Britská firma 4×4 Aviation vyvíjí unikátní hybridní nákladní konvertoplán VV-Plane (Versatile Vehicle-Plan). Letadlo údajně dokáže cenově konkurovat běžné nákladní pozemní dopravě, především v místech se špatnou infrastrukturou.
foto: 4×4 Aviation
Mnohomotorové koncepce létajících strojů
V současné době letadla nebo vrtulníky pohání jeden nebo dvě pohonné jednotky. U největších dopravních letadel pak zcela výjimečně šestice nebo osmice pohonných (B-52 Statofortress) jednotek.
V poslední době se však objevují konstrukce malých letajících strojů, využívající celé řady pohonných jednotek. Může jít o malá dopravní letadla posetá motory, nebo i o nejrůznější stroje s kolmým startem a přistáním VTOL (Vertical Take-Off Lift).
Do kategorie VTOL spadá například německá Volocopter VC 200, osobní dopravní Zee.Aero nebo elektroletadlo S2. Všechny uvedené stroje spojuje jedna vlastnost – o pohon se stará řada elektricky poháněných rotorů rozmístěných doslova po celém trupu a křídlech.
foto: 4×4 Aviation
Takové řešení má řadu předností. Elektromotory dokáží přesně regulovat své otáčky. Přesným nastavením otáček jednotlivých elektromotorů lze pak se strojem manévrovat. Nejsou třeba žádné komplikované převodovky ani komplikované mechanický převody pro natáčení listů rotoru jako u vrtulníků.
VV-Plane
Ač tedy VV-Plane na první pohled vypadá poněkud zvláštně, za jeho konstrukcí stojí důmyslná „matematika“. Jak tedy VV-Plane funguje? Základem pohonu VV-Plane je hybridní pohonný systém.
Na palubě se nachází výkonný generátor elektrické energie. Ten pohání čtyři výklopná pole se čtveřicí elektricky poháněných dmychadel. Při startu dmychadla zajišťují potřebný vztlak a VV-Plane stoupá kolmo vzhůru jako vrtulník.
Při dopředném letu se dmychadla překlopí do vodorovné polohy, jako u konvertoplánu V-22 Osprey. Při dopředném letu pak potřebný vztlak zajišťuje čtveřice křídel.
video: YouTube
Právě zde se zřejmě nachází i největší konstrukční výzva projektu – přechod z kolmého do vodorovného letu a z toho plynoucí požadavek na stabilitu stroje. 4×4 Aviation však údajně problém zvládla díky „patentovému systému naklápění dmychadel“ a také důmyslnému letovém softwaru.
VV-Plane podle svých tvůrců ve své plné velikosti dokáže pojmout standardní lodní kontejner a to do hmotnosti až 30 tun. Přitom cestovní rychlost letu je vypočítaná na 320 km/h.
Hlavní trumfem je však cena za dopravenou tunu nákladu na 1 kilometr. Podle 4×4 Aviation je VV-Plane cenově konkurenceschopný pozemní nákladní dopravě. Především v místech, se slabou infrastrukturou, jako jsou africké nebo některé asijské země.
Otázkou je však potřebný výkon (spotřeba) generátoru. Například pohonné jednotky amerického konvertoplánu V-22 Osprey poskytují výkon 2×4,59 MW. Přitom nosnost V-22 Osprey je „pouze“ 9 tun.
Uvidíme, zda celý projekt není pouze rafinované PR. Každopádně na konci záři 4×4 Aviation na britském letišti Ashford Lydd předvede malý model o rozpětí 1 m a nosnosti 5 kg.
Zkratka VTOL neznamená
Zkratka VTOL neznamená „Vertical Take-Off Lift“ jak je uvedeno v článku, ale Vertical Take-Off & Landing. Jde totiž o jednu z několika možností startu a přistání. Další zkraty používané pro stroje s jiným než konvenčním typem (první uvedená zkratka) startu/přistání jsou například tyto:
CTOL – Conventional Take-off and Landing – letadla s konvenčním startem a přistáním
STOL – Short Take-Off and Landing – letadla s krátkým vzletem a přistáním
STOVL – Short Take-Off and Vertical Landing – letadlo s krátkým vzletem a vertikálním přistáním
VTOHL – Vertical Take-Off Horizontal Landing – letadlo s vertikálním vzletem a horizontálním přistáním
CATO – Catapult Assisted Take-Off – letadlo startující pomocí katapultu
CATOBAR – Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery – letadlo startující pomocí katapultu a přistávající pomocí zádržných systémů
STOBAR – Short Take-Off But Arrested Recovery – letadla s krátkým vzletem přistávající pomocí zádržných systémů
JATO nebo RATO – Jet (Rocket) Assisted Take-Off – letadlo startující pomocí přídavných raketových motorů
Velký dík za přehlednou a
Velký dík za přehlednou a vyčerpávající tabulku.
Dobře tak se zasnili. Ale
Dobře tak se zasnili. Ale určitě jim nevěřím, že si lámali hlavu nad propočty, jak je popisováno.
Je to PR. Ten koncept
Je to PR. Ten koncept hybridního pohonu je v takovémto výkonu dnes nerealizovatelný – chybějící supravodiče, už se to tu probíralo.
Mimochodem nelze použít ani turbodmychadla, protože by to pak bylo zas strašlivě neefektivní ve visu a hlavně nikdo by to neuchladil.
opět se budu opakovat, kde vězí ta XV-44? která má připraveny funkční a vyzkoušené pohony spolu se systémem překlápění.