Bioplynová stanice v Rapotíně dodává jako první v ČR certifikovaný elektrický proud a teplo s nulovými emisemi

Energetické centrum recyklace Rapotín (ECR Rapotín) nezanechává uhlíkovou stopu a jako první bioplynová stanice v České republice získala certifikaci udržitelnosti ISCC EU.

Cílem certifikace je ověření nízké produkce skleníkových plynů při výrobě a použití biopaliv.
foto: ECR Rapotín

ECR Rapotín splnila všechny požadavky certifikačního auditu dle požadavků směrnice Evropského parlamentu a rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Audit a vydání certifikátu provedla společnost TÜV SÜD Czech. ECR Rapotín je projektem investiční skupiny Energy financial group (EFG), která tak potvrzuje svou pozici lídra a průkopníka v oboru.

„Výsledek certifikace potvrzuje, čeho jsme založením projektu EFG Rapotín chtěli dosáhnout – vyrobit čistou energii z materiálů, které bez zpracování škodí životnímu prostředí. S biologicky rozložitelnými odpady (BRO) to není jako s uhlím, které nevytěžené čeká bez ztráty kvality na dobu, kdy jej budeme potřebovat. BRO je potřeba zpracovat okamžitě, protože jde o živou věc, která se v čase kazí, a při tom se uvolňují skleníkové plyny, hlavně metan. Díky certifikátu ISCC máme silný argument pro původce odpadů, že jsme v daném sortimentu odpadů preferovaným koncovým zařízením,“ shrnuje prvenství ECR Rapotín ředitel Petr Štěrba.

Certifikace potvrzuje skutečnost, že bioplyn je vyráběn s nulovými emisemi, protože pochází výhradně z biologicky rozložitelných odpadů (BRO) bez přidávání cíleně pěstované biomasy, poté je využit v kogenerační jednotce k výrobě elektrické energie a tepla.

Nulových emisí v porovnání s ostatními způsoby výroby je dosaženo zhodnocením dvojího přínosu zpracování biologicky rozložitelných odpadů: životní prostředí není zasaženo těžbou a přepravou energetických surovin, ani únikem skleníkových plynů ze skládek či jiných odpadových koncových zařízení.

EFG Rapotín BPS ročně dodá do distribuční sítě 3 200 MWh elektrické energie, která odpovídá potřebě 213 domácností při roční spotřebě 15 MWh na jednu domácnost. Při shodné produkci uvolní uhelná elektrárna do ovzduší 3 200 tun oxidu uhličitého, solární elektrárna téměř 154 tun a jaderná elektrárna 38 tun oxidu uhličitého.

Postup udělení certifikátu ISCC EU společnost TÜV SÜD Czech zahrnuje přípravu na certifikační audit, prověřování a vyhodnocování dokumentace a samotný audit na místě, dozorový a recertifikační audit. Certifikát je udělen těm společnostem, které s kladným výsledkem splnily dané požadavky dle příslušné normy.

ECR Rapotín je projektem investiční skupiny Energy financial group (EFG). ECR bylo vybudováno v areálu bývalých skláren v obci Rapotín v Olomouckém kraji a zajišťuje jak svoz, příjem a třídění odpadů, tak i provoz bioplynové stanice.

Centrum dokáže ročně zpracovat kolem 30 000 tun bioodpadu a jeho produkty, bioplyn a organicko-minerální hnojiva, jsou dále beze zbytku využívány. Odpad je přijímán a zpracováván ve dvou oddělených halách, podle druhu a kategorie.

Kladivový separátor je schopen oddělit jakýkoliv obal (plast, kov, papír, sklo) od využitelné suroviny, vytříděné obaly jsou pak dále likvidovány dle platné legislativy. Díky této technologii je bioplynová stanice v ECR Rapotín schopna zpracovat jakýkoliv bioodpad, včetně prošlých konzerv nebo zabalených živočišných produktů, na bioplyn.

Bioplyn se prostřednictvím kogenerační jednotky přemění na elektrickou a tepelnou energii. Primárně jsou vyrobené energie využity pro chod ECR, přebytečné teplo spotřebovává část obyvatel Rapotína pro ohřev vody a vytápění, elektrická energie se dodává do distribuční soustavy.

tisková zpráva

41 Comments on “Bioplynová stanice v Rapotíně dodává jako první v ČR certifikovaný elektrický proud a teplo s nulovými emisemi”

      1. tu ide o to, že niečo podobnú sa môže stať s
        tu ide o to, že niečo podobnú sa môže stať s čímkoľvek – tuná sračky, inde o polychrómované bifenyly (https://www.noviny.sk/slovensko/433037-obavy-sa-potvrdili-na-vychode-je-500-ton-toxickeho-a-karcinogenneho-odpadu), niekde pri bratislave vypustili ropné látky do kanalizácie (https://www.topky.sk/cl/100370/1858145/Do-kanalizacie-niekto-vylial-ropne-latky–BVS-podala-trestne-oznamenie), … a možná sa tak stane na vyradenej atómke (BOHUNICE A-1; BOHUNICE 1; BOHUNICE 2 – 17.05.79-31.12.2008).
        keby to bolo v zssr, tak sa mávne rukou, ľjudi mnógo, chuj s ***.

    1. Ja to vidim vic na nejake odvetrani aby se tam nehromadil
      Ja to vidim vic na nejake odvetrani aby se tam nehromadil nejaky vybusny plyn a ty velke boxy na strese jsou asi absorpcni filtry. Kdyby to byly vyfuky, pak by to byly motory s vykonem 10.000 kW. Tak tluste vyfuky nema snad zadny motor.

  1. no jejda to je zase článek…prozradí mi někdo jak se
    no jejda to je zase článek…prozradí mi někdo jak se udělá z metanu teplo a elektrická energie bez emisí a bez CO2 ?
    a kde se vzalo z FVE 154t CO2 ? a JE 38t CO2 ?
    a ukáže mi někdo průměrnou domácnost se spotřebou 15MWh ? my máme střední dum, 4 osoby (topime teda plynem) ale spotřeba je 2.5 – 3 MWh (z toho sežere ještě 200-250 kWh auto)
    když jsem bydlel v bytě tak byla spotřeba cca 1000kWh/rok

            1. UDA a (uz nevim, kdo) tu dokola pisi, ze rychlonabijeni nici
              UDA a (uz nevim, kdo) tu dokola pisi, ze rychlonabijeni nici baterii. UDA ma (mel) navic i-Mieva, ktery chladi klimatizaci (dokonce i pri nabijeni z 220), takz ema dalsi otazka zni, je to neskodne (ci zanedbatelne degradujici) pro kazde auto, ktere ma chlazeni, nebo jeste zalezi na druhu (klimatizaci, kamapilnou) nebo i na konstrukci baterie (jak velke jsou clanky, jak velke mezery mezi nimi)? Z mych otazek plyne, ze pokud bych mel brat v potaz oba nazory, ze nic i nenici, vybral bych si, ze nepatrny vliv ma u valcovitych clanku chlazenych vodou, vliv ma pro sackove chlazene vzduchem (takz ebych nabijel max parkrat do mesice bez obav z vyrazne horsi degradace v ramci 15ti let) a Nissan nabijel jen pomalu a pouze na polech ci na horach 🙂
              Nebo opet muj selsky rozum selhava?
              Pokud uz tomu tady nekdy v minulosit nebylo, pozadal bych pana Horcika, at zjisti informace a napise clanek (jak cste rychlonabijeni pro jaky druh chlazeni a typy clanku ma jaky vlvi na degradaci a zivotnost baterie), at je jednou pro vzdy jasno.

              1. Selsky rozum napovida dobre, drzte se jej.
                Snad k tomu jeste

                Selsky rozum napovida dobre, drzte se jej.
                Snad k tomu jeste dodat.. slovo neničí neznamena nemá žádný vliv. V době startu leafa1 na trhu se timto zabyval ve sve firme amik s ukrajinskym jmenem (dnes delaji nabijeci juicebox), delali i chademo chargery a pri tom porovnavali degradaci jen AC a jen DC nabijeneho leafa. Rozdil byl 2% v neprospech DC (v jakem casovem horizontu si uz nepamatuji). Takze se to da zanedbat.
                Leaf2 je, vychazejic z poznatku uzivatelu, nachylnejsi k vysokym teplotam baterie. Jenze kdyz se rozumne provozuje, tak se da teplota udrzet. Pri nabijeni na DC nabijet co nejkratsi dobu a radeji casteji; to je i efektivnejsi nebot je to vetsinou na vyssi prikon; dva priklady:
                ze 17%..48% SOC, prumer vykonu dle stojanu 44kW, tepl.z 5 na 6segm (z 12ti), 15min, venku 16stC;
                ze 14% na 84%, prum. 37kW, tepl. z 5 na 8segm., 40min, venku 12st.

              2. Ano ja se hlasim, ze jsem to tu rozhlasoval.
                Opotrebeni

                Ano ja se hlasim, ze jsem to tu rozhlasoval.

                Opotrebeni baterky je slozita zalezitost a obecne vysoke proudy tam i zpet tomu neprospeji. Minimalne u malobaterkacu rychlonabijeni pouzivat co nejmene, jen kdyz je treba dojet. Rozhodne ne kdyz uz mam cip tak at se mi vyplati.

                Na elektroforu je mereni batetek u trocjat z nejakeho srazu a jeden z ucastniku ma naprosto tragickou kapacitu na ten najezd a zrovna to je propagator zkuseny elektromobilista co jezdil dost casto stilem 65 km a rychlodobijeni a treba 300 km takhle v kuse.

                1. Pokud máte na mysli měření mého Iona na Infothermě letos
                  Pokud máte na mysli měření mého Iona na Infothermě letos na jaře, které ukázalo dost velký úbytek kapacity, tak nyní ukazuje počítadlo dojezdu po plném pomalém nabití kolem 112 km ze 150 papírových. Fakt je, že auto má 80 tis. km a 5,5 roku v provozu, plus přes rok od výroby nejezdilo. Koupeno 4/2014, výroba 12/2012. Úsporně se s ním fakt nejezdí. To bylo v počátcích, kdy hlásilo 136 a více km dojezdu a museli jsme k další nabíječce opravdu dojet, ne jich několik cestou minout, jako dnes. Třeba jsme v plném obsazení s věcmi jeli Ostrava-Prostějov. Hodně používám rychlonabíjení (velké nepravidelné denní nájezdy po okolí nebo naopak dlouhé trasy jako Ostrava – Hradec Králové nebo Ostrava-Třebíč, Ostrava-Břeclav, na což Ion není stavěný) a pomalé nabíjení do 100%, protože je fakt vyjezdím, hlavně pracovně.
                  Těch 65 km/h je údaj, kdy trojčata mají nejmenší spotřebu a největší dojezd dle online měření aplikací CanIon.
                  Současně dostávají baterky hodně zabrat na akcích, kde ukazuji (nebo si lidi sami zkoušejí) zrychlení a brzdění x krát po sobě v pár hodinách. O podvozku a pneu nemluvě, hlavně děti jsou nadšené když Ion lítá jako na kolotoči dokola po kruhovém objezdu běžně padesátkou.
                  Zároveň se s ním nejezdí městskými rychlostmi, Ostrava a okolí je samá dálnice a rychlostka, takže 80, 90 a 130 povolených a fakt nejsem brzda provozu.
                  Navíc tam rád přijmu výzvu spalováka a zkusíme si, kdo na co má. Ano, při 150 km/h mne pak předjedou. Pokud je silnice tak dlouhá a bez překážek, aby to na ně vytáhli, protože mně stačí na mých +-135 kousek.
                  Dalo by se říci, že to autíčko dost intenzívně používám. O tom, co vše vezlo a uvezlo by se taky dalo dost napsat 🙂

    1. V clanku je psane, ze zpracovava pouze odpad bez pridani
      V clanku je psane, ze zpracovava pouze odpad bez pridani cilene pestovane biomasy. Takze traktor si dokazi predstavit jen v pripadech, kde by napriklad sekl struhu kolem silnic, sbiral travu a tu tam vozili. Tj. delal cinnost, kterou by delal i bez te biplynky.
      Ted je jen otazka, zda je to pravda.
      Takze ma otazka zni, muzeme si promluvit o nulovych emisich? 😀

  2. Jak můžou bejt emise nulový, když tu elektřinu vyráběj
    Jak můžou bejt emise nulový, když tu elektřinu vyráběj spalováním ve spalovacim motoru, který je základem kogenerační jednotky a musí to mít výfuk, který vyfukuje CO2 a další emise?

    „Bioplyn se prostřednictvím kogenerační jednotky přemění na elektrickou a tepelnou energii.“

    1. Rozlozeni bioodpadu produkuje metan. Normalne by se uvolnil do
      Rozlozeni bioodpadu produkuje metan. Normalne by se uvolnil do atmosfery a tady se spali. Takze je dle me spravna otazka takova, jsou vyfuko splodiny stejne nebo mene skodlive jak vstupni metan? 🙂
      Ja bych spis sel do detailu., Cim se ten motor maze? Repkovym nebo ropnym olejem? 🙂

      1. repkový olej (rastlinný) s vodou vytvrdzuje. takže správne
        repkový olej (rastlinný) s vodou vytvrdzuje. takže správne „syntetický motorový olej“.
        kogeneračná jednotka primárne produkuje teplo, elektrina je vedľajší produkt. bolo to tak kedysi a je to tak i tohto roku – jednotka od výrobcu kotlov vyrobí teplo pre „vhod činžiaku“ a elektrinu pre schodisko toho činžiaku 🙁
        https://www.viessmann.sk/sk/obytne-budovy/zdruzena-vyroba-tepla-a-elektriny.html

        1. Precetl jste spravnemuj prispevek, na ktery reagujete?
          Bioplyn

          Precetl jste spravnemuj prispevek, na ktery reagujete?
          Bioplyn vznikne z odpadu tak i tak, jen unikne do atmosfery, takze je „beztrestne“ jej vyuzit. Zemni plyn je ulozen pod zemi / morem, jeho vytezenim dostaneme ten uhlik a vodik na povrch, kde pak jehich slouceniny unikaji do atmosfery.
          Ja v tom vidim obrovsky ale opravdu obrovsky rozdil. Jo a nemam nikoho v Cine a nikdo z mych znamych neobchoduje s bateriemi ani solary. 🙂

Napsat komentář