Toyota a Hino Motors se dohodly na společném vývoji těžkého nákladního vozidla na vodíkové palivové články s dojezdem až 600 km.
foto: Toyota
Auto vychází z modelu Hino Profia. Podvozek je navržen pro optimální zástavbu palivových článků. Výzkum se zaměřuje na snižování hmotnosti vozidla, aby byla zajištěna dostatečná nosnost. Hnací ústrojí bude používat dvě sady palivových článků Toyota, které byly nově vyvinuty pro novou generaci Toyota Mirai.
NEPŘEHLÉDNĚTE Asko bude vozit zboží vodíkovými náklaďáky Scania
Jeho součástí bude též systém řízení pohonu s využitím technologií pro těžká nákladní vozidla s hybridním pohonem od firmy Hino. Dojezdová vzdálenost bude činit přibližně 600 km, což naplňuje vysoké standardy s ohledem na ekologické dopady i praktičnost užitkového vozidla.
Toyota a Hino už přes 15 let od společných poloprovozních zkoušek autobusu na palivové články spolupracují na vývoji technologií a rozšiřování i zdokonalování vozidel na palivové články.
Pro nákladní dálkovou dopravu je vodík vhodný
Toyota a Hino vidí globální ochranu klimatu jako jeden z nejdůležitějších úkolů podnikání. Obě společnosti vyhlásily cíle v oblasti snižování emisí CO2 až do roku 2051 a rovněž vyvíjejí technologie elektromobilů.
V otázce dalšího snižování emisí CO2 bude zapotřebí dosáhnout výrazného zlepšení zejména u těžkých nákladních vozidel, jejichž podíl na celkových emisích CO2 v rámci užitkových vozů v Japonsku činí cca 60 %.
Těžká nákladní vozidla zpravidla slouží k dálkové dopravě. Očekává se tudíž od nich dostatečný dojezd a nosnost, stejně tak jako možnost rychlého tankování paliva. Právě proto se za vhodná považují vozidla poháněná palivovými články na vodík s vyšší hustotou energie.
Elektrifikace užitkových vozů si žádá optimální pohonná ústrojí, která zajistí nejen mimořádně ekologický provoz, ale i odpovídající míru praktičnosti v rámci firemních potřeb, a to z hlediska dojezdové vzdálenosti, nosnosti a dalších aspektů v závislosti na způsobu používání.
Zcela střízlivě: Z praktického (uživatelského) hlediska
Zcela střízlivě: Z praktického (uživatelského) hlediska má vodík, oproti akumulátorům, výhodu pouze v rychlejším dočerpání energie. Ve všem ostatním je horší, často velmi výrazně.
Všechno je dražší, komplikovanější, nebezpečnější a aby uspěl, musí dojít k několika zásadním průlomům:
1. výroba
2. skladování
3. transport
4. životnost ‚palivové soustavy‘
Porovnejte s akumulátory, kde aktuální technologie jsou schopné zajistit bezproblémový provoz naprosté většiny motoristů a jediný (pseudo) problém je jejich kapacita.
Přesně tak, výroba vodíku je hodně energeticky
Přesně tak, výroba vodíku je hodně energeticky náročná. To už je lepší vyrábět palivo ze vzdušného CO2 a body 2-4 odpadnou.
ale náklady (nároky na energii) vzrostou několikánásobně
ale náklady (nároky na energii) vzrostou několikánásobně
To je dobre. Je videt ze Toyota se na to diva realisticky.
To je dobre. Je videt ze Toyota se na to diva realisticky.
Off:ma nekdo nove info ke smlouve Cez elektromobilita? Jejich
Off:ma nekdo nove info ke smlouve Cez elektromobilita? Jejich stranka je porad stejne neaktualni a navrh smlouvy odporuje jejich ceniku. Ty nemehla jsou absolutne nefunkcni. Brezen jde ke konci a porad nic. Chtel jsem zavolat, ale uz maji zavreno. Muze nekdo poradit?
Kde je vase vami ohlasena karantena? Hybrid server nic
Kde je vase vami ohlasena karantena? Hybrid server nic nezmenil na reklame, tak podle vasich slov jste mel jit jinam. Uz dodrzte to, co verejne napisete, jste prece chlap, co drzi slovo.
tak jim brnkněte na to jejich free 371 100 351, mě už to
tak jim brnkněte na to jejich free 371 100 351, mě už to nebaví :-/
ale to s tou smlouvou také považuji za fail, info o odkladu dávájí snad jen ústně a když člověk zaleze do černého na bílém tak už defakto máme všichni penále
Já nevím, proč jsou všichni tak nervozní, až to bude tak
Já nevím, proč jsou všichni tak nervozní, až to bude tak to bude, třeba v květnu. Vůbec bych se tím nestresoval.
Volal jsem a pani rekla ze to zatim nikdo nevi. Predpoklada ze
Volal jsem a pani rekla ze to zatim nikdo nevi. Predpoklada ze prominuti pausalu bude platit dal. Slibila, ze navrhne aktualizaci straek elektromobilita cz. Z bude vic jasno, budou pry obesilat emailem. Asi vsechny se smlouvou na pausal. Tak musime cekat.
Jo jo, slibem nezarmoutíš 😀
Do e-mailu jsem slyšel už
Jo jo, slibem nezarmoutíš 😀
Do e-mailu jsem slyšel už tolikrát…
…jen faktická poznámka: ne de facto, ale de jure
…jen faktická poznámka: ne de facto, ale de jure
To budou mít ropáci radost. 96 % vodíku se produkuje ze
To budou mít ropáci radost. 96 % vodíku se produkuje ze zemního plynu, ropy a uhlí. Jakou bude mít uhlíkovou stopu provoz takovýhodle náklaďáčku?
Výroba H2 se dá zajistit elektrolyticky. To problém není,
Výroba H2 se dá zajistit elektrolyticky. To problém není, Německo, Holandsko, Japonsko, všude, kde jsou VtE, které v extrémech produkují mnohem víc než je nominální hodnota, tam to naopak prospěje.
Co je pořád nejasné je skladování a infrastruktura. To nebude levné a ani to nebude za pár let, jako nabíječky.
Pokud by zeleny vodik doopravdy fungoval, pridaval by se
Pokud by zeleny vodik doopravdy fungoval, pridaval by se prozatim do zemniho plynu. V Nemecku jsou v solnych kavernach giganticke zasoby a i potrubi poskytuje skoro neomezene skladovaci kapacity. Ale na znatelnou vyrobu H2 elektrolyzou by bylo zapotrebi mnohem vic VtE a FVE. Rusaci tlaci na tzv. modry vodik, ktery se ma vyrabet ze zemniho plynu. To by byla ta nejhorsi cesta.
Je to drahé, vím, ale to neznamená, že to tak bude
Je to drahé, vím, ale to neznamená, že to tak bude pořád. Ono se to rozjede, jen to bude déle trvat. Naučit se, jak nakládat s vodíkem, bude ještě trochu složitější úkol, než vyrobit levnou baterii.
Pokud by se výroba vodíku dělala elektrolýzou, pak je to
Pokud by se výroba vodíku dělala elektrolýzou, pak je to ještě větší nesmysl, než s ropy, protože nejen u nás je složení výroby el. energie stále silně neekologické a nákladák by měl de facto spotřebu el. energie 8x vyšší než Tesla Semi (počítáno 64 kWh = 1 kg vodíku a 50% účinnost oproti BEV)
U nás ne, zatím to dává smysl jen tam, kde je dostatek
U nás ne, zatím to dává smysl jen tam, kde je dostatek intermitentních zdrojů nebo jsou přebytky. Než platit zápornou cenu za odebrání energie nebo odstavovat zdroje, dá se energie využít k eletrolýze H2 a uskladnit, jenomže právě s tím skladněním jsou dost problémy. Bude to ještě běh na delší trať.
Prebytky jsou ojedinely jev. Na tom se neda stavet trvala
Prebytky jsou ojedinely jev. Na tom se neda stavet trvala vyroba H2.
To už je taky otázka pro ekonomy, jestli a jakých podmínek
To už je taky otázka pro ekonomy, jestli a jakých podmínek se to vyplatí.
Nelze stavět dopravu na tom, že občas budou někde nějaké
Nelze stavět dopravu na tom, že občas budou někde nějaké přebytky, i kdyby byly úplně zadarmo.
To závisí na tom, jaký převis těch přebytků bude. Pokud
To závisí na tom, jaký převis těch přebytků bude. Pokud to bude v průměru třeba 3 měsíce do roka a byde to významné i hlediska množství energie, tak už to může být zajímavé. H2 může hrát stejně důležitou roli pro ukládání energie jako baterie a může to být zajímavé i pro dlouhodobé skladování. Tam si ale myslím, a nepíšu to poprvé, že se bude nejspíš muset ještě přejít k palivu, které je více stabilní, například k metanu. Vím, že se zkouší využivat CO2 ze vzduchu tak, jako to dělají rostliny.
citace:
„se bude nejspíš muset ještě přejít k palivu,
citace:
„se bude nejspíš muset ještě přejít k palivu, které je více stabilní, například k metanu“
Jak to myslíte?
Jako že tou neefektivní elektrolýzou vody získávat vodík a kyslík, k tomu ze vzduchu separovat řídce přítomný kysličník uhličitý a z něho rozkladem získávat uhlík, a z toho vodíku a uhlíku pak ve velkém vyrábět metan a vozit to zase ještě dalších 100 let na čerpací stanice?
2H2O => 2H2 + O2
CO2 => C + O2
C + 2H2 => CH4
… => 2O2
Toto navrhujete?
Nebo už dokonce víte, že se to (cituji) BUDE MUSET dělat?
To je, nezlobte se (a neberte si to prosím osobně), dost šílený nápad.
Ale ještě šílenější by mohl být nápad nějakého vlivného petrolheada sofistikovaně vyrábět ten uhlík a „ekologický“ vodík z ropy nebo ještě lépe z „neekologického“ metanu, a pak z takto získaného vodíku a „neekologického“ uhlíku vyrábět „sofistikovaně“ metan a draho ho prodávat na čerpačkách.
Absurdní? Vůbec ne.
V našem liberálně demokratickém světě, kde je skrze dotace a tlaky lobbistů možné už snad opravdu všechno, by stálo za pokus to s podporou mainstreamových prestitutů nějak vhodně zeleně okecat a ve výsledku si nahrabat biliony na spotřebních daních a dotacích.
Ani ne, poloprovozně se to už dělá. Je to odzkoušená
Ani ne, poloprovozně se to už dělá. Je to odzkoušená technologie. Co se týče chemické reakce račte si to najít, mě se to už nechce hledat, ale tak jak to píšete to určitě není.
citace:
„poloprovozně se to už dělá. Je to odzkoušená
citace:
„poloprovozně se to už dělá. Je to odzkoušená technologie“
O tom vůbec nepochybuju.
Naftoví magnáti a spol. mají dost peněz na to, aby to zkoušeli protlačit horem dolem a prodlužovali jim vyhovující stav, co nejdéle to půjde.
Vyzkoušeli už leccos, zkouší to pořád dál a budou to i v budoucnu inovativně zkoušet. S tím je potřeba počítat.
Cituji: „V otázce dalšího snižování emisí CO2 bude
Cituji: „V otázce dalšího snižování emisí CO2 bude zapotřebí dosáhnout výrazného zlepšení zejména u těžkých nákladních vozidel, jejichž podíl na celkových emisích CO2 v rámci užitkových vozů v Japonsku činí cca 60 %“
Prvni vec, ktera me napadla je zeleznice. Cozpak by se prave na dalkovou prepravu nedala pouzit ona? Co misto vkladani usili do rozsirovani silnic a dalnic je nevkladat do zeleznice, kde by nakaldni automobily zajistovaly prepravu na prvnich poslednich par desitek km, kde by snad byly vyuzitelne i pouze baterie? Nebo zeleznice patri do minulych dvou stoleti a v tom 21. uz nema misto?
Problém železnice je v nakládání a vykládáni.
Problém železnice je v nakládání a vykládáni. Představte si systém, kdy by jste chtěl takhle převážet jogurty, nebo i jen toaletní papír. U mlékárny nemáte běžně vlečku ani koleje. Ale i kdyby jste je tam měl, nenajdete vhodného zákazníka, který by byl schopen odebrat celý vlak jogurtů, nebo celý vlak toaletního papíru. Železnice umí dnes konkurenčně přepravovat jen množství, na které kamióny nestačí. Uhlí, dřevo, automobily a ještě pár dalších komodit. Naložit v TPCA plný vlak aut a odvézt je do centrálního skladu ve Španělsku zvládne, ale náložit plný sklad jogurtů a rozváżet je po Španělsku nejde. Naložit v Sokolově plný vlak uhlí a dovézt pár kilometrů do Prunéřova zvládnete i kamióny, jenže jich budete potřebovat strašně moc a jezdit s nima se nevyplatí. Protože kapacita silnice, kapacita lidí…. atd.nebude dostačující. Ty vlaky na železnici dáte dva a kontinuálně jeden nakládáte a druhý vykládáte. Kapacita železnic je rovněž omezená.
To, co pisete, me samozrejme napadlo, ze rychlekazici zbozi
To, co pisete, me samozrejme napadlo, ze rychlekazici zbozi bude asi velice stezi resitelne.
Hnedle me ale napadlo zmenit mirne pohled, nedivat se, jak to na ni vypada dnes, ale co udelat pro zeleznici 21. stoleti. Plne souhlasim, ze nakaldka a vykladka jsou problem. Nelze toto zautomatizovat (aby u toho nesedel clovek)? Neexistuje vice velikosti kontejneru? Mlekarna vyrobi jogurty, ktere budou pitovat na 100 mist od mnozstvi > klasicky kontejner, po, dejme tomu, 3 pallety. A prave ty 3 palety by bl kontejnerek o zakladne palety. Mlekarna by takto „sabalila“ a predevsim strojove citelne oznacila jogurty a vyslala odpovidajici pocet vagonu. Kazy prepravni uzel by vedel, jaky (pidi)kontejner kam ma jet a vsude by automaty sibovaly s timto balenim ale v ramci urciteho kratkeho casoveho useku. Predstavoval bych si to jako s lidma a MHD. To taky stoji relativne casto na kratke useky a lidi se v prestupnich uzlech promichaji.
Co se tyce kapacity zeleznic, tak jsem prave psal o budovani zeleznicni infrastruktury narozdil rozsiovani (zvyseni poctu pruhu) u dalnic ci silnic vyssich trid. U salin mate taky dvoje koleje a stroju tam jezdi dostatek. A asi si dokazme vsichni predstvait, jak by vypadala D1 s (dejme tomu) 5ti % kamionu oproti dnesnimu stavu.
Ale jinak jsem rad za oponenturu, dekuji, jak uz tu par lidi zaznamenalo, jsem naivni, takze potrebuji korigovat. 🙂
Zeptejte se řidiče autobusů jaký je rozdíl, když Vám
Zeptejte se řidiče autobusů jaký je rozdíl, když Vám neskáče náklad do vozu sám a jaký je rozdíl, když musíte to auto odplachovat, nacouvat na rampu a čekat až Vám vyloží půlku auta. A to Vás leckdy mnohde zdržují. Autobus na zastávce stojí minuty a neřeší kam který člověk- paleta(náklad) vystoupí.
Musel by jste mít něco jako chytrý balík, který sám naleze do chytrého kontejneru a sám zase z něho vyleze. Pod pojmem chytrý balík si můžete představit paletu, nebo třeba i kontajner. Bohužel to zatím umíme u kontejnerů lodní přepravy na skladišti. Možná až budeme mít autonomní kamióny, jenž přijedou na autonomní nádraží a tam to nějaké zvědací zařízení přesune z koleje na valník a obráceně. Jenže to je hudba vzdálené budoucnosti. 🙂
Rychlost naší železnice dokumentuje to, že od záměru rekonstrukce nádraží az po realizaci trvá třicet let. Mimochodem tušíte proč se v Praze v centru ruší nákladové nádraží Žižkov?
Asi by stacilo autonomni prekladiste tech ruzne velkych
Asi by stacilo autonomni prekladiste tech ruzne velkych kontejneru na vybranych nadrazich. Tak ja doufam,z e zase tak vzdalene budoucnosti to hudba neni. Nemuze to byt slozitejsi jak samoriditelne auto, ne?
Myslite, ze rozsirit jednokolejku na dvou by mel byt takovy problem?V jake vzalenosti odd trate je pozemek jeste SZDC?