V Rotterdamu vznikne terminál na dovoz zeleného vodíku

Areál společnosti Gunvor v rotterdamském přístavu, kde vyroste také nový terminál. foto: Gunvor
Areál společnosti Gunvor v rotterdamském přístavu, kde vyroste také nový terminál. foto: Gunvor

Společnosti Air Products a Gunvor podepsaly dohodu o společném rozvoji dovozního terminálu v Rotterdamu. Tato dohoda reaguje na zrychlující se poptávku po ekologických zdrojích energie, které mají splnit klimatické cíle, a na potřebu diverzifikace zdrojů energie. Očekává se, že dovozní terminál bude dodávat zelený vodík do Nizozemska v roce 2026.

Zelené vodíkové hospodářství
Zelený vodík je podle některých expertů klíčem k energetické transformaci. Má značný potenciál dekarbonizovat těžko odbouratelná odvětví, jako je těžká nákladní doprava a průmysl. K výrobě zeleného vodíku je zapotřebí značné množství obnovitelné energie. Je nepravděpodobné, že by Evropa byla schopna vyrábět toto množství na místě, a proto je dovoz zeleného vodíku ve velkém měřítku nezbytný pro dosažení cílů stanovených v rámci legislativního balíčku Evropské unie (EU) „Fit for 55“ a REPowerEU. Nizozemsko by tímto projektem přispělo k dosažení cílů EU v oblasti energetické transformace.

Klíčové milníky vývoje
Podpis dohody je důležitým krokem k investičnímu rozhodnutí, které bude přijato, jakmile společnosti získají důvěru v regulační rámec, povolovací proces a finanční podporu. Certifikace zeleného vodíku je nutná, aby bylo zajištěno, že dovážený zelený čpavek a výsledný zelený vodík bude uznán a započítán do cílů EU v oblasti obnovitelné energie. Pro finanční podporu tento projekt usiluje o uznání jako „důležitý projekt společného evropského zájmu“ (IPCEI). Společnost Air Products se těší na pokračování spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem stanovit širší podporu, která je pro tento projekt k dispozici.

Brána do severozápadní Evropy
Lokalita Gunvor v Europoort Rotterdam je jednou z několika evropských lokalit, které společnost Air Products plánuje pro vybudování terminálu pro dovoz ekologického vodíku. Nabízí strategický přístup pro příjem zeleného čpavku z velkých míst výroby zeleného vodíku provozovaných společností Air Products a jejími partnery z projektů po celém světě.

SOUVISEJÍCÍ: Vodíkové vlaky: Německo provozuje první síť

Zelený čpavek bude přeměněn na vodík a distribuován na trhy v Evropě, včetně Nizozemska, Německa a Belgie. Společnosti Air Products a Gunvor mají prokazatelnou spolehlivost a bezpečnost a zavázaly se poskytovat prvotřídní výkony v oblasti bezpečnosti osob a procesů.

Přínosy pro nizozemské hospodářství
Nezávislá analýza společnosti CE Delft ukázala, že projekt v konečném důsledku přinese nepřímé ekonomické přínosy ve výši 260-425 milionů EUR, což vyústí v tisíce nových pracovních míst v nadcházejících letech. Úspory emisí oxidu uhličitého (CO₂) v odvětví dopravy spolu s přínosem snížení dalších škodlivých emisí by do roku 2030 vytvořily celkový přínos pro životní prostředí v hodnotě více než 100 milionů EUR.

zdroj: tisková zpráva

22 komentářů u “V Rotterdamu vznikne terminál na dovoz zeleného vodíku”

  1. Cpavek neboli Ammoniak lze pouzit primo v palivovem clanku na vyrobu elektriny. Pokud by se podarilo vyrabet levne clanky, mohl by kazdy mit doma FVE a jako doplnek palivovy clanek a nepotreboval uz zadne draty. Uvidime jak se energetika bude jeste vyvyjet. Ale nevypada to do budoucna vubec spatne. Tak se stavbou JE bych tolik nespechal, asi budou zbytecne.

      1. Svycari planuji sklad jaderneho odpadu za v prepoctu 510 miliard Kc. Za ty prachy by bylo 50 GW solarnich panelu, ktere by vygenerovaly rocne 50 TWh elektriny. To je ca. cela rocni spotreba CR. A to je jen za vybudovani, kolik bude stat uskladneni a provoz. A to je bez vystavby a provozu jadernych elektraren. Jak muze nekdo pri takovych nakladech jeste planovat JE?

    1. Pokial pokial pokial a zazvonil zvoniec a rozpravky je koniec.

      No a teraz k realite. Palivove clanky su problem hned z niekolkych hladisk. Degraduju podobne ako baterie. Navyse pre vyrobu media (vodik, metanol) potrebujete elektrolyzer. Pri vodiku potrebujete este moznost ho stlacit a uschovat, pricom vodik ma tendenciu unikat. Vsetky tieto elementy v procese prispievaju k strate ucinnosti. Je ovela vyhodnejsie zapojit proste bateriu a neriesit palivove clanky. A mat to v domacnosti je uz cista utopia. To si moze dovolit mozno par zbohatlikov ako vy. Kazdopadne ak, tak je vyhodnejsie to riesti vo velkom ale aj tam nebude ucinnost nejaka oslniva. Chapem, ze vase nabozenstvo typu „OZE alebo nic a to vsetci“ mate potrebu diktovat a nepozerat sa na dosledky takej veci ale ekonomika nepusti. OZE je jednoducho nestabilny zdroj energie a na tom stoji a pada. A to nehovorim o dalsich problemoch typu geografia vyuzitia. Vsety tieto problemy vedu k nutnosti predimenzovavat zdroje pricom sa velmi nehovori, ze je potrebne nahradit nie len vyrobu el. energie ale aj energiu v teplotnom managemente, priemysle a doprave.

      1. Uzrejme jste necetl moc pozorne. Cpavek neboli Ammoniak by mel byt vyraben nekde v regionu, kde je celkem lehke instalovat obrovske mnozstvi FVE a s tim vyrabet zeleny cpavek. Ten se da pohodlne transportovat a skladovat bez uniku jaky je u vodiku. Palivove clanky pracujici se cpavkem uz existuji, vodik neni treba pouzivat. Cpavek lze skladovat roky, takze uz nemuzete placat o nespolehlivosti OZE. Za slunecneho pocasi by u nas elektrinu vyrabely lokalni FVE a kdyz nestaci slunko, pouzijeme importovany cpavek. V Australii je mozne instalovat skoro neomezenou kapacitu FVE.

        1. Nebojte nic, cital som velmi pozorne a vy ste cital pozorne co som napisal ja o palivovych clankoch? Schvalne, kde si taky palivovy clanok na amoniak kupim a ake bude mat parametre? Je to technologia na urovni Li-Air baterii. Sice sa o nich uz 10 rokov pise, existuju demo baterie ale kupit sa nedaju.

          Inak zaujimave ako zrazu odskakujete z Europy do Australie.

        2. Pořád je tam ten problém to vyrobit – i kdyby naše země potřebovala té energie „jen“ 40TWh ročně (potřebujeme dovést asi tak 200TWh), tak při utilizaci FVE v austrálii 30% a současné efektivitě cyklu 50% potřebujeme mít k dispozici 30GW nainstalovaného výkonu FVE to dává plochu 150 miliónů m2. To je 150km2 na 40TWh.
          EU ročně spotřebuje 870TWh energie (pokud jsem četl eurostat správně) a dováží se 58% – to jest dovoz do EU činí 507TWh – na FVE se bavíme o ploše 2000km2 a nainstalovaném výkonu skoro 400GW jen pro výrobu vodíku.

          Málokdo tady si uvědomuje co vodíkové hospodářství opravdu znamená z pohledu infrastruktury a především nákladů na jeho vybudování

      1. to me pripomina soutez asi pred 18ti lety na strankach skoda-auto.cz Na konci souteze jsem mel nejpresnejsi tip. Asi hodinu po skonceni souteze se objevil novy tip, ktery me vyradil. Samozrejme ze jsem nic nevyhral. Napsal jsem jim a pry ze rozhodny cas pro konec souteze byl cas na serveru. Pritom v podminkach stalo, ze konec souteze je presne ve 24:00h. A poslali me jako drzhubne blok, propisovacku a propagacni CD.

Napsat komentář