Vibranium: slovenský supermateriál pro Hyperloop

Americká firma Hyperloop Transportation Technologies (HTT) a slovenská společnost c2i představily velmi lehký a pevný materiál Vibranium. HTT plánuje Vibranium použít pro stavbu přepravních kapslí dopravního systému Hyperloop.

Vize přepravní kapsle vysokorychlostního dopravního systému Hyperloop.
foto: HTT

V roce 2013 Elon Musk představil koncept vysokorychlostního dopravního systému Hyperloop. Základem Hyperloopu jsou obří podtlakované tubusy, ve kterých se budou prohánět speciální přepravní kapsle rychlostí až 1200 km/h. Kapsle mají pohánět lineární indukční motory a vzduchové kompresory.

V současné době existuje hned několik firem, které chystají stavbu prvních testovacích tratí. Americká HTT dokonce uzavřela dohodu o spolupráci se slovenskou vládou. Kabinet Roberta Fica v dohodě vyjádřil podporu při budování této revoluční dopravní technologie.

Politická podpora je bezpodmínečně nutná. Jako u všech podobných nových technologií není ani tak problém technická stránka věci ale legislativa, přísné ekologické a bezpečnostní normy, nejrůznější certifikáty, nebo taková “drobnost”, jako je výkup pozemků.

V každém případě mají do roku 2020 v Bratislavě vyrůst první trasy spojující jednotlivé městské obvody. Později se dokonce uvažuje o spojení Bratislavy a Vídně, případně dalších měst v okolí.

Slovenský Hyperloop navíc nabírá čím dál reálnější obrysy. HTT společně se slovenskou průmyslovou firmou c2i představili ultrapevný materiál Vibranium. Výrobcem Vibrania je c2i a HTT plánuje materiál použít pro stavbu přepravních kapslí.

c2i není ve výrobě speciálních materiálů žádný nováček – firma dodává materiály leteckým a i automobilovým firmám. Podle tiskových materiálu je Vibranium vyrobený z uhlíkových vláken a je 10x pevnější a 5x lehčí než ocel a zároveň 8x pevnější a 1,5x lehčí než hliník.

“Vývoj Vibrania jsme zadali slovenské firmě c2i, která vyvíjí karbonové struktury pro auta a letadla,“ stojí v tiskové zprávě HTT.

c2i společně s HTT představili maketu části kapsle na vídeňském setkání nových start-upů Pioneer Festival. “Maketa se šířkou 2,9 metru a délkou 2,7 metru přišla zhruba na 30 tisíc euro, vyrobili jsme ji z reálného materiálu na zakázku HTT. Je to výsledek společného vývoje,” uvedl tiskový mluvčí c2i Juraj Králik.

HTT plánuje využít Vibranium na stavbu vnějšího pláště a vnitřní struktury přepravních kapslí. Vnější plášť kapsle bude sendvičové konstrukce s jádrem z konstrukční letecké pěny a obalem z Vibrania.

Do pláště budou také “vetkány” teplotní a tlaková čidla. Velín dopravního systému Hyperloop tak okamžitě získá přehled o všech anomáliích při provozu – nežádoucí tření, skryté vady a únava materiálu, atd.“Materiál okamžitě sděluje problémy a kapsle Hyperloopu může tak být stáhnutá z oběhu kvůli údržbě,” píše se v tiskové zprávě HTT.

13 Comments on “Vibranium: slovenský supermateriál pro Hyperloop”

  1. Hlavně jsem zvědav na to,
    Hlavně jsem zvědav na to, jak v Bratislavě v každém případě do roku 2020 vyrostou první trasy spojující městské obvody…
    Zatím představili materiál, ze kterého budou vyrábět kapsli a mají maketu její části.
    Za tři a půl roku nezvládnou postavit trasy něčeho, co je založené na konvenční a osvědčené technologii, natož něco, co zatím existuje jako mockup pro testování nového materiálu…
    V Blesku by mi to přišlo normální, ale citovat takové ptákoviny zde?
    Nebo fakt někdo věří tomu, že se v roce 2020 bude po Bratislavě prohánět Hyperloop? To, že kabinet Fica tomu vyjádřil podporu opravdu nic neznamená…takovejch podpor už různé kabinety vyjádřily…

  2. podla mna tam myslel 8
    podla mna tam myslel 8 násobne lepší pomer pevnosti ku hmotnosti a zároveň nízku hmotnosť. Jednoduchý príklad sú napríklad veľkorozponové konštrukcie štadiónov alebo hál z ocele alebo dreva, kde síce drevo nedosahuje pevnost betónu alebo železa, ale pomer objemovej hmotnosti ku pevnosti bežne býva 5 násobne lepší.
    Ako príklad uvediem betón C20/25, ocel S235 a drevo triede C24.
    Betón 2000kg/m3 ku 20 MPa= 100
    Ocel 7859kg/m3 ku 235 MPa = 33
    Drevo 420kg/m3 ku 24 MPa = 17,5
    Čím je pomer menší tým je materiál vhodnejší na velkorozponové konštruckie.

    PS: Viem že sa bežne používa pevnejší betón a aj ocel, ale to isté platí aj pri dreve… Celkom by ma zaujímal pomer pri carbónových vláknach…

    1. Nebo se spletli a o nějaké
      Nebo se spletli a o nějaké slitině hliníku mluvili jako o čistém hliníku, tady jsem našel nějaké slitiny: ehlinik.cz/prilohy/zakladni-technicke-informace.pdf

      To je problém trochu u těchto článků, nikde se v referenci nedá, protože to firma možná ani neuvádí, vůči jakému materiálu to vztahuje, ale možná mohli uvést že se jedná ne o čistý hliník ale o nějakou jeho slitinu.

      Tak mne nepadá, jestliže mají materiál takovýchto vlastností, pak se dá hromada podobných dopravních prostředků udělat lehčí. Zajímalo by mne jestli to už zkusili nabídnou Siemensu na rj.

      1. Siemens má společně s
        Siemens má společně s německými automobilkami, Airbusem a TU v Mnichově vlastní výzkum kompozitů na bázi uhlíkových vláken. Jejich cílem je dostat cenu ze současných cca 16 USD/kg na 2 USD/kg. Tím by byly plně konkurenceschopné nejen u fajnových věcí, jako jsou kastle automobilů a listy vrtulí VtE, ale i s konstrukční ocelí.
        http://cleantechnica.com/2014/10/20/bmw-wants-bring-carbon-fiber-costs-90/

    1. A Vás nenapadlo že třeba
      A Vás nenapadlo že třeba o něčem takovém jednali a dohodli se? Podle mne je to super reklama pro obě strany.

      Spíš Marvelovští fanboyové budou prskat že ten materiál neodpovídá striktně komiksové definici. Někdy je mi těch lidí až líto když mají o fiktivnéch materiálech znalosti jako profesor na strojařině o reálných.

      jinak pro zábavu: google.cz/search?q=vibranium+slovakia&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b-ab&gfe_rd=cr&ei=SphVV7C-LIbDaM3OgfgI

      trochu více o materiálu:
      ibtimes.co.uk/hyperloop-700mph-train-uses-captain-americas-vibranium-be-10x-safer-plane-1561780

      Ve zkratce: Bude se jednat o tkaný materiál z uhlíkových vláken, v jehož struktuře budou umístěny senzory schopné detekce jakéhokoliv poškození v reálném čase.

      Mimochodem, Rúra bude asi jiná než to co se nyní testuje v USA, koncept má být podobný, ale s tím že tady bude využito magnetické levitace.

    1. Nu nechme se překvapit.
      Nu nechme se překvapit. Jistěže, technickou specifikaci si slovenská firma jistě chrání a to co poskytla novinářům může být pouze všeobecnou informací i s tím, že nevzdělaný novinář tam naseká tolik chyb, že z toho v mediích vznikne kravina. Pokud slovenská firma je na tom stejně profesně na úrovni jako liberecká škola s mikrovláknem před lety tak nejsou ve střední Evropě pouze „vzdělanci“ ale i Vzdělanci jež své vzdělání dokáží uplatnit.

Napsat komentář