 3,8 metru vysoké, což odpovídá přibližné velikosti dvou mikrobusů. Poskytne celkový obytný prostor 13 m3, což umožní ubytování dvou osob, v nouzových případech pak poskytne zázemí až čtyřem pasažérům.
Práce na vývoji vozidla jsou součástí dohody JAXA a Toyoty o spolupráci v oblasti mezinárodního vesmírného průzkumu. „V agentuře JAXA se věnujeme zkoumání technologií souvisejících se zapojením Japonska do mezinárodního vesmírného průzkumu. Rádi bychom využili technologický potenciál Toyoty. Očekáváme urychlení vývoje a vytvoření průzkumného vozidla s přetlakovou kabinou a lidskou posádkou,“ uvedl prezident JAXA Hiroši Jamakawa.
foto: Toyota
„Automobilový průmysl dlouhou dobu pracuje převážně s koncepty ‚rodného místa‘ a ‚rodné země‘. Od nynějška a na pozadí ekologických problémů celosvětového rozsahu však bude stále důležitější koncept ‚rodné planety‘, z níž všichni pocházíme,“ uvedl prezident společnosti Toyota Akio Toyoda.
Mezinárodní vesmírný průzkum, jehož cílem je dosažení udržitelného rozvoje celého lidstva rozšiřováním oblastí lidských činností a podporou duševního vlastnictví, se v současnosti zaměřuje na Měsíc a planetu Mars. K dosažení cílů takového průzkumu je nezbytná koordinace mezi robotickými misemi.
V Tojotě málo fetujou, měli by fetovat víc.
V Tojotě málo fetujou, měli by fetovat víc.
Hustej kolos. 🙂
Hustej kolos. 🙂
Vodikové palivové články používalo jako zdroj
Vodikové palivové články používalo jako zdroj elektrické energie již Apollo před 50 lety, ve vesmírném průzkumu je to běžná technika.
Me by spíš zajímalo porovnání od jaké vzdálenosti je energeticky efektivnější se na Měsíci přesunout pomocí raketových motoru. Vzhledem k malé gravitaci je to totiž na Měsíci daleko snazší než na zemi. Potom je otázka jestli takové vozidlo dává vůbec smysl.
A zdaleka největší výzvou bude přežití měsíční
A zdaleka největší výzvou bude přežití měsíční noci, která trvá 14,5 pozemského dne a teplota povrchu klesá přibližně na -187 stupňů. A nikdo si zatím není jistý, jestli máme techniku schopnou přežít tak dlouho takový chlad.
Doporučuji video o Audi Lunar Quatro na kanále Fully Charged.
Tím se znovu vracím k otázce, zda je potřebné vozidlo s takovým dojezdem, když se může ukázat jako nepraktické až nemožné udržovat prostředí pro život člověka po dobu lunární noci, kromě toho, že tam bude tam :-). Jestli i z jiných důvodů není praktičtější s modulem přeletět do místa, kde je lunární ráno a výprava bude mít dalších 14 dní světla a tepla.
Na kolik by klesla teplota zemského povrchu kdyby tu noc
Na kolik by klesla teplota zemského povrchu kdyby tu noc trvala taky 14,5 dne?
POdle tohoto by to bylo asi jako při polární noci
POdle tohoto by to bylo asi jako při polární noci (atmosféra udržuje část tepla + proudění vzduchu přináší teplo z chladnějších míst), takže cca 50 st. pod nulou na povrchu, nad povrchem je teplota vyšší, viz:
createarcticscience.wordpress.com/2013/03/12/temperature-inversion-in-the-arctic/
1.
1. https://www.imeteo.sk/wiki-clanok/nova-najnizsia-teplota-ne-zemi-teplota-klesla-na-98-0c
2. http://www.earthnature.weblahko.sk/Rekordy-Zeme.html
Teplota vzduchu:
Absolútne maximum (najvyššia nameraná teplota vzduchu): 57,8 °C (El Azizia, Líbya, 13.9.1922; San Luis Potosí, Mexiko, 11.8.1933)
Absolútne maximum v Európe: 50,0 °C (Sevilla, Španielsko)
Najvyššia priemerná ročná teplota (najteplejšie miesto na svete): 30,2 °C (ostrov Masawa v Červenom mori)
Najvyšší ročný priemer za 7 rokov: 34,4, °C (Dallol, Etiopia, obdobie 1960-1966)
Najvyššia priemerná ročná teplota v Európe: 19,1 °C (Zakynthos, Grécko, obdobie rokov 1894 – 1960)
Absolútne minimum (najnižšia nameraná teplota vzduchu): -89,2 °C (Vostok, Antarktída, 21.7.1983)
Absolútne minimum na severnej pologuli: -77,8 °C (Ojmjakon v Jakutsku, Rusko, 1938)
Najnižšia priemerná ročná teplota (najchladnejšie miesto na svete): -55,6 °C (Vostok, Antarktída 1958-1968)
Najnižšia priemerná ročná teplota v Európe: -8,0 °C (Jungfraujoch, Švajčiarsko 3576 m n.m., obdobie 1931-1960)
Najprudší pokles teploty vzduchu za 24 hodín : z +7 na -49 °C (Montana, USA, 24.1.1916)
Najprudší vzostup teploty (za 3 minúty): z -39 na +8 °C (Južná Dakota, USA, 26.1.1933)
s povrchovou teplotou „zeme“ je to si ťažko zistiteľné (určenie podmienok).
Raketové motory jsou mnohem víc rizikové. Palivo je
Raketové motory jsou mnohem víc rizikové. Palivo je výbušné a nestabilní, samotný zážeh je vlastně výbuch, spaliny mají vysokou teplotu… atd.
Nejsem odbornik, ale palivove clanky ala Mirai tam budou
Nejsem odbornik, ale palivove clanky ala Mirai tam budou doplnovat jak? Ze by meli ssebou tolik vody…?…
Palivovy clanok potrebuje aj okyslicovadlo (spravidla
Palivovy clanok potrebuje aj okyslicovadlo (spravidla kyslik)… Takze okrem vodika (ci metanu alebo zemneho plynu) si musia doviezt aj kyslik alebo ine okyslicovadlo… Je pravda, ze prevadzkou palivoveho clanku ziskaju vodu, no na jej rozlozenie zase potrebuju elektrinu, takze najdolezitejsim zdrojom bude len solarny panel a vodik/kyslik bude len akumulator energie.