Brno se připojí k projektu Hyperloop, cesta do Prahy za pár minut?

Už koncem října 2016 rada města Brna vzala na vědomí záměr navázat spolupráci se společností Hyperloop Transportation Technologies (HTT) a hlavním městem Prahou ve snaze ověřit proveditelnost výstavby technologie Hyperloop mezi městy. V nejbližších dnech brněnský primátor a jihomoravský kraj podepíší s HTT smlouvu o spolupráci.

Představa stanice systému Hyperloop společnosti Hyperloop Transportation Technologies
foto: HTT

Vedení města absolvovalo již minulý rok schůzku ohledně možné spolupráce na vývoji technologie Hyperloop na území města Brna a Jihomoravského kraje. Impulzem k jednání byla potřeba urychlit spojení mezi Brnem a třemi klíčovými nejbližšími evropskými metropolemi – Vídní, Bratislavou a Prahou.

„Hyperloop není pouze novým způsobem přepravy, který v ideálním případě umožňuje cestování rychlostí kolem tisíce kilometrů v hodině. Důležité pro Brno je hlavně zapojení místních talentů, vědců a začínajících podnikatelů do vědecko-průmyslové komunity okolo Hyperloopu, ta je už nyní celosvětově poměrně velká,“ uvedl náměstek pro Smart City Jaroslav Kacer.

Studie proveditelnosti, která by měla odpovědět na základní otázky týkající se vybudování a provozu Hyperloopu, by byla financována napůl společností HTT a napůl oběma městy. Na leden 2017 je v Brně naplánována odborná konference k vysokorychlostním tratím a Hyperloopu, které by se měli zúčastnit zástupci města, centrálních národních institucí, univerzit, start-upové komunity i společnosti Hyperloop Transportation Technologies.

Koncept vysokorychlostní přepravy Hyperloop představil v roce 2013 podnikatel Elon Musk. Spočívá v pohybu dopravních kapslí v podtlakových tubusech, které mohou být umístěny na pylonech, případně v podzemních tunelech.

Muskův návrh počítá s přepravou malých kapslí pro několik pasažérů, popřípadě i pro osobní vozy či náklad, které by se na vzduchovém polštáři pohybovaly rychlostí max. 1200 km/h uzavřeným tubusem. Samotný pohyb zajistí řada lineárních urychlovačů umístěných na stěnách tubusu.

Spojení dvou největších měst ČR by se zkrátilo ze současných dvou a půl hodiny na přibližně čtvrthodinu. Prioritou v rámci spolupráce se společností HTT bude aktivně zapojit zdejší univerzitní i podnikatelské kapacity.

Cílem je propojení místních brněnských firem, startupů, univerzit či vědeckých center, které mohou pro tuto technologii dále vytvářet nová chytrá řešení. I v případě, že by se projekt vyvinul jinak, město Brno by mohlo uplatnit nové technologie v jiných oblastech.

Očekávané náklady na stavbu 1 km dopravního systému Hyperloop činí 300 mil. Kč. Podobnou dohodu jako plánuje Brno už dříve uzavřelo Slovensko. Teoreticky tak bude připravena půda pro spojení Brno-Bratislava a do budoucna i Praha-Bratislava, případně dál.

Vzhledem k tomu, jak v ČR pokračuje plánování vysokorychlostní železnice, ale nelze očekávat rapidní postup ani v oblasti systémů Hyperloop. Jejich vývojem se navíc ve světě zabývá několik společností, kromě HTT také například Hyperloop One, která už u Las Vegas staví testovací dráhu.

tisková zpráva

65 Comments on “Brno se připojí k projektu Hyperloop, cesta do Prahy za pár minut?”

  1. Takovýdle projekty se musí
    Takovýdle projekty se musí maximálně podporovat já to vidím na mý rodný vsi před sto lety tam byla plánovaná železniční trať ale sedlákům by to plašilo dobytek tak to zatrhli a trať se postavila jinde a tak se z prosperující obce s víc než 1500 obyvateli stal zapadákov s méně něž 800 lidí. Nepostavit Hyperloop v čr by by byla ekonomická sebevražda.

  2. Diskuze připomíná diskuzi
    Diskuze připomíná diskuzi o elektromobilech před 10ti lety. Taky každý hned věděl proč to nejde a proč je to jen vyhazování peněz.

    Ve skutečnosti je to zcela nová kvalita, která mnění od základů evropskou ekonomiku tak, jak ani vysokorychlostní železnice nemá šanci. S tím dostává pojem společný trh práce a mobilita pracovní síly zcela nový význam. Zmenšuje Evropu na velikost Středočeského kraje – za čas než autem přejedete kraj, dojedete Hyperloopem na konec Evropy (samozřejmě pokud tam povede trubka). Dojíždět do práce z ČR kamkoliv po Evropě by nebyl problém. Mnění to zcela i turistický průmysl. Potenciál je obrovský a je prozíravé být hned u začátku, i když samozřejmě není zaručeno, že to vyjde.

    1. A to může být z
      A to může být z některých důvodů problém. Jednak taková situace bude vyžadovat úplně nový pohled na EU, svět a vůbec, ale také to může snadno představovat obrovské zdravotní a bezpečnostní problémy. S takovým systémem se snadno malá lokální epidemie stane kontinentální záležitostí.

      Obrovsky bude záležet na tom jak se udělá koncept těch kapslí, vlaků atd. U HTT je výhoda toho že využívá jistý typ magnetické levitace, to znamená že by potenciálně šlo vytvářet vlaky, ne jen jednotlivé kapsle.

      Schopnost stavět cestu bude zásadní, protože zatím je HL záležitostí spojení dvou bodů. Takový systém je dobrý mezi velkými sídelními celky, ale už ne z pohledu přepravy nákladů a vytvoření sítě. Na druhou stranu má tu výhodu že, by se trať neměla tolik opotřebovávat jako v případě železnice.

      Z pohledu přepravy nákladů bude hlavní kolik se do jednoho vozu bude dát naložit, minimální požadavek by měl být jeden kontejner. Z tohoto pohledu je tu příliš mnoho otázek, na které neznáme odpověď.

  3. Okamzite podat trestni
    Okamzite podat trestni oznameni. Je naprosto neprijatelne, aby z verejnych penez byl financovan soukromy projekt. Navic na neco, co v nejblizsich 20-ti letech urcite staven nebudeme. Uplne by stacila normalni zeleznice na 240km/h coz neni treba vyvijet, to staci postavit. Zlodeji!!!

    1. Komu stačí 240km/h? Vám?
      Komu stačí 240km/h? Vám? A nestačilo by i něco pomalejšího?

      Připomíná to debatu našich dědů v 18 století, když se Českem vedli první železnice. Když městští radní rozhodovali, zda železnici povedou jejich městem. Také spousta radních věděla, že to nepotřebují. Že to stačí jak to je, jen trochu vylepšit silnice. Města, kde takoví radní převládli, mají dnes jedno společné – jsou bezvýznamná. Jako klasický příklad jsou třeba města Kolín a Kouřim. Ve své době srovnatelná města, po několika desetiletích Kolín se spoustou průmyslových závodů, sídlo velké automobilky, Kouřim ospalý městys s minimem pracovních příležitostí. Pokud se rozhodneme špatně, může se totéž přihodit celé republice.

    2. na takú krátku trasu je to
      na takú krátku trasu je to ***. počítajte cestu z centra k nástupišťu, z nástupišťa do centra. je to podobné ako letisko. samotné cestovanie je síce rýchle, ale.
      ak by bola „stanica“ v centre tak je to o niečom celkom inom. možná v prahe, kde by sa vystupovalo vedľa stanice metra, to má zmysel. takže – viedeň – praha, od metra k metru.

    1. ale tak tech lidi bude hodne
      ale tak tech lidi bude hodne a asi by nebyl problem aby se takova vec do par let „zaplatila“, ono u presunu lidi jde o to aby se uvolnovaly stavajici trasy presunu

      kuprikladu u planovanych VRT v CR nejde primarne o to ze by se to melo zaplatit jizdnym od lidi co je vyuzijou za XX let provozu, ale ze se uvolni kapacity na stavajicich tratich treba pro nakladni dopravu, a mnohdy bude treba VRT i vyhodnejsi nez autobus nebo auto, takze se odlehci provozu na dalnicich a silnicich, HL by tedy mel zohlednovat i tyto faktory, samozrejme tedy pujde pak o to kdo bude kalkulovat, jestli souromnik nebo stat, soukrtomnik totiz kalkuluje pouze s tim co na tom vydela, kdesto stat kalkuluje prave i dalsi faktory okolo

        1. prave ze nejde, soucasne
          prave ze nejde, soucasne zeleznicni trasy na koridorech v CR jsou jiz precpane, pritom se stale zveda poptavka po nakladni zeleznicni doprave, na nektere hlavni trate v CR proste jiz dalsi vlaky dostat kapacitne nejde, a do budoucna bude hur a hur, proto je dnes doslova boj o kapacity a v osobne doprave i o ty nedotovane 😉

          1. A proto by se hodilo
            A proto by se hodilo převést co nejvíce tratí na dvojkolejné a opravit i vedlejší tak, aby byly využitelné pro nákladní dopravu. Samozřejmě, že budou dopracvi nejvíce preferovat hlavní tratě, ale alternativní trasy by mohly tlak snížit a zlepšit dostupnost nákladní železniční dopravy, což by mohlo mít pozitivní dopad na jeji využívání.

            1. Ale houbec, ještě že o
              Ale houbec, ještě že o tom nerozhodujete.

              Nejlepší bude koleje vytrhat, přetavit a vyrobit z nich vysokopevnostní róry pro HL, který se v nejbližších letech začne ze Slovenska stavět do Brna, Vídně a Prahy. Už žádné staré a ušmudlané vlaky s průvodčími s lesklými zadky kalhot. Nebude potřeba žádných průvodčích a strojvůdců, žádných hradlařů a oťukávačů kol.

              Doufám jen, že v Brně do této nové dopravy jako první naskočí SA (nyní RJ) a začne vyvíjet ty patrony do róry.
              A až se ještě dořeší to zmenšování osob a věcí, tak nám budou na dopravu stačit jen malé trubičky, která by mohla být i ze skla, aby člověk z patrony něco taky viděl a nemusel se dívat do displeje na sedadle.

                1. No zapomínáš, panáčku,
                  No zapomínáš, panáčku, že už nějaké róry na našem území (ČR a SR) o pr. 1,0 až 1,2m vedou. Od hranice Ukrajiny až do Německa s odbočkou do Rakous, Maďarska a do Polska. A jejich vybudování netrvalo ani tak dlouho a plyn fičel (cca 15let). Ale za dva roky se nějaké róry uvolní, protože by v nich mohl fičet tak akorát smradlavý vzduch, a tak na zkoušky HL je co použít – tak kdo se jako prvý hlásí do zkušební koule?

                  A pokud by naše firmy přidali do kroku, tak by 2 nové tróby mohli tak asi za 50 let po úsecích vybudovat (dnes se u nás v ČR budují dálnice rychlostí 3,4km/rok, a tak stávající dálnici Praha – Brno – Blava by se dnes postavila jen za nějakých 92let).
                  A 50 let uteče jako voda – někteří ze zdejších čtenářů by se ještě před svojí smrtí mohli tróbou se SA (RJ) za levný peníz projet.

            2. u nakladni dopravy jsou
              u nakladni dopravy jsou vedlejsi trate nepouzitelne z vice hledisek, a ty modernizace nezlepsi, v prvni rade nikdo ti nepotahne dlouhe nakladni vlaky mistama kde se jim to prodrazi a protahne casove, beztak se ty vlaky zase potkaj na hrdlech, je tedy nesmysl odklanet vlaky nekudy kdys vetsina z nich stejne jen projizdi z A do B, a ta delka je opet problem, regionalni trate maji predepsane maximalni delky vlaku, takze stezi pujde presmerovat treba 30 vagonovej vlak na trat kde je predpisem dano maximum treba polovicni protoze se proste na trase nenachazi dostatecne dlouhe odstavne koleje nebo dostatecne dimenzovane rozestupy hlasicu

              kdys ti jede vetsina nakladu z Drazdan prez Prahu na dalsi hranice s Rakouskem, Nemeckem a Slovenskem, tak je nesmysl je tahat mimo hlavni trasy, tyhle vlaky jezdi z prekladiste na prekladiste a maji spoustu omezeni ktera je proste diskvalifikuji na jine trate nez na jake jsou urcene, navic by vznikal na trasach jen chaos

              dnes se resi nedostatecna kapacita koridoru tim ze se to prehazi na kamiony, Nemci ty koridory maj dostatecne, Rakusani taky, jen u nas se holt spalo par desitek let a nic se s nima nedelalo, respektive delalo, modernizovali se tak ze kdys se jedna „modernizace“ skonci, vzapeti se zacina npova na za se o neco vetsi rychlost a s nejakym novym systemem, v CR krasne funguje zeleznicni mafie ktere nparve n atakovem to postupu „modernizaci“ vydelava miliardy a ma porad prisum zakazek

        2. První musíte zjistit co je
          První musíte zjistit co je zdrojem té dopravy, jestli je to tranzit, nebo jestli je to opravdu jen doprava mezi Brnem a Prahou, nebo jestli je generována podél trasy, nebo je to dokonce mezistátní tranzit. Od toho se pak musí odvodit řešení.

          Pokud je to doprava mezi Prahou a Brnem, musíte se dostat na jízdní dobu vlaku +-2h. Dneska je jízdní doba asi 2.5h, to je průměrná rychlost asi 100km/h Snížení o 30 minut by znamenalo dosáhnout průměrné rychlosti +-127km/h. To může být problém. Přes vysočinu mají rychlíky průměrnou rychlost asi 73km/h. Se současnou infrastrukturou se asi moc víc nadělat nedá. Možná tak vlak bez zastávek, nebo maximálně s jednou na celé trase, při při průměrné rychlosti 117km/h by se dalo mít na zastávky 10 minut (přes Třebovou)

          Pokud se to generuje kolem D1, pak musíte opravit tratě tam, na tom se pomalu pracuje ale ani tak se to asi nezlepší, bylo by třeba zjistit jestli by byl zájem a jaký o rychlíky Jihlava-Praha.

          Samozřejmě vzhledem k tomu že RS Praha-Brno má být až pozdě, kolem 2050, mělo by se s tím něco dělat. Bude zajímavé, jestli polosoukromý projekt bude rychlejší než dráha, která se plánuje v konceptech již notnou řádku let.

      1. Myslím že zrovna u nás
        Myslím že zrovna u nás není problém s neexistencí tras, ale s jejich neexistující kapacitou, která je dána tím, že se neudržují a na úrovni byly naposledy za první republiky. Pak ano, pak se Vám nacpou všichni na pár moderních havních tratí, které budou trpět přetížením a rychle degradovat.

        Podívejte se na slavnou trať přes Třebovou. V době stavby koridorů se z ní opravila odbočka do Brna a vede se tudy koridor, celý ten úsek je na nějakých 130-140km/h. Přitom do Brně z Prahy vede v podstatě přímá trať, teprve teď se na í pracuje a místy se jde na 130-140, jinak do 130 km/h. Jsem si skoro jistý že i na této by se dal dosáhnout stejný poměr úseků na 160km/h a 140km/h jako je na trase přes Třebovou. Jenže by se muselo udělat navíc nějakých 200km trasy oproti odbočce ze Třebové. Přitom kolik se dělalo přeložek mezi Třebovou a Zábřehem a kolem Svitavy také, pak rekonstrukce tratě přes vysočinu na parametry koridoru být možná musela. Tedy asi jen s výjimkou těch oblouků u Golčova Jeníkova.

        Do dráhy se tu prostě neinvestovalo, stejně jako do silnic, to je největší problém. Stavebně jsou objekty některých drah od svého vzniku připraveny na dvojkolejnou trať, dodnes tam je třeba jen jedna kolej. To samo o sobě dost omezuje kapacitu. Nejhůř z tohoto pohledu dopadly tratě v pohraničí, které třeba dále pokračovaly do ciziny. Z Brna vedly do Vídně přímo dvě tratě, trať Praha-Jihlava-Znojmo byla tehdy také rychlíková, dnes jsou to v podstatě, až na koridor, lokálky.

        Pokud je jen několik rychlejších tratí, nejsou alternativy, je to problém. Bohužel ten zásadní, neuspokojivý stav železiční sítě, VRT ani HL nevyřeší. Co bude platné odstranění třeba i dvou párů vlaků za hodinu z horidoru, pokud to okamžitě zaplácneme osobákem, nebo rychlíkem? Naopak tam kde se z jednoho vlaku za hodinu dostaneme na třeba 4 v každém směru, tam prostředky přinesou větší užitek, než tím že se stáhnou nějaké vlaky z koridoru. A to že by si někdo do Ostravy zajížděl přes Brno je myslím dost utopie.

        V úzkých místech současné sítě by se nemělo rekonstruovat zase jen na dvě koleje, ale třeba na 3 či 4. Opět je to záležitost mezi Chocní a Třebovou, bohužel tam není moc místa.

        1. zareaguju jen na prvni
          zareaguju jen na prvni odstavec, tras mame hodne, ale nejsou vyuzitelne, ikdybys na vsechny poslal vlak, tak ve mestech by se potkaly, a jak dostanes na jedno nadrazi treba 20 vlaku k vystupu nastupu?

          navic kapacita se pocita na rozestupy, nejde narvat vic nez 6 souprav do hodiny nad rychlosti nad 100km/h, proste na danou trat nenarves desitky vlaku kvuli bezpecnosti, prima trasa Praha-Brno neni, jesli myslis trate 011, 230 a 250, tak 250 se tusim teprve upravuje, a i tak to neni prilis dobra trasa, prilis uska hrdla a male uhly, neni tam ani misto to nekde narovnat, takze jeji prestavba nad 200 nepripada asik v uvahu, navic by takova uprava znamenala zastaveni na dane trati uplne

          jsem spise za to aby se VRT Praha-Brno stavela separatne nova podle stavajicich liniovych staveb, a nejlip jizni trasa pres Jihlavu, byla by to nejrychlejsi (stavebne) varianta, za nejmensi finance

          1. V tom případě
            V tom případě potřebujeme hledat takové uspořádání jízdních řádů, aby se netvořila sedla a špičky. Na druhou stranu by ty trasy mohly dost pomoct s nákladní dopravou.

            Předpokládám, že máte na myslí 6 vlaků v jednom směru.

            Ano, 250 se opravuje, protože není v dobrém stavu, zvyšuje se rychlost na něco mezi 120-140km/h, stejně tak 230, s jistými omezeními by se tam 160-200km/h dalo dostat, jenom by se muselo změnit v některých místech trasování a razit tunely, ale šlo by to.

            Pro začátek je třeba mít minimálně další použitelnou trasu pro vedení vlaků EC a trasu, po které se bude dát odklonit nákladní doprava.

              1. Dělá se to v rámci opravy
                Dělá se to v rámci opravy tratě, která to má skoro za sebou, samozřejmě bez výměn výhybek to bude mít na zvýšení rychlosti jenom malý vliv.
                Na druhou stranu myslím existuje možnost že to bude jako v případě trasy kolem Svitavy, kde se v posledních letech zvyšovala postupně rychlost aniž by se zásadněji stavělo. Vzhledem k tomu že se jedná v případě 250ky o nenavazující úseky, možná nemá ani cenu prozatím zavádět vyšší rychlost.

    2. Pokud nevíte, pak
      Pokud nevíte, pak doporučuji si v jednom z těchto měst sednout na nějaký mezinárodní rychlík mezi nimi, vytížené jsou někdy až nad kapacitu sedadel, což u průměrně 8 vozové soupravy dělá něco kolem 400 lidí za hodinu. Prosím v stuaci, že vlak je při nejlepším stejně rychlý jako auto. Pokud by spoení bylo na úrovni přejetí prahy z jednoho konce na druhý, pokud by výlet z Brna do Prahy vzal půl hodiny a ne půl dne, pak počet cestujících prudce vzroste.

      Na jdenu stranu je to dobře, na druhou ta přílišná blízkost nemusí úplně svědčit lidské psychice.

      1. Nejjednodussi reseni by bylo
        Nejjednodussi reseni by bylo pripojit par vagonu a problem je vyresen. Zrejme to nekde vazne na financich nebo mysleni vedeni CD. Kde obycejny vlak neuspeje, tam zadny HL nepochodi.
        Kdyz si zadate do mapy.cz cestu Brno-Praha a kouknete na vyskovy profil, tak zjistite, ze z topologickeho hlediska to neni vhodne na 1000 km/h. Leda ze by cela trasa byla vedena nezavisle na terenu. Pri kopirovani terenu by ta jizda byla zrejme na zvraceni. Takovy 200 km dlouhy tobogan 🙁

    3. Stačí se trochu zamyslet.
      Stačí se trochu zamyslet. Proč lidé necestují denně z Bratislavy do Prahy? Proč denně nejezdí z Brna do Berlína? Protože na to není čas. Cesta trvá moc dlouho. Nemyslíte,že kdyby se časová náročnost situazkrátila bude mít více lidí zájem tuto možnost využívat? Funguje to jednoduše na principu nabídky a poptávky. Pokud se v těchto pojmech bych jen trošku orientujete, chápete v čem to spočívá. Když se vynalezli auta, také bylo málo zájemců, to samé s letadly, vrtulníky i vlaky. Je to budoucnost a k té by člověk neměl být skeptický. Pochybuji, že vy byste možnost nevyužila,kdyby se vám naskytla. 🙂

      1. Trochu se zamyslete nad
        Trochu se zamyslete nad naklady jedne trasy Praha-Brno. 200km*300 milionu = 30 miliard Kc. Je hezke ze chcete usetrit 2 hodiny jizdy. Mate vubec predstavu kolik nul ma jedna miliarda? V prumeru stoji vystavba dalnice v CR take kolem 300 milionu za 1km. Co je prinosnejsi? Nova dalnice nebo Hyperloop? V pripade Brna by totalni obnova D1 byla urcite lacinejsi.

        1. Určitě Hyperloop, kdyby to
          Určitě Hyperloop, kdyby to stálo stejně, i když neumíte počítat a bylo by to 60 mld. ČR by se konečně zapojila do Evropy, nebržděna svou zanedbanou infrastrukturou a nebezpečností provozu na ní (nejen technický stav, ale i nevycválanost řidičů). Najednou by se nám tu začli pohybovat cizinci, utráceli by, zvýšili by sociálním tlakem naši konkurenceschopnost, naši by naopak našli snazší uplatnění v zahraničí. Navíc se dá hyperloop v nadzemním provedení využít i jako solární farma, takže dost možná by byla energeticky soběstačná, bezemisní… Ten princip je znám už přes sto let a je ostuda, že se ho nikdo nikdy neujal, až teď Elon Musk. Ale to je fuk, měli bychom jim líbat ruce a jít do toho jako průkopníci s plnou silou a s rizikem, že náklady budou třeba i dvojnásobné proti těm vašim zaprděným dálnicím a provozní rychlost poloviční. Praha jako křižovatka prvního evropského hyperloopu? To má větší strategický dopad, než poslat těch 60 mld. na nákup nějakých pandurů a vrtulníků pro naši symbolickou armádičku

          1. je to skutecne dvojnasobek,
            je to skutecne dvojnasobek, teda 60 miliard. Jeste vetsi zarez nez jsem pocital. Nejak se mi faktor 2 ztratil. Stava se, dekuji za upozorneni. Ohledne Panduru aj. vybaveni pro armadu, vse je vec nazoru. Mame zavazky s NATO a ani ty neplnime. Kdyby jsme nebyli v NATO, tak by jsme asi ani nepsali o smyslu HL.

            1. ja to cetl, a povazuju to za
              ja to cetl, a povazuju to za nesmysl, ty veris vsemu co se kde pise? porad to ale je 60 miliard

              na VRT Praha-Brno-Ostrava se planuje investice zhruba 200 miliard

              denni kapacita se u VRT pocita tusim na 36-40 tisic cestujicich denne, soucasna zeleznicni kapacita je denne mezi Prahou a Brnem ve vlacich asi 32-36 tisic lidi, tak rekneme ze VRT prilaka 36 tisic lidi denne, a stejny pocet by mohl prilakat tedy i HL, pri rekneme 3 stovkach za cestu jsme na 10.8 milionech denne, provoz toho celeho rekneme vezme tak pulku denne, jsme na necelich 5.4 magach za den, rocne tedy zhruba 2 miliardy zisk, za 30 let se to zaplati

              pokud by neco jako HL stalo mezi Prahou a Brnem, tak predpokladam ze vytizenost by byla takova, ze by behem prvniho roku zacali zvazovat zda nepostavit dalsi 4 tubusy 😀 zrychlit pohyb osob mezi Prahou a Brnem na rekneme ctvrtinu toho co dnes by spouste lidi ulehcilo cestovani a dalo jim casna dalsi veci, a to nemluve o preprave nakladu

      2. Souhlasím. Je to stejné
        Souhlasím. Je to stejné jako s infrastukturou EV.

        Proč bychom stavěli nabíječky, když nikdo nemá elektrická auta?

        Naopak.

        Když se někde nabíječka postaví, v okolí se to začne hemžit elektroauty. I Tesla to někde prezentovala jak narůstá počet vozidel v oblastech kde postavili nabíječku.

  4. ciste prakticky jde o to ,
    ciste prakticky jde o to , aby se mohli spratelenym firmam prihrat nejaky ksefty neceho zajimaveho, nic vic bych v tom nehledal a us vubec ne ze by se mezi Brnem a Prahou nebo nejakym dalsim mestem stavel HL

    bude to takova dalsi studie „o prestehovani krecka polniho“ kvuli stavbe silnice 😀

  5. Tak nějak nevím, jestli
    Tak nějak nevím, jestli tomu věřit, být z toho nadšený nebo si myslet že se už úplně pomátli.

    Nejdůležitější myslím bude srovnání projektu, jeho ceny a nutných opatření s vysokorychlostní železnicí, která se také plánuje. Pokud budou náklady na údržbu a provoz menší, než u želznice, výstavba VRT je nesmyslná a veškeré prostředky, které má spolknout by se měly investovat do oprav ostatních tratí, které budou v určité podobě sloužit jako napaječe pro hyperloop a regionální dopravu, to by ocenilo asi násobně více lidí, než možnost jet rychle mezi Brnem a Prahou, ale jen asi 1/5 rychlosti hyperloopu.

    Výhodou systému od HTT je v tom že má využívat tzv. indutrack, tedy pasivní magnetickou levitaci, která by možná šla využívat i bez podtlakového tubusu, to by celý systém mohlo učinit mnohem flexibilnějším i v případě postupného rozšíření se mimo hlavní tratě. Tedy pokud by byla možnost vytvořit kapsle pohybující se jak v atmosféře tak v
    trubkách.

    Myslím že výstavba Hyperloopu by proti VRT mohla být mnohem rychlejší, jedná se o stavbu z vlké části na pilířích, nebo v tunelech, nebude existovat bariérový efekt, bude v podstatě bezhhlučný a hlavně jej nebude projektovat stát, ale soukromá firma s případnou účastí měst. To by mohlo celý plánovací proces mírně urychlit. I oproti železničním tunelů, to bude stavba méně nákladná. Bude stačit v podstatě jen provrtat malou trubku o průměru cca 3m, u vlaku se musí vrtat mnohonásobně větší tunel.

    srovnání jedntlivých technologií.
    ibtimes.co.uk/htt-vs-hyperloop-one-what-are-differences-between-futuristic-high-speed-train-technologies-1560387

    1. Souhlas.
      Podle mne to také

      Souhlas.
      Podle mne to také vypadá, že pro hyperloop mluví spousta výhod o proti VRT, která musí řešit v podstatě neřešitelné.

      Sice se to nemá dělat, ale už když se začali stavět a projektovat naše slavný železniční koridory před 15 lety, tak jsem říkal, že se to nevyplatí. Už tehdy bylo jasné, že jen nahrazují hodně staré řešení starším řešením, místo aby rovnou postavili něco co vydrží alesoň 50 let.
      Dálkové trati mezi Prahou brnem, Ostravou by mel byt hyperloop, nebo klidně i maglev, nebo něco takového. A na cesty mezi nimy použít současný „rychlovlaky-lokálky“ alespoň s rychlostí 150km/hod. Tak by to mělo vypadat. Tohle už budují v zahraničí.

      Bohužel u nás se toho už nedožiju. A když jo, budu nad hrobem, ale touž opět bude směšně zastaralé.

      Prostě politika u nás je k pláči.

      1. Problém u nás budou
        Problém u nás budou hlavně politici. Až se totiž zpracuje studie, která případně vyjde ve všech směrech pro Hyperloop, tak se stejně postaví rychlovlak.

        Proč? Protože to už je u nás taková tradice, že stavíme staré technologie. Zavádíme něco, co už je v dané době přežité. Viz třeba:

        – stavba našich koridorů
        – zavádění digitální televize
        – mýtný systém

        a určitě toho bude více…

  6. Ježíšikriste !!! Tak v
    Ježíšikriste !!! Tak v Brně nejsou schopni se ani domluvit na přesunu nádraží, hádají se o tom už padesát let, místní letiště chtějí zničit a zavřít a najednou Hyperloop!!! No to je paráda, chtělo by to zpátky na zem páni zastupitelé a trochu se starat o současnost… 🙁 Jo a bydlím u Brna a každý den musím projet to úzké hrdlo židenických kasáren, protože R43 prostě není a nebude… tfuj, to mě ale nadzvedlo ze židle… 😉

    1. To máte tak, nádraží je
      To máte tak, nádraží je seklé kdesi v centru, zvětšovat nejde, ne bez razantní přestavyb celého centra a je to politické téma, snadno se na něm sbírají body. Udělat zastávku hyperloopu o dvou trubkových felxivýhybkách je proti tomu sranda, stejně to bude případně někde v Modřicích, nebo na podobném místě.

      Naproti tomu stavět VRT, která bude stát minimálně stejně, nebo i skoro 3x tolik, zapojovat ji do bůh ví jaké podoby ŽUB, je peklo. Průjezdně se VRT zapojit moc nedá, leda úvratí, ale tak jako tak to bude znamenat předělat kompletně jižní záhlaví. To by zde odpadlo.

    2. Když ono se to tak hezky
      Když ono se to tak hezky politicky sní o lepších zítřcích a ignoruje dnešní problémy. Čímž tyto dále gradují. Ostatně s pobavením jsem sledoval i předpokládaný Amazon v Brně a neschopnost dohodnout se na obyčejném přivaděči, aby nákladní doprava mohla rovnou na dálnici. Ale v tom není Brno samo, v Ostravě nám načrtli dálnici Pražáci, takže místo logického napojení na už vybudované komunikace Hrušovská a Opavská máme jeden obří kulaťák sjezd před městem, druhý nedokončený v polích mezi kolejemi a chemičkou, třetí nedokončený vedle centra a čtvrtý obří kulaťák sjezd za městem. Ze všech pak vedou různí dlouzí hadi, napojující se složitě na stávající systém. A aby toho nebylo málo, část toho nedokončení jsme si způsobili bojkotem místních sami. Úzkých hrdel tak krásně přibylo. Prostě jsme u nás. 🙂

      1. A mohu vedet, proc bych mel
        A mohu vedet, proc bych mel ze svych dani trpet, aby pro soukromou spolecnost zaplatili sjezd + privadec za x 10sitek milionu?
        Tam slo ciste o to, ze mesto Brno reklo Amazonu, tak si ten sjezd zapaltte a muzete stavet, kdyz ho nepostavite, tak zatizeni kamiony stavajicich cest bude takove, ze zablokuje stavajici cesty.
        Zde ciste zastavate nazor, ze ja mam ze svych dani zaplatit soukrome spolecnosti silnici, protoze vydira citove, ze jinak to postavime jinde…, tomu rikam socializace strat neboli zlodejina… Jedna z mala smysluplnych rozhodnuti Brna a vy ho zhazujete? To myslite vazne nebo je pro vas normalni, abychom platili soukromnikum jejich podnikani, kdyz se prsi, ze podnikatel dela vse na vlastni ucet?

        1. To je právě ten nedostatek
          To je právě ten nedostatek informací, které díky špatnému řízení věcí veřejných my, jako občané, nakonec máme. Vy tvrdíte, že problém byl skrblík Amazon, co žádal za veřejné peníze přivaděč. Já mám zase informaci, že šlo o blokaci z důvodů majetkových a sousedských ve stylu k tomu svůj ladem ležící pozemek neprodám a kolem nás – i když bydlíme u průmyslové zóny – žádná cesta nepovede.
          Já mám s průmyslovými zónami dlouhodobý problém, protože z obyčejného – skoupíme zbylé pozemky, protože větší část patří městu / státu a pak to nabídneme se ziskem developerovi / fabrice (nebo jen na delší dobu pronajmeme) – se staly závody v tom, kdo za veřejné peníze vleze hlouběji zmíněným víte kam. A tu cestu ještě vydláždí zlatem.
          Přičemž následně o věci, které by logicky město / stát zajistit měly (např. umožnit napojení na veřejné kapacitní komunikace a železnici, zajistit MHD a napojit ji na stávající veřejné linky), se naopak nikdo nestará a situace pak vypadá á la nynější Kvasiny s hordami soukromých aut v obě začátku a konce směny nebo proudy kamionů mezi Ostravou a Žilinou po nevyhovujících komunikacích nebo středem obcí jako v případě zóny Mošnov nebo hordy všude možně parkujících aut v Technologickém parku Ostrava atd. atd..

        2. Naprosto s tímto vaším
          Naprosto s tímto vaším názorem souhlasím a jsem rád (tak jako většina brňáků), že se tato firma v Brně neusadila.
          Nešlo jen o dopravu, ale i o nalezení těch, kteří by u nich rádi pracovali – z Brna asi nikdo, a tak by se do Brna natáhla spousta pracovníků z okolních i vzdálenějších států.

          Naštěstí jim nakonec nevyhovoval ani severovýchodní pozemek vedle letiště, které jim ještě před volbami nabízel kraj.
          A to by ještě možná byl v budoucnu problém v blízkosti brněnského dopravního letiště (ze kterého zatím létá mimo dovolenkovou sezónu minimum letů – tzv. „koupáci“, kterým je jedno jak stará letadla jsou v Brně na letišti bázována)
          s jejich budoucí „dronovou dopravou“ zboží na Vídeň, Bratislavu a do měst SM kraje.
          Ale u Ostravy by si své haly mohli postavit, když do toho tak někteří ostraváci vidí a rádi pustí jejich dopravu na svoje silnice. Aspoň by tam měli nějaký kšeft.

          1. Tož což vo to stavění by
            Tož což vo to stavění by ani tak nešlo, to se u nás za naše daně dělá furt, jen tam nemá při 5% nezaměstnanosti kdo dělat. Protože 4% je přirozená a to procento navrch nemá požadovanou kvalifikaci. Ale právě jsem diskutoval s pánem z Bruntálu, kde mají 10% a místní fabrika na kabelové svazky přesto nedokáže postavit třetí směnu, zhruba 100 lidí.

Napsat komentář