Země Visegrádu budou společně rozvíjet vodíkové technologie

Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko a další středoevropské státy navazují spolupráci v oblasti vodíkových technologií. Chtějí se tak přiblížit úrovni západní Evropy v této perspektivní oblasti energetiky.

Koncept vodíkové čerpací stanice blízké budoucnosti
foto: ringkobing

Projekt pod vedením České technologické vodíkové platformy (HYTEP) vyvrcholí na jaře mezinárodní konferencí Hydrogen Days. Skladování a konverze energie je jedním z nejčastěji diskutovaných problémů v souvislosti s rozvojem obnovitelné energetiky.

Jako slibné řešení se jeví vodíkové technologie, které v Evropě získávají stále významnější podporu jak ze strany Evropské komise a jednotlivých vlád, tak přímo od největších energetických koncernů či automobilek.

„V Česku, Polsku a dalších středoevropských zemích jsme také zaznamenali řadu úspěchů v oblasti experimentálního výzkumu a vývoje funkčních zařízení na uskladnění energie, například metodou vysokoteplotní elektrolýzy. Částečně se nám tak podařilo dohnat zpoždění, které jsme začátkem devadesátých let měli za západní Evropou, vzniklo tu několik pracovišť na vysoké úrovni. Stále ale v našem regionu naléhavě chybí strategické uchopení této perspektivní oblasti energetiky ze strany státu i průmyslu. Bez systematické podpory nám přitom hrozí, že zaspíme modernizaci celé energetiky, kterou Evropa dnes prochází,“ uvádí místopředseda představenstva HYTEP Aleš Doucek.

Proto Česká vodíková technologická platforma (HYTEP) iniciovala spolupráci mezi čtyřmi visegrádskými zeměmi, ke které se připojilo také Rumunsko. Všechny tyto země spojuje právě to, že zatím nemají komplexní strategii pro využití obnovitelných zdrojů energie.

„Vodíkové technologie a palivové články pomáhají řešit dva palčivé problémy spojené s obnovitelnou energetikou – skladování energie a stabilizaci distribuční sítě. Na evropské úrovni je přístup k nim jasně definován strategickými dokumenty organizace Fuell Cell and Hydrogen Joint Undertaking (Společný podnik pro palivové články a vodík – FCH JU), která sdružuje Evropskou komisi, výzkumné instituce i zástupce průmyslu. Je nezbytné, aby z těchto dokumentů čerpaly i naše vlády, podniky a výzkumné instituce,“ doplňuje prof. Karel Bouzek z Vysoké školy chemicko-technologické a dodává, že FCH JU vedle strategických doporučení poskytuje také nemalé finanční prostředky na aplikovaný výzkum a vývoj.

Vedle HYTEP je v projektu „Posilování kompetencí ve vodíkových technologiích ve V4“ zastoupena Slovenská technologická univerzita v Bratislavě, Maďarská asociace pro vodík a palivové články, polský Energetický institut a rumunský Národní institut výzkumu a vývoje pro kryogeniku a izotopické technologie.

Projekt vyvrcholí v dubnu mezinárodní konferencí Hydrogen Days 2016, nad kterou již převzala záštitu například ministerstva průmyslu a obchodu, školství, životního prostředí či místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek.

Vedle zemí zapojených do projektu se jí účastní i zástupci Bulharska a Slovinska, stejně jako špičkoví odborníci z Německa, Francie nebo Velké Británie.

O HYTEP

Česká vodíková technologická platforma (angl. HYTEP) sdružuje nejvýznamnější subjekty, které se v Česku věnují vývoji vodíkových technologií a jejich využití v praxi. Jejím cílem je podporovat a koordinovat další výzkum, úzce spolupracuje s partnery v i jinde ve světě. Mezi její členy patří jak vysoké školy a výzkumné instituce, tak komerční subjekty z oboru technologií a energetiky.

tisková zpráva

19 Comments on “Země Visegrádu budou společně rozvíjet vodíkové technologie”

    1. pocit co je lepsie a
      pocit co je lepsie a spravnejsie, je iba implementacia medialnej propagandy strany, ktorej uveris. Polsko a Madarsko su skvele krajiny so uzasnymi ludmi, ktori vedia co robia, a maju spravny postoj k zivotu. Rovnako vy, mi, …apropo, ludia v Rusku su uplne v pohode.
      Vsetko je to iba vycucnuta rozne ladena propaganda proti zameriavajuca sa na stereotyp.

      Krajinam ktore ospevujete vadi mnoho veci, jedna z najvacsich je konkurencia, a vzdy sa velmi raduju ked sa rozdelime, alebo vedieme zabomysie vojny.

      „Oni“ nechcu konkureniciu, oni chcu spotrebitelov (rozumej otrokov).

  1. Nevím nebo spíše vím,
    Nevím nebo spíše vím, proč se pouští do takové náročné technologie. Místo aby jsme investovali do zvádnuté technologie bateríí, tak budeme vyrábět vodík v jaderném reaktoru jenom proto, aby se ČEZ a jaderná lobby nažrala a poplatník neměl šanci na slevu. A pak ještě ta distribuční síť, to bude také super.
    Jak znám českou podnikatelskou lobby, tak tohle ustrne někde na začátku. Dotáhnout takový pprojekt do konce v našich podnímkách je nereálné. Pravděpodobně bude raktor, udělají se nějaké pokusy, někdo si namastí kapsu, někdo ne, a pak to usme. Pak proběhne nějaká arbitráž, bude potřeba najít nějakého obětního beránka na koho se ukáže prstem. Bude to klasický průšvih jako vždycky, a zaplatíme to z daní. Už jenom ten název: Fuell Cell and Hydrogen Joint Undertaking. Nějak mi to zapáchá po jointech. 🙂

  2. Ale tak v zásadě to není
    Ale tak v zásadě to není tak beznadějná technologie. Zatím to není nic moc, výroba a skladování drahé a složité, ale principiálně je to elegantní způsob skladování energie, tedy přinejmenším z fyzikálně-chemického hlediska.

    Kdo tady zodpovědně ví, jak moc se za pár let nezjednoduší výroba, třeba dostupnějším 3D tiskem. Jakmile budou zvládnutější palivové články, skladování vodíku se už doladí snadno. Stačí jen přijít s nějakou matrix do nádrže, nějakou houbou s nanotechnologickými parametry a je to. LPG a CNG se taky spousta lidí bála a ejhle – výbuchy aut na LPG si najdete na youtube už snad leda v kategorii „vidláci z ruska“, kde si to snad někteří koumáci bastlí někde na dvorku…

    Netvrdím, že vodík převálcuje veškerou elektromobilitu, to asi ne, ale pořád je tu spousta míst pro aplikaci vodíkové technologie. Lokomotivy na tratích bez drahé elektrifikace, těžká silniční doprava, možná i letecká… Rychlost „nabití“ a měrná kapacita bude v některých aplikacích pořád klíčový parametr, i když věřím, že samotná osobní doprava může v pohodě zkousnout delší dobu nabíjení oproti tankování ostatních paliv. Pokrok a udržitelnost není lidstvu zaručen ve všech parametrech…

  3. To bude průšvih. Další
    To bude průšvih. Další centrálně kontrolovatelné daně. Popřípadě vyhozené peníze na vývoj něčeho co už existuje. Desítky let splácení, různých dotací, uhlíkových daní atd. (jako Bursíkův FVE podvod pro kamarády). To jsem zvědav který politik to začne prosazovat jako první. Jak tu někdo psal prostě „ČR je plácek zoufalství“. Je to škoda ,že jdeme opět proti všem. Tak snad příště.

  4. Nechci být špatným
    Nechci být špatným prorokem, ale mám tucha, že zatímco se tady budeme pytlíkovat s vodíkem, plácat se po ramenou a hýkat, jací jsme borci… tak svět nám zatím ujede.

    Protože pokud ‚sázka‘ na akumulátory vyjde, a zatím to vypadá že jo, tak jsme s dovolením v prdeli, protože za oceánem staví další a další kapacity (accu, eauta, solar, …) a nám pak nezbude nic jiného, než nasadit vysoká cla a následně obchodní válka, protože ten mnohaletý náskok už nemáme šanci dohnat. Vždyť i ta německá mikrotovárnička (5 GWh/rok) na baterky má být hotova až 2020. A ať to nemusíte hledat, tak Tesla Gigafactory má mít v tom samém roce kapacitu 35+50 GWh/rok.

    Ach jo.

    1. to sa nevylucuje H2 vs
      to sa nevylucuje H2 vs Li.
      ale je pravda ze som cakal skor rozumnejsi krok smerom k biobutanolu cez bakterie a butanolu obecne.

      stale to neriesi energeticku zavislos.
      uhlie ropa plyn uran, vlastne mame leda uhlie.
      voda vietor slnko je zatial k h….u (malo, neda sa)
      a fuzny reaktor, pockame si, ale opat H3 sa da tazit leda z morskej vody, saturnu a jeho mesiacov.

      nehovoriac aky sposobuje problem premena vodik na helium, lebo vodik treba viac ako helium a proces je nevratny.

Napsat komentář